Jak neutrony změnily světVeritasium
85
Existence atomových elektráren a bomb je pro nás samozřejmostí. Ve své době to ale bylo považováno za science-fiction. Co tedy umožnilo využití energie atomu?
Přepis titulků
Když už máme
atomové bomby a elektrárny, vypadá to nevyhnutelně, že jsme dokázali využít
energii uvnitř jádra atomu. Ale to je daleko od pravdy. Uznávaní vědci si mysleli,
že to je absurdní myšlenka. Například laureát
Nobelovy ceny Robert Millikan: "Je vyloučené, že lidé
dokáží usměrnit energii atomu. Očekávat využití energie
atomu po vyčerpání zásob uhlí je naprosto
nevědecký a utopický sen."
Rutherford řekl: "Ten, kdo očekává zdroj energie z transformace atomu, povídá nesmysly." Pro pesimismus měli dobré důvody. Když Becquerel poprvé objevil radioaktivitu, myslel si, že je podobná fosforescenci. To znamená, že předmět přijme záření, absorbuje jeho energii a pak ji vyzáří v jiné části spektra.
Uran tím byl známý, viděl jsem to naživo. Fluorescentní uranová ruda. Tady absorbuje ultrafialové záření a emituje ho jako světlo. V roce 1896 Becquerel dělal experiment, kde dal uranovou rudu na světlo na vrch fotografického filmu.
Film byl i tak poznamenaný, zdánlivě neviditelnou radiací uranové rudy, která byla excitovaná světlem. Ale jednou, když dělal experiment, se v Paříži zatáhlo. Dal tedy uran a fotografický film do šuplíku. O pár dní později, i když na uran žádné slunce nesvítilo, se rozhodl film vyvolat.
A zjistil, že film byl i tak poznamenaný radiací. I když uran nebyl excitován sluncem. Takže to nebyla fosforescence. Nějaký druh radiace, tedy energie, vycházel z kamene. Sám od sebe. Ale jak mohl zdánlivě netečný předmět jako kámen vydávat energii? Odkud tu energii má? Byla to záhada, která jako by porušovala zákon o zachování energie.
Tedy až do chvíle, kdy Einstein publikoval slavné E=mc². To naznačovalo, že zdrojem energie by mohla být hmotnost jádra. Jen malé množství hmoty vydává velké množství energie. To stačilo sci-fi spisovatelům k vymyšlení neskutečných příběhů. Jako H. G. Wells, který v roce 1914 publikoval knihu Osvobozený svět. V ní jsou poprvé použita slova atomová bomba. Představoval si uranový granát, který by explodoval donekonečna.
Ale vědcům to připadalo mimo realitu. Einstein v roce 1933 řekl: "Neexistuje ani náznak toho, že dokážeme získat energii atomu. Museli bychom ovládat rozbití atomu." A o to jde. Lidé nedokázali jádro vůbec ovlivnit. Jen pozorovali přírodní proces radioaktivního rozpadu. Atomy určitého izotopu, které se rozpadaly náhodně s určitým poločasem rozpadu.
Vydávaná energie byla obrovská na úrovni atomů, ale na úrovni lidí a světa pomíjivá. Štěpení jednoho atomu vydá 20krát méně energie, než kolik energie je potřeba na zvednutí zrnka písku o tloušťku listu papíru. Až do 1933 byla jediná známá částice proton.
Takže jestli chcete změnit jádro, mohli byste na něj vystřelit proton. Ale jádro i proton jsou pozitivně nabité a odpuzují se. Museli byste proton vystřelit tak rychle a přesně, abyste dokázali něco zasáhnout. Ale i pak jste ovlivnili jen jedno jádro, což neuzvedne ani zrnko písku. Proto vítězi Nobelových cen říkali: Atomové zbraně?
Ani náhodou. Ale pak přichází objev neutronu. Neutron změnil úplně všechno. Protože jako nenabitá částice může letět neporušeně jako duch, dokud nenarazí do jádra, které změní v něco jiného. A to vede k uvědomění člověka jménem Leo Szilard.
Szilard četl Osvobozený svět, takže si už představoval budoucnost, ve které používáme energii atomu. A pamatuje si moment, kdy dostal tento nápad. Přecházel ulici v Londýně. "Najednou mi došlo, že kdybychom našli prvek dělený neutrony a který by vystřelil další dva neutrony, tak by takový prvek v dost velkém množství mohl udržet nukleární řetězovou reakci."
Jinak řečeno nám neutron umožňuje ovládat průběh nukleární reakce. Když jádro po rozdělení vystřelí dva neutrony, mohlo by spustit další štěpení, které se zvyšuje exponenciálně. Jádro s těmito vlastnosti je uran 235. Průměrně při dělení uvolní dva a půl neutronu. Teď najednou můžete dělit nespočet jader najednou.
To uvolňuje obrovské množství energie. A to je atomová bomba. Jestli chcete tu energii ovládat, třeba v elektrárně, musíte některé neutrony absorbovat, aby štěpení jednoho jádra způsobilo jen štěpení jednoho dalšího jádra. Pak máte stabilní reakci, která v každém momentu vydává stejnou energii.
Problém je, že to je jako dělat holubičku na útesu. Když absorbujete moc neutronů, reakce rychle zmizí. Když jich absorbujete moc málo, reakce exponenciálně roste a zas máte bombu. Nebo Černobyl. Takže kdyby neexistoval neutron, neutrální částice štěpící atom, která se objevuje častěji než protony ve větších jádrech, neboli že je častěji vydá štěpící se jádro, možná by se vyplnila předpověď mnoha vědců, že je nemožné využít energii uvnitř jádra.
Ale v našem vesmíru to je tak, že neutron je hrdina nebo záporák jaderné fyziky. Překlad: Šaman Bobo www.videačesky.cz
Rutherford řekl: "Ten, kdo očekává zdroj energie z transformace atomu, povídá nesmysly." Pro pesimismus měli dobré důvody. Když Becquerel poprvé objevil radioaktivitu, myslel si, že je podobná fosforescenci. To znamená, že předmět přijme záření, absorbuje jeho energii a pak ji vyzáří v jiné části spektra.
Uran tím byl známý, viděl jsem to naživo. Fluorescentní uranová ruda. Tady absorbuje ultrafialové záření a emituje ho jako světlo. V roce 1896 Becquerel dělal experiment, kde dal uranovou rudu na světlo na vrch fotografického filmu.
Film byl i tak poznamenaný, zdánlivě neviditelnou radiací uranové rudy, která byla excitovaná světlem. Ale jednou, když dělal experiment, se v Paříži zatáhlo. Dal tedy uran a fotografický film do šuplíku. O pár dní později, i když na uran žádné slunce nesvítilo, se rozhodl film vyvolat.
A zjistil, že film byl i tak poznamenaný radiací. I když uran nebyl excitován sluncem. Takže to nebyla fosforescence. Nějaký druh radiace, tedy energie, vycházel z kamene. Sám od sebe. Ale jak mohl zdánlivě netečný předmět jako kámen vydávat energii? Odkud tu energii má? Byla to záhada, která jako by porušovala zákon o zachování energie.
Tedy až do chvíle, kdy Einstein publikoval slavné E=mc². To naznačovalo, že zdrojem energie by mohla být hmotnost jádra. Jen malé množství hmoty vydává velké množství energie. To stačilo sci-fi spisovatelům k vymyšlení neskutečných příběhů. Jako H. G. Wells, který v roce 1914 publikoval knihu Osvobozený svět. V ní jsou poprvé použita slova atomová bomba. Představoval si uranový granát, který by explodoval donekonečna.
Ale vědcům to připadalo mimo realitu. Einstein v roce 1933 řekl: "Neexistuje ani náznak toho, že dokážeme získat energii atomu. Museli bychom ovládat rozbití atomu." A o to jde. Lidé nedokázali jádro vůbec ovlivnit. Jen pozorovali přírodní proces radioaktivního rozpadu. Atomy určitého izotopu, které se rozpadaly náhodně s určitým poločasem rozpadu.
Vydávaná energie byla obrovská na úrovni atomů, ale na úrovni lidí a světa pomíjivá. Štěpení jednoho atomu vydá 20krát méně energie, než kolik energie je potřeba na zvednutí zrnka písku o tloušťku listu papíru. Až do 1933 byla jediná známá částice proton.
Takže jestli chcete změnit jádro, mohli byste na něj vystřelit proton. Ale jádro i proton jsou pozitivně nabité a odpuzují se. Museli byste proton vystřelit tak rychle a přesně, abyste dokázali něco zasáhnout. Ale i pak jste ovlivnili jen jedno jádro, což neuzvedne ani zrnko písku. Proto vítězi Nobelových cen říkali: Atomové zbraně?
Ani náhodou. Ale pak přichází objev neutronu. Neutron změnil úplně všechno. Protože jako nenabitá částice může letět neporušeně jako duch, dokud nenarazí do jádra, které změní v něco jiného. A to vede k uvědomění člověka jménem Leo Szilard.
Szilard četl Osvobozený svět, takže si už představoval budoucnost, ve které používáme energii atomu. A pamatuje si moment, kdy dostal tento nápad. Přecházel ulici v Londýně. "Najednou mi došlo, že kdybychom našli prvek dělený neutrony a který by vystřelil další dva neutrony, tak by takový prvek v dost velkém množství mohl udržet nukleární řetězovou reakci."
Jinak řečeno nám neutron umožňuje ovládat průběh nukleární reakce. Když jádro po rozdělení vystřelí dva neutrony, mohlo by spustit další štěpení, které se zvyšuje exponenciálně. Jádro s těmito vlastnosti je uran 235. Průměrně při dělení uvolní dva a půl neutronu. Teď najednou můžete dělit nespočet jader najednou.
To uvolňuje obrovské množství energie. A to je atomová bomba. Jestli chcete tu energii ovládat, třeba v elektrárně, musíte některé neutrony absorbovat, aby štěpení jednoho jádra způsobilo jen štěpení jednoho dalšího jádra. Pak máte stabilní reakci, která v každém momentu vydává stejnou energii.
Problém je, že to je jako dělat holubičku na útesu. Když absorbujete moc neutronů, reakce rychle zmizí. Když jich absorbujete moc málo, reakce exponenciálně roste a zas máte bombu. Nebo Černobyl. Takže kdyby neexistoval neutron, neutrální částice štěpící atom, která se objevuje častěji než protony ve větších jádrech, neboli že je častěji vydá štěpící se jádro, možná by se vyplnila předpověď mnoha vědců, že je nemožné využít energii uvnitř jádra.
Ale v našem vesmíru to je tak, že neutron je hrdina nebo záporák jaderné fyziky. Překlad: Šaman Bobo www.videačesky.cz
Komentáře (13)
Nonsensm (anonym)Odpovědět
20.06.2018 08:53:29
Einstein bol zidovsky podvodnik !!!
Svet údajne zmenili dve teórie: Teória relativity a kvantová mechanika. To je veľmi prehnané tvrdenie. Ale ak naozaj svet niečo zmenilo tak to bola atómová energia a jadrové zbrane, čo určite nevyrástlo v skleníku teoretikov ale na základe experimentov, ako vôbec všetko technické novinky. Napriek tomu spomínané radi citujeme ako dôkaz správnosti oboch teórií.. Toto tvrdenie sa ale nezakladá na pravde.
Jediné čo dokazujú je premena hmoty na energiu, čo určite nedokázal Einstein, ale v roku 1846 Weber. Neskôr to Lebedev a viedenský fyzik Hasenohrl zhrnuli do rovnice E=mc2.
Alberto123Odpovědět
20.06.2018 19:14:29
Na základě teoretických výpočtů a experimentů byl sestrojen první reaktor a první atomová bomba. Kompletní technické řešení těchto technologických novinek vzešlo od inženýrů. Neboli vynález je aplikací vědecký objevů vynálezcem. Takhle jsi to myslel?
Friedrich Hasenöhrl skutečně také vytvořil rovnici E=mc2, avšak tato rovnice se zabývá pouze elektrodynamikou ničím jiným. Rovnice popsaná Albertem Einsteinem v jeho speciální teorií relativity se zabývá všemi formami energie tedy skutečnou hmotnostní ekvivalencí. Stačí porovnat popis obou rovnic.
kvasha (anonym)Odpovědět
17.06.2018 11:41:55
konecne poriadne vzdelavacie video :)
jjkOdpovědět
15.06.2018 19:40:06
"Je vyloučené, že lidé někdy dokáží usměrnit energii atomu."
Fascinuje mě odvaha toho tvrzení. Možná je to dáno rychlostí, s jakou se v dnešní době věci vyvíjejí, ale já bych nebyl snad o ničem schopný s jistotou tvrdit, že to nebude nikdy možné.
troll. (anonym)Odpovědět
15.06.2018 20:35:46
S jistotou tvrdím, že nikdy nebude možné cestovat do minulosti.
randomofamberOdpovědět
15.06.2018 09:03:01
V čase od 5:00 - Neměl by se "zillion" přeložit jako "bžilion"? :-D
mykanecOdpovědět
15.06.2018 11:54:30
a důvod?
https://cs.bab.la/slovnik/anglicky-cesky/zillion
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/B%C5%BEilion
randomofamberOdpovědět
15.06.2018 12:28:01
+mykanecProtože se jejich výslovnost (zvuková podoba) téměř shoduje... ;-)
... a významově jsou taky shodná, obě jsou to fiktivní číslovky ...