Nultý poledníkTom Scott
5
Pokud se dostanete do Greenwich, budete stát na nultém poledníku, a tím pádem na východní i západní polokouli zároveň. Ovšem pokud se podíváte na GPS, zjistíte, že na nultém poledníku nestojíte. Jak to tedy je?
Přepis titulků
Jsem v Greenwich a stojím na nultém poledníku. Nula stupňů zeměpisné délky. Tato noha je na východní polokouli, tato na západní. Ale moje GPS mi hlásí, že jsem od poledníku asi 100 metrů daleko. Měl by být kousek tímto směrem. Není to o přesnosti, ta je v pořádku. Co se tedy děje? Zaprvé, Země je trochu zploštělá koule.
Ale to je jen průměr. Ve skutečnosti to není dokonalý sféroid. Nemluvím o horách a údolích. Planeta je taková hrudkovitá. Pokud vytváříte systém zeměpisných délek a šířek, nemůžete tyto výběžky zohlednit. Místo toho vezmete matematicky přesný sféroid, který se co nejvíce blíží skutečnosti.
Ordnance Survey, nádherně pojmenovaný vládní odbor, se zabývá mapami a svůj sféroid si vybral roku 1936. Byl založený na dřívějším průzkumu viktoriánského astronoma George Airyho. Všechny oficiální vládní mapy dodnes tento sféroid využívají. Funguje až neuvěřitelně dokonale, ale jen pro Spojené království, kde byl měřen. Svět je bohužel hrbolatý. Airyho měření pro zbytek světa nebylo příliš přesné. Během let byla na světě určena spoustu sféroidů.
Každý z nich byl vhodný pro danou zemi. Dlouho to nikomu nevadilo, protože výsledné mapy nikdy nebyly použity dohromady. Byly papírové. Kdyby nějaká mapa byla natolik přesná, že by na ni měl sféroid vliv, pokrývala by jen maličkou část světa. Navíc jste se orientovali podle význačných bodů. Neměli jste žádné kouzelné zařízení, které by vám vyhodilo čísla a řeklo, že jste zde.
Pak nastalo dobývání vesmíru a objevily se satelity. Začali jsme mít potřebu jednoho standardizovaného systému délek a šířek, aby rakety zasáhly správný cíl. V 50. letech na John Hopkins University v USA začalo oddělení aplikované fyziky a námořnictvo s tvorbou prvního navigačního systému. Jako vztažný bod k těmto výpočtům použili jejich šířku a délku, která byla založena na severoamerickém sféroidu.
Tento sféroid se během let měnil, jak vědci zpřesňovali jeho výpočet. Ale základem zůstával americký systém. Asi víte, kam směřuju. GPS systém je americkým vojenským vynálezem a nyní světovým standardem, který jako základ využívá americký sféroid. Královská hvězdárna na kopci stále používá britský sféroid, protože ho používá i vláda, kvůli jeho vyšší přesnosti v Británii.
Ale také proto, že by bylo těžké tento kopec přesunout 100 metrů tímto směrem. Co je správné? Oboje. Ani jedno. Jde o to, že žádný nultý poledník nemůže existovat. Zaprvé, Země je hrudkovitá, takže to nikdy nebude přesné. Zadruhé, tektonické desky Země se pohybují. Podle GPS se Greenwich hýbe. Stejně tak jakýkoliv jiný bod za Zemi.
Moderní systém délek a šířek je jen matematickou abstrakcí. Jsem na obou polokoulích najednou... Jen záleží, jak to budeme měřit. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Ale to je jen průměr. Ve skutečnosti to není dokonalý sféroid. Nemluvím o horách a údolích. Planeta je taková hrudkovitá. Pokud vytváříte systém zeměpisných délek a šířek, nemůžete tyto výběžky zohlednit. Místo toho vezmete matematicky přesný sféroid, který se co nejvíce blíží skutečnosti.
Ordnance Survey, nádherně pojmenovaný vládní odbor, se zabývá mapami a svůj sféroid si vybral roku 1936. Byl založený na dřívějším průzkumu viktoriánského astronoma George Airyho. Všechny oficiální vládní mapy dodnes tento sféroid využívají. Funguje až neuvěřitelně dokonale, ale jen pro Spojené království, kde byl měřen. Svět je bohužel hrbolatý. Airyho měření pro zbytek světa nebylo příliš přesné. Během let byla na světě určena spoustu sféroidů.
Každý z nich byl vhodný pro danou zemi. Dlouho to nikomu nevadilo, protože výsledné mapy nikdy nebyly použity dohromady. Byly papírové. Kdyby nějaká mapa byla natolik přesná, že by na ni měl sféroid vliv, pokrývala by jen maličkou část světa. Navíc jste se orientovali podle význačných bodů. Neměli jste žádné kouzelné zařízení, které by vám vyhodilo čísla a řeklo, že jste zde.
Pak nastalo dobývání vesmíru a objevily se satelity. Začali jsme mít potřebu jednoho standardizovaného systému délek a šířek, aby rakety zasáhly správný cíl. V 50. letech na John Hopkins University v USA začalo oddělení aplikované fyziky a námořnictvo s tvorbou prvního navigačního systému. Jako vztažný bod k těmto výpočtům použili jejich šířku a délku, která byla založena na severoamerickém sféroidu.
Tento sféroid se během let měnil, jak vědci zpřesňovali jeho výpočet. Ale základem zůstával americký systém. Asi víte, kam směřuju. GPS systém je americkým vojenským vynálezem a nyní světovým standardem, který jako základ využívá americký sféroid. Královská hvězdárna na kopci stále používá britský sféroid, protože ho používá i vláda, kvůli jeho vyšší přesnosti v Británii.
Ale také proto, že by bylo těžké tento kopec přesunout 100 metrů tímto směrem. Co je správné? Oboje. Ani jedno. Jde o to, že žádný nultý poledník nemůže existovat. Zaprvé, Země je hrudkovitá, takže to nikdy nebude přesné. Zadruhé, tektonické desky Země se pohybují. Podle GPS se Greenwich hýbe. Stejně tak jakýkoliv jiný bod za Zemi.
Moderní systém délek a šířek je jen matematickou abstrakcí. Jsem na obou polokoulích najednou... Jen záleží, jak to budeme měřit. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)