Jak lidé navždy zastavili evoluci

Ahoj, tady je 42. Roku 1978 paleoantropolog Andrew Hill házel na své kolegy špínu. Při objevu jednoho z vůbec nejdůležitějších důkazů podporujících teorii evoluce. Společně s kolegy se vyhýbali skutečné práci a házeli po sobě sloní trus na archeologickém nalezišti v Tanzanii. Vrhl se k zemi, aby uhnul před projektilem sloního trusu do tváře, a když dopadl na zem, něčeho si všiml.

Něčeho zvláštního v hlíně na vykopávkách, něčích stop. Stáří těchto neuvěřitelných stop, které jsou dokonale zachované ve ztvrdlém sopečném popelu, bylo určeno na 3,6 milionů let. Vytvořil je jeden z úplně prvních hominidů chodících vzpřímeně. Až do tohoto Hillova objevu nejstarší nalezené lidské stopy byly staré jen desítky tisíc let.

Náš předek, který tyto stopy před 3,6 miliony let vyšlapal, vypadal dost podobně, ale zároveň velice odlišně od současného člověka. Druh, který žil v tomto období lidské evoluce, vědci označili jménem Australopithecus. Australopithecus měl více zjevných opičích rysů, ve srovnání s dnešními lidmi měl i menší mozek, vystupující široké čelisti a zavalitý nos.

Pokrok, který ve vývoji lidstvo udělalo za tak relativně krátkou dobu, je ohromující. Kdyby evoluce postupovala tímto tempem, měl bych superschopnosti, kde mám rentgenové vidění a nadřazený zpětný pohled? Ale postupem času se něco stalo a evoluce se zastavila.

Lidská evoluce postupovala tak úžasně rychle. Země byla stará 4,5 miliardy let a za pouhopouhých 7 milionů let, což se rovná pouhým 0,15 % historie světa, se lidé vyvinuli z primitivního předka příbuzného opici v chodící, mluvící a inteligentní bytosti. No, většina z nás. Ale tuto náhlou tělesnou i duševní změnu našeho druhu zapříčinily obrovské tlaky životního prostředí.

Po naprostou většinu lidské historie i historie našich předků jsme nebyli dravci jako dnes, ale kořist. Až po nástupu zbraní a technologickém pokroku jsme vystoupali na vrchol potravního řetězce. Po celém světě se našlo mnoho zkamenělých lidských ostatků se smrtelnými zraněními způsobenými zvířaty.

Například tygry, leopardy, a dokonce i orlími drápy, což byla příčina smrti Taungského dítěte, 2 miliony let staré lebky. Takže tělesná i duševní adaptace byla klíčová pro budoucí přežití a rozvoj našeho druhu. Musely přijít rychlé změny, psychická i fyzická vyspělost k obraně před dravci a lovu potravy. Takže se zdálo, že evoluce nehodlá zastavit. Ale pak jsme to všechno zkazili tím, že jsme řekli něco hloupého, jako „vybudujme homogenní civilizaci“.

Roku 3100 př. n. l. byla založena Mezopotámie, první lidská civilizace. Došlo k obrovským pokrokům v obdělávání půdy a lidé už pro přežití nemuseli shánět potravu či lovit. Po staletích jsme v průměru všichni zbohatli, získali jsme lepší zdravotní péči a snadnější přístup k potravě.

Tlak okolí na naši adaptaci zmizel a stejně tak i rychlý evoluční pokrok. Budoucím generacím dnes nepředávají geny pouze ti nejzdravější a nejsilnější, ale všichni. Zejména to platí na západě, s moderní medicínou a dostupným jídlem kdykoliv se nám zamane, i ti nejhloupější a nejslabší členové společnosti budou předávat geny dál.

A zcela jistě tak činí, ačkoliv někteří jedinci přesně neví, čí geny předali. Abyste rozuměli, o čem mluvím, stačí pět minut show Jeremyho Kylea. Takže v rozvinutých zemích naprosto skončil přirozený výběr.

Sám sir David Attenborough řekl: „Jsme jediným druhem, který zastavil přirozený výběr z vlastní svobodné vůle.“ Attenborough předpovídá, že tělesná evoluce člověka nakonec úplně skončí a my místo toho přejdeme do stádia kulturní evoluce, v němž se budeme vyvíjet psychicky. Takže už nepůjde o přežití těch nejzdravějších, ale určitě o přežití těch inteligentních.

Jako každá generace čerpá ze zkušeností předchozích, exponenciálně se zrychlí rozvoj intelektu. O přežití jedince dnes nerozhoduje, jak dobrý je lovec, ale zda si zajistí dobrou práci a jídlo sobě a rodině. Dnes je důležitější než kdy dřív, aby lidé byli chytřejší a vynalézavější než jejich předci. Na světě je ve skutečnosti práce akorát a ta zuřivá soutěž o to, kdo bude nejlepší, úspěšnější a získá prestižnější práci než ostatní, začal způsobovat evoluční tlak na naši mysl.

Flynnův efekt je pozorování, že v průběhu času podstatně roste úroveň průměrného IQ. Od roku 1904, kdy byly IQ testy poprvé použity, průměrné IQ na celém světě každý rok neustále stoupá. Lineárně.

Každých pár let se IQ testy zcela přepisují, aby byly záměrně složitější, a průměrná úroveň stále zůstala na 100 bodech. Ale pokud si zkusíte IQ test starý třeba 80 let, zjistíte, že je o dost snadnější než ty dnešní. Lidská evoluce se nezastavila, ani náhodou, ale změnila svoje cíle. Dalším plánem přírodního výběru je tak rozumová bystrost.

Takže to vypadá, že na rentgenový zrak si musíme počkat. Škoda. Vyvíjíme se kulturně, ačkoliv tomu lze těžko věřit při pohledu na stav dnešní hudby, ale co tělesně? Je tohle opravdu všechno? Dostal se člověk esteticky i funkčně na naprostý vrchol? O tohle tady ale možná nejde. Je obecně přijímáno, že evoluce se zpomaluje od úsvitu lidské civilizace.

Ale neměli bychom tak striktně zavrhovat možnost tělesné evoluce. Mutace nakonec také nevznikají přes noc, trvá to desítky, někdy stovky tisíc let, aby se uchytily. A pokud se podíváme zblízka na nedávnou historii, poslední dobou se opravdu tělesně měníme. Kromě toho, že jsme inteligentnější, za posledních 30 000 let se nám zmenšil mozek.

Z průměrných 1500 cm³ na 1350 cm³. Modré oči jsou skvělým příkladem evoluce. Ještě před 10 000 lety modré oči neexistovaly. Všichni měli hnědé oči. Ale před 10 000 lety se u neznámého pacienta 0 poblíž Černého moře vyvinula genetická mutace, která způsobuje modré oči. Pacient předal mnoha dalším tuto mutaci, která se rychle stala extrémně populární.

Ale z nečekaného důvodu. Modré oči totiž byly prvotní formou testu otcovství. Muž často upřednostnil ženu s modrýma očima, protože věděl, že pokud žena bude mít modrooké dítě, bude pravděpodobně jeho. Pokud bude dítě mít hnědé oči, někdo předtím trochu „zlobil“. Studie prokázaly, že většině mužů se líbí víc modré oči než hnědé, a je možné, že za to může právě historický a nespolehlivý test otcovství.

Dnes už víme, že geny barvy očí se mohou předávat po generacích, a i když mají oba rodiče modré oči, stále se jim může narodit dítě s hnědýma očima. Takže si dokážu představit, že v historii spoustu nevinných žen nespravedlivě odsoudili z nevěry. Ale jedna z nejlepších věcí, kterou jsme si za ta léta vyvinuli, je to, že jsme dnes přirozeněji odolnější vůči nemocem.

I když máme co jíst a dobrou zdravotní péči, od úsvitu věků nás pronásleduje jeden tlak životního prostředí, nemoc. A jednou z nejrozšířenějších a nejsmrtelnějších nemocí je malárie. Zemře na ni každý rok přes milion lidí, především v subsaharské Africe. Ale v roce 2007 jedna studie našla skupinu 1800 předtím neznámých genů, které začaly u lidí převládat teprve v posledních 40 000 letech.

Díky těmto genům jsme mnohem odolnější vůči různým nemocem, například tuberkulóze, lepře, a dokonce i malárii. A předpokládá se, že se tyto geny ještě posílí a v budoucnu budou u lidí stále více převažovat. Evoluce zvítězila nad hladem a za příštích pár stovek tisíc let možná dokonce zvítězíme nad nemocemi.

Nadobro. Díky za zhlédnutí. Překlad: Lukkul www.videacesky.cz