Kolik je nejstarší planetě ve vesmíru?

Astronomové v roce 2003
objevili exoplanetu jménem PSR 1620-26 b. Nemá zrovna nóbl jméno a je to zřejmě
jen další plynný obr, tentokrát asi dvakrát těžší
než Jupiter. Asi vznikla jako všechny
ostatní exoplanety. Ale pro vědce je tato
planeta velice zvláštní. I 15 let po jejím objevu vědci věří, že je to nejstarší potvrzená planeta,
kterou jsme kdy našli.

Důkazy naznačují,
že je 12,7 miliardy let stará, jen o miliardu let mladší
než samotný vesmír. A to nás hodně naučilo
o formování planety. I když byla tato planeta
objevena po roce 2000, její příběh,
alespoň v lidské historii, začal v osmdesátých letech. V roce 1988 začali vědci
studovat objekt v souhvězdí jménem Messier 4 neboli M4.

Je to kulová hvězdokupa,
velmi hustá skupina hvězd, vzdálená asi 5500 světelných let. M4 má více než 100 tisíc hvězd, ale tentokrát vědci
zkoumali pulsar zvaný PSR 1620-26. Pulsary jsou zbytky
vybuchlých supernov. Vyzařují paprsky radiace a točí se opravdu rychle
jako velmi rychlé majáky.

A když paprsek zasáhne Zemi, vidíme hvězdné záblesky
ve velmi pravidelných intervalech, proto se tak pulsary jmenují. Ale tyto pulsarové záblesky
nebyly tak pravidelné. Nebyly souměrné, což znamenalo,
že něco obíhá hvězdu. Její gravitace trochu
kvrdlala s pulsarem a ovlivňovala jeho
pravidelné signály, a tak astronomové pracovali.

A po několika letech pozorování
a spoustě výpočtů dokázali nakonec kolem pulsaru
identifikovat ne jeden, ale dva objekty. První byl bílý trpaslík, který vznikl ze středně
velké hvězdy jako Slunce. Odhaduje se, že M4 má více
než 40 tisíc bílých trpaslíků, takže nic neobvyklého. Druhým objektem byla planeta a to bylo mnohem nečekanější.

V roce 2003 začali astronomové
hledat exoplanety všude možně, a dokonce jsme našli obíhat
pulsary i několik dalších. Ale nikdo nikdy nenašel
planetu v kulové hvězdokupě a mnozí vědci si nebyli jistí,
zda je to vůbec možné. Gravitační interakce na místech jako M4
mohou roztrhat rodící se planety na kusy. A se spoustou věcí, které létají kolem,
existuje velká pravděpodobnost kolize. Není to dobré místo
na formování planet, až na to, že tato přežila.

Dnes je to vlastně jediná známá planeta,
kterou jsme viděli v kulové hvězdokupě. Ale pořád to na nalezení planety v M4
nebyla ta nejpodivnější věc. Ještě divnější bylo, že tohle
souhvězdí je opravdu staré, staré asi 12,7 miliardy let. Podle toho, co víme o tvoření kup, je jasné, že hvězdy
v této skupině jsou stejně staré, tak staré jako planety kolem nich.

Dokonce i teď zjišťujeme,
jak vznikají planety, ale obecně se shodujeme na tom, že se tvoří z disku hmoty,
který obíhá mladou hvězdu, a další a další hmota
se postupně nabaluje. Tomu se říká
akreční model vzniku jádra. Tento proces vzniká
brzy po zrodu hvězdy, takže planety a jejich hostitelské hvězdy
jsou asi stejně staré. A protože je většina hvězd v M4
téměř 13 miliard let stará, je takto stará i pulsarová planeta a to z ní dělá nejstarší
objevenou planetu.

To je víc než nějaký rekord. Také nás to může hodně
naučit o raném vesmíru. Základ akrečního modelu
vzniku jádra je takový, že pokud chcete vytvořit
planetu nabalováním, musíte mít hodně těžkých
různorodých prvků. Dokonce i plynní obři
jsou víc než jen vodík a hélium.

Ale to neznamená, že těžké prvky
vznikly s velkým třeskem, spíše jim trvalo milióny let,
než se utvořily. Začaly existovat,
když se zrodily hvězdy, ty poskládaly lehčí prvky, a když zemřely,
vyplivly těžší produkty. A proto bylo nalezení
této pulsarové planety tak významné. Byl to první fyzický důkaz,
který tvrdil, že téměř před 13 miliardami let
bylo k tvoření planet dost těžkých prvků.

Potvrdilo to něco,
o čem vědci roky přemýšleli, a také to zvýšilo šanci
na existenci dávných světů. Od roku 2003 našli
astronomové více starých planet, ale žádná z nich
nepokořila tento rekord. Ale z toho, co teď víme,
by měly existovat. A tak budeme dál hledat. Překlad: Kara
www.videacesky.cz