Napoleonovo první vítězství – Obléhání Toulonu

Epic History TV ve spolupráci s History Marche a za podpory sponzora Osprey Publishing uvádí: To v Toulonu má reputace začala. Napoleon Bonaparte V létě 1793 vstupovala francouzská revoluce do čtvrtého roku a Francie stála na pokraji anarchie. V Paříži se kontroly nad revolucí chopili političtí extrémisté. Krále popravili na gilotině a nastolili Jakobínský teror, během kterého popravili všechny podezřelé nepřátele revoluce.



V naději na sjednocení nové republiky vyhlásili francouzští vůdci válku habsburské říši. Ale konflikt se rychle rozrostl a Francie brzy čelila společné síle vedoucích evropských mocností, které chtěly tento nebezpečný politický experiment zastavit. Mezitím se celé francouzské provincie vzbouřily proti novému extremismu revoluce.



V srpnu republika utrpěla další, potencionálně smrtelný úder, když se ke vzpouře připojilo město Toulon. Toulon byl francouzskou největší a nejdůležitější námořní základnou na jihu, byl domovem celé třetiny francouzského námořnictva. Ale nyní vzbouřenci přivítali v přístavu svého starého nepřítele – britské královské námořnictvo vedené admirálem Hoodem na palubě HMS Victory. Byl to nevídaný puč. Bez jediného výstřelu Spojenci ochromili francouzskou námořní sílu ve Středozemním moři a získali důležitou základnu na francouzské pevnině.



Všechny francouzské jednotky v oblasti byly ihned přesměrovány k této nové hrozbě a začaly vzbouřený přístav obléhat. Francouzi měli 19 000 vojáků, ale protože většina důstojníků byla aristokraty, kteří nyní ve velkém utíkali před revolucí, chybělo jim profesionální vedení. Jejich velitel generál Jean-Francois Carteaux byl oddaným republikánem, ale jen dvorní malíř bez jakéhokoliv vojenského výcviku.



Aby toho nebylo málo, jeden z jeho mála zkušených důstojníků, velitel dělostřelectva plukovník Donmartin, byl na cestě k Toulonu vážně raněn. Antoine Saliceti, korsický zástupce Národního konventu v Paříži, doporučil jako náhradu svého krajana, 24letého důstojníka dělostřelectva, který mířil kolem Toulonu na frontu, jménem Napoleone Buonaparte... neboli Bonaparte.



Bonaparte byl profesionálním vojákem, ale nebojoval skoro žádnou bitvu. Nehledě na to byl Saliceti ohromen jeho chováním, a především jeho názory. Bonaparte právě dopsal svůj politický pamflet – povídku o mladém důstojníkovu dělostřelectva, který se naváží do svých kolegů za jejich nevěrnost republice. Generál Carteaux považoval za moudré přijmout Salicetiho doporučení. "Bez jídla přežijete i 24 až 36 hodin, ale bez střelného prachu sotva 3 minuty."



Napoleon Bonaparte Velký přístav Toulon byl chráněn městskými hradbami a desítkou předsunutých pevností a pevnůstek. V nich bylo 2 000 britských vojáků a námořníků, 6 000 španělských vojáků, 6 000 Neapolitánců a 800 Sardinijců. Klíčem k překonání těchto pevností mělo být dělostřelectvo. Ale když byl Bonaparte jmenován velitelem dělostřelectva 16. září, měl k dispozici jen pár kanónů, nedostatek trénovaných dělostřelců a nedostatek střelného prachu a dělových koulí.



Svou bezednou energií a odhodláním Bonaparte situaci zvrátil, vyžádal si nepoužívané zbraně, vycvičil vojáky k jejich obsluze, vybudoval novou kovárnu a dílnu a zařídil převoz 100 000 pytlů s pískem z Marseille pro stavbu nových baterií. Díky své tvrdé práci nakonec navýšil svoji sílu na 64 důstojníků a 1 500 mužů obsluhujících 100 děl, houfnic a minometů. Během několika dní Bonaparte vybudoval dvě nové předsunuté baterie s dobrými revolučními jmény La Montagne a Sans-Culottes, které dostřelily do vnitřního přístavu Toulonu a donutily admirála Hooda přesunout lodě blíže k přístavu.



Bonaparte rovněž vymyslel plán, který umožnil Francouzům obejít většinu toulonských obranných pozic, a zajistil rychlé vítězství, které republika zoufale potřebovala. Bonaparte navrhl, že pokud bude obsazena pevnost L'Eguilette, která vyhlížela přes přístav, naplní ji těžkými děly a bude ostřelovat britskou a španělskou flotilu v přístavu.



Admirál Hood by byl nucen opustit přístav a vzít s sebou spojenecké vojáky, na jejichž obranu Toulon spoléhal. Generál Carteaux uviděl výhody Bonaparteho plánu a 22. září francouzské jednotky zaútočily na Mont Caire. Ale k Bonapartově údivu, zatímco on žádal útok 3 000 mužů, nerozhodný Carteux zaútočil jen se 400. Nejen, že byl útok snadno odražen, ale rovněž Spojence upozornil na nebezpečí. Během dvou dnů posílili Mont Caire tisícovkami dalších vojáků, a vybudovali novou pevnost pojmenovanou Fort Mulgrave s 20 kanóny.



Pozice nyní byla tak silná, že ji Francouzi pojmenovali Malý Gibraltar. "Existuje jen jeden možný plán – Bonapartův." Generál Dugommier ministrovi války Nakonec v polovině listopadu dorazil zkušený, profesionální voják převzít velení nad francouzskými vojáky – generál Dugommier. Ihned si uvědomil, že Bonapartův plán je jedinou možností, jak Toulon dobýt, a dal mu svoji plnou podporu. Bonaparte povýšený na majora se pustil do práce a dohlížel na výstavbu dalších baterií v přípravě před finálním útokem.



Jedna předsunutá baterie byla tak vystavená nepřátelské palbě, že tam muži odmítali sloužit. Bonaparte ji pojmenoval La Batterie des Hommes sans Peur, Baterie nebojácných mužů, a nejednou nebyla o dobrovolníky nouze. Byla to brzká ukázka Napoleonovy dovednosti inspirovat vlastní vojáky, která mu dobře posloužila i v nadcházejících letech. 30.



listopadu se velitel spojeneckých pozemních sil, britský generál Charles O'Hara, snažil získat iniciativu zpět útokem na nové francouzské baterie před Fort Malbousquet. Ze začátku byl útok úspěšný. Baterie byly přemnoženy a zbraně zničeny, ale protiútok s mnohem více muži a vedený osobně generálem Dugommietem a majorem Bonapartem zahnal Spojence zpět. Sám generál O'Hara byl střelen do ruky a zajat. Před dvanácti lety se vzdal Georgi Washingtonovi v Yorktownu během americké války za nezávislost.



Nyní se vzdal Napoleonu Bonapartemu. "...mezi těmi, kteří byli nejvíce vidět, a kteří nejvíce pomohli shromáždit muže a vést je kupředu byl občan Bonna Parte, velitel dělostřelectva." V ranních hodinách 18. prosince za prudkého větru a deště zahájili Francouzi útok na Fort Mulgrave. Kvůli dešti byly muškety použitelné jen jako palice, nebo s bajonety. Bonaparte vedl druhou vlnu osobně.



Během zuřivého boje byl pod ním zabit jeho kůň a sám byl britským seržantem bodnut bajonetem do stehna. Být zasažen o pár milimetrů dál, mohl i zemřít, a dějiny by nabraly zcela jiný směr. Spojenecká osádka byla konečně přemožena a Mulgrave padlo do francouzských rukou. Pevnosti L'Eguilette a Tour de la Balaquier byly také brzo ve francouzských rukou. Do následujícího odpoledne měli Francouzi v L'Eguilette 10 těžkých děl a spojenecké lodě byly na dostřel. Admirál Hood nemohl vystavit své drahocenné lodě takové hrozbě.



Neměl jinou možnost než zavelet k okamžité evakuaci lodí a posádky Toulonu. Malé španělské a britské skupiny co nejrychleji ničily francouzské lodě a námořní zásoby, které nemohly vzít s sebou. Ale v chaosu během odjezdu padlo 18 lodí zpět do francouzských rukou, což znamenalo promarněnou příležitost. Hodně francouzských obyvatel Toulonu se zoufale snažilo dostat na spojenecké lodě, neboť věděli, že republikáni se městu strašlivě pomstí. Britské a španělské lodě vzaly, kolik jen mohly – asi 14 000 lidí – ale mnoho dalších se utopilo v této chaotické a zoufalé situaci.



Zbytek byl nucen čelit hněvu revoluce. Republikánské jednotky vstoupily do města dalšího rána a popravčí čety se daly do práce téměř okamžitě. Po další dva týdny bylo každý den popraveno na 200 lidí. Spojenecká propaganda později za masakr vinila Bonaparteho, ale neexistují žádné důkazy, že se jej přímo účastnil. "Mé předpoklady se naplnily.



Takové jsou dějiny této události, která hluboce zasáhla Evropu, a nebyla nikdy plně pochopena." Napoleon Bonaparte Francouzská mladá republika nyní vedla protiútok na všech frontách. A s pádem Toulonu Spojenci ztratili zlatou příležitost – příležitost přiživit povstání a uštědřit smrtelnou ránu francouzské flotile. Možná i ukončit revoluci. Ale namísto toho francouzská republika přečkala jednu z nejsilnějších bouří. V nemalé míře díky pozoruhodnému úsudku, energii a odvaze jednoho 24letého dělostřeleckého důstojníka, který byl nyní povýšen na brigádního generála v uznání za jeho neobyčejnou službu v Toulonu.



Napoleon Bonaparte učinil první krok ke své velikosti. A na Evropu čekalo 21 let neustálých válek. Náš sponzor Osprey Publishing má skoro 200 knih o napoleonských válkách napsaných odbornými historiky a pokrývajícími všechno od dějin elitních jednotek, přes taktiku, zbraně a uniformy.



Pro více informací navštivte jejich webové stránky. Díky všem úžasným Patr(e)onům Epic History TV, bez kterých by tento kanál nevznikl, a rovněž skvělému novému YT kanálu History Marche, který vytvořil mapu Toulonu a animace obléhání. Určitě se na tento kanál podívejte, jsou tam skvělá historická videa.