Neil deGrasse Tyson: Věda stojí nad politikou

VĚDA JE VÍC NEŽ POLITIKA Baví mě, když se mě lidi, obzvlášť novináři, ptají: Bojí se vědci... třeba toho, že lidi vědu popírají, nebo že z vědy uznávají jenom to, co se jim zrovna hodí? Já se nesměju proto, že je to legrační, ale proto, že s tímhle chodí za mnou, za vědcem.

Mají se ptát ostatních. Úplně každý by měl mít obavy. Ne jenom my, vědci. Vědci prostě dělají svoji práci, maximálně přijdou o granty, čímž výzkum končí, ale to samotná civilizace se najednou zásadně promění, pokud se lidé rozhodnou vědu popírat, nebo finančně nepodpořit ty, kteří se vědeckým výzkumem zabývají.

Vše, co je nám nejsvatější a na čem je naše civilizace postavená, stojí na inovacích, vědě, technologii a strojírenství. A na matematice, která je jejich společným jmenovatelem. Ať už jde o dopravu, zdravotnictví, komunikační kanály, chytré telefony, které komunikují přes GPS satelity.

Telefon zjistí polohu babičky a připomene jí, že má zahnout doleva, aby trefila domů nebo vám najde nejbližší Starbucks. Ať už chcete nebo potřebujete cokoliv, neustálý vědecký a technický pokrok vám to nejen umožní, ale sám dokonce nabídne řešení nejrůznějších problémů a výzev, které nás obklopují, a které jsme zatím nedovedli vyřešit. Poselství je jasné.

Pokud nerozumíte vědě, a jak a proč funguje... Což vám nevyčítám. Když se jako učitel podívám na školství od předškolního věku do střední školy, vidím, že tu něco chybí. Pokud jako dospělý, který dosáhl určitého vzdělání, řeknete: "To tvrdí vědci, ale já s tím nesouhlasím," pokud tohle dokážete vůbec vyslovit, pak nemám slov.

Ano, žijeme ve svobodné zemi. Myslete a říkejte si, co chcete. Nebráním vám. Ale pokud získáte nějaký vliv, a s ním i zákonodárnou moc, a tyhle zákony se týkají něčeho, co vy považujete za vědu, ale ve skutečnosti to věda není, tak máte před sebou pefektní recept na rozložení informované demokracie.

Opět, nevyčítám vám to. Podívejme se na vzdělávací systém. Někde tam, zatímco se učíte číst, psát a počítat a studujete zeměpis, biologii, chemii, nebo fyziku, někde tam by to mělo být. Předmět, klidně i několikaletý, který vás naučí analyzovat informace a to, co se naučíte.

Naučí vás zpracovávat fakta. Řekne vám, jak vzít data a proměnit je ve vědomosti. A jak z vědomostí udělat moudrost. Jako vlivná osoba musíte podněcovat právě moudrost. Potřebujete mít přehled v tom, co se děje teď, ale rozumět tomu, jaké následky budou mít vaše rozhodnutí. Abraham Lincoln to uměl všechno.

Spojujeme si ho zejména s občanskou válkou a zrušením otroctví, což jsou dvě události, pro které je právem významný. Víte, proč si ho připomínám já? Co udělal v roce 1863? Toho roku měl mnoho jiných priorit a aktivit. Rok 1863, občanská válka byla v půlce. Gettysburgský projev. Téhož roku ale podepsal zákon. Pro Národní akademii věd.

Udělal z nich poradce zákonodárné a výkonné moci ve všem, kde je potřeba vzít v potaz názor vědy, aby byla zajištěna budoucnost, prosperita a bezpečí národa. Mimochodem, byl to republikán. K vědě a jejím poznatkům přistupoval s velkou úctou. To se rozhodně zasadilo o to, že se význam vědy začal zvyšovat, což vystřelilo Spojené státy z pozice zpátečnické země na post přední světové ekonomické velmoci.

Takže... on tu vizi a moudrost rozhodně měl. Dovedl o tom problému uvažovat. Copak se dnes každý může sám rozhodnout, co považuje za vědu a co ne? Lidé dnes nerozumí tomu, co věda vlastně obnáší a jak funguje. Potřebujeme na to ve školách zřídit speciální předmět.

Od školky až po vysokou. V Kongresu mají vysokou všichni. Takže pokud je to nenaučili ani tam, tak se to prostě musí učit i na vysoké. Teď to přebírání vědy. Liberálové vám budou tvrdit, že je věda nade všechno. Budou osočovat pravici, že si dovoluje vědu popírat. Nejčastěji se odkazují na popírání důkazů o klimatických změnách. Také poukazují, ačkoliv méně často, na výuku evoluce v hodinách biologie.

Ukazují na ty, kteří vyučují kreacionismus. Tahle úcta k vědě, ta ale neplatí docela tak, jak si liberálové myslí. Existuje totiž hned řada názorů, pro které platí, že pokud je chcete zastávat, musíte zcela zavrhnout některé všeobecné vědecké poznatky. A takové názory najdete u lidí, kteří se kloní spíše k levici.

Pokud podporujete něco takového, jako je alternativní medicína a bojujete proti GMO potravinám a očkování, pak popíráte všeobecně platné vědecké poznatky. Tečka. Máme tady dva opačné konce politického spektra, dva konce, které se navzájem obviňují, a já na to můžu říct jen jedno: Věda je apolitická. To je fakt.

Ve chvíli, kdy ji určíte pomocí vědeckých metod a nástrojů, tak platí bez ohledu na vaši politickou příslušnost, bez ohledu na vaši osobní filozofii, náboženské vyznání nebo národnost. Proto je to věda! V naší společnosti je jedinečná v tom, že tohle všechno převyšuje. A my? Musíme definovat, co je věda a jak funguje, musíme konstatovat všeobecně platná vědecká fakta, A teprv potom začít s politikou.

Co takhle solární panely, měli bychom na ně uvalit daň nebo clo? Budeme podporovat tohle odvětví průmyslu, investovat do něj peníze? To jsou politické otázky. A mě vždycky naprosto šokuje, když vidím někoho, jak vede politickou debatu o něčem, co věda už dávno rozhodla jako fakt.

To je přece ztráta času. Nakonec to přece bude sama příroda, kdo vydá rozhodnutí a rozsudek. Věda se jenom snaží ji pochopit, zjistit, jak vlastně funguje, a jak můžeme poznatky o přírodě využít, a to nejen v náš prospěch, ale ve prospěch celého světa. Takže jestli to bude takhle pokračovat, Spojené státy pomalu ustoupí do pozadí, a zbytek světa, který pochopil, jak důležité je propagovat vědu, získá na důležitosti, zatímco my úplně ztratíme svůj hlas.

Když tvoříte něco nového, tak vytváříte pracovní místa tady, ne za oceánem. Protože právě tady je přítomen intelektuální kapitál pro ten vývoj. Tak to funguje. Pokud si stěžujete na nepoměr dovozu a vývozu, vězte, že děláte to, co ostatní. Ale chráníte svoji práci tím, že na ty ostatní uvalíte clo, aby se kupovaly jen ty vaše výrobky. Ale pokud inovujete, vyrábíte něco, co ještě nikdo jiný neumí!

Celá ta myšlenka cla je známkou toho, že děláte zákony špatně. To jsou přesně ty debaty, kde zdánlivě se všemi souhlasíte, než si začnete hrát na ochránce. K přistěhovalcům ještě poslední poznámka. Od roku 1900 je asi jeden z deseti Američanů původem z jiné země. Takže deset procent imigrantů.

To je průměr, pohybovalo se to od pěti do čtrnácti procent. Takže od roku 1900 průměrně jeden z deseti. Nobelova cena se uděluje od roku 1900, takže se pojďme zeptat: Jaké procento Nobelových cen za vědu pro Ameriku získali přistěhovalci? Jednu třetinu. Třetina všech cen pro Američany od počátku udělování Nobelovy ceny putovala k přistěhovalcům. Jako jedna třetina jsou přítomni větším dílem mezi vědci s Nobelovou cenou než v samotné populaci.

Jak to? Ve vědě, technologii i matematice jsme stáli v čele celého světa. To k nám samozřejmě přitahovalo ty nejtalentovanější mysli, které svým dílem přispěly k velikosti Ameriky. To ale skončí, když zaostáváte. Talent se přesune jinam.

A náš jas vyhasíná. Půjde to pozvolna. Tak pomalu, že nám to nedojde. Jednou se vzbudíme a budeme prosit ostatní, aby nás nechali se přidat. A řekli nám jak. To není Amerika, kterou jsem znal.