Proč existují města?Wendover Productions

Toto video sponzoruje Squarespace. Vytvořte si svou stránku s 10% slevou na squarespace.com/wendover. Nejbohatším státem světa je Katar, který vypadá takto. Druhou nejbohatší zemí je Lucembursko, které vypadá takto. Třetí nejbohatší je Singapur, který vypadá takto. Tato tři místa se podobají tím, že všude žije více než 90 % obyvatel ve městech. Tři nejchudší země, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo a Burundi, mají úroveň urbanizace pod 50 %.

Když srovnáte bohatství afrických zemí a jejich urbanizaci, získáte téměř identické mapy. Neznamená to, že města automaticky vytváří bohatství nebo že bohatství vytváří města. Ale existuje mezi tím jasná korelace. Zdá se zvláštní, že si lidé vybírají život ve městě.

Náklady na bydlení jsou vyšší, kvalita vzduchu je horší, okolí je přeplněné, míra zločinu je vyšší a nemoci se snáze šíří. Pokud by se lidská populace rozprostřela rovnoměrně po světě, každá osoba by získala 5 akrů. Ale tak tomu není. Žijeme ve světě, kde polovina populace žije jen na 1 % území. Nyní ve městech žije 54 % lidské populace.

To už je velmi mnoho. Před 55 lety ve městech žilo jen asi 34 % populace. Urbanizace mění svět. Ale proč města vůbec existují? Lidé byli původně lovci a sběrači. Hledali si potravu a většinou nežili na stálém místě. Podobně žijí zvířata. Ale pak, 10 000 let před Kristem, jsme se naučili farmařit.

Domestikace rostlin umožnila lidem se usadit na jednom místě a vytvořit si stálý domov. Ale farmaření tehdy vypadalo úplně jinak. Lidem té doby chyběly technologie a znalosti. První archeologické důkazy orání, které velmi zvyšuje výnosnost rostlin, se objevuje teprve kolem roku 3000 před Kristem. Zabralo další tisíce let, než lidé domestikovali voly, kteří by pluh tahali.

Když lidé začali farmařit, téměř každý člověk musel pracovat na poli, aby vznikl dostatek jídla. Práce jednoho člověka vytvořila jídlo pro jednoho člověka. Ale jak šla technologie postupně kupředu, každý jedinec dokázal vytvořit čím dál více jídla. Díky tomu dnes každý farmář nakrmí až 155 lidí. Proces je tak efektivní, že k nakrmení 1 člověka je třeba pouze 1 akr půdy.

Ale v dřívějších dobách farmaření, kdy poprvé technologie pokročila natolik, že jeden člověk dokázal nakrmit víc lidí, poprvé v dějinách existovali lidé, kteří nemuseli farmařit. To naprosto změnilo lidstvo. Kdyby se to nestalo, stále bychom žili v pravěku. Nadbytek jídla a rozvoj měst jde ruku v ruce. Dřív nebylo možné, aby lidé žili v husté městské konglomeraci, protože potřebovali půdu k farmaření.

Lidé oproštění od farmaření mohli pracovat v jiných povoláních, což vedlo k jazykům, literatuře, vědě a všem moderním pokrokům současného světa. Rozložení lidí je naprosto přirozené. Když se lidé rozhodují, kde žít, obecně se rozhodnou žít na tom nejlepším místě. Existuje proces přirozeného výběru, který ovlivňuje miliardy lidí, kteří si vybírají místo k životu.

Na rozložení populace není nic umělého a čísla to podporují. Města si udržují svou pozici i během let. V roce 1800 byl největším městem Evropy Londýn. Dnes je největším městem Evropy stále Londýn. V roce 1800 byla druhým největším městem Paříž. I dnes je na druhé pozici. Města rostou, ale ta, která byla dříve větší, zůstávají větší i nadále.

Aspoň tedy bez vnějšího vlivu. Města sama od sebe svou pozici nemění. Změní ji, pokud se změní něco jiného. Například Hong Kong změnil svou pozici, když jeho přechod pod britskou nadvládu přilákal obyvatele. V případě San Francisca to byl objev přírodních zdrojů, hlavně zlata, což do města přitáhlo obyvatele. Washington D.C.

změnil pozici díkx vzniku nového odvětví, vlády USA. Kdybyste omezili veškerou aktivitu až na pohyb lidí, hypoteticky by města zůstala vždy na stejné pozici. Ale ani to není nejlepším důkazem toho, že města jsou přirozená. Podle statistického úřadu je největším městem USA New York, kde žije 8,5 milionů obyvatel. Druhé je Los Angeles se 4 miliony, což je skoro polovina. třetí je Chicago s 2,7 miliony, zhruba třetinou. Potom Houston s 2,3 miliony, což je asi čtvrtina.

Potom je Phoenix s 1,6 miliony, zhruba pětinou. Velikost každého města je určena velikostí největšího města, děleno jeho pozicí. Je až s podivem, jak města v různých státech dodržují toto rozložení. Není tomu tak jen v USA. Německé největší město Berlín má 3,5 milionu obyvatel, Hamburg má 1,8 milionu, téměř přesně polovinu. Mnichov má lehce víc než třetinu, 1,4 milionu, Kolín nad Rýnem má lehce víc než čtvrtinu s 1 milionem.

Frankfurt má téměř přesně pětinu s 700 tisíci obyvateli. Existují anomálie, hlavně u zemí s rychlým nárůstem obyvatel, ale v množství států se velikost měst řídí tímto zákonem. Důležité je, co dalšího může tento zákon ovlivnit. Pokud vezmete knihu a určíte četnost slov, bude se řídit tímto rozložením. Pokud vezmete lidi na stadionu a rozřadíte je podle příjmu, bude to stejné rozložení. Pokud vezmete zvuky, které vydávají delfíni, a roztřídíte je podle frekvence, bude to stejné rozložení.

Spojení mezi rozložením v přírodě a velikostí měst něco pomáhá dokázat. Města jsou přirozená. Lidé budou, jak bude plynout čas, vždy formovat města. Města začnou vznikat, až když plusy převáží mínusy. Před nadbytkem jídla měl život ve městech jen pár výhod a hromadu nevýhod.

Museli jste chodit na farmy a jedinou dopravou byla chůze. Dnes převažují plusy až do té míry, že se čím dál víc lidí stěhuje do měst. Hlavní výhodou existence měst je to, že různé firmy mohou sídlit blízko sebe. Výhodné je to pro ně i kvůli tomu, že se lidé do města stěhují za prací, protože tam firmy sídlí.

A když firma chce najmout ty nejlepší lidi, musí být ve městě. Je to problém se slepicí a vejcem. V dnešní době jsou různá města domovem firem určitého odvětví. Například L.A. je domovem zábavního průmyslu, Boston je domovem medicínského výzkumu, Düsseldorf je domovem telekomunikačního průmyslu a Singapur je domovem finančnictví.

Kromě možnosti vybrat si z mnoha kvalifikovaných pracovníků, firmy se sem stěhují, protože chtějí mít přístup k jiným firmám. Telekomunikační společnosti jako Vodafone, Deutsche Telekom a AT&T jsou vzájemnými konkurenty v Düsseldorfu. Ale důvodem je to, že jsou tu i další společnosti, se kterými spolupracují. Také zde sídlí Nokia, Google a LG, kteří vyrábí telefony, které může operátor prodávat. Protože sídlí na stejném místě, mohou lépe spolupracovat a stát se tak efektivnější firmou.

Existují určité ekonomické výhody toho, že se určité společnosti usadí na stejném místě. Ale ne každá firma sídlí ve městě, protože v mnoha případech mínusy převáží plusy. Továrnu na výrobu aut běžně nenajdete na Manhattanu, protože to nedává smysl. Existovaly by výhody, lepší přístup ke vzdělaným lidem, blízkost k jiným firmám, snížené náklady na dopravu a blízkost konečného trhu.

Ale nevýhody jsou obrovské. Pozemky v New Yorku stojí 38 dolarů za čtvereční stopu. Kdyby sem chtěla přesunou Tesla svou továrnu, jen pozemky by vyšly na 200 milionů dolarů. Výhody by nikdy nepřevážily cenu. A přesně tento problém způsobil úpadek Detroitu.

Město bylo centrem automobilové výroby, ale výrobci nakonec zjistili, že mohou výrazně snížit náklady, když přesunou továrnu mimo město. Bez průmyslu, který by lidi zaměstnával, nastal odliv obyvatel, který trvá už několik desítek let. Města existují, protože jsou efektivní. Nikdo nenutí lidi se stěhovat do měst, ale miliardy lidí tam stejně míří. Představte si, že je na světě jen 10 lidí a jeden produkt, který každý z nich chce.

Kdyby byli rovnoměrně rozmístěni po území, logické umístění distribučního centra by bylo ve středu. Někdo by byl centru náhodou trochu blíž, ale celkově by produkt musel urazit stejně dlouhou cestu k zákazníkovi. Ale představte si, že 8 z těchto jedinců žije v malém městě. Logické umístění centra by bylo přímo u toho města. Doručování zboží na venkov by bylo pomalé a drahé, ale celkové náklady na doručování by byly nižší.

Něco podobného se odráží v tom, jak Amazon umístil své sklady v UK. Mohl umístit obří sklad do geografického středu státu a tím ušetřit náklady, ale neudělal to. Umístil každý ze skladů k některému z velkých měst, čímž zkrátil doručovací vzdálenost. V moderním světe se tento koncept nejlépe projevuje v doručování, ale v minulosti museli jedinci téměř vše nakupovat osobně na místních tržištích.

I před 200 lety byla chůze hlavním způsobem přepravy. Dnes dokážeme za hodinu klidně ujet 120 km, ale před 200 lety za hodinu jedinec ušel jen 5 kilometrů. Bylo nutnější žít blíž tržištím. Z toho důvodu je suburbanizace něčím novým. Přesto se čím dál více lidí rozhoduje žít ve městech. Rozdělení a specializace práce je pro rozvoj světa velmi důležitá.

Představte si, že si vše vyrábíte. Pěstujete si jídlo, filtrujete si vodu, doma si stavíte auto. Představte si, jak dlouho by vám trvalo vyrobit si auto. Minimálně 10 let. Přesto si průměrný jedinec v USA může koupit nové auto za částku, kterou vydělá za 6 měsíců. Existují lidé, kteří dokáží auta vyrábět lépe než vy. Někteří lidé se specializují výhradně na těžbu rudy a někteří se věnují výhradně výrobě skla.

Takže tisíce lidí vyrábějí všechny vstupní suroviny, které umožní vyrobit vaše auto tím nejefektivnějším způsobem. Představte si, že umíte vyrobit tužku za 60 minut a papír za 30 minut. Další člověk dokáže vyrobit tužku za 30 minut a papír za 60 minut. V uzavřeném světě by vám oběma zabrala výroba tužky a papíru 90 minut. Ale řekněme, že vyrobíte dva papíry, což vám zabere hodinu, a ten druhý vyrobí dvě tužky, což mu také zabere hodinu.

Poté si to vyměníte. Ani jeden nic neztratil. Máte přesně to, co byste měli, kdybyste pracovali sami, ale oba jste získali čas. Přesně proto je obchod výhodný. Určití lidé lépe vyrábějí určité věci. Takže když se všichni specializují na to, v čem jsou dobří, celý svět získá víc, aniž by musel něco víc vynakládat.

Města zjednodušují obchod, takže probíhá častěji, tudíž jsou města efektivní. Lidé přirozeně hledají cestu nejmenšího odporu. A z hlediska života je cesta nejmenšího odporu život pohromadě. I venkovský život stále existuje a musí existovat i nadále, ale pokud byste chtěli zorganizovat celé lidstvo do nejefektivnějšího stavu, musel by vypadat takto.

Města nevytváří bohatství a bohatství nevytváří města. Města pouze umožňují vznik bohatství. Města jsou efektivní a efektivnost vytváří bohatství. Proto lidé vytváří města. Překlad: Mithril www.videacesky.cz