Opiáty

Rád bych si promluvil o drogách. Vím, že zním jako učitel
rodinné výchovy na druhém stupni, který vám chce pustit toto video. Vzorec chování je obecně pořád stejný. Vezměte si nezodpovědný život,
neschopnost dělat správná rozhodnutí, přidejte ignorantství a lhostejnost. To vše je završeno touhou
uniknout lidským problémům. Řešení nakonec hledají v amfetaminu, reaperu
a marihuanové injekci.

Ano, marihuanové injekce. Můžete se smát, ale ten film funguje. Kdy jste naposledy viděli
marihuanovou injekci? Přesně.
Přesně! USA jsou bohužel
uprostřed další drogové krize. Nikdo před ní není v bezpečí. Majitelka Charlieho Laura nás požádala,
abychom zatajili její příjmení.

Charlie musel rychle k veterináři. Na videu vidíte,
jak podezřelý hází přes plot drogy. Tohle je Charlie. Sledujte, jak sní celý pytlík heroinu. Nedokážete pochopit,
že vás pes snědl heroin. Ano, pokud to nedokáže pochopit ona, představte si,
jak se asi cítil její pes, když se sjel. Kdo je hodný kluk?

Já jsem hodný kluk. Jsem vážně hodný kluk. Jsem nejlepší kluk. Ale jde o tohle. I tato místní zpráva
na odlehčení má mrazivý kontext. Gary Bishop vede hotel pro psy,
kde se tohle stalo. Říká, že to poukazuje na větší problém. Celý tenhle problém
s heroinem je šílený.

Nacházíme kolem jehly a mnoho dalšího. Dostáváme se do bodu,
že nemohu své zaměstnance pouštět ven. Tohle je děsivé. Ačkoliv užívání heroinu
poblíž psího hotelu je prvním případem,
který by mohl vyřešit strážník McŠtěk. Tohle je však ukazatelem toho, že Amerika je sužována
rozmachem užívání opiátů, jako je heroin a tišící léky na předpis.

Průzkum z roku 2015 zjistil, že je
na nich závislých asi 2,5 milionů Američanů. A to zahrnuje i kolem 30 tisíc
případů předávkování ročně. Četnost tohoto problému
některé udivuje. Poslechněte si, co Donald Trump
řekl v New Hampshiru. Tvrdí, že jejich největším
problémem je heroin. Jak zapadá heroin mezi
tyto nádherná jezera, stromy, a všechnu tu krásu? Nezapadá.

Ale, ano, zapadá. Heroin zapadne téměř kdekoliv, protože je to heroin a ne mobil. Heroin funguje úplně všude. Dnes se podíváme
na hlavní příčinu této krize. Utišující léky na předpis. Jedná se o příbuzné heroinu. Kolem 75 % uživatelů heroinu
začínalo u opiáty na předpis.

Léky jako OxyContin, Vicodin a Percocet. Někteří je berou příležitostně,
jiní je mají předepsané lékařem. Ať už to začíná jakkoliv,
může se to rychle zvrtnout. Kolik z vás se od léků
na předpis dostalo k heroinu? Každý. Heroin je mnohem levnější. Jakmile se lidé stanou
závislými na utišujících lécích, udělají cokoliv, aby je získali.

Jednou jsem se tak poranil, že jsem si kvůli lékům zpřerážel
tyto tři prsty a tuhle kost. Udělal jsem to několikrát. Ubližoval jste si, abyste získal léky? Kvůli lékům jsem
si nechal vytrhnout 9 zubů. - V té době jsem to...
- Kvůli lékům na předpis? Byl jsem ve skupině,
kde mi ostatní poranili zápěstí kvůli lékům. Kolik z vás zná někoho,
kdo zemřel na předávkování?

Každý? Tohle se děje úplně všude. Statisticky znáte někoho, kdo je na opiátech závislý
nebo zemřel na předávkování. Některá města to devastuje. Před dvěma měsíci
se v Huntingtonu v Západní Virginii objevilo 28 případů
předávkování během 5 hodin. Když zvážíme rizika, je s podivem,
jak často je lékaři předepisují.

Těchto předpisů není zrovna málo. Každoročně na opiáty vydáme
skoro 250 milionů předpisů. To je dost, aby každý dospělý Američan
měl svou vlastní lahvičku s léky. No ty krávo! A tyto lahvičky s léky
nezůstávají ležet na polici, jako ta láhev vína, kterou si
schováváte na zvláštní příležitosti. Nyní vám připomíná, že jste během
posledních čtyř let neprožili žádnou událost, při které byste se mohli stylově opít.

Tyto léky užívají
nebo se dostanou do rukou někomu jinému. Ať už jsou to závislí lidé
nebo znudění teenageři. Jak se tohle celé přihodilo? Zajímavé je, že do začátku 90. let lékaři opiáty předepisovali velice opatrně. V té době panovala opiofóbie. Mnoho lékařů nechtělo
opiáty předepisovat vůbec. Mysleli si, že i malá dávka
změní pacienty v závisláky.

Opiáty nepředepisovali
ani pacientům v posledním stádiu rakoviny. Nechali je trpět. Ano, opiofóbie. Nepleťte si to s Oprahfóbií. To je iracionální strach ze řvoucích
moderátorek, které vám dají nový Pontiac. Oprah, na daň z daru nemám. Tohle jsi nedomyslela. Tento způsob zanedbávání utišování
bolesti byl samozřejmě problémem.

Ale abych bych fér, zastánci tišících léků
se snažili vyvrátit nějaké mýty. Na konci tohoto klipu uvidíte,
že udělali klíčovou chybu. Dnes federální vláda vydala zprávu, že polovina pacientů
po operaci zbytečně trpí, protože lékaři nevěnují
dostatečnou pozornost tlumení bolesti. Ministr zdravotnictví
Louis Sullivan mluvil o mýtech. Bolest buduje charakter.
Mýtus. Děti necítí bolest.


Další mýtus. Starší lidé mají nižší práh bolesti. Utišující léky jsou návykové.
Vše to jsou mýty. Dobře, dobře, dobře... Zaprvé, děti bolest cítí. Kdo si, ku*va,
může myslet něco jiného? Ale důležitější je, že návykovost
tlumících léků není mýtus. Je to jako kniha řecké mytologie, ve které vystupuje Zeus,
Sisyfos, Oidipus a Yanni.

No tak, ten poslední je skutečný a nemůžete ho takto odvrhnout. Diskuze lékařské komunity ohledně komplexity tlumení bolesti
je velmi důležitá. Problémem je, že této diskuzi
vládne farmaceutický průmysl. Ten začal propagovat myšlenku, že by se opiáty neměly
používat jen u akutní bolesti jako u rakoviny nebo operací, ale pro všechny typy bolestí.

Třeba pro artritidu nebo bolesti zad. Jako motiv farmaceutického
průmyslu to dává smysl. Tlumení bolesti lidí na sklonku života
je velmi cílená a úzká oblast. Těžko se vydělává na produktu, který je určený umírajícím lidem. Upřímně nevím, jak to Fox News dělají. Nemám tušení, je to záhada.

Asi to dohání objemem,
ale co já vím. Ve farmaceutickém průmyslu
byla nejhlasitější firma Purdue. Roku 1996 vytvořili známý lék OxyContin. Agresivně ho propagovali u lékařů. Rozdávali jim rybářské klobouky,
swingová CD, na kterých se psalo: "Swingujte
správným směrem s OxyContinem," a také jejich plyšové hračky. Pokud vás napadá,
že toho plyšáka neznáte, zřejmě jste nás nikdy nesledovali.

Ano, tohle je on. Ano, je mým nejlepším kamarádem. Ano, jmenuje se Harold. Musím říct,
že to je dokonalý maskot. OxyContin, podobně jako gorila,
se může zdá příjemným, ale když si nedáte pozor,
naprosto vám roze*ere život! Že ano, Harolde?


Ano, udělá to. Navíc šířili inspirativní videa jako video
"Mám svůj život zpět ve svých rukou." Objeví se tam sedm pacientů,
kterým život změní kouzelný OxyContin. Od té doby, co beru tyto nové léky,
jsem v práci nechyběla ani jednou. Můj šéf oceňuje,
že tam jsem každý den. Mohu být velmi produktivní. Ale co mi velmi pomohlo
a z čeho jsem vážně nadšená, je to, že mohu trávit čas se svými vnoučaty. Je úžasné, že s nimi udržím krok a že jim nemusím neustále říkat,
že si s nimi babička nemůže hrát.

Že babičku bolí záda. Je to sladké a je to silný příběh. Jen zmínim, že setkání s vnoučaty udělá zábavnější jakákoliv droga. Děti, děda vás vezme do parku. Vezmu vás na houpačky
a poletíte fakt vysoko. Zůstaneme vzhůru celou noc,
já budu vymýšlet vynálezy a vy je sepíšete.

Rychle je sepíšete.
Budeme se bavit! Neobjevovaly se tam jen povzbudivé příběhy. Další videa Purdue ujišťovala pacienty, kteří se mohli bát tak silného léku. Méně než 1 % pacientů
beroucích opiáty se stane závislými. Méně než 1 %. Vím, že to vypadá,
že si to číslo vymysleli. Ale vytáhli ho z dopisů
pro New England Journal of Medicine.

Vážně, tohle je ono. Existuje pouze tento jeden odstavec. Dopis nebyl recenzovaný a zabýval
se pouze krátkodobým užíváním v nemocnici. Stal se hlavním zdrojem pro ten 1% údaj. Dopisy nejsou spolehlivým
zdrojem informací. Tento měsíc noviny
v Pensylvánii zveřejnily dopis, ve kterém se muž ptá na schopnost
působení Hillary Clinton v úřadě. Zajímal se, cituji:
"Co když to zrovna dostane?"

Odpovědí může být, že jí je 68. A druhou odpovědí může být:
"Jdi do p*dele!" Ale když si lékaři začali všímat, že se závislost objevuje
u více než 1 % pacientů, Pardue měl připravenou odpověď. Co když nejsou? Měli zaplacené doktory
jako Alana Spanose. Vysvětlí vám
nový koncept pseudozávislosti.

On vám to poví sám. Pseudozávislost je, když pacient vypadá jako drogově závislý, protože hledá utlumení bolesti. Pseudozávislost je chování,
při kterém člověk hledá úlevu a které si můžete splést
s drogovou závislostí. To je tak přesvědčivé! Jako by v Chipotle řekli: "Slyšeli jste
o té novince zvané pseudoprůjem?"

"Vypadá to jako průjem,
ale není to průjem." "Léčbou může být víc tacos." Myšlenka rychlé úlevy
od bolesti byla velmi přitažlivá. Především pro obvodní lékaře,
kteří mají na každého pacienta 15 minut. Proto není překvapením, že v roce 2000 lékaři vypisovali na OxyContin
skoro 6 milionů předpisů ročně. Lék se prodával lépe než Viagra.

A pamatujte, že Viagra měla výhodu,
že ji propagoval Bob Dole. Populární švihák z 90. let. Avšak začaly se hromadit důkazy,
že užívání je mnohem rizikovější. Články nesly názvy,
že se OxyContin stále víc zneužívá nebo že zneužívání OxyContinu je jako mor. Zřejmě by ho nazvali pseudomorem. Ani hvězdám videa Purdue
se tento trend nevyhnul. Zkoumání zjistilo, že 2 z těchto 7
lidí zemřeli jako závislí na opiátech.

Ta babička, kterou jste viděli,
se stala závislou a přišla téměř o vše. Přišla jsem o dům. Přišla jsem o auto
a o spoustu dalších věcí. Spoustu. Ztratila jsem hodně důležitého, zatímco jsem brala ty léky. Kdybych nepřišla o své zdravotní pojištění, stále bych jednou
měsíčně chodila do schránky pro lahvičku s OxyContinem.

Zřejmě bych ho stále
brala nebo byla mrtvá. Zamyslete se. To, že přišla o pojištění,
ji mohlo zachránit život. To je taková ironie, že by Alanis Morissette
proměnila v oblak kouře. Hádám, že teď jste
na Purdue pěkně naštvaní. Možná rádi uslyšíte,
že v roce 2007 přijali zodpovědnost v soudním sporu tak velkém,
že se dostal i do večerních zpráv.

Výrobce velmi populárního léku na bolest se dnes svíjí v bolestech. Vedení společnosti zaplatí pokutu v hodnotě
634 milionů dolarů za lhaní veřejnosti. Páni, víte, že to po*rali, když museli zaplatit
přes 600 milionu dolarů za lživý marketing. V téhle oblasti máte velkou volnost. Proto Dunkin' Donuts nežalovali
za slogan: "Amerika ujíždí na donutech."

Jejich sloganem by mělo být:
"Občas nenajdu Starbucks." Za hranu nešel jen Purdue. Cephalon za nevhodný marketing
zaplatil 444 milionů dolarů. Insys byl vyšetřován pro praktiky kolem jejich léku obsahujícího fentanyl, opiát, který může být
100krát silnější než morfium. Jejich lék je schválený
pouze pro pacienty s rakovinou. Ale Insys čelil obvinění,
že se ho snažil protlačit k jiným pacientům a také se snažil přesvědčit pojišťovny,
aby za něj platily.

Podle bývalé zaměstnankyně k tomu používali
velmi pochybnou techniku. Pokud netrpíte rakovinou
a s ní spojenou bolestí, žádná pojišťovna za tento lék nezaplatí. Pokud jim na rovinu řeknete,
že pacient rakovinou netrpí, rovnou vám to zamítnou. A co jste tedy dělali?

Když se zeptali: "Má pacient rakovinu?"
Já udělala: "Hmm." - To je vše.
- Dělali jste: "Hmm." Ano, ale tím neříkám, že ano. Řekla jsem: "Hmm." Není to ano? To si mohli myslet oni, ale já to vyloženě neřekla. Proboha!

Až na to, že všichni vědí,
že "Hmm" znamená ano! Pokud půjdete na thesaurus.com
a zadáte tam "Hmm", doslova vám to
jako první slovo ukáže "ano". Následují možnosti jako rozhodně,
jasně, nepochybně a jo. Nyní musím říct,
že vlastníci Purdue a Cephalonu nám sdělili,
že tyto praktiky už nepoužívají. Insys odmítal jakoukoliv vinu
a na otázky nám neodpověděl. Ani neudělali: "Ne-e."

V určitém bodě bychom
se neměli zaměřovat na to, co bylo špatně,
ale co budeme dělat dál. Tyto léky jsou stále nejúčinnějším
řešením pro určité druhy bolesti. Mnoho pacientů je potřebuje. Nemůžeme je zakázat. Musíme být opatrnější
s jejich předepisováním. Aby bylo jasno,
CDC vytvořilo dobrovolnou směrnici, která doktory vede k tomu,
aby spíše využívali neopiátové tlumení bolesti, a pokud je předepsat musí, mají začínat na nižších dávkách
a omezit dostupnost léku.

Tato technika se nazývá "nízko a pomalu". Zní to dobře, ale také to zní, jako by nejdivnější
kluk ze střední popisoval orální sex. Kámo, nízko a pomalu. Pak ji vezmi do Friendly's. Kočky milujou pohár se zázvorovým pivem.

Milujou to, kámo.
Nízko a pomalu. Nízko a pomalu, kámo. Nízko a pomalu. Ačkoliv tohle zní skvěle, bohužel ne všude mají přístup
k alternativním možnostem. Je snadné říct, že máte
použít neopiátové alternativy, ale v mnoha venkovských
oblastech pacienti nemají přístup k fyzioterapii nebo bdělostní meditaci.

Pojišťovny vám to navíc nezaplatí. To je velký problém. I ve venkovských oblastech
by alternativní tlumení bolesti mělo být stejně
dostupné jako Waffle House. Stejně jako heroin je nebezpečný
pro zdraví a velmi návykový. Mírně řečeno, nezdá se, že by farmaceutický průmysl
očekával nějaký zvrat v prodeji opiátů.

Dokonce propagují další léky, které bojují s vedlejším
účinkem opiátů, zácpou. Pokud musíte užívat
na chronickou bolest opiáty, možná trpíte zácpou. Máte pocit, že na záchod
může každý kromě vás. Víte, že tlumící léky jsou důležité, když je lidé používají
i přes tyto zvukové efekty a přes závistivý pohled na psí zadek.

Tato reklama se vysílala
během Super Bowlu. Zaprvé, je to očividně velký byznys. Zadruhé, předpokládám, že během
Puppy Bowlu byla obrácená reklama, kde účinkoval závistivý pes a kadící člověk. Nemůžeme se pouze
zaměřovat na budoucí závislé. Musíme lépe pomáhat
milionům existujících závislých. To znamená více peněz
do léčebných programů a také zvýšenou
dostupnost léků jako naloxone.

Běžné se používá jako sprej
k záchraně předávkovaných. Jak vám řeknou tito hasiči, používají ho až nepříjemně často. Vy jste jediní hasiči na stanici,
kteří vědí, jak tohle používat, že? - Ano.
- A použili jste ho? - Ano. Vlastně jsme měli více případů
předávkování než požárů. Je to vybavení,
bez kterého nevyjíždíme. Podobně jako hadice.

Ano. Hasiči spíše použijí sprej
než hasičskou hadici. Tohle naprosto zničí
ty sexy hasičské kalendáře. Používání spreje ke zvrácení
předávkování není tak sexy. Je to stále sexy, ale ne tolik. Je to sexy, ale ne tak... Je to...
O to prostě nejde. Neexistuje žádná snadná odpověď.

Ne na všechny závislé
zafunguje stejná léčba a ne na všechny pacienty
zafunguje alternativní terapie. Tohle bude vyžadovat
velkou snahu a velké investice. Nebude to levné,
nebude to rychlé a nebude to snadné. Je těžké nebýt naštvaný
na farmaceutické společnosti jako Purdue, když slibovaly levné, rychlé
a snadné odstranění bolesti, ale místo toho nás uvrhly
do těchto problémů. Možná nejsou plně zodpovědné, ale pokud se mě zeptáte,
zda nesou velkou část viny na tomto nezřízeném
a chamtivém konání, které přispělo k obří zdravotnické krizi, neodpovím přímo, že ano.

Ale rozhodně bych řekl: "Hmm." Překlad: Mithril
www.videacesky.cz