Dobře, tohle bude moje nejkontroverznější video. Už jenom slovo Izrael rozpoutá prudké debaty mezi různými skupinami. Je jedno, co tady řeknu, některá strana té debaty o tom, jaká je pozice Izraele v současném světě, se naštve. Nejsem Izraelec, nejsem Arab, a fakt nejsem kapacitou v oboru sporů mezi Palestinou a Izraelem. Ale kontaktoval jsem mnoho odběratelů z Izraele a Palestiny, aby mi s tím pomohli.

Dal jsem dohromady všechny vaše informace a doplnil je svým výzkumem. Fakt se budu snažit udržet to video tak jasné a objektivní, jak to jen půjde, ale není to jednoduché. Nebude to dokonalé, ale budu se snažit. Tak začněme. Je čas učit se zeměpis – teď! Většina lidí si pod giganty s geopoltickým dosahem představí Čínu a USA, ale více než polovina světa sleduje tenhle kousíček země spojující tři kontinenty, který je menší než Salvador.

Proč má takový kousek země tak silný vliv na miliardy lidí? Jak se stal epicentrem názorových pnutí? Odpověď je strašně komplikovaná a v tomto díle to určitě vysvětlit nemůžu. Ale pokusím se předat co nejvíce informací a vytvořit základ pro pochopení. Bude fakt těžký být v tomhle díle vtipný. Aspoň ta první část bude jedn... Vlastně ne. POLITICKÁ GEOGRAFIE A máme tu první kontroverzi.

Už slyším jak píšete odstavce CapsLockem. S tím toho moc nenadělám, tak se do toho pusťme. Izrael leží na Blízkém východě, je obklopen Egyptem, Jordánskem, Sýrií a Lebanonem, se Středozemním mořem na západě a má uzoučké pobřeží u Akabského zálivu. To ho pojí s Rudým mořem. Je rozdělený na šest administrativních celků a hlavní město Jeruzalém, které ale mezinárodně není zcela uznané. A na tohle všichni čekáte: téma Palestiny.

Tyhle dvě oblasti jsou známe jako Západní břeh Jordánu, pro Izraelce Judea a Samaří, a Pásmo Gazy. To jsou podle Izraele sporná území a podle OSN území okupovaná Izraelem, která nejsou uznaná jako jeho součást, nýbrž tvoří větší celek známý jako Palestina nebo Stát Palestina. Časti těch území teď vládnou různé palestinské orgány, Západnímu pobřeží Fatah a Gaze Hamás. Ačkoliv Ramalláh funguje jako hlavní město Západního břehu, město Jeruzalém je vnímáno jako právoplatné hlavní město obou.

Ale celé je to matoucí směs zabarikdovaných čtvrtí s ploty a kontrolními místy až k Západnímu břehu. Z pokusu vysvětlit to by vás bolela hlava. Ale já to zkusím. Tohle je známé jako příměří nebo Zelená linie. Byla zavedena chvíli po vzniku moderního Izraele. Sice to vypadá jako jednoduché rozdělení, ale Zelená linie není státní hranice. Byla zavedena jako hranice příměří.

A tady už se právní formulace zamotávají. Izrael zažil od nezávislosti mnoho bojů, ale po šestidenní válce, při které byl napaden skoro všemi sousedy, Izrael vyhrál a ovládl celou zemi, a k tomu Sinajský poloostrov a Golanské výšiny, kde je pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí na syrské hranici. Všichni se dlouze rozhodovali, co s nově nabytým územím, jestli ho vrátit kvůli míru, nebo ho rozdělit.

Izraelci se zatím nastěhovali na Západní břeh, došli k závěru, že hranice příměří už neplatí. Nakonec vrátili celý Sinajský poloostrov Egyptu kvůli míru, ale než začali řešit Západní břeh, už tam žilo přes 100 000 Izraelců. A tehdy se to zkomplikovalo. Když tam vznikly ty osady, celé území se rozdělilo na ostrůvky palestinských území. Ta jsou rozdělená na tři různé kategorie podle Mírové dohody z Osla z 90.

let. Oblasti A, B a C. Typ A tvoří asi 18 % území, ale žije tam nejvíce obyvatel a je označen jako plně pod kontrolou palestinské vlády. Typ B tvoří asi 22 % území a kontroluje ho palestinská vláda, ale bezpečnost je v rukou Izraele. Typ C, asi 60 % území, které je převážně neobydlené, je ovládán Izraelem. Palestinci tady potřebují povolení pro stavbu, což se těžko získává. Tady je také většina izraelských osad.

Žije zde asi 5 % izraelské populace, asi půl milionu lidí. Ale největší problém je Jeruzalém. Proč je Jeruzalém tak důležitý? Po šestidenní válce byl celý anektován, ačkoliv ho původně rozdělovala Zelená linie. Zavedli pečlivě naplánovaný nábožensky orientovaný systém, který by umožnil třem největším náboženstvím přístup. Arabským obyvatelům ve východním Jeruzalému dali trvalý pobyt a umožnili jim zažádat si o občanství. Ale tento krok není dodnes dobře přijat a většina států neuznává tuto anexi, věří, že Jeruzalém by měl být pod mezinárodní správou.

A proč všichni tak řeší Jeruzalém? Ve zkratce: je tu nejsvatější místo židů a třetí nejsvatější pro muslimy – Chrámová hora. Co je Chrámová hora? Podle toho, co víme ze starověkých zdrojů, a to jak z vnitřních, tak z vnějších, na tomto místě prý před tisíci lety stál první a druhý židovský chrám, než ho nejprve zničili Babyloňané a později Římané, kteří z něj udělali chrám Jupitera.

Potom v 7. století přišli Umajjovci a postavili Skalní dóm, což je svatyně, ne mešita, Dóm řetězu, což je modlitebna, ne svatyně, a mešitu al-Aksá, což je mešita. Snem židovské komunity je vystavět židovský chrám potřetí, ale pokud se nestane něco šíleného a naprosto nečekaného, muslimové to asi nedovolí. A pak přijde bible a proroctví a je to hodně složité. Tahle epizoda je tak složitá! Do čeho jsem se to namočil. To by měl být celý administrativní zmatek, myslím, ale musíte pochopit, že mimo Jeruzalém je ta země celkem v pohodě.

V Izraeli se spolu všichni kamarádí, pokud se vyhnete tomu jednomu tématu. Další velká města kromě Jeruzalému jsou Haifa a Tel Aviv na pobřeží. Největší lětiště jsou to v Tel Avivu, letiště Eliat a letiště Michaeli v Haifě. Jako svaté místo tří abrahámovských náboženství má Izrael příliš mnoho památek, ale z těch nejlepších jak v Izraeli, tak na palestinských územích to jsou: jeskyně Roš ha-nikra, ruiny Caesarey, Masada, svatyně sv.

Jiřího, Chrám Božího hrobu, Svatyně knihy, synagoga Ades, sluj Zedekiaha, dům včelí úl, hrobka proroka Samuela, Betlém a Galilea – místa, kde se narodil a žil Ježíš – Olivová hora, Getsemanská zahrada, ruiny Jericha a hora Karmel. A vlastně vše v Jeruzalému je historicky důležitá památka. Mají tam zvláštní mikronárod Achzivland, najděte si to, nemáme na to čas. To bylo náročné. Další část bude naštěstí hračka. O hlíně a kytkách se blbě hádá, že jo? FYZICKÁ GEOGRAFIE Bývalá premiérka Golda Meirová kdysi řekla: "Víte, co máme my Izraelci proti Mojžíšovi?

40 let nás tahá pouští, a pak najde jediné místo Blízkého východu bez ropy." Ta část Blízkého východu je známá jako Levanta. Je to pruh země u Středozemního moře známý polosuchými, úrodnými oblastmi, kde se daří mnoha druhům fauny a flory. Země je rozdělena na 4 oblasti. Pobřežní planiny, kde žijí 3/4 obyvatel, Střední nebo Judské hory, které jsou převážně na severu a v částech Západního břehu, na jihu je Negevská poušť a pak příkopová propadlina kolem Jordánu, nejdelší řeky Izraele.

Ta tvoří skoro celou východní hranici. Nejvyšší hora Hermon je ve sporné oblasti Golanských výšin. Uvnitř Zelené linie je nejvyšší hora Meron. Celá řeka Jordán je vlastně následek Levantského riftu na místě, kde se setkává Arabská a Africká deska. Takže Izrael někdy zažívá zemětřesení, někdy i ničivá, průměrně každých 80 let. Na konci Jordánu se nachází Mrtvé moře, s -430 m.n.m.

nejnižší bod na Zemi. Mezi květnem a zářím prší zřídka, takže voda je často vzácná. Proto vyvinul Izrael kapkovou závlahu, která vede vodu přímo ke kořenům bez zbytečného vypařování. Izrael má nejvyšší podíl recyklace vody a solární energie na obyvatele a nejvyšší hustotou ekologických společnstí. Ale nebylo to snadné. Museli vysušit močály, nahradit je citrusovníky, vytvořit terasy, postříkat půdu a změnit zavodňovací kanály, aby narušili rozmnožování komárů.

Po 20 letech se země oficiálně zbavila malárie. I zvířata se začala znova množit, třeba kozorožec núbijský, oryx, ropucha zelená a národní zvíře, dudek. Izraelci by vám řekli, že spousta těch inovací přišla díky programu Kibuc. Vysvětlit, co je Kibuc je těžké. Je to program, který shromažďuje zdroje za účelem sociálního a ekonomického rozvoje. Trochu jako hippie komunita, ale bez hipíků a bubnů a krystalů.

A je to financované vládou. Vlastně je to spíš anti-hippie komunita. Ne všichni židé následují kašrut, ale ti, co ano, se vyhýbají vepřovému a v Izraeli mají nejvyšší podíl veganů, asi 5 % obyvatel. Izraelská ekonomika je ale spíš založená na svobodném podnikání a vědeckých a lékařských odvětvích. Dnes má v Izraeli pobočky více než 4 000 technologických společností, včetně 80 z 500 největších na světě. S omezeným prostorem pro zemědělsví a průmysl jim došlo, že musí vydělávat na nápadech.

A jak se nejlépe vydělává, aniž byste zabrali moc místa? Výzkum a programování. Dnes mají jedno z nejlepších prostředí pro podnikatelský kapitál. Investice venture kapitálu se v 90. letech zvýšily z 20 na 500. Tel Aviv je druhé nejdůležitější technologické centrum po Silicon Valley a po USA a Číně má nejvíce společností na burze NASDAQ. Hardware z vašeho iPhonu, inovace Googlu, mikročipy Intel, to všechno je nějak spojené s Izraelem.

Navíc byl Izrael v roce 2016 34. zemí s nejvyšším nominálním HDP. Takže i přes spory Izrael postupuje v technologických inovacích. To nás přivádí k vrcholu tohoto dílu: co jsou tamní lidé zač a jaký mají příběh? Jdeme na to. DEMOGRAFIE Ve spoustě směrech existuje v Izraeli neustále napjatá atmosféra, ale lidé, kteří tu žijí, jsou už třetí, čtvrtá nebo i pátá generace, možná dál vedou spory svých předků, ale stejně jako v Iránu se děti víc zajímají o zábavu a peníze než o ideologické spory.

Izrael má asi 9 milionů obyvatel, a když přidáte obyvatele Palestiny, je to asi 13 milionů. Izrael je jediný stát světa vedený Židy a žije zde asi polovina židovské populace. Z populace země se asi 75 % ztotožňuje s židovským původem, z toho 75 % jsou Mizrachimové původem z Blízkého východu a severní Afriky, 17 % jsou Aškenázové a zbytek jsou sefarští Židé a Židé z Asie a Afriky. Zbylá čtvrtina populace se identifikuje převážně jako Arabové.

Používají izraelský šekel jako měnu, zásuvky typu C, D a H a jezdí na pravé straně silnice. Teď to bude docela náročné, Izrael má unikátní systém obcí a bydlišť. Ještě bych rád zmínil, že ne všichni Izraelci jsou židé a ne všichni Palestinci a Arabové jsou muslimové. Izraelec a Palestinec jsou občanství, ne nutně etnicity. Mnoho křesťanů se identifikuje jako Izraelci, Arabové, Palestinci. Stejně tak i bahaici, hinduisté a budhisté.

A mnoho obyvatel ani nepraktikuje pravidelně žádné náboženství. Asi třetina všech občanů se narodila v zahraničí a 9/10 obyvatel jsou buď imigranti, nebo potomci imigrantů. Důvodem je částečně Zákon o návratu, tedy Aliyah, jedinečný imigrační zákon, který platí pouze pro stát Izrael a říká, že každý Žid světa má právo přicestovat do země jako "oleh", tedy migrant. Neziskové židovské organizace dokonce financují desetidenní výlety pro Židy mezi 18 a 26 lety po celém světě, aby objevili své dědictví.

Jak to celé začalo? Pokud se do toho opravdu chcete pouštět, udělám, co budu moci. Ten příběh má dvě strany. Jedna je starověká a druhá moderní. Většinu historie byli Židé rozptýleni v diasporách po světě, ale v Izraeli zůstala vždy aspoň malá komunita, hlavně kolem Jeruzaléma. Moderní – klíčové slovo, moderní – stát Izrael byl původně založen na myšlenkách Sionismu, který vznikl v 19. století díky tomuhle pánovi. Ten navrhl, aby se Židé aktivně snažili vrátit do země svých předků.

Během let se mnoho Židů stěhovalo zpátky, Osmanská říše padla, území přišlo pod Britský mandát Palestina, přišla Balfourova deklarace, Britové předali tu věc OSN a v roce 1948 souhlasili se založením nové země zvané Izrael. Židé tak poprvé po tisících let získali vlastní stát. Starověká historie je mnohem složitější a citlivější. Víme, že v minulosti zemi ovládali různá království, říše a místní správci, ale máme i historické zdroje, podle kterých zemi v určité době obývali Židé.

Na obou stranách se debatuje o legitimitě historických tvrzení, ale současní historikové, náboženští i světští, se shodují, že určitě existovalo alespoň první Izraelské království mezi lety 1000 a 900 př.n.l. Bylo dobyto Novoasyřany a později Babylóňany. To je zapsáno v Babylonských kronikách a ty se shodují s tvrzeními Tanachu, tedy Starého zákona.

Časem přišli Peršané, Řekové, Římané, Byzantská říše a ti všichni zaznamenávají nějakou židovskou komunitu v té oblasti. Toto jsou vnější, nežidovské zdroje, které se shodují s tvrzeními, za kterými stojí historikové bez ohledu na světonázor. Na základě tohoto si tedy Židé nárokují izraelskou zemi jakožto zemi svých předků. A to je nějak historicky podložené. Ale během těch let rozptýlení se do oblasti nastěhovaly jiné skupiny, vychovaly tu generace rodin a zapustily tu kořeny.

Tohle téma podněcuje vášnivé debaty, pokusím se to vysvětlit co nejlépe. Ale než se pustím do té scénky, rád bych vás upozornil, že to, co tu řeknu, je shluk informací od vás, fanoušků z Izraele a Palestiny, kteří jste mě kotaktovali e-mailem. Ozvalo se přes sto lidí s různými příběhy ze všech oblastí Izraele i Palestiny a ti se pokusili ten konflikt co nejlépe vysvětlit. Co nejvíce z toho jsem použil, snažil se vyvrátit fámy a výsledkem je toto. Začněme.

Izraelci, popírali jste naše práva nejdelší vojenskou okupací v dějinách, nelegálně jste zabavili půdu, vystavili nás bídným podmínkám, upřeli nám zdroje a základní lidská práva. Pětkrát jsme vám nabídli mírové dohody s řešením dvou států. Peelova komise, Rezoluce OSN z roku 1947, summit Ligy arabských států v 60. letech, summit v Cape Davidu v 90. letech a odmítnutí Mahmúdem Abbasem v roce 2008. Pořád odmítáte. Snažíme se s vámi spolupracovat. Odmítáme, protože to je zem našich předků a nepřijmeme židovskou vládu, obzvlášť, když nám ji vnutily koloniální mocnosti Evropy a imperialismus USA.

Byla to i zem našich předků dávno před rozkvětem industrializované Evropy nebo kalifátu a vlády islámu. Naši proroci i před Mohamedem, muslim by teď asi řekl "mír s ním", žili v této oblasti a Arabové, ne všichni muslimové, jsou potomci Izmaela, syna Abrahámova, stejně jako muslimové, kteří v této oblasti žili.

To je teologické tvrzení, věříme, že tomu věříte, ale nemuslimové tomu těžko uvěří, protože neexistují předmohamedské texty, které by jeho tvrzení podpořily. Možná jste potomci Izmaela, my tvrdíme, že jsme potomci Izáka, ale pak jste ovládli většinu Arábie, ne Levantu. A přijde nám, že Korán je jen inspirován příběhy z Tóry, Tanachu a Nového zákona. To je hodně urážlivý a je to špatně. Vaše písma byla pokřivena a znovu vyjevena našemu prorokovi Alláhem.

To vy jste vytlačili statisíce Palestinců během válek v letech 1948 a 1967 a teď odpíráte uprchlíkům návrat do jejich předválečných domovů. Ano, odsunuli jsme je, stejně jako arabští sousedé evakuovali Židy, kteří pak uprchli k nám. Proč myslíte, že v zemích, kde bývali statisíce Židů, už žádní nejsou? V Maroku, v Alžíru. Arabové nás napadali ze všech stran, bránili jsme se a vyhráli. A po válce je běžné, že vítěz přerozdělí půdu. Po Šestidenní válce jsme nemuseli nabízet řešení dvou států, ale vrátili jsme celý Sinajský poloostrov a vám nabídli samostatnost.

Odmítli jste. V rámci vaší samostatnosti, která by neměla existovat, jste nás systematicky utlačovali a izolovali na nelegálních ostrůvcích, které nejsou ani uznané OSN. Co jste čekali? Od každého souseda dostáváme výhrůžky a nepřátelské útoky, od vás obzvlášť. Z Gázy neustále létají rakety. Museli jsme na obranu postavit železnou kopuli.

Poslali jste dvě intifády s atentátníky. Palestinci mohou do naší země přes kontroly, ale ve vašich čtvrtích jsme my zvířata na porážku. Až na to, že vaše armáda, která už zabila tisíce našich lidí, včetně dětí... - Vaši lidé zabili naše lidi, včetně dětí. - Ale vy mnohem víc. Pořád odpovídáte nespoluprácí a agresí. Chcete, abychom složili zbraně, a prostě vám věřili? Co by se stalo nám Židům, kdybyste převzali kontrolu?

Měli bychom stejná práva a důstojnost, kdybychom žili v Palestině? V ideálním světě byste v míru odešli a vrátili všechno, co jsme měli před Britským mandátem. Někteří by mohli zůstat, - ale museli by vládnout Palestinci. - My máme taky právo tady žít. OSN to uznává. Vybudovali jsme toho hodně. Sice je tu chaos, ale docela se nám daří udržet naši kvalitu života. - Jo, vaši kvalitu života. - Opakuji, dohody byly odmítnuty. - Nespokojíme se s vaším návrhem.

- Lidi, uklidněte se. Přinesl jsem slaninu, tu má rád každý. Dáte si? - To není košer. - To není halal. - Dej to pryč. - To je z krocana. Aha, dobře. To nic nemění. To bylo to nejtěžší, co jsem kdy psal. Horší než kolumbijské kartely nebo makedonský spor. Už se těším na Severní Koreu, to bude hračka. Je důležité říct, že to je spor hlavně mezi lidmi se silným vlasteneckým cítěním.

Ne všichni Židé jsou sionisté a ne každý Palestinec chce vyhnat Židy. Ano, ten pocit identity je stále důležitý, ale ta společnost je stále světštější a různorodější, ne přísně náboženská. Izrael je tavicí kotel. Na ulicích Tel Avivu nebo Haify uvidíte bílé, černé, Asiaty, Araby, křesťany, hinduisty, budhisty, muslimy a samozřejmě židy. Není jedna židovská kultura, tolik se jich přistěhovalo z daleka. Marocký Žid asi nebude stejný jako ruský Žid, ale existují univerzální tradice jako bar micva, jarmulky, svatby s baldachýnem chuppah.

Všichni slaví Chanuku, Pesach, Jom kipur, Purim, Roš ha-šana. Izrael má brannou povinnost jak pro ženy, tak pro muže od 18 let. Mají vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a patří mezi nejvzdělanější země světa s téměř největším procentem obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Země má nejvyšší životní úroveň na Blízkém východě a vysokou naději dožití.

Také jako jediná země Blízkého východu uznávají a chrání práva LGBT osob. Známé osobnosti izraelského původu jsou třeba: nositelé Nobelovy ceny Shimon Peres a Yithak Rabin, první arabský soudce Nejvyššího soudu Salim Joubran, Albert Einstein nebyl Izraelec, ale nabídli mu post prezidenta Izraele, který odmítl. Mohl bych mluvit mnohem déle, hodně jsem toho vynechal, ale to video už je dost dlouhý a musíme stihnout poslední rubriku.

Můžeme? FREIND ZONE Poslední úsek této dlouhé cesty. Izrael ví, že má kolem sebe dost napětí, takže se poslední půlstoletí snaží vybudovat jaké vztahy jen může. Zaprvé Indie, Izraelci tam moc rádi jezdí, když dokončí vojnu a prezident Modi byl první indická hlava státu na diplomatické návštěvě v Izraeli. Rádi spolupracují hlavně v otázkách konfliktů na Blízkém východě.

V Evropě jsou jim Německo, Francie a Rusko asi nejblíže, odtamtud přišlo nejvíce Aškenázů. Mnoho jich stále mluví jazykem bývalé domoviny. Egypt a Jordán jsou na Blízkém východě jediní, kdo s Izraelem neochotně udržuje vztahy po mírových smlouvách z let 1979 a 1994, ale většina Jordánců a Egypťanů to považuje za vztah jen na papíře a většinou mají na Izrael negativní názor. Turkické muslimské země – Kazachstán, Uzbekistán a Turecko – s ním udržují vztahy a mají tu ambasády, hlavně v Tel Avivu.

Turecko bylo první muslimská země, která uznala státnost Izraele. Nedávno došlo k politickým sporům, ale nadále obchodují jako obvykle. Ale Azerbajdžán jim je asi nejblíž. Nejen, že skvěle obchodují na poli technologie, ropy a plynu, ale mnoho Židů s kořeny v Azerbajdžánu své rodiny pravidelně navštěvuje. Asi vás nepřekvapí, že USA jsou asi jejich nejlepší přítel. Hrály klíčovou roli v rozvoji a udržení Izraele.

Hned po Izraeli žije v USA nejvíce Židů, mnoho z nich se do Izraele přestěhovalo a mají dvojí občanství. Spolupracují téměř na všech úrovních. Více než půlka světa má názor na ten kousíček země, který zažívá neuvěřitelně mnoho potíží. Žádný z těch problémů nemá rychlé řešení a nikdo neví, jak bude vypadat buducnost. Já nevím dost o žádném z těch problémů, ale můžu říct, že naslouchání, ačkoliv je to proti vašim instinktům, je neuvěřitelně mocný nástroj. Měli bychom začít naslouchat.

Nenechte si ujít Itálii. Překlad: jesterka www.videacesky.cz