Jak lidé navždy zastavili evoluci

Ahoj, tady je 42. Roku 1978 paleoantropolog Andrew Hill házel na své kolegy špínu. Při objevu jednoho z vůbec
nejdůležitějších důkazů podporujících teorii evoluce. Společně s kolegy
se vyhýbali skutečné práci a házeli po sobě sloní trus
na archeologickém nalezišti v Tanzanii. Vrhl se k zemi, aby uhnul před projektilem
sloního trusu do tváře, a když dopadl na zem,
něčeho si všiml.

Něčeho zvláštního v hlíně
na vykopávkách, něčích stop. Stáří těchto neuvěřitelných stop,
které jsou dokonale zachované ve ztvrdlém sopečném popelu, bylo určeno na 3,6 milionů let. Vytvořil je jeden z úplně prvních
hominidů chodících vzpřímeně. Až do tohoto Hillova objevu
nejstarší nalezené lidské stopy byly staré jen desítky tisíc let.

Náš předek, který tyto stopy
před 3,6 miliony let vyšlapal, vypadal dost podobně,
ale zároveň velice odlišně od současného člověka. Druh, který žil v tomto období
lidské evoluce, vědci označili jménem
Australopithecus. Australopithecus měl
více zjevných opičích rysů, ve srovnání s dnešními lidmi
měl i menší mozek, vystupující široké čelisti
a zavalitý nos.

Pokrok, který ve vývoji lidstvo udělalo za tak relativně krátkou dobu, je ohromující. Kdyby evoluce postupovala tímto tempem,
měl bych superschopnosti, kde mám rentgenové vidění
a nadřazený zpětný pohled? Ale postupem času se něco stalo a evoluce se zastavila.

Lidská evoluce postupovala
tak úžasně rychle. Země byla stará 4,5 miliardy let a za pouhopouhých 7 milionů let, což se rovná pouhým
0,15 % historie světa, se lidé vyvinuli z primitivního předka
příbuzného opici v chodící, mluvící a inteligentní bytosti. No, většina z nás. Ale tuto náhlou tělesnou
i duševní změnu našeho druhu zapříčinily obrovské tlaky
životního prostředí.

Po naprostou většinu lidské historie
i historie našich předků jsme nebyli dravci jako dnes, ale kořist. Až po nástupu zbraní
a technologickém pokroku jsme vystoupali na vrchol
potravního řetězce. Po celém světě se našlo mnoho
zkamenělých lidských ostatků se smrtelnými zraněními
způsobenými zvířaty.

Například tygry, leopardy,
a dokonce i orlími drápy, což byla příčina smrti Taungského dítěte,
2 miliony let staré lebky. Takže tělesná i duševní adaptace
byla klíčová pro budoucí přežití a rozvoj
našeho druhu. Musely přijít rychlé změny,
psychická i fyzická vyspělost k obraně před dravci a lovu potravy. Takže se zdálo,
že evoluce nehodlá zastavit. Ale pak jsme to všechno zkazili tím,
že jsme řekli něco hloupého, jako „vybudujme homogenní civilizaci“.

Roku 3100 př. n. l. byla založena Mezopotámie, první lidská civilizace. Došlo k obrovským pokrokům
v obdělávání půdy a lidé už pro přežití
nemuseli shánět potravu či lovit. Po staletích jsme v průměru všichni zbohatli, získali jsme
lepší zdravotní péči a snadnější přístup k potravě.

Tlak okolí na naši adaptaci zmizel a stejně tak i rychlý evoluční pokrok. Budoucím generacím dnes
nepředávají geny pouze ti nejzdravější a nejsilnější, ale všichni. Zejména to platí na západě, s moderní medicínou a dostupným jídlem
kdykoliv se nám zamane, i ti nejhloupější a nejslabší
členové společnosti budou předávat geny dál.

A zcela jistě tak činí, ačkoliv někteří jedinci přesně neví, čí geny předali. Abyste rozuměli, o čem mluvím,
stačí pět minut show Jeremyho Kylea. Takže v rozvinutých zemích naprosto skončil přirozený výběr.

Sám sir David Attenborough řekl: „Jsme jediným druhem,
který zastavil přirozený výběr z vlastní svobodné vůle.“ Attenborough předpovídá, že
tělesná evoluce člověka nakonec úplně skončí a my místo toho přejdeme
do stádia kulturní evoluce, v němž se budeme vyvíjet psychicky. Takže už nepůjde o přežití
těch nejzdravějších, ale určitě o přežití
těch inteligentních.

Jako každá generace čerpá
ze zkušeností předchozích, exponenciálně se zrychlí
rozvoj intelektu. O přežití jedince dnes nerozhoduje,
jak dobrý je lovec, ale zda si zajistí dobrou práci
a jídlo sobě a rodině. Dnes je důležitější než kdy dřív, aby lidé byli chytřejší
a vynalézavější než jejich předci. Na světě je ve skutečnosti práce akorát a ta zuřivá soutěž o to,
kdo bude nejlepší, úspěšnější a získá
prestižnější práci než ostatní, začal způsobovat evoluční tlak
na naši mysl.

Flynnův efekt je pozorování,
že v průběhu času podstatně roste úroveň průměrného IQ. Od roku 1904, kdy byly
IQ testy poprvé použity, průměrné IQ na celém světě
každý rok neustále stoupá. Lineárně.

Každých pár let se IQ testy
zcela přepisují, aby byly záměrně složitější, a průměrná úroveň
stále zůstala na 100 bodech. Ale pokud si zkusíte IQ test
starý třeba 80 let, zjistíte, že je o dost snadnější
než ty dnešní. Lidská evoluce se nezastavila,
ani náhodou, ale změnila svoje cíle. Dalším plánem přírodního výběru
je tak rozumová bystrost.

Takže to vypadá, že na rentgenový
zrak si musíme počkat. Škoda. Vyvíjíme se kulturně, ačkoliv tomu lze těžko věřit
při pohledu na stav dnešní hudby, ale co tělesně? Je tohle opravdu všechno? Dostal se člověk esteticky i funkčně
na naprostý vrchol? O tohle tady ale možná nejde. Je obecně přijímáno,
že evoluce se zpomaluje od úsvitu lidské civilizace.

Ale neměli bychom tak striktně
zavrhovat možnost tělesné evoluce. Mutace nakonec také nevznikají přes noc, trvá to desítky, někdy stovky tisíc let,
aby se uchytily. A pokud se podíváme zblízka
na nedávnou historii, poslední dobou se opravdu
tělesně měníme. Kromě toho, že jsme inteligentnější,
za posledních 30 000 let se nám zmenšil mozek.

Z průměrných 1500 cm³
na 1350 cm³. Modré oči jsou skvělým příkladem evoluce. Ještě před 10 000 lety
modré oči neexistovaly. Všichni měli hnědé oči. Ale před 10 000 lety
se u neznámého pacienta 0 poblíž Černého moře
vyvinula genetická mutace, která způsobuje modré oči. Pacient předal mnoha dalším
tuto mutaci, která se rychle stala
extrémně populární.

Ale z nečekaného důvodu. Modré oči totiž byly prvotní formou
testu otcovství. Muž často upřednostnil
ženu s modrýma očima, protože věděl, že pokud
žena bude mít modrooké dítě, bude pravděpodobně jeho. Pokud bude dítě mít hnědé oči,
někdo předtím trochu „zlobil“. Studie prokázaly, že většině mužů
se líbí víc modré oči než hnědé, a je možné, že za to může právě
historický a nespolehlivý test otcovství.

Dnes už víme, že geny barvy očí
se mohou předávat po generacích, a i když mají oba rodiče modré oči, stále se jim může narodit
dítě s hnědýma očima. Takže si dokážu představit, že v historii spoustu nevinných žen
nespravedlivě odsoudili z nevěry. Ale jedna z nejlepších věcí,
kterou jsme si za ta léta vyvinuli, je to, že jsme dnes přirozeněji
odolnější vůči nemocem.

I když máme co jíst
a dobrou zdravotní péči, od úsvitu věků nás pronásleduje
jeden tlak životního prostředí, nemoc. A jednou z nejrozšířenějších
a nejsmrtelnějších nemocí je malárie. Zemře na ni každý rok přes milion lidí, především v subsaharské Africe. Ale v roce 2007
jedna studie našla skupinu 1800 předtím neznámých genů, které začaly u lidí převládat
teprve v posledních 40 000 letech.

Díky těmto genům jsme mnohem
odolnější vůči různým nemocem, například tuberkulóze, lepře, a dokonce i malárii. A předpokládá se, že se tyto geny
ještě posílí a v budoucnu budou
u lidí stále více převažovat. Evoluce zvítězila nad hladem a za příštích pár stovek tisíc let možná dokonce zvítězíme nad nemocemi.

Nadobro. Díky za zhlédnutí. Překlad: Lukkul
www.videacesky.cz