Skupování dluhů

Dluhy. Jsou důvodem, proč Nicolas Cage učinil
v posledních letech tolik skvělých rozhodnutí. A zřejmě jsou palivem, které pohání
jeho výkon, jako v posledním filmu The Trust. No ty krávo! Podává to jako dítě na PCP,
které rozbaluje narozeninový dárek, ve kterém by podle
něj mělo být další PCP. Americké domácnosti celkově
dluží přes 12 bilionů dolarů. A v současnosti je 436 miliard
v dluzích po splatnosti 90 a více dní.

Když je něco tak zpožděné,
nevěstí to nic dobrého. Pokud dítě přenášíte o tři měsíce, tak vlastně porodíte ohebné batole. Jistě, pokud máte dluhy,
měli byste je splácet. Ale mnoho lidí se v dluzích
ocitne bez vlastního zavinění. Vezměte si Boba Weinkaufa. Před pár lety ležel kvůli dýchacím
potížím na intenzivní péči. Po 4 dnech jim nemocnice řekla,
že jim to pojišťovna neproplatí.

Řekla, že už dlužíme 80 tisíc dolarů. Řekla, že si doufám uvědomuju,
že jsem za ten dluh zodpovědná. Byla jsem hysterická. Myslela jsem si, že ať udělám cokoliv,
mám zničený život. To je hrozné. Některým dluhům se nevyhnete. On neutratil 80 tisíc dolarů
za tento kabát od Versaceho, který vypadá, jako by banán
oš*kal Rorschachův test.

Tady někdo utratil
80 tisíc dolarů za dýchání. Fakt, že tolik lidí má potíže
s penězi, není překvapivý. Ale může vás překvapit rozsah toho,
jak dluhy po splatnosti daly vznik celému odvětví skupování dluhů. Když vám někdo zavolá, že s vámi
chce projednat dluh u Bank of America, předpokládáte, že je to
někdo z Bank of America. Ale Bank of America ten dluh
už před lety prodala za pár šupů. Pak se pořád prodával dál a dál.

Dělá to většina velkých bank. Ale dělají to i mikropůjčky, knihovny,
posilovny, jiné půjčky... Každý rok jsou dluhy
za miliardy dolarů levně prodány. Ano, společnosti skupující dluhy,
o kterých jste asi nikdy neslyšeli, skupují obří část amerických dluhů. Největší společnost Encore Capital Group
a její dceřiné společnosti investorům tvrdí,
že jim 1 z 5 spotřebitelů peníze dluží nebo je v minulosti dlužil.

To je neuvěřitelné. Statisticky to znamená, že jeden z členů
Evanescence dluží nebo dlužil Encore peníze. A všichni víme, kdo by to byl. Byl by to kytarista
a zpěvák Troy McLawhorn. Jak uvidíte, každá úroveň fungování
tohoto odvětví je problematická. Začněme na začátku. Řekněme, že máte dluh 1 000 dolarů
na kreditce, který nemůžete splatit. V určitém bodě si může banka celých
1 000 dolarů odepsat z daní a pak může ještě něco málo vydělat
prodáním dluhu za zlomek ceny.

Třeba za 50 dolarů. Kupující po vás bude
chtít celou původní částku. Pokud je nezíská, může ten dluh opět
za zlomek prodat někomu jinému. Ten po vás opět může chtít původní částku. Nebo ho za zlomek ceny prodá a tak dále. Můžete si myslet, že prodávané dluhy budou
obsahovat množství ověřených informací. To se pletete.

Je důležité pochopit,
že když mluvím o prodávání dluhů, tak mluvím o excelovském sešitu. Ten sešit obsahuje jméno dlužníka,
číslo sociálního pojištění, adresu, peníze na účtu, datum otevření účtu
a ještě tak dvě další informace. Ale to je tak asi vše. Ano, informace o vašem dluhu
mohou být prodány jako sešit v Excelu. Je to problematické ze dvou důvodů. Zaprvé, v Excelu se nikdy
nestane nic dobrého.

Většina z nás se opotí,
už když ho náhodou otevře. Bože! Ne, prosím, ne! Nech mě vrátit se v čase a napravit to. Ne! Zadruhé. V mnoha státech se po prodávajících dluhů
nepožadují žádné dodatečné dokumenty. Mnoho uniklých kontraktů doslova
uvádělo, že jsou prodávány "tak jak jsou" a "se všemi chybami".

Je to divný termín v obchodní transakci. Dali tomu podobu profilu na OkCupid. Tak jak je, se všemi chybami. Občas masturbuji nad Malou mořskou vílou. Hej, nažhavuje mě ta rybí část, jasný? Pokud jde o kupující, ne vždy si informace
ověří, než začnou peníze vymáhat. Proto často vídáme
incidenty jako je tento. Otevřela jsem dveře a hodili mi obálku.

Ten chlap řekl, že nesplácím. Byl to údajný dluh 5 000 dolarů. Dlužila jsem společnosti,
u které jsem nikdy kartu neměla. Bylo to ponižující a zastrašující. Bylo mi z toho úzko. Bylo to ponižující, zastrašující
a vyvolalo to úzkost. Podobnou zkušenost jsem měl, když jsem
popisoval, jak jsem přišel o panictví. Bylo to o pár let později.

Nejde jen o vymáhání dluhů,
o kterých nevíte. Společnost po vás může chtít promlčený dluh, dluh zrušený osobním bankrotem
nebo dluh, který jste splatili. Možná jste o tom slyšeli,
protože to má vtipný název. Říká se tomu zombie dluh. Dluh, který by měl být mrtvý,
ale který znovu ožil jako zombie. Pohřbené dluhy opět ožívají. Říká se tomu zombie dluhy.

Nemluvíme o zombie,
které lidi terorizují v The Walking Dead. Staré dluhy, které byly vyřešeny
a pohřbeny, vstávají z hrobu a pokud nesní váš mozek,
tak vás z nich aspoň rozbolí hlava. Ano, zombie jsou zábavné. Ale toto přirovnání je trefné. Jako ve Walking Dead
dluhy vylézají z hrobu, jen těžko se s nimi něco dělá
a zdá se, že napadají především menšiny. Takže jakmile společnost koupí váš dluh, bez ohledu na správnost informací, budou se ho snažit vybrat.

Buď se to pokusí udělat sami
nebo si na to najmou firmu. Mnoho společností se chová v mezích zákona,
některé se chovají takto. Jamesi, vrať mi peníze. Chci své peníze nebo tě zabiju. Pokud mi neotevřeš, tak ti slibuju, že vzbudím všechny
sousedy v té pos*ané budově.

Jsi ubožák...
Proč prostě neskočíš pod vlak? Jsi chlap nebo se budeš schovávat
za telefonem jako malá myška? Zatkneme tvého psa,
zastřelíme ho a sníme. Páni, páni! Nejenže je to hrozné, ale i hloupé. Jak chcete nasadit želízka psovi? Nemají zápěstí. Želízka jim spadnou z jejich pacek.

Ten plán je hloupý. Některé společnosti nekončí
jen u telefonátů k vám domů. Poslechněte si zaměstnance jedné
New Yorské společnosti, který na skrytou kameru
vysvětluje jednu svou taktiku. Já rád dělám to,
ačkoliv je to dost nechutný, že si najdu, kde ta osoba dělá
a kdo tu firmu vlastní, zjistím číslo a pak mu zavolám. To miluju.

Volám jejich šefům domů.
To dělám hrozně rád. To děláš hrozně rád? To je ta nejdivnější věc,
kterou někdo může mít rád. A to beru v úvahu kočičí fousky a hnědé balíčky ovázané provázkem. Je to dopisní bomba.
Popisuješ dopisní bombu. A co je špatné na zbytku kočky, ty pitomče? Takové taktiky jsou samozřejmě nelegální.

Ale tyto společnosti byly přistiženy,
jak zákonem pohrdají. Podívejte se na Williams Scott & Associates. Příští měsíc s nimi začíná soudní řízení. Lhali dlužníkům tím, že tvrdili, že jsou členem vládní
skupiny vyšetřující podvody. Používali tuto dopisní hlavičku
s vloženými váhami a logem Ministerstva zahraničních věcí,
což nechápu. Dokonce svým zaměstnancům dávali alias.

Například Senior Investogator Ace Rogers. Nebo Joe Steel. To zní jako umělecká jména
pro striptéry náhradníky. Promiň Ace a Joe,
dneska tu zase všichni jsou. Oblékněte si trička a odejděte. Společnosti vám budou tvrdit, že tyto
prohřešky jsou výjimečné a že většina společností ctí zákon. Ale dělají to tak,
že dlužníky zažalují.

Tyto společnosti soudní systém
nadměrně zatěžují. A v New Yorku, St. Louis a Chicagu,
a to je pravda, jsou společnosti vymáhající dluhy
nejčastějším žalobcem ze všech odvětví. Pokud vás napadá,
jak právníci zastupující společnosti vůbec mohou prošetřit všechny případy,
tak to často nedělají. Jedna společnost z New Jersey byla zažalována a zjistilo se, že jeden právník
přezkoumal 1 000 případů denně. To každý případ zkoumal jen 4 vteřiny.

Existují věci,
které prozkoumáte za 4 vteřiny. Například brambůrky Lays
s příchutí sušenek a omáčky. Raz, dva, tři, odporné.
Hotovo. Nebo nového přítele vaší matky. Jedna Mississippi, druhá...
Není to můj táta! Ale rozhodnutí, zda máte dostatek
informací k podání žaloby, by mělo zabrat trochu víc času. Ukázalo se, že podávání takového
množství žalob je strategií.

Tyto společnosti spoléhají na to,
že lidé budou soud ignorovat, což znamená, že je soud automaticky prohlásí
za zodpovědné za dluh. Počítají s tím, že v 99 %
případů lidé k soudu nedojdou. Ano, nedojdou tam. Lidé se nedostaví k soudu
a společnosti "kontumačně" vyhrají. Slovo "automaticky"
sráží každou možnou situaci. Seznamte se s Carsonem,
je to kontumačně můj přítel. Ahoj, Carsone,
v tom případě mám spoustu otázek.

Pokud vyhrají, v mnoha státech vám
mohou dluh rovnou strhávat ze mzdy. S ohledem na to vše
je asi málo překvapivé, že celé odvětví vymáhání dluhů
má dost pochybnou pověst. Na toto odvětví jsme
dostali nejvíce stížností. Jen za poslední rok lidé vyplnili 280 tisíc
stížností na společnosti vymáhající dluhy. Páni. 280 tisíc stížností na yelp.com
nemá ani Hitlerův bunkr. I když bych hned jednu mohl přidat.

Proč tohle na Yelp je? Jedna hvězda.
Dávám tomu jednu hvězdu. Regulační orgány a žalobci proti velkým hráčům v tomto odvětví
zavedli určitá omezení. Některé státy zpřísnily své zákony. Jiné, jako tyto, regulace uvolnily. Podívejte se na Arkansas. Roku 2013 reprezentant
John Vines navrhl HB-2028.

Tvrdil, že vlastně o nic nejde. Udělá jen to, že definuje termín
kreditní karta, který definovaný není. V UCC to má několik výkladů. Takže to jen definuje... kreditní karty a... další termíny, které definují kreditní karty
a jejich používání. Vím, že to zní jako by ten nejnudnější muž nudně popisoval nejnudnější zákon.

Ale tohle není vše. Ten zákon definoval právní pojem věřitel
a zahrnul do něj společnosti skupující dluhy. A zavedl presumpci správnosti
ve prospěch těchto společností. To je pro ně velmi výhodný zákon. Nebo pro banku,
která by dluh chtěla prodat. Za zmínku stojí, že manželka
reprezentanta Vinese pracuje v bance. Chtělo by se mi říct,
že to měl přiznat, ale to není třeba. Reprezentanti byli zaneprázdněni
vtipkováním o tomto tématu.

A je to zákon zvýhodňující
zákazníka, neutrální nebo banky? Nevím, jestli to bude mít vliv na zákazníka. Jen ujasní používané termíny. Reprezentante Williamsi, pokud
to není výhodné pro banky, tak navrhuji reprezentantu Vinesovi,
aby se nevracel domů. Myslím si to samé, jen jsem
se chtěl ujistit, že ho zajímá blaho bankéřů. Vždycky. Vždycky.

Hele, kdybych se nestaral o bankéře, musel bych se po zbytek týdne
ve sprše starat sám o sebe, jasný. Placák!
Plácneme si! Další placák! A tak ještě jeden! Ten zákon prošel v poměru 83:0. Ale nejvíce znepokojivé na tom je asi to, že vstup do tohoto průmyslu je snadný.

V těchto státech si můžete
koupit dluh i bez licence. V těchto státech můžete
bez licence dluhy vymáhat. To tedy znamená, že v této zemi existují místa, kde k tahání peněz z kapes lidí
musíte vyřídit méně papírování, než když chcete tahat ryby z jezera. Obchodní skupina skupující
dluhy DBA International tvrdí, že odvětví samo pracuje na regulaci. Vytvořili etický kodex
zvaný zlatým standardem odvětví.

Měli výroční konferenci v Las Vegas, To dává smysl, protože Las Vegas
je zlatým standardem mizerných míst. Na tu konferenci mohl jít kdokoliv. Ale já bych to nedoporučoval, byla to nuda. Vím to, protože jsme tam
poslali lidi se skrytou kamerou. Záznam, který pořídili, byl fascinující. Nebyl fascinující jako dobrá kniha, spíš jako krysa nesoucí
snubní prstýnek přes koleje.

Stojí za tím příběh
a ten je ku*evsky smutný. Už od začátku konference
se to neslo v ublíženeckém duchu. Jeden seminář dokonce nesl název "Společnosti kupující dluhy
jsou ti hodní. Jak přesvědčit soud." Jejich argument se zdá
být minimálně pochybný. Děláme to, ačkoliv to většina světa nechápe, že pomáháme ekonomice. Získáváme peníze ze zdrojů,
které by jinak nezaplatily.

Pomáháme zadluženým lidem restrukturalizovat
dluh a navrátit život zpět do normálu. Jo, pomáhají lidem dostat
život zase do latě. Ale asi jako rovnají do latě
kachny v čínské restaurace. Na této konferenci hodných společností
fungovalo čištění bot zdarma, které sponzorovala společnost slibující získání
dluhů od zbankrotovaných a mrtvých. Je to tak, jak to zní. Vymáhají dluhy i poté, co dlužník zemře. To je ten nejubožejší
způsob vydělávání peněz.

Teda až na vlastníka dětské zoo, který si účtuje 10 dolarů navíc
za líbání s kozou. A když k soudu dojde,
společnosti se mohou chovat velmi útočně. Některé společnosti se snaží
vymáhat promlčené dluhy. To jsou tak staré dluhy,
že kvůli nim už nemůžete být žalováni. Některé státy požadují, aby vás
o tom společnosti informovaly v dopisech. Ale podívejte se na to pohrdání,
s jakým jeden řečník kritizuje tato varování. Kdo tyhle dopisy bude číst a porozumí jim?

Neznalý spotřebitel? Já nevím... Myslíte si, že... Bude to mít vliv na vámi vybrané peníze? Rád bych to věděl. Dejte si do dopisu tolik
upozornění, kolik chcete, ale ovlivní to negativně vaše výnosy? Vím, že nikdo nechce zvednout ruku a říct: "Zjišťoval jsem to a neovlivní."

Žalobci v mnoha případech
ten dopis ani nečetli. Jdi do pr*ele! Žádná slušná společnost se neřídí logikou "Nebojte se práv spotřebitelů. Jsem přesvědčený, že polovina těch
neznalých pitomců ani neumí číst." Mám pravdu?
Jasně, že mám! Už je asi jasné, že skupování dluhů
je pochybným byznysem a nutně potřebuje větší dohled.

V současnosti se do něj
může zapojit jakýkoliv idiot. Dokážu vám to. Jsem idiot a právě jsme
založili společnost skupující dluhy. Bylo to znepokojivě snadné. Vysvětlím vám to. V dubnu jsme si online založili společnost
skupující dluhy v Mississippi za 50 dolarů. Nejlepší způsob, jak mít něco společného
s Mississippi, je po internetu. Nazvali jsme ji Korporátní
akviziční profesionálové z Ridgerland.

Čili KAPR, po rybě,
která se živí zbytky ze dna. Já se stal předsedou představenstva. KAPR spustil jednoduché stránky
a zapojil se do obchodu s dluhy. A chvilku po spuštění stránek nám nabídli portfolio
v hodnotě skoro 15 milionů dolarů, které tvořily promlčené
lékařské dluhy z Texasu. Každý údaj stál méně než 0,5 dolaru,
takže celkem pod 60 tisíc dolarů. Za tu částku získáte osobní informace, včetně jmen, současných adres
a čísel sociálního pojištění, skoro 9 tisíc lidí.

Takže jsme je koupili. To je naprosto děsivé. Kdybych chtěl, mohl bych
legálně vzít ten seznam osob a nechat zaměstnance těm lidem zavolat. Obrátil bych jim život naruby kvůli
lékařskému dluhu, který už platit nemusí. A nebylo by na tom nic špatného.

Až na to, že by na tom bylo
špatné úplně všechno. Proto jsme se rozhodli jít jinou cestou. Napadlo náš, že místo vymáhání peněz
bychom jim je mohli odpustit. Na jednu stranu
je to očividné správné řešení. Ale důležitější je, že jsme připravili největší jednorázovou rozdávací
akci v dějinách televize. Jak všichni víme, největší jednorázovou rozdávací
akcí bylo dosud toto.

Ty máš auto! Ty máš auto! Ty máš auto! Každý dostane auto! Ano! Ano! Tahle rozdávací akce vyšla
na skoro 8 milionu dolarů. Naše lékařské dluhy mají
téměř dvojnásobnou hodnotu. Takže jsme soubor neposlali do KAPR, ale poslali jsme ho neziskové organizaci, která se specializuje na odpouštění lékařských
dluhů bez daňových následků pro dlužníka.

Až dnes dám signál, z moci předsedy představentva KAPR, spustí proces odpouštění dluhů. Co říkáte?
Chcete být součástí dějin televize? Jdeme na to! Ano, tohle pomůže pouze 9 000 lidem,
jejichž dluhy jsme koupili. Problémem je, že potřebujeme
jasnější pravidla a větší regulaci, abychom spotřebitele ochránili
před predátorskými společnostmi.

Ale tím nejmenším,
co zatím můžeme udělat, je to, že ty dluhy, u kterých nemůžu uvěřit,
že je smíme vlastnit, odpustíme. Jste na to připraveni? Budete sledovat,
jak se vzdám 15 milionů dolarů. Jdi do pr*ele, Oprah! Hotovo! A je to! Jsem novou královnou denních talkshow.

Překlad: Mithril
www.videacesky.cz