Zatím nejsložitější postavička Pixaru

- Hej ty, tady!
- Díky bohu! Ahoj, já jsem Dory a- Jsem Hank. Tohle je Hank:
nejsložitější postavička Pixaru. Vytvořit jednu scénu trvalo 2 roky. Pro Hledá se Nemo ještě nebylo
technicky možné Hanka vytvořit. Já dohlížím na postavy,
vyrábíme něco jako loutku, kterou potom animátoři používají
na vytvoření těch scén. Jeden inženýr
pracoval na Hankovi asi půl roku, jenom aby vytvořil
pro chapadla novou křivku.

Vytvořit chobotnici,
která se pohybuje a prohýbá, ale zároveň je dostatečně konkrétní,
aby animátoři mohli správně pohybovat jednotlivými částmi,
u toho jde o zjednodušování. Rozdělování na jednotlivé části
a opětovné skládání. Takhle "chodí" chobotnice po zemi. - Je to docela strašidelné...
- Jo. Ale je tu vidět spousta pohybů,
které jsou specifické v tom, jak chobotnice pracuje s povrchem.

Může se dotýkat kteroukoliv částí těla
a tak se hýbe. - Já jsem Hank.
- Musím najít svoji rodinu. To bude těžký... Něco takového dostaneme od výtvarníků,
je to takový náčrt. Tohle je velice raná verze Hanka
a je na něm skvělé něco, co tu neuvidíte. Každé to chapadlo
je nastavené trochu jinak. Prakticky animátorům stavíme závodní auto,
které oni potom řídí.

Tak se jim snažíme dát
co nejvíce možností v každém tom chapadle. Tohle je jednoduchý test,
jestli zvládneme napodobit ten posunující se loket,
který se pohybuje po délce chapadla. Ten je pro pohyb chobotnic typický. Ten ohyb se sune,
neohýbá se to jako lidský loket. Tohle byl pro nás opravdu důležitý test. Začíná to tu mít tu váhu a měkkost,
kterou u chapadla potřebujete.

Přilepuje se a potom zase pouští,
dělá to všechny ty věci, které pro nás byly taková výzva.
A tohle je asi rok po tom, co jsme začali s prací. Trvalo dlouho, než jsme se sem dostali. Je tam naše kamarádka,
ztracená, opuštěná. - Bailey, použij echolokaci!
- Připadám si hloupě. - Chudáčku, podám ti to. Ukazuje to tu flexibilitu toho rozhraní.


Dá se zmáčknout, natáhnout, posunout... Když pohnete chapadlem,
celé tělo na ten pohyb reaguje. Tohle je hotová animace,
schoval jsem ta dvě chapadla a ukážu vám to ovládání pod tím. Tady vidíte, jak to pod tím vypadá. S tímhle prakticky animátoři manipulují. A tady je ta scéna dokončená.
Tady můžete vidět všechny ty efekty, když se přidá světlo ke stínování
a stínování na tu animaci. Nikdo z nás to na začátku nevěděl.

A taky jak rozhodují o tom,
jak spolupracují ty přísavky, jedno zatřesení k tomu
a vypadá to fakt dobře. A ta kamufláž je taky skvělá. Ten, co dělá stínování,
přidal animovaný texturový efekt po celé Hankově kůži.
To celé vlastně na buněčné úrovni. Nevím, jestli víte,
jak to s kamufláží u chobotnic funguje, ale můžou měnit barvu,
změnit, jak se odráží světlo, texturu... Tady je dokončená ta úvodní scéna.

V ní je vidět celá ta škála. Promítají přes tu kamufláž texturu,
která ho potom odhalí. A potom je vidět
všechny ty přelévavé, táhlé pohyby, které bylo tak těžké napodobit. A animátoři na té scéně
strávili velmi dlouhou dobu. Myslím, že od chvíle,
kdy jsme na tom začali my až po dokončení,
uběhly dva roky. - Byla to velká scéna.


- Jo, byla to jedna z prvních, které byly vytvořené. Takže první scéna byla hotová
asi dva roky po začátku projektu. - To je hodně krve, potu a slz.
- Jo, od spousty lidí. Dory, najdeš své rodiče,
a až to uděláš, budeš... ...doma. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz