Legenda sovětského hokeje a dlouholetý kapitán sborné Vjačeslav Fetisov je právem považován ze nejlepšího obránce všech dob. V krátkém rozhovoru s Vice mluví o roli hokeje ve dvou odlišných kulturách za studené války i o pověstném ruském drilu, který ze sborné dělal neporazitelný stroj.
POZNÁMKY: Zázrak na ledě označuje památný souboj hokejistů USA a SSSR na ZOH v Lake Placid v roce 1980, kdy americký výběr, složený z hráčů univerzitních lig a vedený nepříliš zkušeným Herbem Brooksem, porazil nezastavitelnou ruskou mašinu plnou hvězd pod vedením legendárního trenéra Tichonova. Američané následně získali zlaté medaile. Scotty Bowman je bývalý hokejový trenér, který získal rekordních 9 Stanleyových pohárů. V Detroitu poskládal z ruských hokejistů tzv. "rudou armádu", která svoji sehraností ničila soupeře.
SETKÁNÍ VICE SPORTS S VJAČESLAVEM FETISOVEM SOVĚTSKÁ LEGENDA
VJAČESLAV FETISOV PATŘÍ K NEJLEPŠÍM A NEJOCEŇOVANĚJŠÍM
OBRÁNCŮM VŠECH DOB. SEDMINÁSOBNÝ MISTR SVĚTA, DVOJNÁSOBNÝ
OLYMPIJSKÝ VÍTĚZ, VÍTĚZ STANLEYOVA POHÁRU. Makarov nahrává Fetisovovi, ten střílí,
gólman zasahuje, dorážka a gól! POVÍDALI JSME SI O FILMU RUDÁ MAŠINA,
KTERÝ MAPUJE JEHO KARIÉRU ZA STUDENÉ VÁLKY. Ve filmu je vidět způsob tréninku,
který jste museli podstupovat, a je to šílené.
Čtyři tréninky denně během léta,
všemožné šílenosti s pneumatikami... Vypadá to, jako by šlo
o vojenský výcvik. Připadali jste si spíš
jako vojáci než jako hokejisté? A představovala ta situace
tak trochu studenou válku, kdy se ledově chladné
vztahy mezi USA a SSSR do jisté míry řešily na ledě? Všichni očekávali zlatou medaili. Američané nás ale doma porazili.
Kromě práce jsme tak
mohli přijít i o hlavu. Čtyřikrát denně jsme ale netrénovali,
jen abychom porazili Američany. Chtěli jsme být nejlepší. Politici to ale
zneužívali ve svůj prospěch. Tomu se říká propaganda. V Sovětském svazu takhle
docházelo k vymývání mozků. My jsme nikdy žádné hráče
nepovažovali za nepřátele. Byl to pro nás prostě tým,
který jsme museli porazit. Vyrůstal jsem
v těžkých poměrech.
Žádná tekoucí voda,
záchod nebo elektřina... ani žádné topení. Neměli jsme nic kromě hokeje. Vynikající trenér Anatolij Tarasov
zavedl speciální systém tréninku. Balet, šachy, tanec... Vytvořil tak nový styl,
kde si všech pět hráčů pomáhá. Gól! Sovětský svaz vede tři jedna.
V Americe je velice populární
takzvaný Zázrak na ledě, zápas na olympiádě
v Lake Placid v roce 1980. Jaké to bylo, hrát proti
partičce vysokoškoláků? To mi bylo 21 let. Naučil jsem se
soupeře nikdy nepodceňovat a vždycky spoléhat sám na sebe. Byli jsme asi nejlepším
reprezentačním týmem, který kdy hrál. Prohráli jsme s velice
ctižádostivými americkými mladíky, kteří od první do poslední vteřiny
zápasu věřili, že zvítězí.
To, co dokázali,
byl samozřejmě zázrak. Měli neuvěřitelnou podporu. Nikdy nezapomenu to skandování:
"USA, USA," které v tomto zápase vzniklo. Někdy vás samozřejmě unavuje
mluvit o zápase, který jste prohráli. Nikomu se nechce mluvit o úspěchu,
kterého dosáhl soupeř, ale to je život. Říká se tomu selektivní paměť. Na západě je tohle normální. Když jste poté z tohoto
systému přišel do NHL, zdálo se, že dokud Scotty Bowman nevzal
další ruské hráče a nedal vás dohromady a neřekl: "Dělejte, co umíte,"
tak to nefungovalo.
Je to prostě jiná kultura,
jiné náboženství, víte? Scotty Bowman,
nejlepší trenér světa, řekl: "Nevím, kdo vás naučil takhle hrát
ani jak to děláte, ale nic neměňte." Nikdy nezapomenu na ty výrazy,
když jsme vyhráli pohár, rozhlédl jsem se a viděl ty nejšťastnější lidi,
které jsem takhle nikdy neviděl. Bylo neuvěřitelné,
jak nás přijali.
Pouhý pohár vám dodá
tolik pozitivní energie, dá vám důvod k úsměvu. - Pozitivní vibrace.
- Ano, pozitivní vibrace. Ukazuje to,
že i v nejagresivnější hře na světě se nedá krása a kreativita
přebít agresivitou a brutalitou. Jinak bychom nepřežili.
Byl by tu úplně jiný svět. Překlad: heindlik
www.videacesky.cz
heindlik
