Překlad: DJ Obelix www.videacesky.cz Jako kluka mě na Double Dragon zaujal už samotný název. Je skvělé, když se podaří zaujmout dětské smysly cool slovem jako "drak"! Já miluju draky. Ale nebyl to jen drak, ale "Dvojitý drak"! No ty krávo, tak to musím zapařit. Poté jsem ovšem zjistil, že v tom nejsou klasičtí draci, kteří létají a chrlí oheň.

Ne, tohle je hra o chuligánech, co vám unesli holku a vy jim musíte nakopat prdel. Je tu jedno z nejlepších úvodních videoherních inter všech dob. Dozvíte se vše bez zbytečných keců, žádný úvodní příběh, nic takovýho. Týpek přijde, flákne holku do břicha, hodí si ji přes rameno a odejdou pryč. A vy čumíte jak puk. Za tohle jim musíte nakopat prdel. Takový začátek vás nakopne. Máte hned chuť zmastit pár lidí. Novinkou ve hře byla interaktivita prostředí.

Když jste viděli krabici nebo třeba sud, sebrali jste ho a hodili po nepřátelích. Mohli jste padouchy odzbrojit a vzít si jejich zbraň. Časem jste se taky učili nové chvaty. Kop s výskokem, úder loktem, skočit na někoho a zatlouct ho do země. Můj oblíbený bylo kolínko do břicha a přehodit zmetka za vlasy. Vždycky jste se snažili stát tak, aby jste jej hodili do pasti. Myslím tím propast nebo vodu nebo třeba zeď, protože to byl vždycky takový malý bonus.

Hra má jen čtyři kola, ale jsou to jedny z nejtěžších kol vůbec. Ke konci už je to brutální a stane se z toho spíš plošinovka než mlátička. Musíte používat chvaty na skákání přes plošinky, padají na vás krápníky a hromada dalších svinstev. Snažíte se přeskakovat lávu... tohle dokáže rychle naštvat. Ve čtvrtém levelu jsou vysouvající se kvádry. Přísahám, že nemají žádný systém.

Nikdy netuším, odkud vyjede. Procházíte kolem a najednou BUM! Je po vás... Jednou mě ta hra jako kluka tak nasrala, že jsem ji vytáhnul z NES a hodil s ní přes pokoj. V tom přišel můj táta a povídá: "Nemám ji rozmlátit kladivem? To by bylo účinnější." A já křičel: "Neee! Ne, ne, nedělej to!" Protože já ji prostě musel dohrát. Když přijdete k poslednímu...

vlastně předposlednímu bossovi, vytasí na vás samopal, zastřelí vás a je konec. Cože? Zasranej samopal? V tý hře přeci nikdo nestřílí! Nikdy se mi ho nepovedlo zabít a myslím, že ani teď bych to nedokázal. Ale posledním protivníkem je... Jimmy Lee. Hm, to si musíme vysvětlit. Arkádovka byla kooperativní akce. Billy i Jimmy Lee proti chuligánům. Ale NES to zřejmě technicky nezvládala, takže jste měli jen Billyho. I když jste zvolili hru pro dva, museli jste se oba střídat za Billyho. To jsem tehdy nechápal.

Proč není druhý hráč Jimmy? No, jak se ukázalo, Jimmy byl závěrečný boss. Přesně tak. Postavíte se vlastnímu bratrovi. Co si kluci provedli? Je tu super zvrat, ale bez jakéhokoliv vysvětlení. Nejspíš se dá říct, že NES nechala pracovat vaši představivost. Jediný způsob, jak si na NES verzi zahrát proti sobě, byl versus mód. Byl to vlastně takový předchůdce turnajových bojovek. V tom případě by to ale byla ta nejhorší bojovka na světě.

Z nějakého důvodu můžete vždycky hrát jen za stejnou postavu, takže proti vám bude vždycky stát dvojník. Můžete narážet do zdí... Jde prostě jen o mačkání tlačítek. Stoupnete si k protivníkovi... a toť vše. Jo... stojí za hovno. Pak přišla Double Dragon II, kterou mám snad ještě radši. Hrával jsem ji v jednom kuse. Ten bojový mechanismus byl opravdu zábavný.

Návykový. Všechna ta komba, rány na bradu. Taky tu je level, kdy letíte ve vrtulníku, kde musíte nepřítele sundat a on vypadne ven. A pak si vzpomínám na level s bodáky na stropě. Myslím, že to byla čtvrtá úroveň. Celý strop byl pokrytý bodáky a když se vám povedlo udělat kombo zakončené zvedačkou, dali jste padouchovi tři rány v jednom. První, vaše pěst, druhá, strop, třetí, podlaha. Přesně takhle.

Pak je tu kolo na lokomotivě. To miluju. Přijede lokomotiva a zakryje celou obrazovku. Musíte po ní vyšplhat a shodit nepřátele dolů. Má to až terapeutický účinek. Jediné, co jsem neměl rád, byl způsob, jakým kopete. Bylo to dost nešikovné. Z nějakého důvodu jste vždycky kopali dozadu. Těžko se to vysvětluje, ale pokud stáli před vámi, dostali pěstí, pokud za vámi, kopanec. A myslím, že v šestém kole byly ty mizející plošinky.

Takže se z toho opět stala plošinovka. A... ty plošinky byly mrdky. Double Dragon III byl jako zvrácený vtípek. Jeden život, žádné pokračování, Bimmy a Jimmy! Musím něco dodávat? Do toho už se radši zaplétat nechci. Existovaly i další hry. Battletoads & Double Dragon, to byla vážně super zábava. Jedna z mých oblíbených byla verze na NeoGeo CD.

Jmenovala se prostě Double Dragon a byla to bojovka. A věřte, nevěřte, jedna z nejlepších. Alespoň dle mého názoru. Rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších. Myslím, že je na čase, aby se Double Dragon vrátil. Double Dragon IV Double Dragon IV: Mazaný Bimmy