Vědecké objevy roku 2014
Rok 2014 byl pro vědu velice přínosný. V tomto videu časopisu Science se můžete podívat na několik nejvýznamnějších objevů (téměř) uplynulého roku.
Přepis titulků
OBJEVY ROKU 2014 Ptáci jsou živoucí dinosauři. Tato proměna je jedním z nejúžasnějších
přechodů v dějinách života. Letos vědci studovali
živé ptáky a jejich fosílie a přišli na to, že jeden druh
dinosaurů se zmenšil a více se adaptoval. Tato změna se udála vcelku rychle. Tím se připravil prostor
pro vznik letců. Objevili se moderní ptáci. Představte si, že Frankenstein
narazil na fontánu věčného mládí.
Vědci spojili dvě myši, jednu starou a jednu mladou. Spojili jejich oběhové soustavy. Toto spojení omladilo mozek a svaly starší myši. Zdá se, že mladší krev je nositelem faktoru, který dokáže zvrátit stárnutí. Letos několik týmů dokázalo, že i roboti toho spoluprací zvládnou více. V jedné studii tisíc robotů o velikosti amerického čtvrťáku spolupracovalo a vytvářelo vzory jako čtverce a písmena. Jiný tým se inspiroval termity a vytvořil roboty, kteří stavěli trojrozměrné stavby.
Vědci vytvářející počítačové čipy překračují zažité standardy. Roku 2014 vytvořili první větší neuromorfické čipy. Tyto čipy mají zpracovávat informace podobně jako živý mozek. Čipy mohou přístrojům zefektivnit úkoly založené na vnímání, jako je vidění. A také mohou vytvořit roboty, které zpracují spoustu dat ze sofistikovaných senzorů. Vědci pracující s kmenovými buňkami dosáhli cíle, po kterém dlouho toužili.
Přeměnili lidské kmenové buňky do slinivkových beta buněk, které vylučují inzulín. Lidem, kteří mají diabetes 1. typu, tyto buňky schází. Ale lékaři zatím nemohou pacientovi tyto nové buňky transplantovat, protože je tělo odmítne jako cizorodé. Avšak i tak tento objev zase o krok přibližuje léčbu diabetu. Pokud jde o malby v jeskyních, vědci dlouho věřili, že nejstarší malby se nacházejí v Evropě.
Ovšem letos vědci oznámili, že v jeskyni v Indonésii se nacházejí otisky rukou a malby, které mohou být až 35 tisíc let staré. Nálezy mohou vypovídat o tom, že lidé byli kreativní, když opustili Afriku a začali osidlovat zbytek světa. Roku 2013 udělali vědci úžasné, ale trochu děsivé odhalení. Dokázali u myší vyvolat falešné vzpomínky na strach. Dokázali to manipulací s neurony za pomoci světla.
Letos tuto metodu zase o kus posunuli. Podobnou technikou dokázali prohodit hezké vzpomínky s těmi děsivými. A špatné vzpomínky dokázali značně vylepšit. Roku 2014 vědci vypustili rekordní množství satelitů CubeSat. CubeSat je malý a levný satelit. V současnosti se začínají podílet na vědecké práci. Jsou levné, snadno se dostávají do vesmíru a mohou nést kvalitní senzory. V budoucnu může množství CubeSatů udělat práci, kterou v současnosti vykonávají komplexní a drahé satelity.
DNA kód se většinou skládá jen ze 4 písmen. G, C, A a T. Ale letos vědci přidali pár X a Y. Tento pár písmen dokázali vpravit do živých bakterií. Chtějí tato nová písmena využít k tvorbě aminokyselin, které běžně nejsou součástí proteinů živých bytostí. A nyní následuje objev roku.
Toto je zvuk komety. Byl nahrán sondou Rosetta. V srpnu se po 10leté cestě Rosetta stala první sondou obíhající kometu. V listopadu se do dějin zapsala znovu. Vyslala menší sondu, která přistála na jejím povrchu. Avšak přistání se moc nepovedlo. Odrazila se a dopadla do místa, kde nemohla nabíjet své baterie.
Ale před jejich vyčerpáním nasbírala množství dat. V současnosti Rosetta kometu stíhá. Až se kometa přiblíží ke Slunci, bude sledovat plynové gejzíry a prach. Výsledky mohou vědcům říct hodně o tom, jak se formovala Sluneční soustava a jak se dostala na Zemi voda. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Vědci spojili dvě myši, jednu starou a jednu mladou. Spojili jejich oběhové soustavy. Toto spojení omladilo mozek a svaly starší myši. Zdá se, že mladší krev je nositelem faktoru, který dokáže zvrátit stárnutí. Letos několik týmů dokázalo, že i roboti toho spoluprací zvládnou více. V jedné studii tisíc robotů o velikosti amerického čtvrťáku spolupracovalo a vytvářelo vzory jako čtverce a písmena. Jiný tým se inspiroval termity a vytvořil roboty, kteří stavěli trojrozměrné stavby.
Vědci vytvářející počítačové čipy překračují zažité standardy. Roku 2014 vytvořili první větší neuromorfické čipy. Tyto čipy mají zpracovávat informace podobně jako živý mozek. Čipy mohou přístrojům zefektivnit úkoly založené na vnímání, jako je vidění. A také mohou vytvořit roboty, které zpracují spoustu dat ze sofistikovaných senzorů. Vědci pracující s kmenovými buňkami dosáhli cíle, po kterém dlouho toužili.
Přeměnili lidské kmenové buňky do slinivkových beta buněk, které vylučují inzulín. Lidem, kteří mají diabetes 1. typu, tyto buňky schází. Ale lékaři zatím nemohou pacientovi tyto nové buňky transplantovat, protože je tělo odmítne jako cizorodé. Avšak i tak tento objev zase o krok přibližuje léčbu diabetu. Pokud jde o malby v jeskyních, vědci dlouho věřili, že nejstarší malby se nacházejí v Evropě.
Ovšem letos vědci oznámili, že v jeskyni v Indonésii se nacházejí otisky rukou a malby, které mohou být až 35 tisíc let staré. Nálezy mohou vypovídat o tom, že lidé byli kreativní, když opustili Afriku a začali osidlovat zbytek světa. Roku 2013 udělali vědci úžasné, ale trochu děsivé odhalení. Dokázali u myší vyvolat falešné vzpomínky na strach. Dokázali to manipulací s neurony za pomoci světla.
Letos tuto metodu zase o kus posunuli. Podobnou technikou dokázali prohodit hezké vzpomínky s těmi děsivými. A špatné vzpomínky dokázali značně vylepšit. Roku 2014 vědci vypustili rekordní množství satelitů CubeSat. CubeSat je malý a levný satelit. V současnosti se začínají podílet na vědecké práci. Jsou levné, snadno se dostávají do vesmíru a mohou nést kvalitní senzory. V budoucnu může množství CubeSatů udělat práci, kterou v současnosti vykonávají komplexní a drahé satelity.
DNA kód se většinou skládá jen ze 4 písmen. G, C, A a T. Ale letos vědci přidali pár X a Y. Tento pár písmen dokázali vpravit do živých bakterií. Chtějí tato nová písmena využít k tvorbě aminokyselin, které běžně nejsou součástí proteinů živých bytostí. A nyní následuje objev roku.
Toto je zvuk komety. Byl nahrán sondou Rosetta. V srpnu se po 10leté cestě Rosetta stala první sondou obíhající kometu. V listopadu se do dějin zapsala znovu. Vyslala menší sondu, která přistála na jejím povrchu. Avšak přistání se moc nepovedlo. Odrazila se a dopadla do místa, kde nemohla nabíjet své baterie.
Ale před jejich vyčerpáním nasbírala množství dat. V současnosti Rosetta kometu stíhá. Až se kometa přiblíží ke Slunci, bude sledovat plynové gejzíry a prach. Výsledky mohou vědcům říct hodně o tom, jak se formovala Sluneční soustava a jak se dostala na Zemi voda. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)