Libanon

Kdyby byl Libanon na večírku a hosté
ho měli popsat, dopadlo by to takto: Je hrdý na své katolické kořeny,
ale myslím, že je maronita. Rozhodně je šíitský muslim
a miluje Írán, pořád o něm mluví. Nenávidí Írán, říkal, že zrovna přijel
ze Saúdské Arábie, byl tam u přátel. - Říkal, že je prý drúz. Co to vůbec je?
- Hezky jsme si popovídali o politice, - překvapilo mě, že mi rozuměl.
- Hele, je to neskutečnej pařmen. - Říkal, že moc rád čte.
- Dal mi dřevo. Doslova. Dal mi tuhle řezbu Libanonu
z cedrového dřeva.

Tak Libanone, kdo jsi?! Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj lidi, já jsem Barby.
Libanone, jsi taková záhada. Nebo spíš 18 záhad?
K tomu se dostaneme, ale kde leží ta záhadná země? POLITICKÁ GEOGRAFIE Libanon je možná malý,
ale rozhodně z něj pochází tuna věcí. Libanon leží ve skalnaté,
ale úrodné části západní Asie známé jako Levanta, je to
tato oblast východního Středozemního moře.

Je kousíček od Kypru
a hraničí na východě a severu se Sýrií a na jihu s Izraelem, kde probíhá
spor o farmy Šibáa v Golanských výšinách. Ale celá ta oblast je tak nějak...
Koukněte se na díl o Izraeli. Země se dělí na 8 provincií
a další provincie je hlavní město Bejrút. Ten byl v minulosti asi 7krát zničen,
ale pořád se vrací - jako kariéra Betty White.
- Betty White je fakt parádní. Největší města po Bejrútu jsou
Tripolis na severu, já vím, existuje ještě jedno,
a Džunija trochu blíž u Bejrútu.

Ale libanonská trojka by bylo
Tripolis, Bejrút a Týr, neboli Súr. Ta tři města na pobřeží,
a možná Sidón, jsou šéfové vztahů s veřejností Libanonu,
nejlepší místa na první návštěvu. Země má jedno hlavní mezinárodní letiště,
Rafíka Harírího v Bejrútu, a tři vojenská letiště.
U břehu Tripolis spravuje Libanon neobydlenou přírodní rezervaci
Palm Islands. Pak má ostrov Zireh u Sidónu
a všichni znají skály Raouché u Bejrútu.

Jinak moc ostrovů nemá.
Libanon má spoustu historie, jen v Bibli je zmíněný asi 70krát.
Dnešní hranice jsou výsledkem francouzského mandátu po Osmanské říši,
ale před moderními dějinami tu byla Fénicie, říše, která se rozkládala
podél Středozemního moře od severní Afriky po Španělsko.
Také z ní povstalo Kartágo, které trochu vzdorovalo Římu,
a ještě dřív tu byl prastarý Kanaán. Všechny tyto státy obsadily oblast,
kde leží dnešní Libanon. Ty dějiny sahají 7000 let do minulosti.


Mluvím o době, kdy lidé teprve objevovali, co je to zemědělství.
Takže v Libanonu můžete najít historické památky na každém kroku.
Našli fénické chrámy pod kostely, které byly pod mešitami.
Město Byblos je možná nejstarší na světě založené kolem roku 5000 př. n. l.
Libanon je starý. Dnes tu ale vzkvétá moderní stát.
Bejrútu se někdy říká Paříž východu, ale tak se říká dalším 20 místům.
Zajímavá místa jsou třeba: pláže Džuniji, trosky Baalbeku,
chrám Dionýsa a Jupitera, fénický chrám Ešmuna,
palác Beit ed-Dine, římské lázně,
lyžařská střediska ve Faraye, jeskyně Džajta, hrad Moussa,
mumie údolí Kadíša, socha Panny Marie libanonské,
mešita Mohammad Al Amin, Džabal ad-Durúz, různé křižácké hrady,
národní muzeum v Bejrútu, muzeum mýdla v Sidónu a asi neznámější památka,
rezervace cedrových lesů.

Proč je tak důležitá?
Řekněme, že nemají cedr na vlajce jen tak pro nic za nic.


Když jsme u stromů, čas na: FYZICKÁ GEOGRAFIE Říká se, že v Libanonu můžete
ráno lyžovat a odpoledne plavat v moři, všechno ten samý den.
Jméno Libanon pochází z fénického slova pro bílý,
to odkazuje na zasněžené vrcholky hor. Libanon se dělí na 4 zeměpisné oblasti.
Pobřežní nížina u Středozemního moře, pohoří Libanon, kde najdete nejvyšší horu,
Kurnat as-Saudá, údolí Bikáa a pohoří Antilibanon,
nebo, jak já říkám, pohoří LibaNEn. - Kalebe, rád tě zase vidím.


- Nápodobně. - Co děláš? Všechno dobrý?
- Jo, v pohodě. - Kdys tady byl naposledy?
- Asi nejspíš Německo. Jo, tam byl ten bezlepkový skeč. Nicméně, v těch horách pramení
většina libanonských zdrojů pitné vody, protože tání sněhu napájí 13 hlavních řek,
ale nejdelší řeka, Litani, pramení v údolí Bikáa,
její voda se sbírá v jezeře Qaraoun a poté ústí do Středozemního moře.
Je zajímavé, že obě pohoří i údolí Bikáa patří ke stejnému zlomu,
který se táhne až k Mozambiku a je výsledkem
tření arabské desky o tu africkou.

Má to výhody i nevýhody.
Výhoda: Libanon nemá žádné pouště, jeho podnebí je trochu sušší,
ale většinou svěží a zelené. Nevýhoda: jako Jordánsko a Izrael
nemá skoro žádnou ropu. Ale spousta zemí nemá ropu
a daří se jim dobře, tak co. Libanonská příroda je plná
nádherných výhledů a formací, třeba vodopád v rokli Baatara,
která je známá jako Jeskyně tří mostů. Můžeme to pár vteřin oceňovat?

Pokud něco symbolizuje...
Víte co, Kalebe, převezmi to. - Proč?
- Proč ne? Dobře. Pokud něco symbolizuje Libanon,
jsou to slavné cedry. Ve starověku to byly
vysoce ceněné a vyhledávané stromy díky jejich krásné žluté barvě,
vůni, výtažkům, trvanlivosti a odolnosti proti hmyzu.
Dnes je asi 14 % země zalesněných a do roku 2020 by to rádi zvýšili na 20 %.
Národní zvíře je hyena žíhaná. Fakt?

Super.
Vypadá to, že v téhle oblasti mají hyeny. Super, dobrá práce, Kalebe.
Odsud to převezmu, přijdou těžko vyslovitelná slova,
tak tu ostudu vezmu na sebe. - To je pozorné.
- Jo, vždyť víš, jsme kámoši. Jídlo! Libanon má zajímavou směs
blízkovýchodní a západní kuchyně. Každý Libanonec mi říkal,
že musím zmínit kibbeh, dělá se na více způsobů, někdy syrový.
Dále je známý tabbouleh, fattoush, manoushe, nebo mankish,
jakkoli tomu říkáte, sýr Akawi a znood el sett.

V některých oblastech je prý problematické
získat stálý přístup k elektřině. Vláda ji nabízí
jenom částečně a sporadicky, takže musí platit místní generátor,
aby měli dost elektřiny. A když si kupujete elektroniku z dovozu,
vypadá to asi takhle: Slyšel jsem, že jsi jediný,
kdo prodává notebooky. - Můžu si jeden koupit?
- No jasně. Tenhle stojí jen měsíční plat. - To je neslýchané.
- Podle vlády můžu určit, - jakou cenu budu chtít, kámo.


- Tak víš co, já se poohlédnu jinde. Jen do toho.
O 47 MINUT POZDĚJI - Jsi jediný, kdo tu prodává notebooky.
- Ano. Proto mají ilegální trh s elektronikou.
To je asi tak všechno. Teď se podíváme na tu záhadu
zmíněnou na začátku. DEMOGRAFIE Papež Jan Pavel II. navštívil Libanon
v roce 1997 a prohlásil prý: "Libanon je více než jen země,
je poselstvím svobody a příkladem pluralismu
pro Západ i Východ."

I tak se to dá říct.
Já ho vidím jako týpka, který je krásným příkladem
poruchy identity. Duševní zdraví není vtip,
jak jsi to mohl napsat, jsi jako Hitler, jak jsi mohl vůbec... Ten vtip neměl
zesměšnit lidi, kteří tím trpí, bylo to srovnání ilustrované
metaforou s pozitivním podtónem. Neřekl jsem, že mít tu poruchu
je špatné, to jsi předpokládal ty. Pište si to, lidi.

Takhle se to dělá. Země má kolem 6 milionů obyvatel,
když přidáte ty bez občanství a uprchlíky, je to asi 8 milionů.
Žije tu nejvíce uprchlíků na obyvatele v poměru asi 200 ku 1000.
To je asi jeden z pěti. Teda přesně. Dělat ten demografický graf
by bylo k ničemu, protože od roku 1932 neproběhlo
žádné oficiální sčítání lidu kvůli choulostivosti politické rovnováhy
mezi různými národy. Proto nemáme přesná data a statistiky,
ale většina úřadů vám řekne, že v nejširším a nekontroverzním smyslu
je 95 % obyvatel Arabové a 4 % Arméni a zbytek jsou další národy.


Ale říct, že je většina obyvatel Arabové je hodně nepřesné, protože v této zemi
jsou Arabové hodně odlišní. Libanon se radši rozřazuje
podle náboženství než podle národnosti. V Libanonu je
18 uznaných náboženských sekt. Největší skupina patří islámu,
asi 55 % obyvatel, křesťané tvoří asi 40 %
a drúzové asi 5 %. Asi polovina muslimů jsou sunnité
a druhá polovina šíité. Z křesťanů jsou největší církve
ta maronitská a melchitská, řecká pravoslavná, arménská apoštolská
a několik menších církví.

Pokud se ptáte, kdo jsou drúzové,
jde o etnicko-náboženskou skupinu, která žije v Levantě.
Velká komunita žije kolem Džabal ad-Durúz. Mají tajnůstkářské přesvědčení,
do kterého patří prvky islámu, řecké filozofie a dokonce i hinduismu,
věří třeba v reinkarnaci a kosmickou mysl. Nezapomínejte, že v Libanonu žije
mezi 1,1 a 2 miliony uprchlíků, většinou jde o Syřany a Palestince.
Tito lidé bez libanonského občanství mají omezená práva
a jsou středem vášnivých debat.

Jako měnu používají libanonskou libru,
ale berou i americké dolary, mají zásuvky typu A, B, C, D i G,
jo, prostě všechny, co se našly, a jezdí vpravo. Když Libanonce nazvete Arabem,
dost možná vám bude odporovat. Někteří Libanonci mi řekli,
že se jako Arabové nevnímají, spíše jako Féničané
nebo dokonce Kananejci. Nevím. Pokud jste Libanonci,
napište mi do komentářů, s čím se ztotožňujete.

V kultuře hrají Libanonci
podle úplně jiných pravidel. Féničané prý vynalezli první abecedu
se 22 souhláskami a bez samohlásek. Ta později inspirovala
abecedy jiných jazyků. Ačkoliv je oficiálním jazykem arabština,
ta libanonská se od standardní dost liší. Francouzština a angličtina jsou
ve škole povinné, takže většina lidí umí dva nebo tři jazyky.
Arméni obvykle čtyři. Libanonská arabština má
hodně francouzských a anglických slov. Třeba pozdrav,
který všichni Libanonci znají, je: V něm najdete
v jedné větě všechny tři jazyky.

Angličtinu, arabštinu a francouzštinu. I v dalších větách
se ty řeči obvykle míchají. Ve standardní arabštině se třeba řekne: ale v té libanonské: Ale dost o řeči,
libanonská vláda je taky zajímavá. Mají tu konfesní demokracii,
je to podobné jako v Bosně a Hercegovině, vedoucí pozice musí být vždy obsazené
někým z každé velké náboženské skupiny.

Prezident musí být vždy maronita,
premiér sunnita, předseda parlamentu šíita
a místopředseda parlamentu musí patřit k východní pravoslavné církvi. Tento systém má zabránit církevním sporům
a spojit různé skupiny lidí. A tady se dostáváme ke kontroverzi,
na kterou čekáte: Hizballáh. Co je Hizballáh?
Určitě jste to slyšeli ve zprávách. Je to politická strana
vedená hlavně libanonskými šíity, která má křesla v parlamentu
a je podporována Íránem a Asádovou Sýrií.

Provedla několik kontroverzních akcí,
proto je některými vládami, jak arabskými, tak západními,
považována za teroristickou skupinu. Vážně na to nemáme čas,
ale byla středem mnoha konfliktů. Když jsme u toho, historie.
Tady je to trochu složité, každá z těch 18 skupin
má vlastní verzi libanonských dějin a vážně na to nemáme moc času,
ale zkusím to co nejrychleji: Féničané, Asyřané, tyhle říše znáte,
ty už jsme měli nejmíň 12krát, křižáci, Osmanská říše,
velký hladomor roku 1915, francouzský mandát, boj za nezávislost,
zlatá éra, občanská válka, válka s Izraelem, okupace Sýrií,
Cedrová revoluce, 2006 válka s Izraelem, 2012 syrská uprchlická krize
a už jsme u dneška.

Dnes žije více Libanonců v zahraničí
než v Libanonu, asi 14 milionů. Většinou jsou to křesťané,
kteří během let válek uprchli. Nejvíce jich je dnes v Jižní Americe,
třeba v Brazílii, Argentině, Kolumbii, kde táta Shakiry
potkal její mámu a udělali Shakiru. Libanonci jsou známí
jako největší pařmeni arabského světa.

Asi to tak musí být, když slavíte
křesťanské i muslimské svátky. Známí Libanonci
nebo lidé s libanonskými kořeny jsou: Už jsme toho stihli tolik,
ale musíme dál. Podívejme se,
koho si Libanon zve na večírky. FRIEND ZONE Jak jsme říkali
i v epizodě o Bosně a Hercegovině, Libanon má velmi rozmanité obyvatelstvo,
a když hledáte jejich nejlepšího přítele, záleží, koho se zeptáte.

Podle sunnitů
by to asi byla Saúdská Arábie. Přichází odtamtud hodně podpory
a ekonomické pomoci. Šíité by asi řekli Sýrie Bašára al-Asáda
a Írán, hlavně příslušníci Hizballáhu. Křesťané by asi řekli Francii nebo USA,
s Francií mají společnou historii a s USA dobře obchodují.
Proč asi mají dolar jako druhou měnu. Navíc s nimi mohou trénovat jazyky.
Arméni nejspíš řeknou matičku Arménii a možná Řecko nebo řeckou část Kypru.
Arméni a Řekové spolu chodí už staletí, milují se.
Egypt je blízký asi všem, jsou tak nějak hvězdy
arabského mediálního světa.

V mnoha filmech a seriálech
hrají Egypťané i Libanonci, což je samo o sobě spojuje. Záhada vyřešena. Ten člověk na párty
je opravdu složitá osobnost, ale i přes všechny spory
to drží pohromadě. A proč si dělat starosti, když oslavujete. Počkejte si,
další na řadě je Lesotho. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz