EritreaGeography Now!

Ano, jedí to samé, vypadají stejně, stejné náboženství, mluví skoro stejně a mají zhruba stejné kořeny, ale neříkejte jim Etiopané! Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj, já jsem Barby. Víte, že Itálie se snažila dobýt část Afriky? Netrvalo to dlouho a neskončilo to dobře, ale stalo se to. Nejdřív ale: POLITICKÁ GEOGRAFIE Eritrea se chlubí svou polohou.

Leží na východě Afrického rohu, hraničí s Rudým mořem na východě, Súdánem, Etiopií a Džibutskem. Kromě pevninské části také spravuje Dahlácké ostrovy přímo u svých břehů, což je 124 malých ostrovů, z nichž jsou jen 2 trvale obydlené, Nora a Dohul. A navíc několik hanišských ostrovů, o které se pohádala s Jemenem, a také ostrovy v Rudém moři na jihu. Je rozdělená na 6 oblastí, hlavní a největší město Asmara leží ve střední oblasti Maakel.

V zemi je 5 hlavních letišť, největší jsou to v Asmaře a to v bývalém hlavním městě z doby italské vlády, Massawě. Eritrea má sice po Egyptu 2. nejdelší pobřeží Rudého moře, ale moc lidí na něm nežije. Kromě obyvatel Massawy a Assabu žije většina Eritrejců ve vnitrozemí, obzvlášť kolem hlavního města. To je i proto, že stejně jako jiné země, ke kterým dojdeme, má Eritrea suché a nehostinné pobřeží. Oblast na jihu Rudého moře je označována za nejteplejší místo Země.

Ale své pobřeží bere vážně. Když máte území kolem nejrušnější obchodní cesty Země, tak si ji hezky podáte a nasadíte cla. Pak vás začnou nenávidět voliči a dostanete embargo, ale však oni ještě přilezou. Dokonce si zařídili tábor v exklávě na nejjižnější hranici s Džibutskem na poloostrově Doumeira, protože chtěli být co nejblíž u průlivu Mandeb.

Najdete tu archeologická naleziště, třeba Kohaito, Matara a Senafe s aksumskými rozvalinami. Mnoho ještě ani nebylo prozkoumáno. Taky mají spoustu staletí starých kostelů, klášterů, mešit a mauzoleí poschovávaných na útesech kolem měst. Všechnu svou půdu co nejlépe používají pro nakrmení své rostoucí populace. Podíváme se na to. FYZICKÁ GEOGRAFIE Už jsem říkal, že většina pobřeží je horká a suchá, proto vás nepřekvapí, že velbloud je národním zvířetem.

Ale to je jen jedna část země. Překvapivě tu mají hodně kontrastů. Jak jsem říkal u Džibutska, v téhle oblasti je hrozný chaos kvůli třem tektonickým deskám, somálské, africké a arabské. Všechny tři se setkávají v oblasti jménem Afarská pánev. Země je tu prostě rozervaná. Eritrea leží přímo na východoafrickém riftu, k tomu patří s Etiopií sdílená Danakilská proláklina, prý nejteplejší místo světa.

Ten rift tvoří pobřežní vysočinu, výsledkem je obrácený srážkový stín, pobřeží je horké a suché a vnitrozemí je úrodné a zelené. Proto žije většina populace tam. Navíc má Eritrea nějaké sopky, většina z nich je z holocénu a jsou vyhaslé. Ale to si mysleli i o Nabro, dokud se v roce 2011 nezbláznilo. Ve vnitrozemí jsou různé typy krajin, od subtropických pralesů třeba u Filfilu, po strmé zelené útesy a kaňony ve vysočině na jihu.

I přes úrodné vnitrozemí mají problémy s desertifikací a suchem. Celá populace musí podle zákona od 15 let věku každý rok měsíc stavět terasy z kamenů, které zabrání erozi a udrží vlhkost. 80 % lidí se živí zemědělstvím. Pěstuje se pšenice, fazole, čočka, čirok a malá obilnina milička. Zvířatům se tu také daří, obzvlášť v úrodném vnitrozemí. Najdete tu více než 500 druhů ptáků, ale i savce jako prasata bradavičnatá, hrabáče, zajíce, gazely a damany. Z predátorů je tu více psovitých než kočkovitých šelem.

Divocí psi, vlci afričtí, šakali a hyeny vládnou vysočinám a planinám. Eritrea má dost různorodé zdroje, ale převažují dvě věci, dobytek a zlato. Tedy hlavně ovce a kozy. Zlato se tu dokonce staletí dolovalo a tvoří asi 15 % exportu. Ale počkejte, sice mají zlato, ale ekonomicky se ještě musí rozvíjet. To je trochu kontroverzní. Více k tomu v: DEMOGRAFIE Jak jsem říkal, Eritrejci a Etiopané přiznávají, že jsou si podobní kulturou, zvyky, vírou i jazykem.

Jsou v mnoha ohledech jako bratranci, ale hlavně neříkejte Eritrejcům Etiopané. Žije tu asi 6,5 milionů lidí, od 90. let se populace zdvojnásobila. Mají tu 9 etnických skupin, největší jsou Tigrajové s 55 %, potom Tigrejci s 30 % a zbytek jsou třeba Sahové, Kunamové, Bilenové, Rašaidové a další. Eritrea jako jedna ze dvou zemí používá jediné původně africké písmo, které se stále používá, což je ostatně: PAN INFORMACE Abugida je slabikové písmo podobné arabskému nebo hebrejskému, kde jsou souhlásky a samohlásky jedné slabiky zapisovány jedním znakem.

Slovo abugida pochází ze čtyř písmen písma ge'ez. A, Bu, Gi a Da. Takže pokud chcete napsat slovo house, vypadalo by to asi takhle. Tím písmem se zapisují hlavně tygrajština, tigrejština a amharština. Ty jazyky jsou si dost podobné, a když pozorně poslouchají, mohou se mluvčí těch řečí dostatečně dorozumět, tak jako v italštině, španělštině a portugalštině. Když se Etiopané a Eritrejci potkají, první otázka je obvykle: "Jsi Habešan?"

a až potom se ptají, z jaké země pochází. Kdo je tedy Habešan? Habešané jsou jedinečný národ afrického a semitského původu, který najdete jen v této oblasti. Po tisíciletí se semitské národy mísily s místními a vytvořily nové etnikum, které jinde nenajdete, Habešany. Dobrá polovina obyvatel jsou křesťané, patří hlavně ke koptské pravoslavné církvi, a zbytek jsou většinou sunnitští muslimové. Taky používají zásuvku C, jezdí vpravo a jejich měnou je nakfa.

Kvůli italské okupaci je Eritrea šmrncnutá Itálií, na některých budovách je vidět architektonický vliv. Pizzerie, kavárny, cappuccino a espresso tu najdete všude a hodně obyvatel, hlavně starší generace z měst, stále mluví a rozumí italsky. Teď uvidíme ty rozdíly. Pusťme se do politiky. Eritrea má na Západě negativní image kvůli přísným zákonům vlády. Někteří ji dokonce označují za Severní Koreu Afriky. Co nejjednodušeji: na dnešním území Eritreje bývala prý ve starověku říše Punt.

Po staletích jiných říší a národů získala v roce 1993 nezávislost. Mám málo času, nemůžu dělat celé dějiny. Prostě si to najděte. Isaias Afewerki je prezidentem od nezávislosti dodnes a mají zvláštní systém jedné strany, která prosazuje docela intenzivní sociální politiku. Všichni musí v 18 na vojnu a poté nadále vykonávají službu státu. Odhaduje se, že asi třetinu vojska ve válce proti Etiopii tvořily ženy.

Původně měla být služba jen na 18 měsíců, ale zákon se změnil, teď je to asi navěky, dokud ji stát neoznačí za ukončenou. To je pro mnoho obyvatel velice kontroverzní, někteří totiž sloužili celé roky a nemohli o tom rozhodnout. Kvůli tomu také denně Eritrejci odchází, aby se vyhnuli odvodu. Vláda se brání tím, že dává důraz na sílu a bohatství jednotné země, která společně pracuje na pokroku. Proto také Eritrea většinou nepřijímá cizí pomoc, aby kvůli ní obyvatelé neupadli do nezdravé závislosti.

Vláda si ale vede docela dobře v investování do školství a zdravotnictví, díky tomu se jim podařilo vymýtit obrnu a většinu případů malárie. Ale problém je, že ekonomicky žádný pohyb vidět není, hlavně v soukromém sektoru. Průměrný příjem je asi 600 dolarů za rok. Takže ti lidé jsou docela zdraví, ale chudí. Cyklistika je populárním sportem a vede tudy jedna z nejtěžších tras světa, ta mezi Asmarou a Kerenem. Mnoho lidí z celého světa má tu trasu rádo.

Promluvme si více o jejich kontaktech: FRIEND ZONE Eritrea je tak nějak... Buďme upřímní, docela se izoluje. Znepřátelila si vlastně všechny sousedy, třeba bitvami a spory o hranice a válkami. Dokonce i Jemen. Súdán to s ní teď trochu napravuje, ale problémy tam přetrvávají. Musí se tedy poohlédnout dál. Tady je to nejdivnější, nějak se kamarádí s Izraelem i Íránem. Prezident byl v Izraeli na lékařské procedury a obchoduje s ním, ale navštívil i prezidenta Íránu a navázal tam přátelské vztahy.

Také je pozorovatelským státem Arabské ligy. Takže mají nějaké kamarády, ale nemůžou být se všemi najednou. Někteří Eritrejci říkají, že na finanční úrovni jsou jim blízcí Katar a Čína, ale nejsou tak blízcí, jen hodně investovali do jejich obchodu. Je to složité. Jejich nejlepší kamarádi jsou... Vlastně tak nějak oni sami. Ano, Eritrea má problémy, to nepopírám, ale je také plná starověké historie, semitských a afrických vlivů.

Jsou to milovníci pobřežního moře a navíc na nich ulpěla trocha Itálie. A to je docela jedinečné. Počkejte si, jako další přijde Estonsko. Překlad: jesterka www.videacesky.cz