Vzestup Švýcarů – Bitva u Morgartenu

Thumbnail play icon
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:53
Počet zobrazení:1 715
Švýcarská konfederace pouhých tří kantonů má před sebou nelehký úkol – jestli chce přežít, musí porazit mnohonásobně větší rakouskou armádu.

Přepis titulků

HISTORY MARCHE UVÁDÍ BITVA U MORGARTENU Během chladného listopadového rána roku 1315, když Werner Stauffacher dohlížel na stavbu improvizované blokády na úzké schwyzské horské cestě, vyletěl z mlhy šíp a zabodl se do palisády. Nesl zprávu, ve které stálo: „Jděte domů, nemůžete vyhrát tuto bitvu ani tuto válku.“ Habsburská armáda se blížila.

Werner zprávu zmačkal, podíval se na své muže a přikázal jim připravit se. „Jsou tady…“ Jestli vás baví historické dokumenty, proč nezkusíte Curiosity stream? Nabízí obsáhlou knihovnu oceňovaných historických dokumentů ze starověkých, středověkých i nedávných dob, které můžete sledovat za pouhé tři dolary měsíčně.

Je tam toho více než historie, neboť v knihovně je více než 2 500 titulů. Curiosity stream vznikl s účelem poskytovat dokumenty. Jako jejich dlouholetý předplatitel si upřímně myslím, že jsou tou nejlepší volbou pro kohokoliv, kdo má rád dokumenty. A jako náš divák je můžete všechny zhlédnout zdarma. Curiosity stream nabízí zcela zdarma měsíční přístup k jejich celé knihovně, pokud se registrujete přes odkaz v popisku a použijete kód historymarche.

Na začátku 14. století byla politická realita Svaté říše římské neúprosná. Pokud si chtěla oblast zachovat autonomii, musela zvítězit na bojišti. V západních Alpách chtěli Habsburkové ovládnout schöllenenské rokliny a gotthardský průsmyk, které patřily švýcarským lesním kantonům. Byla to jedna z nejrušnějších obchodních cest v říši a poskytovala nejkratší cestu přes Alpy do nebo z Itálie.

Její kontrola a zdanění by Habsburkům nepochybně přinesly velké jmění. Avšak aby ochránily své zájmy, lesní kantony Uri, Schwyz a Unterwalden formalizovaly v roce 1291 konfederaci a císaři Svaté říše římské jim ponechávali autonomii. To dočasně zhatilo habsburské plány, avšak nezabránilo eskalaci dalších sporů.

Jeden spor začal hrabětem Wernherem z Homberga, který měl dědičné právo na vládu nad einsiedelnským opatstvím, které bylo pod přímou ochranou Habsburků. Hrabě byl spojencem Schwyzů a společně měli zájem na posílení vlivu nad opatstvím, což je dostalo do sporu s Habsburky. Aby toho nebylo málo, einsiedelnské opatství využilo vlivu nad přilehlými alpskými údolími a tlačilo farmáře převážně do chovu dobytka, se kterým opatství velice výhodně obchodovalo.

Aby dobytka prodávalo víc, přinutilo opatství farmáře vkročit na pastvy patřící schwyzskému kantonu, což přerostlo v organizované kradení dobytka. Mezitím schwyzští šlechticové poslali mnoho vlastních farmářů do hustých, nevyužívaných einsiedelnských lesů, které proměnili v ornou zem.

Během let tento hraniční konflikt gradoval. Po smrti císaře Jindřicha VII. v roce 1313 se napětí s Habsburky prohloubilo, když konfederace odmítla podpořit Fridricha Sličného v souboji o císařský trůn. Ze strachu, že by jim Habsburkové po usednutí na trůn zabrali země, podpořili hraběte Ludvíka IV. bavorského, který garantoval jejich autonomii. Konflikt eskaloval 6.

ledna 1314, kdy Schwyzové prohráli vleklou dvorní bitvu o hranice s opatstvím. Schwyzský správce Werner Stauffacher na opatství z pomsty zaútočil a vyplenil tamní klášter. Tato malá místní potyčka se nyní stala součástí většího vojenského konfliktu mezi Rakouskem a Bavorskem o císařský trůn. Nerozhodná válka mezi císařem Ludvíkem IV. a princem Fridrichem se táhla celý rok 1314 a konečně začala polevovat na konci roku 1315.

Hrabě Leopold I., Fridrichův bratr a spoluvladař Rakouska, mohl nyní obrátit pozornost proti Schwyzům a jejich spojencům. Vyplenění kláštera bylo šrámem na jeho pověsti a přímá výzva jeho role ochránce einsiedelnského opatství. Leopold byl rozhodnutý podmanit si a ponížit konfederaci, kterou vnímal jako hordu necivilizovaných horských rolníků. I když se rok chýlil ke konci, byl před příchodem zimy čas na rychlé tažení.

Rychlá výprava by rozdrtila hrozbu představovanou konfederací a vyplenění jejího území by zajistilo zásoby a prostředky pro habsburskou válku proti císaři. Byl naplánován útok ze dvou směrů. Leopold shromáždil v Zugu armádu o síle 8 000 mužů s úmyslem zaútočit na Schwyz, zatímco hrabě Otto von Strassberg měl v Interlakenu 6 000 mužů a jeho úkolem bylo zaútočit na Unterwalden.

Konfederace mobilizovala většinu armády, celkem 2 000 mužů, pod velením Wernera Stauffachera v přesvědčení, že obrana Schwyzu je klíčová. Lidé Unterwaldenu, kteří poslali většinu mužů na pomoc Schwyzům, použili zbytek jednotek k obsazení klíčových pevností proti rakouskému útoku ze západu.

Lidé Schwyzu udělali totéž a opevnili klíčové horské průsmyky, kterými by mohl nepřítel projít. V dobře opevněném městě Arth stáli na kamenných hradbách a ve věžích ženy a mladí chlapci, kteří zapálili bezpočet ohňů, aby to vypadalo, že je v opevněném městě celá armáda. Lest zafungovala. Aby se vyhnul riskantnímu frontálnímu útoku proti zdánlivě dobře opevněné armádě konfederace, vyrazil Leopold ze Zugu směrem na jihovýchod.

Ale on rovněž vyslal klamné útoky proti Arthu, aby navodil dojem, že útok na město je na spadnutí, zatímco většina armády pochodovala kolem jezera Ägeri se záměrem zaútočit na město Schwyz, poté se stočit na sever a překvapivě zaútočit na Arth z týlu. Během cesty kolem jezera pochodovali Rakušané mezi úpatím hory Morgarten a zatopenou bažinou pod svahy na druhé straně.

Cesta byla úzká, pravděpodobně umožňovala pohyb jen dvěma koním vedle sebe. Zástup se rozpínal na několika kilometrech. Vpředu byla těžká jízda, za ní pochodovala pěchota. Cesta před nimi byla opuštěná a Leopoldovi muži byli přesvědčeni, že jejich nadřazenější trénink, lepší vybavení a silné uskupení těžké kavalérie zahrnující některé z Leopoldových nejlepších rytířů, zahnalo armádu konfederace na útěk.

Zvláště těžká jízda měla dojem, že musí uštědřit lekci těmto povýšencům, kteří dlouho vzdorovali habsburské nadvládě. Silně opovrhovali schwyzskými venkovany, kteří pocházeli z nižší třídy. Najednou se předvoj zastavil.

Cestu jim blokovala primitivní, avšak bytelná bariéra. Důstojníci nařídili rytířům, aby bariéru odklidili, avšak bylo jasné, že to nebude hned. Hlavní část armády dále vzadu se o barikádě ještě nedoslechla. Protože nevěděla, že se předvoj zastavil, pochodovala pěchota dál, až se skoro polovina vojáků nahromadila vpředu zástupu, přičemž na některých místech na sobě byli vojáci tak natlačení, že se sotva mohli pohnout.

Nikdo z rakouských vojáků si nevšiml, že se mezi stromy něco hýbe. Většina důstojníků se snažila zastavit pěchotu a dostat zprávu do týlu, aby se zastavil. Pak Švýcaři vystoupili z krytu stromů a začali vrhat kameny, kmeny a střílet šípy na překvapené Rakušany pod nimi. Leopold si uvědomil, že zavedl své muže do pasti, a shromáždil své rytíře.

Avšak předek zástupu byl tak natěsnaný, že se koně sotva dokázaly hnout, a se zaplavenou bažinou pod nimi a Švýcary střílejícími seshora byl rakouský předvoj v pasti. Zásahy projektily a nemožnost se schovat v předních jednotkách brzy vyvolalo paniku. Poté se nad středem rakouského zástupu objevila stěna švýcarských bojovníků. V obavě, že se ve svazích nad nimi skrývají další, se většina Leopoldovy pěchoty otočila a utekla zpět, odkud přišla.

Avšak pro rytíře na koních a pěchotu v čele nebyl ústup možný. Když byla velká část rakouského zástupu na útěku, švýcarská domobrana zaútočila. I když byla přečíslena, seběhla kopec dříve, než se Leopoldovi rytíři stihli seřadit. Při zteči ze svahu Švýcaři těsně před protivníky sklonili halapartny a vrhli se do rakouského zástupu.

Skoro okamžitě skupiny Švýcarů prorazily tenkou rakouskou linií, neboť těžká jízda, neschopná manévrovat, nedokázala vzdorovat dlouho. Švýcaři za použití dlouhých halaparten srazili rytíře z koní, zatímco sami zůstali mimo dosah jejich mečů, a prosekali se Leopoldovými rytíři s minimálními ztrátami. Někteří Rakušané se vrhli do zatopené bažiny. Zoufale se snažili uniknout jatkám.

Většina se ve studené vodě daleko nedostala. Rytíři na koních, kteří měli šanci ustoupit, spolu s hrabětem Leopoldem v panice utekli. Při cestě zpět ušlapávali vlastní pěšáky. Na konci bitvy zůstalo ležet na zemi 2 000 Rakušanů, včetně mnoha vlivných šlechticů a Leopoldových nejlepších bojovníků. Bitva skončila zvučným vítězstvím švýcarské domobrany.

Po zničení jedné habsburské armády se domobrana rychle obrátila na západ vstříc uskupení postupujícímu na Unterwalden. Avšak když se Otto von Strassberg dověděl o Leopoldově porážce, obrátil své muže a od kampaně upustil. Vítězství svobodných švýcarských rolníků nad trénovanou feudální armádou vedenou obrněnými rytíři na koních bylo strhujícím počinem.

Bitva u Morgartenu, jedna z prvních svého druhu, značila rozvoj pěchoty a úpadek jízdy na evropských bojištích. Po další dvě století Švýcaři dokazovali, že dokáží ubránit své země díky svým vojenským dovednostem. Soudržnost lesních kantonů u Morgartenu předvedla výhody jejich obranného spojenectví a pouhých 24 dní po bitvě Švýcaři obnovili přísahu z roku 1291 uzavřením obranné aliance v Brunnenu v kanonu Schwyz.

Brunnenská úmluva zavázala tři kantony k vojenské spolupráci, k vzájemné pomoci v době krize, ke garanci míru uvnitř konfederace a ke spolupráci ve všech zahraničních záležitostech. Věčná aliance tří kantonů položila základy švýcarské národní identity a během dalších dvou set let se do konfederace zapojovaly další území, čímž vznikla aliance osmi kantonů, která vytrvala během středověku a nakonec se vyvinula v moderní švýcarský národ.

Velké díky patřím našim Patr(e)onům, bez kterých by toto video nevzniklo. Se snižujícími výnosy z reklamy na YouTube jsou pro nás příspěvky z Patreonu nesmírně důležité. Zvažte podporu naší práce na Patreonu. A jako vždy díky za zhlédnutí.

Komentáře (9)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Dobre, ale "Henry VII" je Jindřich VII., ne Jiří.

00

Odpovědět

Opraveno, díky :)

00

Odpovědět

Super, už jsem ani nedoufala. Budou další videa? Nejen tento kanál ale např. Epic History a King and Generals? Díky.

30

Odpovědět

Z Epic History TV jsem teď dopřekládal další díl napoleonských válek, takže by se tu měl někdy brzo objevit. A z tohoto kanálu mám v plánu jedno další video a chtěl jsem udělat sérii i o Hannibalovi, ale uvidím. Přeci jen to jsou dlouhé epizody. Kings and Generals v plánu osobně nemám, ale možná se do toho pustí někdo jiný.

30

Odpovědět

Tady je prozatím další video od History Marche Vzestup islámu a cesta k bitvě u Jarmúku :)

10

Odpovědět

Super video. Prosím víc takových

80

Odpovědět

k čemu ti to bude, pust si raději porno

111

Odpovědět

+OtecProč ne obojí?

60

Odpovědět

Tady je prozatím další video od History Marche Vzestup islámu a cesta k bitvě u Jarmúku :)

00
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK