Největší vakuová komora na světě
V této epizodě pořadu BBC Human Universe se Brian Cox vydává do největší vakuové komory na světě, aby si ověřil teorii rychlosti volného pádu těles o různých hmotnostech.
Přepis titulků
Toto je Vesmírné zařízení NASA umístěné v Clevelandu v Ohiu a toto je největší
vakuová komora na světě. Používá se pro testování raketoplánů
ve vesmírných podmínkách. Těch je zde docíleno odsátím třiceti tun
vzduchu z této komory, dokud zde nezbudou
pouze dva gramy. Zamyslíme-li se nad její historií, jedná se o poměrně
neobvyklou stavbu.
Byla postavena v 60. letech 20. století, jako zařízení na testování jaderných pohonů, což znamená, že byla postavena z hliníku, kvůli odstínění radiace. Hliník není nejlepší, ani nejsilnější materiál pro stavbu vakuových komor, proto byla postavena vnější betonová vrstva, která se podílí na ochraně před radiací a rovněž působí jako vnější tlaková nádoba, takže takováto konstrukce skutečně dokáže odolat vnějším tlakovým silám, když je odčerpán vzduch, aby napodobila vesmírné podmínky.
Galileův experiment byl prostý: Vzal těžký a lehký předmět a upustil je ve stejný moment, aby zjistil, který dopadne rychleji.
V tomto případě dopadlo peří podstatně pomaleji než bowlingová koule, kvůli odporu vzduchu. Abychom mohli vidět skutečnou povahu gravitace, musíme odstranit vzduch. Odčerpání 800 000 kubických stop vzduchu trvá celé tři hodiny.
Pokles o dva militorry za posledních třicet minut. Ale jakmile je vzduch odčerpán, dosáhneme téměř dokonalého vakua. Stanice jedna, spusťte to. Požadovaná hodnota tlaku 240 psi. Jsme připraveni na upuštění. Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, ...
Kamery běží. ...
dvě, jedna. Spouštím. Podívejte se na to. Dopadly naprosto současně. Páni. Sledujte, sledujte. Naprosto současně. Naprosto současně.
Podívejte se. To je prostě... ...úžasné. Isaac Newton by řekl, že koule i peří padaly, protože na ně působí síla. Gravitace. Ale Einstein nahlížel na celý problém jinak.
Nejšťastnější myšlenka jeho života byla tato. Koule i peří padají současně proto, že ve skutečnosti vůbec nepadají. Jsou nehybné. Nepůsobí na ně žádné vnější síly. Odůvodnil to tak, že pokud nevidíte okolí, nemůžete vědět, zda-li objekty padají, nebo ne, z čehož můžete vyvodit, že nepadají.
Překlad: BaldOne www.videacesky.cz
Byla postavena v 60. letech 20. století, jako zařízení na testování jaderných pohonů, což znamená, že byla postavena z hliníku, kvůli odstínění radiace. Hliník není nejlepší, ani nejsilnější materiál pro stavbu vakuových komor, proto byla postavena vnější betonová vrstva, která se podílí na ochraně před radiací a rovněž působí jako vnější tlaková nádoba, takže takováto konstrukce skutečně dokáže odolat vnějším tlakovým silám, když je odčerpán vzduch, aby napodobila vesmírné podmínky.
Galileův experiment byl prostý: Vzal těžký a lehký předmět a upustil je ve stejný moment, aby zjistil, který dopadne rychleji.
V tomto případě dopadlo peří podstatně pomaleji než bowlingová koule, kvůli odporu vzduchu. Abychom mohli vidět skutečnou povahu gravitace, musíme odstranit vzduch. Odčerpání 800 000 kubických stop vzduchu trvá celé tři hodiny.
Pokles o dva militorry za posledních třicet minut. Ale jakmile je vzduch odčerpán, dosáhneme téměř dokonalého vakua. Stanice jedna, spusťte to. Požadovaná hodnota tlaku 240 psi. Jsme připraveni na upuštění. Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, ...
Kamery běží. ...
dvě, jedna. Spouštím. Podívejte se na to. Dopadly naprosto současně. Páni. Sledujte, sledujte. Naprosto současně. Naprosto současně.
Podívejte se. To je prostě... ...úžasné. Isaac Newton by řekl, že koule i peří padaly, protože na ně působí síla. Gravitace. Ale Einstein nahlížel na celý problém jinak.
Nejšťastnější myšlenka jeho života byla tato. Koule i peří padají současně proto, že ve skutečnosti vůbec nepadají. Jsou nehybné. Nepůsobí na ně žádné vnější síly. Odůvodnil to tak, že pokud nevidíte okolí, nemůžete vědět, zda-li objekty padají, nebo ne, z čehož můžete vyvodit, že nepadají.
Překlad: BaldOne www.videacesky.cz
Komentáře (41)
Gravitáciaaaaaaa (anonym)Odpovědět
11.04.2020 18:06:53
Kam sa podela gravitácia....čo má gravitácia spoločné zo vzduchom? Ved, ak tam nieje vzduch tak guľa by mala dopadnúť ešte rýchlejšie ako za normálnych podmienok ( menšie trenie)
Xardass (Admin)Odpovědět
11.04.2020 20:14:22
Oba objekty spadly, a to stejně rychle. Srovnání rychlostí koule (vakuum vs. ne-vakuum) tam nikde nebylo, v tom máš pravdu, že ten pád byl asi o trošku rychlejší. Nic takového tohle video nepopírá, nechápu tedy to zmatení. Gravitace tam samozřejmě působí.
witty1 (anonym)Odpovědět
13.08.2016 18:37:12
Ten typek je desna tlama.
mno (anonym)Odpovědět
13.08.2016 22:55:26
A ty jsi děsný p***s.
Břéťa (anonym)Odpovědět
30.01.2016 09:04:16
já bych rád viděl padat dva předměty různé váhy ale stejného objemu a povrchu ve vzduchu.
že to peří dopadlo tak pomalu není přece otázka gravitace ale odporu vzduchu na extrémní plochu peří. ten pak odsáli takže tam nezbyli molekuly které by kladly odpor.
ale kdyby to byly dvě bowlingové koule stejné velikosti jedna 5kg a druhá 10. jak by to dopadlo před vypuštěním ?
LecitinOdpovědět
06.12.2014 16:35:49
když bych dole položil váhu, bude po vypuštění vzduchu ukazovat míň?
Mike (anonym)Odpovědět
30.01.2016 09:40:07
Nebude, protože ta váha má tlak vzduchu i "zespoda" té vážící plošiny, takže síly atmosferického tlaku na váhu jsou vyrovnané, tedy dá se říci nulové. Pokud by to ale byla váha, ktrá by byla dejme tomu zabudovaná v podlaze a zespoda by byl stále atmosferický tlak, pak ano. Pusobily by na ní síly jako kdybys tam měl balon například, který by se vypuštěním vzduchu zvětšoval, protože síly vzduchu v balonu by začaly více a více převládat, protože tlak vnější atmosfery by klesal, tedy rozdíly sil by se začaly zvětšovat.
jersi (anonym)Odpovědět
30.01.2016 14:58:19
Ne váha vzduchu netlačí jen z hora na váhu
saradyOdpovědět
30.11.2014 10:12:14
Zajímalo by mě jak se chlap jeho věku může dostat k tomu, že pro něj ve zkušební komoře raketoplánů uspořádají pokus s peřím a koulí.
MMZOdpovědět
30.11.2014 10:38:43
říká ti něco sousloví popularizace vědy?
TonySVOdpovědět
30.11.2014 23:37:26
Ve většině podobných technických zařízení pracují postarší chlápci pro který je věda a technika koníček i vášeň. :)
RicoOdpovědět
30.11.2014 01:53:53
Mohli tam dát alespoň jeden záběr v reálné rychlosti, ty slow-mo záběry nejsou to pravé....
culibrkhnujOdpovědět
01.12.2014 10:13:12
4:16-4:18 jsem si vsiml, ze je to normalni cas, ale vic toho tam neni, skoda.
kunanesenanukOdpovědět
30.11.2014 00:17:02
A co jako ?
mykanecOdpovědět
29.11.2014 23:33:00
Hustota vzduchu při hladině moře je 1,29 kg/m³.
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch)
To znamená, že krychle vzduchu o hraně 10 metrů váží 1,29 tuny. Potom je už třicet tun vzduchu v tak obrovské komoře lehce uvěřitelných. Popravdě, očekával jsem, že má ta komora větší objem – člověk je v ní jako červíček.
Pokud si toto uvědomíme, tak už není ničivá síla rychlého větru (tornádo, uragán, hurikán, orkán, smršť atd.) tak překvapivá.
fOOnOdpovědět
29.11.2014 23:06:26
Krutej mini dokument, jak kdybych čuměl na nějakej thriller :D!
DejvCZOdpovědět
29.11.2014 21:38:13
Více než výsledek samotného testu mě více překvapilo kolik tun vzduchu se v té komoře nachází, 30 tun by mě ani náhodou nenapadlo. Jinak je taky zklamání že tam provedli jen tento jeden experiment, myslím že v takovéto komoře by se dalo udělat spousta jiných zajímavých experimentu! No a taky by mě zajímalo kolik stoji odsátí všeho toho vzduchu.
rooneyOdpovědět
29.11.2014 19:14:16
Pecka, více takových pokusů z tak zajímavých lokací.
alex_murphyOdpovědět
29.11.2014 18:26:19
2:13, myslím, že říká "800 000 cubic feet" a ne kubických metrů.
Bylo by to potom 22 653 kubických metrů.
Baldone (Překladatel)Odpovědět
30.11.2014 12:56:38
Děkuji za upozornění a omlouvám se za chybu. Opraveno :)
meatbagOdpovědět
29.11.2014 16:04:59
A co teprv taková voda při -15°C >.<
LecitinOdpovědět
06.12.2014 16:33:39
v TN na nově kdysi ukazovali, co se stane s vodou v mínusu LOL. paní reportérka taky koukala udiveně
MisterListerSisterFisterOdpovědět
29.11.2014 15:56:46
Čekal jsem jiného Briana Coxe ^__^
MMZOdpovědět
29.11.2014 16:33:52
Tento britský částicový profesor se dost zasazuje o popularizaci fyziky, něco jako Neil deGresse Tyson. Sice nemá takové charisma, ale důvtipem oplývá minimálně stejným. Např. v populárním pořadu QI se Stephenem Fryem, kde jsem ho také zaregistroval v přítomnosti Richarda Ayoadea (Maurice Moss) z IT Crowd.
MMZOdpovědět
29.11.2014 15:55:29
no, konečně jsem viděl tento snad nejznámější pokus
toto se ve škole špatně ukazuje :-), málokterá má vakuovou komoru pro raketoplány