PeruGeography Now!

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 56
97 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:22
Počet zobrazení:1 126

Připravte si chuťové pohárky, čeká nás kulinářská velmoc. Jako 4. nejlidnatější země Jižní Ameriky je Peru plné nejrůznějších lidí, od potomků starých Inků se superschopnostmi, přes potomky španělských conquistadorů až po překvapivé množství Japonců a Číňanů. Ti všichni žijí v jedné z přírodně nejpestřejších zemí na světě, kterou vám dnes Barby se svým týmem představí.

Poznámka:
Na začátku segmentu o fyzické geografii naráží Barby na superhrdinský seriál Kapitán Planeta, který u nás nebyl vysílán.

Přepis titulků

Asi jste o Peru už slyšeli, je to populární, lamy, Machu Picchu, ceviche, Inkové, ale asi moc často neslyšíte o Peru v moderním kontextu. Je to pouštní, horský, pralesní, Asií ovlivněný, západní kuchař zaměřený na obchod. Ano, kuchař. Peruánci jsou ve vaření nejlepší. A o tu roli se s vámi i poperou. To byla slovní hříčka pro tenhle díl. Je čas učit se zeměpis – teď!

Ahoj všichni, já jsem Barby. Fanoušek Jorge Carlos říká: "Peru je žebrák sedící na zlaté lavičce." Potýkají se se spoustou problémů, ale mají tolik bohatství. Je čas rozložit mapu pokladu a najít ten hrnec plný zlata. POLITICKÁ GEOGRAFIE V Jižní Americe je poloha důležitá. Všichni chtějí dvě věci, - zdroje a oceán. - Sklapni. Když máte oboje a navíc skvělé slaměné klobouky, nejspíš se vám bude dařit.

Peru leží na západním pobřeží Jižní Ameriky a hraničí s 5 zeměmi. Je rozděleno do 24 departementů, každý má vlastní vlajku a znak. Hlavní a největší město je Lima, která je také samostatný departement. Ale v širším území Limy leží zvláštní administrativní oblast, ta nejmenší, konstituční provincie Callao. V tomhle drobečkovi je největší a nejrušnější letiště, Jorgeho Cháveze, které sice oficiálně nepatří pod Limu, ale považují ho za limské.

O kousek dál je také největší přístav, přístav Callao, kde kotví a vykládá náklad nejvíce obchodních lodí. Když jsme u pobřeží, dole na jihu mají menší námořní spor s Chile, vypadá to asi takhle, ale není to velký problém, jen se občas pohádá pár rybářů. U pobřeží Peru není mnoho ostrovů, ale ten největší je kousek od Limy, ostrov San Lorenzo, který není přístupný veřejnosti a spravuje ho peruánské námořnictvo. Po Limě je největší město Arequipa na jihu dále ve vnitrozemí, kde najdete 3.

nejrušnější letiště, Rodrígueze Ballóna, a 3. největší město je Trujillo severněji a na pobřeží. Asi se ptáte, které letiště je to druhé nejrušnější. Kvůli množství turistů, kteří si chtějí prohlédnout památky jako Machu Picchu, je to letiště Alejandra V. Astety v Cuzcu. Jinak asi 86 % populace žije na pobřeží nebo v horách a jen asi 10 % v pralese na východě. Podle toho také vypadá silniční síť a mnoho odlehlých oblastí vnitrozemí jako Iquitos, hlavní město departementu Loreto, nemá žádné pozemní spojení a jsou dostupné pouze letadlem nebo úmorně dlouhou cestou po řece.

Je to divné, vnitrozemí Peru je ohromně úrodné, ale většina lidí radši žije na suchém pouštním pobřeží. Ale to je asi dobře, méně lidí znamená méně odlesňování. Na Peru se můžeme podívat i z jiného úhlu. Historicky bylo epicentrem incké říše, která měla rozsáhlou síť cest dlouhou asi 40 000 km. Ta propojovala jejich území, které se rozkládalo od Ekvádoru až k Argentině na asi 460 000 km².

Ty cesty většinou vedly podél And a díky jejich systému mohli poslové zvaní chasquis pěšky přenášet předměty, informace nebo zprávy jiným poslům od pobřeží k horám. Po cestě si mohli odpočinout v malých příbytcích zvaných tambo, kde bylo připravené jídlo a přístřeší. Ale brzy museli běžet dál a doručit zásilku. Tito poslové byli schopní pokrýt až 240 km za den a to bez jediného kola nebo koně.

V té době ještě kolo nevymysleli a jediné zvíře schopné vozit náklad byla lama, na které nemohl jet dospělý, natož aby s ním běžela. Přesto mohla bohatá nebo urozená rodina v Cuzcu mít čerstvé mořské ryby na stole dva dny po chycení. To není špatné. Ano, prostě běžící lidé. Pěšky. Nějak to fungovalo. Když jsme u Cuzca, v Peru najdete skvělá místa, která byste neměli minout. 12 z nich jsou památky UNESCO. Jasně, všichni jsme slyšeli o památkách kolem Cuzca, Machu Picchu a tyhle, kde je moc turistů, ale navíc tam jsou tyto méně známé, ale stejně úžasné památky.

Tohle se vyslovuje trochu jako anglické sexy woman, potom spousta známých katedrál a muzeí jako tyhle, také plovoucí vesnice na jezeře Titicaca, o které se dělí s Bolívií, dobrodružné apartmány Skylodge, poslední incký most z trávy, solné pánve Marasu, Rinconada, což je prý nejvýše ležící město světa, dokonce tu mají sochu medvěda Paddingtona, a budova ve tvaru klobouku v Celedinu. Také mají v Peru spoustu přírodních zázraků.

Nevídanou duhovou horu, nejvyšší písečnou dunu světa, 3. nejvyšší vodopád světa, největší levé vlny na světě a vřící řeku. Ale předbíháme, tohle patří do další části, totiž: FYZICKÁ GEOGRAFIE JAK UDĚLAT PERU - Země. - Oheň. - Vítr.

- Voda. Zbytek. Zvířata, zdroje a tak. Ze spojení vašich sil vznikám já, Kapitán Peru. Pamatujete na ten seriál? Děti z devadesátek? Ne? Co? Peru leží přímo v ohnivém kruhu na pomezí desky Nazca a Jihoafrické desky. Tlakem těchto dvou desek vznikly Andy, 2. nejvyšší pohoří světa hned po Himálaji. Navíc vznikl i Peruánsko-chilský příkop hned u pobřeží, kvůli kterému také často trpí zemětřesením a sopečnými výbuchy.

Peru je rozdělené do tří oblastí, costa, sierra a selva. Pobřeží se podobá poušti se svou suchomilnou vegetací, také Atacama, nejsušší poušť světa, obklopuje jižní cíp Peru. Další oblast, pohoří, zabírá asi 30 % území a samozřejmě tam jsou vysoké hory včetně nejvyššího vrcholu Huascarán se svými dvěma vrcholy. O kus jižněji najdete největší jezero nejen Peru, ale celé Jižní Ameriky, nejvýše položené splavné jezero, Titicaca, o které se dělí s Bolívií. V té oblasti také pramení nejdelší řeka nejen Peru, ale celého kontinentu, známá Amazonka, která se rozvětvuje do tisíců přítoků, ale podle geometrů je pramen Amazonky horní tok řeky Montaro, která vytéká z jezera Junin neboli Chinchaycocha.

Poslední oblast, prales, tvoří asi 60 % území Peru, je řídce osídlena a plná těch bujných, zelených věcí, jaké si v pralese představíte. Jak jsem před dlouhou dobou vysvětloval u Chile, důvodem pro to je efekt srážkového stínu.

Vítr přinášející vlhkost zachytí hory a západním směrem se dostane už pouze suchý vzduch, který vysuší půdu a zanechá tam ochuzenou, suchou krajinu kontrastující se sousední oblastí. A teplá voda u pobřeží také způsobuje šílený jev El Niño, který přináší tropické bouře a tak. Uf, teď si dám trojité kafe, takže je čas, aby tuto část dokončil Noah s fyzickou skladbou Peru. To je můj denní chleba. Jak jsme říkali, Peru je domovem mnoha druhů flóry a fauny a obecně zemí kontrastů.

Jsou řazeni mezi megarozmanité země s téměř 6 000 endemickými druhy. Žije tu asi 1 800 druhů ptáků včetně největšího létajícího ptáka, obřího kondora andského. Navíc tu žije 500 druhů savců včetně národního zvířete lamy, asi 300 druhů plazů a přes 15 000 druhů rostlin včetně pujy Raimondovy, nejvyšší kvetoucí byliny. Když jsme u rostlin, pochází odsud brambory, kterých tu roste přes 4 000 druhů různých barev i tvarů.

Peru je největším výrobcem quinoy a macy. Také pěstují nejdražší kávu světa, coati dung, která se vyrábí z částečně zkvašených kávových bobů, které prošly trávicím systémem nosála. Takže moje pauzy na preso mohly být pauzy na nosálí bobky? To chci. Kolik to stojí? Jakmile se omezené množství bobů sklidí a zpracuje, nosálové zase tolik nekadí, může to stát až 1 400 dolarů za kg. - Stojí to za to.

- Přírodní zdroje hrály vždy zásadní roli v hospodářství Peru, hlavně nerostný těžební průmysl. Jsou 6. největším výrobcem zlata, které samo tvoří pětinu jejich vývozu. Vzrostlo množství zaměstnaných ve službách, především v dopravě, největší peruánskou společností je Aero Condor. A nyní tuto část uzavřeme tak jako vždy jídlem! Peru je kulinářskou velmocí Latinské Ameriky. Některé špičkové restaurace světové úrovně se nacházejí v Peru jako Central nebo Maido.

Mezi nejznámější pokrmy, které nám navrhli naši fanoušci, patří lomo saltado, arroz con pato, anticuchos, rocoto relleno, aji de gallina, maso z alpaky a lamy, ovoce lucuma a camu camu, papas a la huancaina a národním jídlem je ceviche, o tom jste asi už slyšeli, a méně známé cuy, což je pečené morče. Ano, morčata, ta jsou také zdejší. Víte, kdo ještě je zdejší? Peruánci. A to nás přivádí k: DEMOGRAFIE Děkuju, Noahu.

Skvělá hovínková káva! Peruánce si asi představíte s ponči, Panovými flétnami a těmi klobouky. Ano, pár takových tu žije, ale je to pouze zlomek. Peru je jako ostatní americké země, jejich příběh je založen na směsi domorodých a cizích vlivů. Peru má dnes stejně jako jeho kuchyně ode všeho trochu, ale nikdy nezapomínají na kořeny, ze kterých tu vše vyrostlo. Ale vyvinulo se to docela asijsky. Žije tu asi 33 milionů lidí, je to 4.

nejlidnatější země Jižní Ameriky. Hledat přesná čísla etnického rozdělení je docela těžké, ne všechna sčítání se shodují, ale podle knihy World Factbook od CIA tvoří největší skupina, mesticové, maximálně asi 60 % populace a domorodí indiáni prý tvoří zhruba 25 %, ale některé odhady uvádějí až 46 %, takže přesné číslo je asi někde mezi tím. V této kategorii jsou největší skupiny Kečuové a Ajmarové. Asi 6 % jsou běloši, 4 % černoši, kolem 3 % Asiaté, hlavně Japonci a Číňané, a zbylá 2 % nejsou specifikovaná.

Ale zajímavé je, že podle některých studií se spekuluje, že kvůli sňatkům mezi místními a Asiaty vznikajícím už od poloviny 19. století by 10–20 % populace mohlo mít nějaké východoasijské předky. Kdyby to byla pravda, bylo by Peru asi nejasijštější zemí obou amerických kontinentů. Říkal jsem vám, že je Asiaté ovlivnili. Především Japonci. Po Brazílii tu mají největší japonskou menšinu, a dokonce byl jeden prezident Japonec, nedopadlo to dobře, ale aspoň vidíte, jak daleko to tu Japonci dotáhli.

Jako měnu používají sol, mají zásuvky A a B a jezdí vpravo. Zpět k etnikům. Mají tu vlastně 3 úřední řeči, samozřejmě španělština a potom kečuánština a ajmarština, kterou se mluví více v Bolívii. Když to zkrátím, Kečuové a Ajmarové jsou největší skupiny potomků starých Inků. Většina žije ve vysokých Andách, takže jejich těla se už v dětství aklimatizují na extrémní podmínky jako řídký vzduch a chlad. Průměrný Kečua nebo Ajmar má pomalejší tep, o třetinu větší - kapacitu plic a větší objem krve.

- Tyjo, to jsou vlastně superlidi. - Jo, tak trochu. - Díky síle země. - Jo, asi tak nějak. - Hustý, silný superschopnosti. Pokud ti to pomůže si to zapamatovat... Každoperudně, domorodci, ač jsou pro identitu Peru zásadní, tvoří jen jeden díl skládačky. Ohledně obyvatel toho musíme říct hodně, takže přichází náhodná Hannah s kulturou. Dnes po generacích multikulturních kořenů vypadá populace Peru o dost jinak než před dlouhými staletími.

Přesto na své kořeny stále pamatují. V minulosti vystavěli Inkové složitou společnost čítající miliony, a to i bez výhod, které využívaly společnosti Západu. Podle Atlasu Obscura Inkové nikdy nevynalezli kolo, nikdy nelovili lukem a neobjevili ani železo. Ale byli mistry vláken. Vše od lodí přes brnění, praky až po mosty bylo z nějakých vláken. Dokonce měli systém komunikace založený na uzlech zvaný quipus.

A tradice jsou v domorodých komunitách udržovány dodnes. Třeba vdané Kečuánky často nosí různé tkané klobouky, kdežto svobodné ženy nosí pletené. Katolicismus je tu samozřejmě také hrozně důležitý. Vyznávají ho asi 3/4 obyvatel. Ale do místního katolicismu se přimíchaly také jiné víry. Třeba mnoho pastevců z venkova stále dává obětiny Pachamamě neboli matce zemi. Mnoho těch lidí praktikuje původní víry i bez spojení s křesťanstvím, Peru má dokonce 2.

nejvyšší počet šamanů po Indii. A teď si dáme seznam kulturních záležitostí a na pomoc si přivedu Iana! A jsme zpátky, víš, co máš dělat. - Ano, jdem na to. - Jsou tak roztomilý! Peruánské festivaly jsou světoznámé především svými barevnými přehlídkami. Například festival Capaq qolla, což je takový iniciační rituál pro kluky. Potom také Nůžkový tanec, Danzantes de tijeras. - Oslavy slunce Inti raymi.

- Svatý víkend je strašně důležitý a potom asi ten nejslavnější a nejpestřejší, festival La candelaría, - který se koná v únoru. - Ale bez ohledu na to, z kterého konce Peru lidé jsou, všichni znají píseň Contigo Perú. Je to pro ně druhá hymna a dokáže je vždy usmířit. Festivaly jsou samozřejmě plné jídla, barev a hudby, což nás přivádí ke Keithovu naprosto příšerně strašnému hudebnímu okénku. Musica paraguano!

Aha... Peruano! Pod hudbou v Peru si většina lidí okamžitě představí jen Panovy flétny. Ty tvoří obrovskou část jejich hudební kultury, ale mají mnoho dalších tradičních nástrojů. Mezi často používané patří charango. Charanango? - Poprvé to bylo správně. - To vypadá jako ukulele, ale má jinou stavbu a zvuk. Ale kromě tradičních melodií se časem peruánská hudba vyvinula v něco jedinečného. Všechny ty národnosti se sblížily a smísily své vlivy.

Každá oblast tak má svou specialitu. Třeba hudba creole podél pobřeží, která je ovlivněna Afroperuánci, hodně tam používají cajon. Také tu vznikla exotická cumbia, která spojuje amazonské rytmy se španělskou hudbou. Všichni znají píseň El condor pasa, nazpívali to i Simon a Garfunkel. A to je asi všechno. Kupte si tričko na geographynow.com, protože tyhle trička jsou nej... Díky, Keithe, podívejte se na to. Mohli jsme mluvit i o dalších věcech jako třeba: když pijí pivo, často vylijí pár kapek na zem, aby něco vrátili matce zemi, také tu mají ty protáhlé lebky paracas, které se zmiňují v konspiračních teoriích, ale podle antropologů se jen dětem stlačovaly lebky pro estetiku, která značila urozenost.

Mají také historii politických problémů, posledních 5 prezidentů je buď mrtvých, nebo ve vězení. A skoro každý Peruánec mi řekl, že nenávidí señoritu Lauru, je národní ostudou a byla vypovězena, - teď dělá problémy Mexiku.

- Jo, dík, Peru. Ale teď je čas na strašně zkrácenou historii. Civilizace před Inky, Inkové, conquistadoři bojují s Inky, povstání Amara II., místokrálovství pod Španělskem, války o nezávislost, San Martin proti Bolívarovi, doba guána, Ramon Castilla zruší otroctví, tichomořská válka, založení APRA, 1. vojenská diktatura, demokratické volby, 2. diktatura, zemědělská revoluce, demokratické volby, podporují Argentinu ve válce o Falklandy, terorismus a ekonomická krize, válka s Ekvádorem, pochod 4 suyos, panamerické hry v Limě a už jsme u dneška.

Teď ještě silně zkrácený seznam známých osobností. Lidé navržení našimi fanoušky jsou všichni tihle fotbalisté, tenhle je asi nejslavnější, váleční hrdinové jako tihleti, Túpac Amaru II., tito dva světci, celý tým stříbrných volejbalistek z olympiády v Soulu, A to je asi všechno, teď si povíme o vztahu Peru k vnějšímu světu.

FRIEND ZONE V Latinském světě je Peru jako soused, ke kterému chtějí všichni na grilovačku. Jakmile začne Peru vařit, objeví se úplně neznámí bratranci. "Cože? Kapverdy? No, pojď dál. Ale už je to dlouho, ani nemluvíš španělsky." Obecně vychází s bratranci z Jižní Ameriky jako Kolumbie, Venezuela, Ekvádor, s těmi je zábava, Brazílie je spíš obchodní partner a Chile je kamarád i nepřítel kvůli té tichomořské válce.

Ale moc rádi se navštěvují. Podle fanouška Nicolase jsou nejlepší hospody v Chile peruánské a nejlepší obchody v Peru chilské. Hádají se o národní nápoj pisco sour, ale jinak už to mají srovnané. Čína a Japonsko jsou nejlepší kamarádi z Asie, Čína je největší obchodní partner v dovozu, ale i vývozu a jejich vztah začal už v 19. století, když Číňané začali emigrovat do Nového světa jako levná pracovní síla. V roce 2009 podepsali smlouvu o volném obchodu a Peru má dnes největší čínskou komunitu z celé Latinské Ameriky.

Vztahy s Japonskem jsou ještě starší. V době obchodní cesty Manila galéry převážely lidi a zboží mezi Amerikou a největší španělskou kolonií v Asii, Filipínami. Japonsko se na tom podílelo, a tak přišlo do kontaktu s Peru. Od té doby se hlavy obou států často navštěvují, podepisují se smlouvy, japonské společnosti mají pobočky v Peru a jsou si blízcí. Ale za nejlepší kamarády považuje většina Peruánců na základě etnika Argentinu nebo Bolívii. Sice s Argentinou nehraničí, ale vždy na sebe mysleli.

Dobře obchodují a Peru Argentinu naprosto podpořilo ve válkách o Falklandy. Patří do různých organizací, třeba Latinské unie, Unie jihoamerických národů a tak. Ale kulturně si Bolívie lépe rozumí s jejich domorodými komunitami, v obou zemích žije mnoho Kečuů a Ajmarů. V 19. století byli dokonce chvíli v jedné konfederaci. Bolívie s nimi sdílí krev Inků, byla to centra jejich říše před vládou Španělů, navždy budou horští bratři. Peru bývalo říší, která vzkvétala díky poslům, pletení a pařbám.

Dnes je mottem pestrost, peníze a pokrmy. Užijte si grilovačku, protože Peru naservíruje něco skvělého. - Počkejte si, příště budou Filipíny. - Moje zlatíčko! Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK