Thumbnail play icon

První světová válka - Poslední dějstvíExtra Credits

Přidat do sledovaných sérií 47
97 %
92. nejoblíbenějšíTvoje hodnocení
Počet hodnocení:252
Počet zobrazení:11 817

Poslední díl ze série Extra History o začátku První světové války. Uvidíte, že i v momentě, kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, stále byli tací, co se světovému konfliktu snažili vší silou zabránit. 

Série: 

1. díl -  Koncert velmocí

2. díl - Jeden osudný den v červnu

3. díl - Červencová krize 

4. díl - Poslední dějství (právě sledujete) 

Přepis titulků

24. července 1914. Je pozdě v noci. Skupina vyčerpaně vypadajících můžu sedí v potemnělé místnosti na ministerstvu v Bělehradu. Jeden z nich drží v rukou rakouské ultimátum. Celý den řešili, jak odpoví. Jsou vyčerpaní a připraveni souhlasit se všemi podmínkami. Pod dveřmi podklouzne vzkaz. Říká, že Rusové začali mobilizovat.

Změní svoji odpověď a poslední dějství začíná. Ve své odpovědi Srbové souhlasí s devíti z deseti požadavků. Odmítají jen udělit rakouským funkcionářům právo vyšetřit atentát v Srbsku. Ale jejich odpověď je mistrovským dílem. Jde svým způsobem o geniální tah. Protože na konci Srbové říkají, že pokud Rakušané neshledají podmínky přijatelnými, Srbové jsou více než ochotni přenechat rozhodnutí konferenci. Ale jestli si vzpomínáte, Rakušané konference nenávidí.

Vždy jsou přehlasováni. Ale už nikdy. Ne teď. Jsou rozlíceni srbskou odpovědí, ale jako vždy se pro radu obrátí na svého německého spojence. Císař je stále na moři, takže rakouský ministr zahraničí Berchtold jde situaci konzultovat s Bethmann-Hollwegem a Moltkem, vrchními veliteli německé armády. Ti jsou vzteky bez sebe.

Říkají: "Cože?! Vy jste ještě nevyhlásili válku? Uplynul celý měsíc! Pohněte s tím! Na tomto jsme se nedomluvili. Ztrácíme sympatie lidí po celé Evropě." Víte, po zavraždění arcivévody bylo veřejné mínění silně proti Srbsku. Bylo politicky nemožné ho tehdy podpořit. Ale uplynul měsíc a odpověď na ultimátum, kde souhlasili s většinou požadavků a jejich návrh na jednání ze Srbů udělal rozumnou stranu. Koneckonců, co více by Rakousko chtělo?

VÁLKU S výtkami od Němců se Berchtold vrací zpátky do Rakouska-Uherska a poprvé mluví s Conradem von Hötzendorfem, náčelníkem štábu rakouské armády. Ten je také vzteky bez sebe. "Cože, vyhlásit válku?! Děláte si ze mě srandu?! Měli jste nám o tom říct už před několika týdny. Rakouská armáda nebude připravena dříve než 14. srpna, týdny ode dneška! Navíc ani nevíme, proti komu mobilizujeme.

Chcete, abychom se připravili na válku se Srbskem? Ne pokud proti nám mobilizuje Rusko. Dejte nám záruku ruské neutrality a potom se možná můžeme bavit o mobilizaci." Sklíčen, Němci tlačen do války a ujištěn jeho náčelníkem štábu, že jeho armáda není připravena, Berchtold se vrací domů a přemýšlí. Jak čas běží, přesvědčuje sám sebe, že se to dá pořád vyřešit. Brzy začne uvažovat, že vyhlásit válku není nutně to samé jako válčit. A tak pokud vyhlásí válku teď, možná potěší Němce a bude to moci využít jako výhrůžku proti Srbům, kteří kapitulují dříve, než bude rakouskou armádu připravenou k boji potřebovat.

Všichni vidíme, jak ubohé opodstatněn to je. Všichni jsme se někdy dostali do neřešitelné situace a začali věřit v nějaké šílené, geniální řešení, které všechno spraví. Jen když to děláme my, osud světa nevisí na vlásku. A tak 28. července Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Srbsku. S Berchtoldem, který věří, že vyhlášením války přinese mír.

Ale toho rána, rána 28. července se vrací do Postupimi císař Vilém II. Toho rána si císař čte srbskou odpověď na ultimátum a pronese: "S tímto každý důvod pro válku odpadá." A toto je jedna z tragédií těch zuřivých červencových dnů, které vedly k válce. Tento muž, Vilém II., se přes všechny jeho nedostatky, přes všechna selhání, konečně vzchopí a snaží se být mužem, kterým by měl být. Mužem, který si zaslouží vládnout nejsilnější zemi světa. A byl tak blízko.

A přesto, navzdory jeho nejlepším úmyslům, jde příliš pozdě. Svět jeho snahu neocení, věci se zhroutí do chaosu, přijde válka a jeho říše padne. Císař se snaží o mírové rozhovory, možná i svolat konferenci. Ale Rakušané o nic z toho nestojí. Navrhuje tedy řešení: Zastavit v Bělehradu. Bělehrad, srbské hlavní město, je jen pár kilometrů od rakouských hranic. Pokud rakouská armáda dobude Bělehrad, může vyhlásit vítězství a ukázat zbytku Evropy, že nechce Srbsko anektovat.

A pokud to udělají dostatečně rychle, mohou možná zabránit Rusku vstoupit do války. Ale tento návrh musí projít přes Bethmann-Hollwega a ten je v Berlíně. Teď pochopte toto: Je rok 1914 a jakkoliv se to zdá nemožné, mezi Berlínem a Postupimí neexistuje telefonní spojení. Takže Bethmann-Hollweg nemůže odpovědět přímo. Je ohledně toho plánu skeptický, ale místo, aby zajel do Postupimi a vše si vyjasnil, předá jej německým agentům v Rakousku s instrukcemi, aby s přijetím plánu na Rakušany příliš netlačili, a dokonce ani nezmíní, že plán pochází od samotného císaře.

Mezitím v Rusku Sazonov obdrží zprávy o Rakušanech bombardujících Bělehrad. Tyto zprávy jsou samozřejmě falešné. Rakouská armáda nebude schopná udělat nic do 14. srpna. Ale to on nemůže vědět. Takže on, který jako jeden z posledních oponoval všeobecné mobilizaci, změní názor a podpoří všeobecnou mobilizaci ruské armády. Spolu s ruským náčelníkem štábu Janukovyčem jde za carem a přesvědčí ho, že nadešel čas.

Je nařízena všeobecná mobilizace. Setmí se. Je jedna hodina v noci a car nemůže spát. Pošle císaři do Německa telegram: "Jsem rád, že jsi zpět. V tuto závažnou chvíli tě žádám, abys mi pomohl. Hanebná válka byla vyhlášena proti slabé zemi. Rozhořčení v Rusku, plně sdílené mnou, je obrovské.

Vidím, že velice brzo budu přemožen tlakem na mě vyvíjeným a budu nucen přistoupit k extrémním opatřením, které povedou k válce. Abychom se vyhnuli katastrofě, jakou je evropská válka, tě ve jménu našeho starého přátelství prosím, udělej, co můžeš, abys zabránil svým spojencům zajít příliš daleko. Miky." Musíte si pamatovat, že tito dva muži jsou bratranci. Jsou to přátelé. Všechny cesty diplomacie selhaly.

Všechny byrokratické mechanismy státu je ženou k válce. Takže oslovili jeden druhého jako bratranci, jako přátelé, aby zjistili, zda-li mohou společnými silami zabránit válce. A z okolností, které vzešly z těchto zatažených dnů impéria, se neoslovují jako car a císař. Neoslovují se ani jako Vilém a Mikuláš, ale radši jako Vily a Miky. Císař je také vzhůru a odpoví. Lavina telegramů je poslána tam a zpět. Na konci jejich rozhovoru Mikuláš zvedne telefon a zavolá Janukovyčovi, aby zrušil všeobecnou mobilizaci.

Janukovyč prská a začíná si představovat všechny ty věci, které s ukončením mobilizace souvisí. Ale car řekne "Zrušte ji!" a položí telefon. Ráno třicátého července Sazonov slyší, co car udělal. Je v šoku. Svolá předsedu Dumy, ruského parlamentu, a patriarchu pravoslavné církve a jdou na rozzuřené jednání s carem.

Místnost je zaplněná, je horko, jednání nikam nevede. Mikuláš se poté přesune k oknu, sám hledí na ulice Petrohradu, snaží se přemýšlet. Po pár minutách bez jediného nalezeného řešení k němu přistoupí mladý muž, asistent Kempa, který stál poblíž, a řekne: "Výsosti, víme, jak těžké pro vás musí být se rozhodnout." Tato slova ho těžce zasáhla. Mikuláš byl vždy nazývaný slabým, nerozhodným, neschopným vůdcem a nesnášel to.

Chtěl ze sebe setřást všechna ty přezdívky, kterými ho lidé tolik let častovali. Chtěl ukázat světu, že není nějaký nicotný princ, který se nedokáže rozhodnout. A tak po slovech od Kempova asistenta, jehož jméno historie zapomněla, se Mikuláš otočil a řekl: "Podepíši rozkaz." Zpátky v Německu je zase vidět Bethmann. S Rakušany pokročil v plánu na zastávku v Bělehradu. Británie dokonce říká, že tento plán má její podporu. Ale Berchtold ho nepřijme, nemůže ho přijmout, pokud Rusové neodvolají mobilizaci.

A tady se dostáváme k Hlavě 22 První světové války. Toto je doba vlaků. Doba, kde logistika a rozvrhy dominují vojenskému myšlení. Po celé Evropě se věří, že pokud dokážete dostat armádu na bojiště dříve než nepřítel, vždy ho porazíte. Vyhrajete bez boje. A jak vidíme v případě Rakouska, mobilizace může trvat týdny. Je to herkulovská úloha, koordinovat a přesunout miliony mužů, kteří tvoří moderní armádu.

A pokud by se Rusko podřídilo a odvolalo mobilizaci, bylo by neskutečně pozadu. Pokud zastaví mobilizaci a Rakousko nebo Německo zaútočí, prohraje válku bez boje. Takže Rusko nemůže zastavit mobilizaci. Ale pokud Rusko mobilizuje, musí stejně učinit i Německo, jinak by mělo stejný problém. A teď když Německo mobilizuje, co jiného může dělat Francie než sama mobilizovat? Koneckonců, Prusko-francouzská válka jim uštědřila tvrdou lekci v tom, co se stane, pokud dostanou armádu na bojiště příliš pozdě a tuhle chybu Francie znovu neudělá. A tak začínají padat dominové kostky, ale je tu ještě jeden poslední pokus.

Jeden poslední pokus, jak zastavit řetěz událostí vedoucí svět do války. Pourtalès, ubohý německý diplomat hrající v této tragédii vedlejší roli, který má touhu avšak ne prostředky na to, aby ji zvrátil, jde na poslední setkání se Sazonovem. Říká mu: "Odvolejte všeobecnou mobilizaci." A Sazonov řekne: "Ne." Pourtalès prosí: "Pro Boha svatého, tato válka nepozná vítěze! Pokud budeme bojovat, nastane revoluce. Bude to konec monarchie.

Bude to konec nás obou! Prosím, odvolejte toto šílenství." Ale Sazonov řekne: "Ne." Pourtalès padne na kolena a říká: "Pokud to uděláte, budou to jatka. Prosím vás ve jménu všeho, co je správné a slušné, odvolejte všeobecnou mobilizaci." Ale Sazonov řekne: "Ne." Poté se Pourtalès postaví na nohy, vytáhne z kapsy kousek papíru a říká: "V tom případě, pane, mám tu čest vás informovat, že jsme ve válce."

Nehybně stojí a snaží se vzpamatovat a říká: "Nikdy jsem si nemyslel, že budu Rusko opouštět právě takto. Nevím, jak budu schopný sbalit si věci." Sazonov zdvořile nabídne, že pošle někoho,kdo mu pomůže s balením. A už o měsíc později bylo na světě o milion lidí míň. Zásadní katastrofa 20. století začala. V polích Flanderských vlčí máky rostou, mezi kříži, řada za řadou, značí naše místo; a na nebi skřivani za letu statečně prozpěvují přehlušeni palbou pod nimi.

My mrtví jsme; před pár dny, žili jsme, viděli západ i úsvit zářit, milovali jsme a milováni byli; teď ležíme v polích Flanderských, v polích Flanderských teď ležíme v polích Flanderských, Převezměte naši úlohu, z rukou nezdaru my ti předáváme, pochodeň; neste ji vysoko.

Jestliže nebudete věřit v nás, kteří umíráme, my klidu nedojdeme, ani když vlčí máky zrají na polích Flanderských, na polích Flanderských. my spánku nedojdeme, ani když vlčí máky zrají, na polích Flanderských, na polích Flanderských.

Komentáře (31)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Zaujímavé je, ako bola táto séria skvelá, keď autor dáva dôležitosť každej strane na vyhlásení i snahe na zastavení konfliktu ako u Srbov, Rakúšanov, Nemcov, Rusov atď, hlavne keď ju porovnáme so serióznym tv dokumentom 37 dní - cesta k první svetové válce na History Channel, kde si tí anglofilní historici nemohli odpustiť, aby na celej počas celého toho dokumentu to vyznelo tak, že Británia ako jediná sa snažila vyhnúť vojne a Nemcov ako nadržaných pre krviprelievanie.

121

Odpovědět

Smutné že muselo zomrieť toľko ľudí vo vojne kvôli ktorej v podstate začala aj druhá svetová a daľšie milióny mŕtvych...

160

Odpovědět

Z té písně mi běhá mráz po zádech

361

Odpovědět

Ty Attack reference v 2:02 mě moc pobavili :).

50

Odpovědět

První světová válka byla strašná, ale nevyhnutelná. Kdyby k ní nedošlo takhle, začala by o něco později a kvůli něčemu jinému. Pomohla Evropě zbavit se starých zkostnatělých monarchií, které měly svůj původ ještě ve středověku. Dala nám okusit demokracie a jejích chyb, takže už pro nás není nějakým dokonalým ideálem, ale realitou včetně jejich nedostatků. Třeba jednou překonáme i ji a konečně budeme žít ve svobodě.

155

Odpovědět

Jenže také oživila komunismus, stalinismus v Rusku; (neo)kolonialismus v Itálii; revisionismus v Německu, Bulharsku, Turecku...

71

Odpovědět

+orcinusorca2016Přečti si ještě jednou, co jsem psal. Došlo by k ní stejně, takže to, co ty popisuješ by se stalo stejně. Komunismus byl v Rusku dávno před první světou a k revoluci by stejně došlo.

63

Odpovědět

+Moor8Asi si vynechal ten druhý díl, ve kterém je popisován samotný atentát. Událo se tolik shod náhod, které vedly k "Velké válce", navíc František Ferdinand byl zastáncem federalizace R-U.

Jinak i kdyby vůbec došlo v Rusku k "únorové revoluci" (anglický král, německý císař a ruský car byli příbuznými), pak ale nedošlo k "říjnové revoluci", protože Lenin byl ještě v roce 1917 ve Švýcarsku.

61

Odpovědět

+orcinusorca2016Fakt si přečti, co píšu: "Kdyby k ní nedošlo takhle, začala by o něco později a kvůli něčemu jinému." Holt by bylo rozbuškou něco jiného, než atentát na Ferdinanda.

Nechápu, co chceš říci druhým odstavcem.

32

Odpovědět

+Moor8Zkus se podívat na první díl "Koncert velmocí", tam je jasně vysvětleno, že Evropa se během "Krásné epochy", nebo "Stříbrného věku" dokázala dohodnout.

Částečně proto, že balkánské národy měly více problémů mezi sebou (všichni proti Turecku, všichni proti Bulharsku, všichni proti Srbsku). Dělnické vzpoury i "císař" (nikdy nekorunovaný) Franc Josef řešil způsobem "táhněte z Vídně a běžte někam stavět nesmyslnou trať" nebo způsobem "táhněte do Austrálie, Kanady, USA".

00

Odpovědět

+orcinusorca2016Jo, předcházelo jí neobvykle dlouhé období míru, ale to nic neznamená. Na počátku 20. století se zvyšoval tlak na Evropské mocnosti. Nebylo už kam expandovat, jelikož vše bylo již objeveno a kolonizováno. Bylo to období rozvoje industrializace, kterou mnozí využili na modernizaci armády a když se zbrojí, tak se to taky musí použít.

12

Odpovědět

+Moor8Jenže je otázka, jestli je právě kolonialismus tou nejvhodnější doktrínou v rozvoji (necháme pěstovat své plodiny v zahraničí (Balkán, Afrika, Asie, Kanada, Austrálie, Nový Zeland-to je vlastně jedno) a budeme je dovážet, což ale vytvoří armádu domácích, kteří tyto plodiny dříve pěstovali a nyní jsou nespokojení, tedy rebelující).

V 19. století přišlo Španělsko a Portugalsko o panství v Jižní Americe, v druhé polovině 20. století byla na řadě Velká Británie, Francie a Belgie, kde nyní přebývají potomci loajálních ke "koloniální správě", kteří ale moc loajální k novému domovu nejsou.

00

Odpovědět

+orcinusorca2016To je úplně mimo téma....

01

Odpovědět

+Moor8Doporučuju si pročíst životopisná data Lea von Caprivi. Právě on otočil "dějiny" proti Rusku a Británii.
Poslední vzepětí provedl Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst (čistě hypoteticky mohla válka vypuknout už kvůli Jižní Africe, ale tehdy by probíhala "všichni proti Británii a její koloniální politice"), ale další kancléř von Bülow už pádil do vojenského střetu proti Británii i proti Rusku.

Z toho vyplývá, že Velká válka mezi Německem na jedné straně proti Rusku a Francii na druhé straně vůbec nemusela vypuknout, protože i samotné Německé císařství nebylo jednomyslně zaměřené na válku.

Jenže poté už i Belgie měla africkou a čínskou kolonii, proč ji nemůže mít i Německo.

10

Odpovědět

+orcinusorca2016Tohle začíná být vážný. Ať člověk napíše cokoliv, jedeš si pořád to svoje bez oghledu na význam předchozího komentáře.

03

Odpovědět

+Moor8Důvod je jednoduchý, Velká válka prostě nemá jako jednoznačného viníka Německé císařství a také to nebylo jednobarevně militaristické.

11

Odpovědět

+orcinusorca2016Ty jsi fakt úplně mimo.

06

Odpovědět

+Moor8Druhý odstavec naráží na (první) ruskou revoluci v roce 1905, kdy se v Lotyšsku postavili proti sobě baltští Němci (vlastníci půdy) a lotyšské rolnictvo.

Tehdy i s pomocí podpory německého císaře ještě ruské císařství přežilo.

00

Odpovědět

Skvělá serie! Díky moc za překlady!!!

170

Odpovědět

Tak to byla senzační série. btw Kdo by to řekl, že Němci jednou nebyli ti, co to podělali? :D

331

Odpovědět

Pesnička na konci je veľmi fňuk. Super video.

183

Odpovědět

Jeste by to chtelo dokument o tom jak probihala 1. svetova atd..

70

Odpovědět

Myslím, že to není tak dávno, co tu někdo sliboval, že se budou překládat videa z kanálu Great War.
Na druhou stranu, já naopak vítám témata, která si vybírají lidé z Extra Credit/History, protože to jsou často velmi zajímavé věci, které v tom "našem" "školním" "dějepise" většinou nejsou vůbec zmiňovány nebo přinejlepším jen okrajově. Což je ohromná škoda, protože třeba takové Sanitární hnutí ( https://www.youtube.com/watch?v=cba7di0eL8I&index=62&list=PLhyKYa0YJ_5Aq7g4bil7bnGi0A8gTsawu ) má na náš život mnohem větší dopad než leckterá válka.

Já tedy doufám, že se budou nadále překládat videa i z tohohle kanálu. :-)

140

Odpovědět

+DremoranVidea z kanálu The Great War jsem opravdu sliboval, ovšem zdálo se mi více než vhodné dokončit jako první sérii o začátku války a až potom se věnovat válce samotné :)

A určitě mám v plánu i další videa z Extra History.

370

Odpovědět

Battlefield 1 se k tomu hodi :DD

Stejne to byli hovada. Proto by nikdo s nikym nemel vazat zadne smlouvy. Aby se to takhle neresilo dominovym efektem. By me zajimalo jestli meli Srbove potom nejaky omezeni za to, ze vyvolali 1. svetovou (jenom idiot by nenechal nejakou zemi aby zkoumala takovouhle vrazdu..)
No je fakt, ze ta srbska demence a sukani koz se jim vymstila o mnoholet pozdeji kdyz se zacali srat do jugosky :D

011

Odpovědět

Jenže konec první světové války ukázal, že "pověstný balkánský sud s prachem" rozpoutal snahy o samostatnost také v Pobaltí a "podhůří Karpat".

Navíc Československo uzavřelo obranný pakt právě s Jugoslávií a s Rumunskem zvaný "Malá dohoda", na který odpovídala snaha Polska o "Mezimoří" a následně Hitlerovského Německa o "Třetí říši".

20

Odpovědět

+orcinusorca2016Hlavný účel Malej dohody bola obrana pred horthyovským Maďarskom.

00

Odpovědět

+YeeeeeeehaaaaaahNejen proti němu.

Předchozí maďarská komunistická republika dokonce ohrožovala Československo v jeho počátcích. Béla Kun (Béla Kohn) si usmyslel, že Horní Uhersko (Slovensko) by mělo být součástí jeho republiky, později snad i státem navázaným na SSSR. Jenže Rudá armáda nedobyla Ukrajinu (tedy mnohem později se jí to podařilo) a v Maďarsku byla ustanovena "kontrarevoluční" vláda právě zmiňovaného admirála.

Jak už to tak bývá, tak vytvoření "Velkého Maďarska" je tamějším národním sportem, což se ukázalo později v roce 1939.

00

Odpovědět

Jdi do háje s Battlefield 1...

10

Odpovědět

ten koniec je "dychberoucí" :) husia koža.. toľko možnosti, ako to vyriešiť v mieri ale ego a vtedajšie technologie to neumožnili.

190

Odpovědět

Konec je hodně dobře zpracovanej... vreje se to člověku do paměti. Snad i díky té písničce, pustil jsem si jí snad už desetkrát.

10
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK