Írán

Neříkejte těm lidem – většině – Arabové. Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj všichni, já jsem Barby.
Vysvětlím vám to, abyste pochopili rozdíl. Slyšeli jste o Persii, Perské říši,
perských kobercích a kočkách, Princi z Persie,
který je dokonce vážně přesný. Ano, Persie je prakticky synonymum Íránu.
Ne všichni v Íránu jsou Peršané, ale je to jeho důležitá součást.
Teď si o tom povíme více. POLITICKÁ GEOGRAFIE Buďme upřímní,
Írán se do západních médií dostane často.

Ale když vynecháme konflikty,
historie Íránu na Blízkém východě sahá tísiciletí do minulosti
a měli byste se o tom něco naučit. Írán leží v západní Asii,
hraničí se 7 zeměmi, Kaspickým mořem a Perským a Ománským zálivem,
které jsou rozdělené Hormuzským průlivem, což je asi nejdůležitější úžina na světě. - Je to Arabský záliv.
- Většina lidí tomu říká Perský záliv a bylo to tak už staletí.


Arabové mají vlastní moře, nech jim ten zálliv. Země je rozdělená na 31 provincií
a hlavní město Teherán leží na severu. Před Teheránem měl Írán
v průběhu dějin 30 jiných hlavních měst, víc než jakákoli jiná země. Země je také rozdělená
na pět nekonstitutivních jednotek kvůli administraci.
Každá z nich obsahuje šest provincií, jenom jedna sedm, včetně hlavního města. Ostrovy jsou spravovány Íránem,
ale se Spojenými arabskými emiráty probíhá spor o ostrov Abu Musa
a o Velký a Malý Tunb u Hormuzského průlivu
v Perském zálivu.

Největší města po Teheránu jsou
Mašhad na východě a Isfahán ve středu. Největší letiště jsou dvojčata v Teheránu,
Mehrabád a Imáma Chomejního, a potom to v Mašhádu a letiště Shiraz. Írán také vlastní asi 30 ostrovů v zálivu
a vlastně jeden ostrov v Kaspickém moři, ostrov Ašuradeh,
který je ale spíš poloostrov. Musíte pochopit, že Írán bere
svou pozici a hranice velice vážně.

Je pevninským mostem
přímo mezi Blízkým východem, Kavkazem a oblastmi střední a jižní Asie. Největší mořský přístav je Bandar Abbás,
kde přebývá íránské námořnictvo, a který leží přímo u Hormuzského průlivu. Kvůli neuvěřitelné historii
přetéká Írán památkami, některé z těch nejznámějších jsou:
náměstí Nakš-e džahán, Borj-e Milad, Golestánský palác, Perská zahrada,
Arménský klášterní komplex v Íránu, Háfizova hrobka, Bordž-e Ázádí,
věž holubů, Jazd, nejsvětější místo zoroastrismu,
zikkurat Čogha Zanbíl, vesnice jeskyní Meymand,
svatyně imáma Rezy, most Chadžu, Arge Bám, hydraulický systém v Šúštaru,
hrobka Kýrose II., hrobka Daniela, příliš mnoho mešit a svatyní
a prakticky celá Persepolis.

Írán toho dokázal vybudovat tolik
i kvůli tomu, že byl chráněný přírodními hranicemi.
Nebo jimi uvězněný, jak se to vezme. Podívejme se na to v: FYZICKÁ GEOGRAFIE Tohle je divný.


Nejvyšší teplota naměřená na povrchu Země byla 70,7 °C v poušti Lút v Íránu,
ale Írán je taky nejlepší na lyžování z celého Blízkého východu. Nejdůležitější topografické bariéry
jsou pohoří Zagros na západě, ve kterém je také největší Urmijské jezero
a odkud pramení nejdelší řeka, Karún, a pohoří Alborz na severu,
ve kterém je nejvyšší hora, Damávand. Ta je také nejvyšší sopkou celé Asie
a je stále aktivní. Ty hory mají velký těžební potenciál,
Írán je největším producentem tyrkysu a zinku.

Také mají dvě hlavní pouště,
Dašt-e Kavír a Lút ve střední planině. Jediná plochá část Íránu
je oblast Chúzistán hned vedle Iráku. Írán leží na zlomu
Arabské a Euroasijské desky, kvůli tomu je zemí s největším počtem
rozsáhlých zemětřesení ročně na světě, tedy o síle aspoň 5,5 na Richterově škále. - Moje jsou větší.
- A moje explozivnější. Írán je na Blízkém východě anomálie,
protože má vysokohorské oblasti s květinami a sněhem a vodou a zelení,
hlavně na severu u Kaspického moře.

Jasně, mají i pouště,
ale celkově je Írán dost úrodný. Díky tomu mohou obdělávat říční údolí
a jsou největším producentem pistácií, šafránu, peckovic.
Íránci ostatně milují šafrán. Dávají ho do půlky jídel.
A jejich nejlepší jídla jsou třeba: omáčka s ořechy a granátovým jablkem,
kuku, mirza ghassemi, různé rýžové pokrmy, baqala, lubia, shirin, různé špízy,
třeba juje, kubide, torsh nebo bakhtyari, dezerty jako pudink s růžovou vodou,
chalva, sarshir, bamiyeh, nokhodchi a falude.


Ano, polovina z toho je se šafránem. Alkohol je tu vlastně zakázaný,
ale lidé ho pašují a mají kontakty a ani policisty už to nebaví,
tak to většinou přehlíží a soustředí se na to důležité. Írán se také neobejde bez čaje a kaviáru. Je to největší producent kaviáru na světě,
vetšinou z jeseterů z Kaspického moře. V Íránu žije překvapivě hodně zvěře
včetně gazel, vlků, sokolů, čápů, káňat a samozřejmě známých perských koček.

V Íránu také žije
několik posledních žijících perských lvů, kteří jsou i národním zvířetem,
levhartů perských a dokonce gepardů indických. - Počkej, nejsou to africká zvířata?
- Hodně zvířat, která spojujeme s Afrikou, žilo dříve
na celém Blízkém i Dálném východě. Proto máme dnes slony v Indii
a nosorožce v Indonésii. Většina jich ale byla vybita,
nebo jsou ohrožení. Čím víc toho – bohužel – víš.

Největší přírodní zdroj je ale,
žádné překvapení, ropa. Írán je 2. největší výrobce ropy
na Blízkém východě po Saudské Arábii a asi 60 % jejich zásob
je kolem Perského zálivu. Odhaduje se, že země má v zásobě
asi 125 miliard barelů, tedy 10 % světové zásoby,
a vyvážejí asi 4 milliony barelů denně. To je hodně. Jsou geograficky izolovaní,
ale mají spoustu zdrojů, možná si říkáte, jaký je život v Íránu?


Jsem moc rád, že se ptáte. DEMOGRAFIE Írán je zajímavý,
protože je v přechodovém období, kdy celá nová Generace Y
má v sobě jakýsi vzdor. Írán má asi 80 milionů obyvatel,
druhá nejlidnatější země Blízkého východu, a má největší populaci šíitů světa. Asi 62 % obyvatel jsou etnicky Peršané,
druhá největší skupina jsou Azerbajdžánci, asi 16 %, potom Kurdové s 10 %
a zbytek jsou malé skupiny Lúrů, Balúčů, Arabů, Turků a dalších.


Používají íránský rial jako měnu, zásuvky typu C, E a F
a jezdí na pravé straně silnice. Ještě jednou, Peršané nejsou Arabové.
To je to nejhorší, co jim můžete říct. Jaké to je být Peršan?
Musíte pochopit, že Írán šel jinou cestou než ostatní země na Blízkém východě.
Dějiny by byly na dlouho, ale zkrátím to. proto-Elam, Elam, Médijská říše,
Achaimenovská říše, Alexandr Veliký, Seleukovská, Parthajská a Sásánovská říše,
do kalifátu Umajjovců přijde islám, kalifát Abbásovců,
Saffárovci a Samanidé přijdou z východu, potom divné dělení,
Ghaznovská, Seldžucká a Chórezmská říše, Mongolové, Ílchanát,
Tímúrovská, Safíovská a Afšárovská říše, dynastie Zand a Kádžárovci,
krátká dynastie Pahlaví, Islámská republika,
pár problémů a už jsme u dneška.

Írán se asi nejvíce odlišuje jazykem.
Oficiální řečí Íránu je perština, indoevropská řeč, kterou se mluví
i v Afgánistánu a Tádžikistánu, ačkoliv mají vlastní nářečí,
a která je úplně jiná než arabština. Druhý rozdíl je,
že jsou největší šíitskou zemí světa. Tato doktrína ovlivňuje
jejich ideologii i zákony.

Pokud neznáte rozdíl mezi šíity a sunnity,
šíité věří, že Mohamedův bratranec a zeť, Ali, měl být nástupcem místo Abú Bakry,
který se stal prvním chalifou. Pokud nerozumíte ani tomu,
ještě to zjednoduším. Šíité – tenhle týpek.
Sunnité – ne, tenhle týpek. Hotovo. Peršané ale udržují tradice a zvyky,
které jsou dokonce starší než islám. Třeba už 3000 let slaví Peršané
a příbuzná etnika Nourúz, tedy perský Nový rok, většinou 21. března,
na jarní rovnodennost. Je to především světský svátek,
ale má tradici a v zoroastrismu je svatý.

Zoroastrismus v Íránu vznikl
a jednu dobu byl státním náboženstvím. Peršáné mají i jedinečné umění,
které zobrazuje lidi častěji než sunnitská kultura.
Mají vlastní tradice, oblečení, hudbu, operu, poezii, sporty.
Pochází odsud třeba pólo a mají starověký výcvik válečníků,
také řemesla, každý ví, že perské koberce jsou jedny z nejžádanějších na světě. Ale ne všichni Íránci jsou Peršané.
Některé skupiny v minulosti projevily separatistické tendence,
většinou bez valného úspěchu.

Druhá největší skupina, Azerbajdžánci,
žijí většinou na severozápadě u hranic s Tureckem a Kavkazem,
kde žijí jejich bratranci v Azerbajdžánu. Jsou to vlastně stejní lidé,
ale jedni mluví persky. Přesná čísla se těžko odhadují,
ale dnes žije v Íránu až třikrát více Azerbajdžánců
než v Azerbajdžánu. Kurdové žijí na západě a Arabové převážně
v Chúzistánu u hranic s Irákem a Balúčové na jihovýchodě
u hranic s Pákistánem. Každá ta skupina
má vlastní jazyky, kulturu a historii.

Persie je mnohokrát zmíněna v Bibli. Íránští židé věří,
že jsou potomky královny Ester, a tak jako křesťané věří, že král Kýros
byl zvěstován v knize Izajáš. Ačkoliv většina populace
jsou šíitští muslimové, najdete tu i komunity nemuslimů,
hlavně křesťanů a židů. Ta náboženství jsou pod dohledem
a omezená jen na několik modliteben. Stavět synagogy a kostely je zakázáno,
prodávat literaturu je nelegální a odklonění se od islámu je trestné.


To je divné, protože stejně jako v Číně tu mají rychle rostoucí,
nelegální křesťanskou komunitu, možná největší na Blízkém východě. Jak drží Írán všechny ty lidi pohromadě?
Aby se zrychlil proces perské asimilace, jsou ve školách jiné řeči zakázány. A mají systém,
který odměňuje spolupráci a trestá odpor. Asi takhle: Přidej se k nám, dostaneš štědrou odměnu. Mám tu něco svýho, díky.

Přidej se k nám, dostaneš štědrou odměnu. Vláda je trochu matoucí.
Máte běžné zákonodárce, ale i teokratické vůdce. Ájatolláh má největší moc.
Není vůdcem jen země, ale i celé šíitské komunity
v Íránu i zahraničí. Je volen skupinou úředníků
zvanou Rada expertů, kteří mají také pravomoc
schvalovat prezidentské kandidáty. Prezident potom jmenuje
různé ministry a ředitele, ale Ájatolláh jmenuje vůdce armády
a má různé další povinnosti.

Nechci říct,
že by byl Ájatolláh papežem šíitů, ale vlastně tak trochu je. A tady přichází do hry islámská revoluce,
kde začínají moderní problémy Íránu. Ve zkratce svrhli šáha, protože věřili,
že je loutkou Západu a zavedli
konzervativnější islámskou republiku. To změnilo všechno.
Stalo se to skoro před půlstoletím. Dnes přichází nová generace
moderních, technologií znalých Íránců a země prochází kulturní změnou,
kterou nemohou zastavit.

Asi 70 % populace je mladších než 30 let,
hodně jich nesouhlasí s těmi pravidly, takže se ke kormidlu dostává
nebojácná mládež. I policie je shovívavější,
protože policisté jsou stále mladší. Všichni v Íránu hledají skulinky
a možnost vyhnout se náboženským zákonům. Všechny ženy sice musí
na veřejnosti nosit hidžáb, ale většina ho nosí volně,
takže nezahaluje krk a část vlasů, je to spíše módní doplněk.

Skating, punk, rock a metal,
to všechno si k tamní mládeži našlo cestu, dokonce i k ženám. Ale je to takový perský
punk-rockový metal. Lidé se pořád scházejí
v nelegálních klubech, nosí, co chtějí, mají bary a muziku. Když mají dobrou náladu,
jsou Peršané jedni z nejzábavnějších lidí. A všichni o tom vědí, pro policii
ani pro vládu to není nic nového. Trochu je to štve,
ale po 50 letech už to tolik neřeší.

To jste nečekali, co? Perští punk-rockoví rebelové
s hidžáby a skateboardy. A to se děje uvnitř.
Podívejme se, co dělají navenek. FRIEND ZONE Tady je to trochu složité.
Abyste pochopili vnější vztahy Íránu, musíte se podívat na období před,
ale i po té revoluci v roce 1979. Iráku se někdy říká arabský Írán,
ale jim to radši neříkejte. Mají druhou největší populaci šíitů
a mají dvě důležité svaté šíitské památky.

Už i překonali válku v 80. letech
a mají docela dobré vztahy. Afgánistán a Tádžikistán
jsou bratranci s jiným politickým názorem. U společné večeře je to trapné,
ale většinou si dobře rozumí. Rusko a Venezuela
jsou nejlepší přátelé mimo Blízký východ. Chávez často navštěvoval Ahmadinejada
a uzavřeli mnoho obchodních dohod. Íránská auta Khodro
jsou vyváženy do Venezuely a částečně tam i vyráběny. Rusko bylo klíčovým spojencem
ve válečných konfliktech po revoluci.

Překvapivě mají
i celkem slušné vztahy s KLDR. Zavázali se ke spolupráci
v oblastech vzdělání a kultury. Azerbajdžánci ze severu
samozřejmě milují Azerbajdžán, Bahrajn je jako holka Saudské arábie,
se kterou se snaží flirtovat a přebrat ji. Nejlepší kamarádi jsou
podle většiny Íránců, se kterými jsem mluvil,
asi Sýrie a Turecko. Ale je to složité
kvůli současným konfliktům. Turecko s Íránem většinou
vycházelo dobře hlavně obchodně.

Chystají se připojit
k evropskému ropnému průmyslu, aby konkurovali Rusku. Obě země si také vyměňují turisty. Sýrie, konkrétně syrská vláda,
s Íránem v minulosti často spolupracovala a byla důležitý spojenec
nejen diplomaticky, i strategicky, přes ně totiž
mají přístup ke Středozemnímu moři. Írán je země,
která se pořád snaží vymyslet, jak smířit ideály revoluce
s dynamickou generací tichých kulturních rebelů
na sociálních sítích, a zároveň se potýká se stigmaty z vnějšku.


Jak bude vpadat Írán za 20 let? Nevím.
Ale víme, že mu budou vládnout mladí lidé. Jako další je na řadě Irák. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz