Thumbnail play icon

Vytvoří SpaceX meziplanetární civilizaci?

94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:142
Počet zobrazení:7 908

O vesmírné agentuře SpaceX jste už zřejmě slyšeli. Stojí za ní vizionář Elon Musk, který nedávno prozradil své plány ohledně cesty na Mars. V tomto videu zjistíte, proč je pro nás důležité osídlit Mars a k čemu to je dobré.

Přepis titulků

Pokud sledujete toto video, nejspíš jste o SpaceX slyšeli. Pokud ne, SpaceX je soukromá vesmírná agentura, která vynáší náklad k ISS a její znovu použitelné stupně raket přistávají v Atlantiku. Ale SpaceX má větší plány. Cílem je vytvořit kolonii na Marsu s 80 000 obyvateli a snížit cenu cesty na Mars na 500 tisíc dolarů. Než k tomu dojde, SpaceX musí vyřešit mnoho problémů.

Naštěstí je SpaceX inovativním, flexibilním a převratným nováčkem v oblasti vesmírného průmyslu, který pár desítek let stagnoval. Pokrokové myšlení 21. století má potenciál způsobit revoluci v letech do vesmíru a může z lidí udělat meziplanetární civilizaci. Jak SpaceX vytvoří meziplanetární civilizaci? Jak? Elon Musk hodlá zveřejnit nové informace o plánech SpaceX na Mezinárodní astronautickém kongresu 27.

září 2016. Avšak přesné detaily o plánech mise na Mars se asi nedozvíme. Musk už dříve popsal plány systému transportéru marsovské kolonie, čili MCT. MCT má být schopný dostat 100 lidí nebo 100 tun materiálu na Mars. To je mnohonásobně víc tun, než kdy bylo na Mars posláno. Detaily jsou stále neznámé, ale nejpravděpodobnější je, že MCT bude jedním stupněm obří rakety. Elon Musk to nazývá VRF čili Velká raketa Falcon.

Tato raketa bude muset být největší sestrojenou raketou, a nejspíše bude postavena pro co největší znovupoužitelnost. Jakmile bude postaveno víc raket a budou pravidelně létat mezi Zemí a Marsem, cena cesty se sníží a proto budou moct posílat více lidí a více vybavení. Proč? S ohledem na to, že populace na Marsu bude muset čítat desetitisíce či statisíce lidí, aby se stala soběstačnou, je logickou otázkou, co budeme na Marsu dělat?

V současnosti je Mars mrtvou skálou obydlenou roboty. Neexistuje zde průmysl, kultura ani ekonomika. Posílat suroviny z Marsu na Zemi by vyžadovalo obrovské množství energie. Ale na Marsu nalezneme mnoho neobjevených tajemství. Zatímco roboti odvádějí dobrou práci a učí nás o našem místě ve vesmíru, lidé jsou univerzálnější a nemusí být vzdáleně ovládání se 14minutovým zpožděním.

Kolonie na Marsu bude největší a nejdrsnější univerzitou ve Sluneční soustavě. Bude to jako výzkumná stanice na Antarktidě, ale na planetární úrovni. Výzkum této planetární univerzity bude zřejmě podobný tomu, co na Marsu už nyní studují roboti. Budou studovat astronomii, geologii, biologii a inženýrství. Dále vědci budou studovat samotnou kolonii. Sociologové, historici, psychologové a filozofové mohou na Marsu nalézt cenné informace.

Tato univerzita bude potřebovat pro své fungování podpůrné profese. Vedoucí, kuchaře, údržbáře. Tito lidé budou potřebovat jídlo, domovy a infrastrukturu. Všechny tyto věci můžeme získávat přímo na Marsu. Mars je jediným místem ve Sluneční soustavě kromě Země, které může být soběstačné. Voda, kyslík i paliva mohou být získány z atmosféry Marsu. Po několika zásobovacích misích by se komunita mohla stát soběstačnou.

Ale je pravděpodobné, že budou stále velmi závislí na dodávkách ze Země. Kdo to zaplatí? Je přirozené se ptát: "Kdo to zaplatí?" Vesmírné programy jsou drahé, takže je těžké si připustit, že celý program kolonizace může být výdělečný. Celé toto úsilí nejspíše začne v malém měřítku. Časem se stane levnějším a častějším, když vzniknou určité pracovní rámce.

Prvním zákazníkem SpaceX může být NASA. SpaceX je dopravní společností, ne výzkumnou agenturou. Takže se NASA či americká vláda mohou rozhodnout, že výzkum bude levnější, pokud využijí služby SpaceX, než aby vytvářeli vlastní rakety. Další mohou být univerzity a výzkumná zařízení. Kromě toho že to může být příležitostí pro další výzkum, vysílání vědců na Mars by mohlo být dobrou reklamou pro univerzitu.

Spojit své jméno s misí na Mars by pro bohaté univerzity bylo atraktivní. Dalšími investory mohou být společnosti, které budou chtít své produkty propagovat jako "schválené pro Mars". Časem tyto společnosti mohou zakládat marsovské společnosti, které budou tyto produkty vyrábět přímo na Marsu. Start raket z povrchu Marsu je snazší. Takže Mars může být lepším výchozím bodem pro těžbu na asteroidech a pro mise ve Sluneční soustavě.

Postavit vesmírný výtah je snazší na Marsu než na Zemi. Mohl by být lepším výchozím bodem pro transport surovin na Zemi a do dalších potenciálních lidských kolonií. Mars se může stát kolébkou meziplanetární civilizace. Kolonie na Marsu může také lidi na Zemi bavit. Smlouvy s televizemi mohou být dalším zdrojem příjmu. Vysílání dokumentů, zpráv, reality show a možná i sportů. Chcete vidět fotbal za nízké gravitace?

Jakmile se lidská společnost na Marsu začne rozvíjet, nejspíš planetu začneme terraformovat. Tento proces však potrvá nejméně 1 000 let. Toto může být největší revolucí v dějinách lidstva a může nám poskytnout domov mimo domov a přetvořit naše místo ve vesmíru. To jako vážně? Pokud toto video sledujete v roce 2016, může to znít šíleně. Na Marsu zatím žádný člověk nebyl.

Pokud však Elon Musk sníží cenu vesmírných letů a vytvoří spolehlivou a trvalou infrastrukturu, Mars se stane mnohem dostupnějším místem. Ještě více šíleně může znít to, že Musk toho chce dosáhnout v roce 2024. Za pouhých 8 let. Pokud vše půjde podle plánu, dočkáme se tento týden působivého projevu, podobně jako byl Kennedyho projev "Chceme se dostat na Měsíc."

V roce 1962 byla pouhá myšlenka toho, že za 7 let po Měsíci budou chodit dva lidé, stejně nemyslitelná, jako se nyní zdá kolonie na Marsu. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (22)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

a kde je teda to odhaleni ?

10

Odpovědět

vytvoria leda hovno ... tu ho máš

17

Odpovědět

Taky chci na Marsu vybudovat kolonii, ovšem zdá se že místo soupeřením s Elonem se k němu radši přidám. Určitě by ocenil moje znalosti.

51

Odpovědět

Myslím, že nejbližší budoucností nebude vysílání člověka do nebezpečných situací, ale vysílání lidských výtvorů. Tím myslím stroje. Na co riskovat život v hlubinách oceánu, když tam můžu poslat autonomní ponorku, která mi stejně dá k dispozici více a lepších údajů? Proč riskovat život kdekoliv, když stroj může udělat lepší práci? Jsou samozřejmě ještě oblasti, kde je lidský zásah nutný, ale ty rychle mizí. Mars by tak mohly kolonizovat nejdříve stroje, rozmnožovat by se mohly na 3D tiskárně. Zpoždění 14 minut není zas taková tragédie, bylo by to jak rozkazy v armádě. Stroje by stavěly budovy, stroje by zkoumaly planetu (dělají to už teď) a stroje by pomalu přizpůsobovaly planetu pro život lidí. A až by to byla tutovka, přišli by i lidi.

93

Odpovědět

Musk je pohádkář. K tomu, aby lidi dostal na Mars, nestačí postavit velkou raketu, ale vyřešit i další problémy typu "jak v raketě odstínit smrtelné záření" či "jak zajistit umělou gravitaci", mimo jiné. Současná věda nemá ani teoretickou představu, co s tím, natož nějaký funkční způsob. Takže rok 2024 je zjevný nesmysl.

730

Odpovědět

Přesně tak! Musk by měl raději víc chodit do hospody a psát komentáře pod videa na youtube.

701

Odpovědět

konkretne u ITS se doba letu se planuje na rozmezi od 80-120 dni podle vzdalenosti zeme-mars v danem startovacim okne. astronauti po tu dobu budou vystaveni nadmernemu zareni, nicmene celkova davka za tuto dobu neni kriticka. v pripade velke solarni boure je mozne lod natocit tak aby stineni bylo maximalni. take diky dobe 80-120 dni neni treba zajistit ani umelou gravitaci. Astronauti na ISS tam vydrzi nasobne dele. jinak to to video je pomerne zastarale. pokud to nekoho zajima, tak spousta novych informaci byla odhalena pred dvema mesici. https://www.youtube.com/watch?v=IAZ-Xbn5hr0 i pres vetsi delku urcite stoji za shlednuti.

90

Odpovědět

+RTGTo záření pochopitelně bude kritické. Astronauti na ISS jsou chráněni magnetickým polem Země, to je výhoda, kterou astronauti směrem na Mars mít nebudou. A vzhledem k tomu, že nemáme materiál, který by to záření byl schopen odstínit a zároveň se z něj dala postavit kosmická loď, je vaše představa, že by stačilo natočit loď - jakým směrem, když to záření bude všude - zcela mimo.
Docela zajímavě popsáno, proč je Musk pohádkář a nabízí něco, co v horizontu nejbližších desetiletí ani náhodou nemůže splnit, je na tomto blogu. Mimochodem záření je pouze jedním z mnoha důvodů, proč je Muskův plán naprosto nereálný.
http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=560755

37

Odpovědět

+IqeMateriály které jsou schopné odstínit záření existují. Proč by se ale z nich měla stavět kosmická loď? Sluneční vítr fouká od slunce, takže nechápu co tím myslíte že to záření bude všude? V planetárním či měsíčním stínu je záření vysílané sluncem také minimální. Sluneční vítr se skládá zejména s protonů a alfa částic nikoliv z neutronového záření jak je naznačeno v článku.

10

Odpovědět

+Alberto123Možná proto, aby to posádku neusmažilo dřív než na ten Mars vůbec doletí.

04

Odpovědět

+IqeStínění nemusí být součástí pláště ani kostry kosmické lodě. Není přece nutné odstínit celou loď.

30

Odpovědět

První věcí, kterou musíme udělat, abychom mohli vést rozumnou diskuzi, je určit si, co to znamená kolonizovat Mars. Pokud to znamená mít tam základnu, kde bude pár vědců, kteří tam prožijí zbytek života a pak je nahradí další ze Země, tak to v našich silách je. Pokud to ale znamená mít tam životaschopnou populaci (že se tam budou rodit a vyrůstat děti) nebo osídlení celé planety a uzpůsobení ji k obrazu Země, tak toho schopni nejsme a ještě dlouho nebudeme. Narážíme na několik problémů, které seřadím od toho nejméně obtížného po ten nejobtížnější:

1. Atmosféra. Mars nemá dýchatelnou atmosféru a tamní teploty jsou příliš nízké. S naší technologií bychom již byli schopni atmosféru Marsu zahustit, což by vedlo ke zvýšení teplot a uvolnění kyslíku vázaného v horninách. Bohužel je to proces, který by trval staletí, možná tisíciletí. Navíc Mars má malou gravitaci, takže bude docházet k úniku do volného vesmíru a atmosféra by tak musela být neustále obnovována.

2. Gravitace. Jak jsem zmínil výše, tak Mars má menší gravitaci, než Země, což vede k oslabování atmosféry, ale to má ještě jeden vážnější dopad. Lidský druh se vyvinul v určité gravitaci a tu potřebuje pro svoje fungování. Dokud nedokážeme vyvinout umělou gravitaci, tak budeme trpět jejím nedostatkem. Nikdo neví, jaké bude mít dlouhodobé dopady působení menší gravitace na člověka. A i kdyby se daly tyto dopady překonat, tak jaký to bude mít dopad na vývoj dětí, které budou vyrůstat v menší gravitaci, než na jakou je příroda uzpůsobila? Dají se předpokládat problémy s otěhotněním, růstové problémy a s tím spojené onemocnění, hlavně kardiovaskulárního systému.

3. Magnetické pole. Mars nemá, na rozdíl od Země, magnetické pole, které by ho chránilo před vesmírnou radiací a slunečními větry. To znamená, že povrch Marsu je neustále ozařován radiací a tedy i kdyby se nám podařilo vytvořit atmosféru a stabilizovat teploty, tak se stejně neprojdeme po povrchu bez skafandru a nevypěstujeme tam žádné plodiny. Vše tedy bude probíhat v podzemí nebo pod nějakou kupolí. Můžeme tam tedy vytvořit základny, ale nikdy se nestane životaschopným světem.

Tedy problémem není, jak člověka dostat na Mars, ale to, jak vyřešit tyto překážky.

Pak nesouhlasím s tím, že Mars je jediné místo ve sluneční soustavě, které může být soběstačné. Otázka je, co tím myslí.

257

Odpovědět

Kámo sorry isto to má logiku ale čítať to nejdem

624

Odpovědět

1) V naší sluneční soustavě jsou menší planety než Mars a přitom mají mnohem hustší atmosféru než Země. Jestli bude Mars ztrácet atmosféru nebude to vlivem gravitace ale slunečního záření.
3) Magnetické pole Mars má ale je výrazně slabší než magnetické pole Země. Intenzita záření je přibližně dva a půl krát větší než na ISS.
Které další místo ve sluneční soustavě mimo Zemi tedy může být soběstačné?

02

Odpovědět

+Alberto1231) jo? a jaké? Menší, než Mars, je jen Merkur a ten atmosféru nemá.

3) Je tak slabé, že neochrání před radiací a to je to podstatné.

Europa, Enceladus? V podstatě všude, kde je voda. Ta se dá rozdělit na kyslík a energii.

11

Odpovědět

+Moor8Omlouvám se, myslel jsem měsíce. Atmosférický tlak na Marsu je 0,7–0,9 kPa při gravitaci 0,376 G , kdežto na Titanu 1,6 kPa při gravitaci 0,138 G.
Kosmonauti na ISS obdrží okolo 200 mSv za rok na Marsu za stejnou dobu obdrží mezi 500 až 1000 mSv ( záleží na solární aktivitě ). Žádná s těchto dávek záření není smrtelná a nehrozí ani vznik nemoci z ozáření.
Jak chceš zmrzlou vodu rozpustit? Musíš mít přeci nějaký dostupný zdroj energie a tím nejdostupnějším je slunce.

20

Odpovědět

Gravitace je sice hezká teorie ale pořád jen teorie. :) Vše co si řekl jsou teorie. Samozřejmě kromě těch problémů. Takže je doufám všem jasné že se nikam nedostaneme. :) Zkurvili jsme toho dost, nemusíme ještě další planety, že?

03

Odpovědět

+Salim MacharimTeorie je potvrzená hypotéza. https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie
Co tedy myslíte tím, že je to jen teorie?

00

Odpovědět

Čo som niekde čítal, tak teraformácia Marsu nie je možná, alebo sa mýlim?

22

Odpovědět

prej tam chybi magneticky pole ktery u nas chrani nasi zemi pred kosmickym zarenim, takze by ho museli nejak nevim jak nastartovat aby tam mohli neco vubec delat

10

Odpovědět

https://www.youtube.com/watch?v=0qo78R_yYFA - oznámení SpaceX, které ve videu zmiňoval probělo.

100

Odpovědět

Tady celá hodinová přednáška https://www.youtube.com/watch?v=H7Uyfqi_TE8

70
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK