Atari Jaguar, část 1.Angry Video Game Nerd

Vezme vás zpět do minulosti hrát ty největší zhovadilosti. Radši by si nechal od buvola nasrat do ucha. Radši by sežral shnilou řiť přejetého skunka a zapil to pivem. Je to nejnaštvanější hráč, jakého znám. Je to Naštvaný Nintendo Nerd.

Je to Naštvaný Atari Sega Nerd. Je to Naštvaný Videoherní Nerd. Atari. Milované jméno zlatého věku historie. Kouzelná doba, kdy nebyl internet, mobily, ale jen elektronické videohry. Fajn, byla to doba temna, ale život byl tehdy snadný. Atari bylo hlavním inovátorem na poli automatů, domácích počítačů a herních konzolí. Atari 2600 přineslo revoluci herního průmyslu, zpopularizovalo cartridge a vyměnitelné ovladače.

Hry byly primitivní, ale tehdy nás fascinovaly. Pak však přišla konkurence. Odyssey II, IntelliVision, ColecoVision. Každý se chtěl přiživit na náhlé popularitě videoher. Ne jako dnes, kdy máme na výběr jen ze tří konzolí. Tehdy se vám z množství herních systémů zatočila hlava. Navíc jste nemohli tušit, jaké hry jsou fajn a které jsou naopak blbé. Zákazníci byli lapeni uvnitř přehlceného trhu.

A tak Atari vydalo další konzoli. 5200. Přepínač mezi televizí a hrou nahradilo automatickou krabičkou. Do té se navíc zapojil i zdroj, což mělo pomoci od změti kabelů. Výsledek byl ale akorát matoucí. Ovladače měly tlačítko pauza, což byla v té době novinka, ale joysticky byly nespolehlivé a snadno se rozbily. To vše mělo za následek, že Atari 5200 bylo jen přerostlým kusem hovna! Věnoval jsem tomu celé video.

Tak moc na píču to bylo. Po krachu videoherního trhu v letech 1983 a 1984 se do hry vrátily Nintendo a Sega. Přišla tak další revoluce trhu pro novou generaci. Atari se vrátilo do ringu se svou 7800. Tato konzole vyřešila všechny chyby 5200. Do portů jste mohli zapojit ovladače pro starou 2600 a zahrát si původní hry. Hry pro 7800 měly lepší grafiku, ale oproti Nintendu neměly co nabídnout. A tak zůstalo Atari opět ležet v prachu cesty.

Následně Atari přestalo pojmenovávat konzole čísly a začalo používat typy kočkovitých šelem. Lynx byla prvním barevným handheldem. Přesto ji však úspěšnější systémy Game Boy a Game Gear brzo sešrotovaly. Lynx byla fajn konzole, ale hráčům vadila její velikost. Nepomohl ani nový model. První Lynx jela na víc baterek a vyšťavila je rychleji než Game Boy. Navíc neměla podporu třetích stran, takže opět prohrála. Mezitím zuřila bitva mezi Nintendem a Segou.

Oba tábory, NES i Genesis, měly svůj početný zástup příznivců. Ovšem debaty mezi hráči i reklamní kampaň Segy stály na jednom argumentu. Genesis měla 16 bitů a NES jen 8. To odstartovalo trend, kterému říkám bitové války. Předtím o bitech nikdo nemluvil a dnes už o nich taky neslyšíme. Co to vůbec jsou ty bity? To tehdy nikdo nevěděl. Zkuste to vysvětlit rodičům. - Chtěl bych k Vánocům Super Nintendo!

- Nemáš už náhodou jedno Nintendo? - Jo, ale tohle má 16 bitů! - A co to je? To nevím... Beztak nám šlo akorát o to, že se zlepšila grafika. Bitové války nás naučily vnímat hry pomocí čísel. Lidem začalo záležet víc na grafice než na samotné hratelnosti. Došlo to tak daleko, že některé konzole měly počet bitů přímo v názvu. Jako TurboGrafx16 nebo Nintendo 64. Ale roku 1993 vyšla konzole, která nám připomněla, že bity nejsou vše.

Byl to Atari Jaguar, který byl uváděn jako první 64bitový systém. Říkali jsme si: "Ty vole! 64? To je čtyřikrát víc bitů!" Dokonce i oficiální kampaň používala slogan "Spočítej si to". Ale kromě zlověstného designu a rotující krychle po zapnutí toho moc nenabídnul. Důvěřiví hráči dostali jen průměrné hry a grafiku, která měla k působivosti daleko. Ovladače byly monstrózní a měly číselník. Stejně jako ColecoVision a IntelliVision. Navíc často i s obrázkovým návodem, který většinou nebyl potřeba.

Cartridge neměly štítky, takže jsem si je musel popsat sám. No tak. Existuje nějaký důvod, proč nedělat štítky? Asi jim přišlo lepší dát nahoru tyhle divný madla. K čemu?! To fakt potřebuju úchyt navíc? Žádné jiné toploadery to neměly. Ach jo, nemůžu to vytáhnout! Bože, kéž bych tak měl madlo... Nemůžu to chytit, chtělo by to madlo. A když jsme u toploaderů, vidíte, že všechny měly dvířka? To je chránilo před prachem, což je správná věc.

Ale Jaguar je nemá. Proč? Než ale začnu s recenzí her, pojďme si probrat grafiku. Tohle je Zool 2. Hru netřeba kritizovat, je to klasická plošinovka, ale grafika není o nic lepší než u Sonica. A ten měl 16 bitů. Možná jsme jen vybrali špatnou hru. Zkusíme jinou. Brutal Sports Football. Další fajn hra, ale grafika opět nic extra. Kam se podělo těch 48 bitů navíc?

Zkusíme Checkered Flag. Ta už předvádí grafické možnosti o něco líp, protože je ve 3D prostředí. Ale porovnejte ji s F Zero na SNES. O 48 bitů míň, ale rozhodně příjemnější na pohled. Teď si dáme Cybermorph. Letecký simulátor s polygonovou grafikou. A teď se opět vraťme k SNES. Tohle je Star Fox. Chybí nám tu něco? Na to, že se Jaguar chlubí 64 bity, velké zlepšení vidět není. Kvůli tomu se hráči často dohadovali, zda měl Jaguar skutečně 64 bitů.

Toto téma často zastiňuje samotnou konzoli, ale musíme si to vyjasnit. Atari původně plánovalo vydat 32bitovou konzoli Panther, ale nakonec se rozhodlo ji přeskočit. V Jaguaru zůstala 32bitová grafická jednotka, ale v kombinaci s dalšími procesory se mu nějak podařilo přidat dalších 32 bitů. Je to dost komplikované a matoucí. Podstatné však je, že Jaguar byl sestaven úplně jinak než ostatní konzole, kvůli čemuž měli herní vývojáři problém, aby využili jeho plný potenciál.

Ať už mohl být jakýkoliv. Když jsme si probrali historii Atari a jeho snahu vyhrát bitové války, tak si za týden nezapomeňte pustit druhou část a zahrajeme si hry na Jaguar. Nebo jestli chcete být cool, tak "zamastíme jaguárky". Překlad: DJ Obelix www.videacesky.cz SUPER COOL VERZE! Ve druhé části si zamastíme jaguárky!