Konžská republika

Konžská republika,
také známá jako menší, bohatší, ale taky úzkostlivý brácha DRK,
který byl 30 let zabouchnutej do Ruska. Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj lidi, já jsem Barby, dnes jsme
u druhé části naší ságy o dvojčatech. V minulém díle jsme mluvili
o obří Demokratické republice Kongo, teď se podíváme na druhou stranu řeky.
Zaprvé: Vlajka používá barvy panafrikanismu,
jako jediná je má uspořádané úhlopříčně. Je jednoduchá, jen žlutý úhlopříčný pruh
zleva dole doprava nahoru, který odděluje dva trojúhelníky,
horní zelený a dolní červený.

Zelená symbolizuje zemědělství a lesy,
žlutá přátelství a šlechetnost lidí a červená značí: Ha, dostal jsem vás! Popis v ústavě
červenou část nevysvětluje a neexistuje oficiální popis.
Takže tak. Mrkneme se, co máme dál. POLITICKÁ GEOGRAFIE Ačkoliv jsou si Konga blízká a podobná,
jejich historie je hodně rozděluje. Představte si tohle: obě vyrostla
ve stejném domě, ale šla na různé školy a mají různou práci.


DRK si řekla: Mám spoustu zdrojů,
můžu si dělat, co chci. Ale "co chci" vyústilo v rozsáhlou válku.
Zato KR si řekla: Kapitalismus je jedem společnosti,
já radši zmobilizuju proletariát. Což stejně skončilo u kapitalismu.
Tak nějak. Nicméně, země leží v západní části
střední subsaharské Afriky, protíná ji rovník
a má malé pobřeží u Atlantiku. Hranice do vnitrozemí kopíruje
severovýchodní směr řek Konga a Ubangi.

Hraničí s pěti státy.
Zdá se, že se čtyřmi, ale nezapomeňte, že je tam malá exkláva Cabinda,
která patří Angole. Země je rozdělená na 12 oblastí
a hlavní město Brazzaville, pojmenované podle šarmantního,
kontroverzního Itala. Leží hned naproti Kinshasy u řeky Kongo
a zaujme svou ikonickou památkou, věží Nabemba, nejvyšší budovou země.
Je vidět z druhé strany řeky. Když se správně podíváte,
tvarem připomíná démonického králíka se třemi ocasy
a zdeformovanou zadní nohou.

Hele, snažil jsem se.
Na rozdíl od DRK má KR slušný námořní přístav
v Pointe Noir, druhém největším městě. Problém je, že u pobřeží nemají řeky,
po kterých by převáželi velké náklady, kromě řeky Kouilou,
která ale nevede k ničemu důležitému. Většina dodávek tedy musí být
odvezena vlakem nebo kamionem. Nejdůležitější železnice celé země,
Congo Ocean Railway, postavená ve 30. letech,
spojuje Pointe Noir s Brazzaville i Mbindou u gabonských hranic.


Jezdí po ní nákladní i osobní vlaky, díky kterým země
za poslední století exponenciálně rostla. Ale v pohodě, DRK jim dovolí používat
ústí řeky Kongo pro dovoz do Brazzaville. Vážně jsou takoví:
Jsme bratři, jsme šťastní a zpíváme
a jsme barevní. Obejmi mě, kluku! Na rozdíl od DRK je ta země
také velmi urbanizovaná. Asi 80 % populace žije
v několika větších městech podél tratě, zatímco zbytek země je docela prázdný.


Celá oblast Likouala nemá žádnou cestu spojující ji se zbytkem země,
dostanete se tam jen po řece a letadlem. Vlastně je jednodušší letět
do Středoafrické republiky a pak sjet lodí po řece Ubangi,
místo prodírání se džunglí. Mají dvě mezinárodní letiště
v Brazzaville a v Pointe Noir a různé nezpevněné ranveje
ve vzdálených komunitách mimo města. Jako bývalá francouzská kolonie
sloužila KR jako centrum francouzské větve atlantského obchodu s otroky.
S užitečným přístavem a přístupem do vnitrozemí byla
tato země "strategicky výhodným územím" jak pro obyvatele, tak pro cizince.


Dál ve vnitrozemí je to šílenější. Více v: FYZICKÁ GEOGRAFIE Fyzická geografie KR
je jako Mozartův Requiem, začíná to skvěle a odvážně,
ale dál to nějak přestane a musíte hádat, co je ta poslední část.
Pardon, máme i dětské diváky. Je to jako knihy Lemonyho Snicketa,
kde se snažíte pochopit příběh Beatrice. Ve zkratce, je to rovníková země,
takže klima je celoročně teplé a vlhké. Má dvě období dešťů,
jedno od března do května, druhé od září do listopadu,
červen a srpen bývají nejsušší.

U pobřeží i ve vnitrozemí
je země docela plochá. Vyšší vrcholky jsou ve střední oblasti
příhodně nazvané "Vysočina", kde mají kopečky a mírné útesy.
Úplně nahoře u Gabonu najdete nejvyšší horu Mont Nabemba
v pohoří Mayumbe. Celá tato oblast je přírodní bariérou
před úrodnou džunglí ve vnitrozemí. Překročíte tu vysočinu a není cesty zpět,
dorazili jste na území goril. Severní a východní část země
je tak řídce obydlená i proto, že se tu špatně staví.


Povrch je velice podmáčený a bažinatý a není na něm moc míst ke stavbě.
Většina oblasti Likouala je neprobádaná a je tu jedna z největších koncentrací
divokých zvířat v celé Africe, obzvlášť kolem jezera Tele.
Toto místo má strašidelný příběh. Je strašně těžké dostat se
k tomuto podivně kruhovitému jezeru a místní kmen vám odpřisáhne historky
o tom, že tam žije Mokele Mbambe. Mokele Mbambe je popisován
jako obří plaz s dlouhým krkem a ocasem, který připomíná apatosaura.


Je to prostě africká Lochneska. Ačkoliv nebyl vyfocen ani zdokumentován,
jeden objevitel potkal roku 1951 Pygmeje, kteří prý jednoho zabili a snědli.
Ty džungle jsou šílené. Co teprve Papua-Nová Guinea. Velkou část divokých zvířat tvoří primáti,
tu oblast obývá 100 000 goril nížinných, obzvlášť region Sangha.
Země je plná řek a soutoků, jako jsou úžasné vodopády Loufoulakari,
které se rozbíhají do všech směrů. Ale ze satelitních snímků můžete poznat,
že velká část území byla odlesněná, především v jižních a středních oblastech.


Dlouho záviseli na dřevařském průmyslu, ale po rozmachu ropy těžba dřeva ustoupila
a vidíte, že vegetace se vrací, hlavně podél potoků a řek na té plošině.
Ano, za poslední desetiletí tu došlo k rozmachu ropy, ropa tvoří
s 80 % většinu vývozu, obzvlášť díky pobřežním zásobám
objeveným chvíli po nezávislosti. Ačkoli je KR asi 14krát menší než DRK,
její příjmy jsou asi o 3 miliardy vyšší a zemědělství tu nehraje
takovou roli jako v DRK. Ano, spousta lidí jsou soběstační farmáři,
ale také se živí průmyslem a službami. HDP na obyvatele je asi 8krát větší
než v DRK a v celkovém HDP jsou asi o 60 příček výše.


Jsou tedy finančně trochu stabilnější, ale vedení obchodu
může být přesto náročné. Promluvme si o těch, kteří to tu vedou: DEMOGRAFIE Nenechte se zmást,
ano, mluví francouzsky a ngalsky, líbí se jim stejná hudba i filmy
a mají skoro stejné jídlo a tradice, ale stovky let vnějšího vlivu
obě Konga výrazně odcizily. Žije tu asi 5 milionů obyvatel
a v porovnání se zbytkem Afriky je populace silně urbanizovaná.


Téměř celou populaci tvoří Bantuové, kteří se dělí na další kmenové skupiny,
největší jsou Konžané, asi 48 %, kmen Sangha, asi 20 %,
Teke, asi 17 % a M'Bochi, asi 12 %. Asi 2 % jsou domorodí Pygmejové,
ale přesná čísla nejsou k dispozici, a zbytek jsou hlavně běloši,
Francouzi a jiní Evropané, nebo malé komunity
z východní Asie a Blízkého východu. Ano, mají tu asi 60 různých řečí a nářečí,
ale domluvit se je jednoduché. Hlavní úřední řeč je francouzština,
tu umí všichni, další úřední řeči jsou ngalština a kituba, což je
srozumitelné nářečí konžštiny z DRK.

Kulturně pochází většina obyvatel
z Konžského království, které Evropané během kolonizace rozdělili.
Úcta k věku je v tradicích velmi důležitá. Starší lidé mají tituly, třeba "yaya",
což znamená starší bratr nebo sestra. I kdyby byli starší o dva měsíce,
musíte jim tak říkat. A nikdy starším neříkejte jménem.
I když to není vaše máma, musíte mámě kamarádů říkat mami
nebo teto a u tátů je to stejně. Nikdy staršího nepřerušujte,
ale můžete poprosit tety, aby to udělaly za vás.

Co místní společnost nejvíc formovalo,
byl vývoj po nezávislosti. Jak víte, bývala to francouzská kolonie,
ale po nezávislosti přispěchali Sověti a vnutili zemi tu novou věcičku
zvanou komunismus. Po okamžitém třídenním puči
se země rozhodla přidat k východnímu bloku a následovat vědeckou, socialistickou
ideologii ovlivňovanou Sověty. Přejmenovali se
na Konžskou lidovou republiku, používali vlajku inspirovanou SSSR
a zmobilizovali armádu.

A tak se stejně jako Angola a Mozambik
stali veselým jižním parťákem bývalé SSSR. Přišly se představit Čína, Severní Korea,
Kuba a Vietnam. To bylo před krizí čínsko-sovětských vztahů
a válkou ve Vietnamu. Kuba poslala oddíly, ty trénovaly milice,
které poté svrhly jednoho vůdce a nahradily ho jiným,
ačkoli KR pojmenovala svátek po vůdci, kterého zastřelili.
Nakonec to vedlo ke třiceti letům politického útlaku a ekonomického napětí.
Ty skončily vypršením smlouvy přátelství v roce 1991 po pádu SSSR.


Potom to bylo trochu neohrabané: No, asi už nejsme socialistická,
komunistická země nebo co. - Hm, ne, asi ne.
- Tak máme přijmout demokracii nebo tak? Jo, určitě, kámo, proč ne. Ale potom tenhle týpek řekl: "Ne."
A začal občanskou válku. Dodnes v zemi funguje
"demokratický systém jedné strany", ve kterém má Sassou, původně vládnoucí
za Sovětského režimu, moc navždy. To samozřejmě vedlo
ke konfliktům a protestům, které dodnes setrvávají.


V zemi panuje divný společenský konstrukt řízený historií a politikou,
francouzský na povrchu, ale s komunistickým podtónem.
Divný, co? A i kvůli tomu KR a DRK,
ačkoliv si jsou kulturně blízké, nikdy nechtěly být jeden stát.
Ta myšlenka tu byla, ale politická atmosféra
a interní konflikty obou zemí jim nakonec zabránily
nějaké sjednocení prosadit. Částečně i proto
není mezi oběma zeměmi most, bojí se, že by padl za oběť
případným politickým povstáním.

Ale bez ohledu na to šílenství stále umí
oslovit jiné země v okolním světě. O tom si řekneme víc v: FRIEND ZONE Jak jste asi uhodli z minulého segmentu,
KR se od svého bratra liší hlavně doprovodem, který nasbírala.
Jak už jsem říkal, dobře vychází se sovětským blokem
i jinými komunistickými zeměmi světa. Má velvyslanectví v Rusku i Číně.
Austrálie a Jižní Korea patří k největším obchodním partnerům.


Začalo to v 90. letech, dnes dováží KR skoro nejvíce ropy do Jižní Koreje.
Je si blízká i s frankofonními zeměmi. KR nikdy neodmítne večírek
s Gabonem nebo Kamerunem. Všichni milují Kamerun. Sice je daleko, ale Pobřeží slonoviny
se občas ptá: "Jak to jde?" KR odpovídá: "Stav se častějc, mám boží
dinosauří burgery, ty musíš ochutnat." Za nejlepší kamarády ale opět asi označí
Demokratickou republiku Kongo. Ti dva bratři spolu prošli dobrým i zlým,
dokonce před kolonizací. Mluví stejně, jedí stejně, žijí stejně,
jen má jedna strana jiné názory na společenský vývoj
než ta druhá.

KR je možná menší než její dvojče,
ale rozhodně nezaostává v historkách, zajímavých místech ani legendách. Počkejte si, příště bude Kostarika. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz