Indonésie

Ahoj všichni.
Pokud o Indonésii nic nevíte, pamatujte si prostě,
že je to Havaj muslimského světa. Ale obrovská. Největší stát.
A má orangutany. A to je všechno, žádný vtip. Pusťte intro. Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj všichni, já jsem Barby.
Někteří možná vědí, že jsem byl jednou v Indonésii,
na jednom ostrově asi tři hodiny, snědl jsem jedno jídlo,
takže jsem vlastně expert na Indonésii.

Pokud ne, tak jsem ale jediný na YouTube,
kdo dělá takové profily zemí, takže příštích 12 minut
se musíte spokojit se mnou. Jupí, jsem standard. POLITICKÁ GEOGRAFIE Pokud o Indonésii nic nevíte,
vlastně si Blízký Východ a jihovýchodní Asie pořídily
barevné, hlasité, trochu výbušné děti. Tisíce dětí.
Dobře, to moc nepomohlo. Indonésie je největší ostrovní země světa,
leží na hranici Indického a Tichého oceánu na přecpaném souostroví se šesti státy,
kterému se říká Nusantra nebo Malajské souostroví.

- Indonéské souostroví.
- Když ti to udělá radost. Indonésie má hranici
se 3 státy – Východní Timor, Papua-Nová Guinea a Malajsie.
Ta poslední je na největším ostrově Borneu, což je jeden ze dvou ostrovů
rozdělených na tři státy. Druhý je Kypr. Když počítáme zónu OSN,
jsou to čtyři, ale OSN není stát... Prostě si pusťte díl o Kypru.

Země je rozdělená na 34 provincií,
pět má speciální status, hlavní a nejlidnatější město je Jakarta,
která leží na Jávě, nejlidnatějším ostrově na světě. Žije tu
více než polovina obyvatel Indonésie. Po Jakartě jsou největší města Surabaya
a Bandung, obě leží na Jávě, a Medan na Sumatře.
Největší jsou letiště v Jakartě, v Denpasaru na Bali a v Surabaye. Teď budeme trochu spekulovat.
Dodnes se vedou spory o tom, kolik ostrovů Indonésie má.


Národní koordinační agentura pro mapování tvrdí, že jich má Indonésie asi 13 500,
Národní institut pro aeronautiku a vesmír tvrdí, že 18 300,
a indonéská vláda říká, že asi 17 500. Každopádně jich je hodně.
Přes 8 800 je pojmenovaných a přes 900 je trvale obydlených.
Řekli byste, že mají nejvíce ostrovů, ale kupodivu je porazily Finsko a Kanada.
Ale spousta jejich ostrovů jsou ostrůvky v jezerech, tak nevím, jestli se počítají.
Asi jo. Teď k těm pěti provinciím
se zvláštním statusem: Aceh, Yogyakarta, Západní Papua,
Papua a hlavní město Jakarta.

Jakarta samozřejmě
funguje jako vlastní politická jednotka, tak je to ve spoustě zemí,
ale co ty ostatní? Aceh je taková černá ovce Indonésie,
jediná provincie, kde plně platí právo šaría.
Taky mají spoustu ropy, takže si prosadili
dost nezávislou ideologii, díky které jsou vcelku autonomní. Yogyakarta je jediná oblast
stále vedená prekoloniální monarchií. Titul sultána Yogyakarty
je dědičným titulem guvernéra.

Pak ty dvě Papuy, které dohromady tvořily
provincii Irian Jaya, ale v roce 2003 byly rozděleny na dvě. To je oblast,
která má se zbytkem Indonésie nejméně společného.
Jejich kultura je bližší sousedům v Papui-Nové Guineji.
A proč jsou součástí Indonésie? Abych to zkrátil, Indonésie prohlásila: Když jsme teď samostatní,
dostaneme všechny holandské kolonie. To se Papuáncům moc nelíbilo,
tak Indonésie řekla: Dobře, můžete hlasovat, jestli odejít,
ale důrazně vám doporučujeme, abyste se rozhodli správně.

Tak hlasovali pro zůstat,
hodně lidí si stěžovalo, stále tam je opozice
a dodnes mají vysokou samostatnost. Vláda je nechává na pokoji,
dokud nedojde na těžení zdrojů. Jižní Moluku se taky hádá o samostatnost,
ale hlavní opozice indonéské vlády žije převážně v Holandsku.
A pak ostrovy Riau, které vypadají, že patří k Malajsii, ale nepatří,
ačkoliv jí jsou kulturně podobné. A potom oblast Ambalat,
kde je spousta ropy, tak se o ni s Malajsií hádají.


To je zhruba administrativní dělení. Nejvýznamnější památky jsou třeba: Národní pomník a muzeum,
Královský palác Kraton Ngayogyakarta, Ratu Boko, chrám tvaru kuřete v Magelangu,
prý největší buddhistický chrám Borobudur, palác Maimun, podzemní mešita Taman Sari,
pomník na rovníku, jezerní chrámy Pura Ulun Danu Bratan.
Zkuste si to říct pětkrát za sebou. Millennium Bridge,
Chrám svaté opice, Ústí pekla neboli Sloní jeskyně,
sedmipatrová pagoda v Sibu, vesnice Aikim a Jiwika
s kouřovými mumiemi v Papui, nebo pro ty líné
park Taman Mini Indonesia Indah, kde jsou repliky spousty
známých památek Indonésie.

A také tam všude mají
holandské koloniální budovy a mnoho starých chrámů a pagod.
Ať postavíte budov kolik chcete, přírodě se nikdy nevyrovnáte.
A jsme u: FYZICKÁ GEOGRAFIE Území Indonésie je jako ta ex,
kterou jsme všichni měli ve 20, dohromady nás dal náš blbej kamarád,
je nádherná, ale málem nás zabila.

Indonésie leží na prehistorickém
kontinentálním šelfu jménem Sundaland, na kterém byly za doby ledové
všechny ty ostrovy spojené, dokud led neroztál
a nevyplnil prolákliny. A tady se to celé zkazí.
Indonésie nejen leží v nejhorší části ohnivého kruhu, ale zároveň
je nacpaná mezi třemi sbíhajícími se pevninskými deskami:
Euroasijskou, Pacifickou a Australskou. Také tam je spousta malých desek,
např.

Sunda, Timur, Banda, Malucca. Kvůli tomu má Indonésie přes 400 sopek,
dost možná nejvíc na světě, přes 150 aktivních,
je sopečně nejaktivnější zemí světa. To znamená, že průměrně zažívá
asi čtyři zemětřesení denně, mezi krotkými třemi a výraznými šesti
stupni na Richterově škále. A nikdy nevíte, kdy a kde se stanou. Působivé. Ale sopky mohou být i pozitivní,
obzvlášť tak blízko rovníku. Teplé a vlhké klima umožňuje
spojení vlhkosti a minerálů, což přináší nejúrodnější půdu planety.

Proto jsou Havaj a Island
tak zásadně odlišné, ačkoliv jsou oba sopečné ostrovy. Indonésie je rovněž požehnaná
množstvím flory i fauny, po Brazílii mají
největší koncentraci druhů. Mnoho druhů je endemických,
třeba raflézie Arnoldova a zmijovec titánský,
největší květiny světa, které obě smrdí jako hnijící mrtvoly.


A s více než 180 mají i nejvíce savců. Přesto je národním zvířetem plaz,
ten největší na světě, až třímetrový varan komodský,
kterého najdete na ostrově Komodo, odtud to jméno.
A ti můžou i zabít člověka. Jenom varování. A překvapivě nenárodní zvíře,
ačkoliv je každý miluje, jediný lidoop Asie, orangutan,
se také vyskytuje jen na tomto souostroví. Vypadají poslušně a klidně,
ale když je naštvete, můžou vám utrhnout ruku, tak to nedělejte.

Nejvyšší hora Puncak Jaya
se nachází na východě v Papui, nejdelší řeka, Kapuas,
plyne na Kalimantanu neboli Borneu. Pramení na východě
a ústí do Jihočínského moře. Největší vulkanické jezero světa,
jezero Toba, se nachází na Sumatře. Zde se také odehrála
největší spekulativní erupce na Zemi, ta způsobila celosvětovou
sopečnou zimu. Byla tak velká, že popel z ní
se našel v Malawi ve východní Africe. Pamatujte si, Matka příroda je krásná,
ale když se jí zachce, může vás zabít.

U Puncak Jaya je Grasberg,
největší zlatý a měděný důl světa, a na Mount Ijen na Jávě,
která chrlí modrou lávu, najdete nebojácné horníky,
kteří se vydávají přímo do kráterů a riskují své zdraví, jen aby získali
surovou sírovou rudu. Další anomálie jsou třeba
bahenní sopky Sidorajo, trojbarevné jezero Kelimutu na Flores
a jezero medúz na ostrově Kakaban. Spousta divných míst.
Dnes je Indonésie největším výrobcem palmového oleje, hřebíčku, skořice,
muškátu, kokosu a vanilky.

Národní jídla jsou například:
rendang, satay – teda satéy, gado gado, lontong, ketupat,
papeda, ikan bakar, pempek, tumpeng, lemang a národní nasi goreng,
což je vlastně smažená rýže, nemá to přesný recept,
můžete do toho dát, co chcete. A Malajsie se asi bude hádat,
že některá ta jídla jsou její, ale to je jiný příběh týkající se kultury,
ale máme čas, tak proč ne. DEMOGRAFIE U Indonésanů se najde
spousta zvláštních záhad.

Proč jsou převážně muslimové?
Nebo jak to je s nimi a Malajsií? A tenhle chlap je považován za Indonésana? V zemi žije asi 263 milionů lidí,
je tedy čtvrtá nejlidnatější na světě a také s nejvíce muslimy.
95 % populace se považuje za domorodce, ale to je široký pojem, v Indonésii
je asi 300 etno-lingvistických skupin rozmístěných po všech ostrovech. Mapa s rozdělením na etnické skupiny
vypadá asi takhle. Největší etnické skupiny jsou Javánci,
asi 40 % obyvatel, Sundánci, asi 15 %, zbytek jsou malé skupiny a kmeny,
z nichž každá tvoří 2 – 3 %, třeba Batak, Sulawesi, Balijci,
Minangkabau, Betawi, Papuánci, Dajákové a tak dále.


Asi 5 % jsou nedomorodí Indonésané jako Číňané, Arabové, Indové
a dokonce několik Evropanů. Používají indonéské rupie jako měnu,
zásuvku typu C a jezdí vlevo. Teď to bude trochu matoucí.
Kultura a jazyk. Co je všechny spojuje
je národní řeč Bahasa Indonesia, což znamená jazyk Indonésie.

Ale indonéština je spíše lingua Franca,
země je největší trilingvální zemí světa. Kromě indonéštiny umí lidé
svou mateřštinu a angličtinu. Ano, angličtinu. Rychle se chytli,
když jim došlo, že je to řeč peněz. Ačkoliv Javánci jsou největší skupinou,
javánština není oficiální řečí. Mohla by být, ale pak by se
upřednostňovala jedna skupina, což by vedlo k napětí,
takže si museli vybrat něco neutrálního. Navíc je fakt těžké naučit se javánsky
a původní písmo je sice krásné, ale fakt složité.

Ale se 100 miliony mluvčích je javánština
největší neoficiální řečí světa. A proto je indonéština tak zvláštní.
Ani není původně z Indonésie, spíše je odvozená z malajštiny.
Dnes rozumí mluvčí indonéštiny asi 60 – 70 % malajštiny.
Největší rozdíl jsou přejatá slova, indonéština si půjčila hodně z holandštiny
během kolonizace. Třeba kantor, dokter, mantel,
oma a opa, wortel. Když jsme u Holanďanů, trocha historie: hinduistická, buddhistická
a islámská království, Portugalci, hned potom Holanďané,
na pár let Japonci, kteří zlikvidovali velkou část populace,
nezávislost, republika, doba Suharta, kontroverzní incidenty a boje s Číňany,
Timořany a Papuánci, pád Suharta, období reformace a jsme u dneška.

Všichni obyvatelé se musí zařadit
do jedné z 6 náboženských kategorií. Islám, dva druhy křesťanství,
hinduismus, buddhismus a konfucianismus. Pokud se s žádným neztotožňujete,
je mi líto. Než ve 13.

století přišel islám,
země byla hinduistická a buddhistická. Není jasné, jak přesně
se stala převážně muslimskou. Někdo říká kvůli arabským obchodníkům,
kteří přišli kolem roku 1000, podle jiných kvůli Malackému sultanátu,
který bojoval proti hinduistickým a buddhistickým královstvím.
Možná je správně obojí. Nakonec se Bali stalo posledním útočištěm
hinduistů, východní Nusa Tenggara a Papua zůstaly především křesťanské
kvůli Portugalcům a Holanďanům. Islámská kultura Indonésie
se liší od té na Blízkém Východě. Většina mešit nemá typickou kopuli,
často spíš připomínají hinduistické chrámy jako velká mešita Demak.


Když zemře člen rodiny, jeho příbuzní se často setkají
a celý týden se modlí, potom znovu po 40 dnech,
potom po roce, pak po 500 dnech atd. V noci před Eid Al-Fitr se často sejde
mládež, chodí po městě a recituje takbir. Něco takového
na Blízkém Východě nenajdete. Zvyky cudného oblékání
také nejsou přísné. Ne všechny muslimky nosí hidžáb
a pokud ano, často k němu nosí oblečení ze Západu, značková trička
s úzkými rukávy a k tomu džíny.

Když jsem tam byl, viděl jsem
ženu s hidžábem, krátkými rukávy a tříčtvrťáky a byly jí vidět lýtka.
Divil jsem se, že se to smí. Co se týče kultury,
záleží na tom, kde jste. Mnoho domorodců stále následuje tradice,
od tance se svíčkami Minangkabau po hráče gamelan v Yogyakartě,
stínovou loutkohru Wayang na Jávě, festivaly na Bali, soutěže bojových umění
Pencak Silat na Sumatře, malby Kenyah kmenů na Kalimantanu,
smrtící hru Sumbanů Pasola, kravské závody Karapan na Maduře,
zvláštní pohřební tradice lidu Toraja a všude najdete dlouhé, špičaté domy.

Některé slavné osobnosti
indonéského původu jsou: první prezident Sukarno, bratři Hartono
a youtubeři Brian Imanuel a Raditya Dika. Je těžké pokrýt indonéskou kulturu,
je tam tolik různých skupin, každá s vlastní kulturou,
je to ohromně pestré. Rád bych o tom ještě mluvil,
ale musíme se dostat k diplománii. FRIEND ZONE Indonésie je jako Kingpin
jihovýchodní Asie s největší populací a ekonomikou a také je členem G20.

Proto ví, jak zvládat své vztahy. Muslimské země na Blízkém Východě
s ní vychází docela dobře, je pro ně takový divný asijský bratranec.
Nejvíce poutníků do Mekky je z Indonésie, ale došlo ke sporům se Saúdskou Arábií
kvůli zneužívání migrantů a trestu smrti. Indonésie od té doby
výrazně omezila své výměnné programy. USA, Nizozemí a Austrálie
jsou největší mimo-asijští fanoušci, kromě obchodu hrály USA
velkou roli v nezávislosti Indonésie a spolupracovaly během studené války.

Nizozemí stále udržuje blízké vztahy
i přes postkoloniální hořkost. Navíc spousta Indonésanů žije v Nizozemí,
je tam 2. největší populace mimo Indonésii hned po Malajsii – téměř 2 miliony. Austrálie Indonésii hodně pomáhá,
obzvlášť po katastrofách. Sice dochází ke sporům kvůli imigraci
a útokům na Australany v zahraničí, ale obecně mají blízké vztahy.

Indonésie a Malajsie jsou jako
Venezuela a Kolumbie v jihovýchodní Asii. Jsou dvojčata rozdělená při porodu
a mají mezi sebou zvláštní lásko-nenávist. Malajci obviňují Indonésany
z krádeže kultury a jazyka, podle Indonésanů zase nejsou dost vděční
za pomoc během válek, ale když se potkají jako lidé,
jsou jako bratři. Ale většina Indonésanů říká,
že nejlepší kamarád je asi Japonsko. To je divný, za 2. světové
k nim bylo Japonsko fakt ošklivé. Ale přenesli se přes to, dnes
je Japonsko největším vývozním partnerem, Indonésii zaplavují turisté
a už půl století se navzájem podporují.

Lidé Indonésie jsou jako její ostrovy,
je jich spousta a jsou pestří a rozdílní. Někdy přijde cyklón, zemětřesení
nebo sopka sporů, ale nakonec spolu prosperují jako celek. Jako další přijde Írán,
nenechte si ho ujít. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz