Plýtvání potravinami je v současnosti ve vyspělých zemích velkým tématem. V tomto videu jsou srozumitelně objasněny příčiny a důsledky tohoto problému, ale také jeho možná řešení. Bohatě stačí začít u sebe – tipy pro omezení plýtvání najdete ve videu.
PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI Na celém světě se každý rok
vyprodukují asi 4 miliardy tun potravin. Třetina z nich skončí v koši. Studie dokazují, že více než polovině
těchto ztrát by se dalo zabránit. Jen v Německu se ročně vyhodí
více než 18 milionů tun jedlých potravin. Největší podíl z toho
tvoří ovoce a zelenina. PŘÍČINY Příčiny jsou různorodé.
Většina se ale dá vysvětlit
konzumním chováním zákazníků. Protože spotřebitelé upřednostňují
ovoce a zeleninu bez vad, nabízí se k prodeji pouze takové kusy. 40 % zeleniny
se do prodeje vůbec nedostane. Její kvalita je sice dobrá,
ale vzhled neodpovídá normě. Zákazníci navíc očekávají stále plné regály
a velkou rozmanitost zboží. To vede k tomu, že obchod nechá vyrobit
více zboží, než skutečně prodá. Kromě toho se obchod zbavuje
poživatelných potravin, pokud se špatným zacházením
poškodí obal nebo samo zboží, pokud vyprší
datum minimální trvanlivosti nebo když je v balení
jen 1 rajče z 20 shnilé.
V Německu ale 61 % všech odpadů z jídla
vzniká v domácnostech samotných. Spotřebitelé se nechají zlákat
výhodnými nabídkami, nakupují více než potřebují, často také potraviny špatně skladují, nesprávně si vyloží
datum minimální trvanlivosti, navaří více než je třeba
a ze zbytků nic dalšího neudělají.
Každý Němec ročně vyhodí zhruba 82 kg potravin v hodnotě zhruba
5 100 až 6 700 korun. Čtyřčlennou domácnost stojí
takové plýtvání za rok asi 24 000 korun. ETICKÉ NÁSLEDKY Z těch 4 miliard tun potravin,
které se celosvětově vyprodukují, by se teoreticky
mohlo nasytit 12 miliard lidí.
Ale i když se na světě
nachází pouze 7 miliard lidí, trpí zhruba 1/7 z nich podvýživou. Každé tři vteřiny
zemře nějaký člověk hladem. Jednou z nejpodstatnějších příčin
je plýtvání potravinami. Nejde ale na konci dne
poslat zbylý chleba do Afriky. Naše plýtvání ale způsobuje to,
že tržní ceny potravin ve světě vzrůstají. A obyvatelé chudších zemí
si je pak nemohou dovolit. Naše vyhazování tak
nepřímo vede k hladomoru ve světě.
VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Každá potravina skrývá cenné zdroje jako vodu, suroviny, energii a pracovní sílu. Ročně se v Německu
kvůli vyhozenému jídlu více než 2,6 mililionů hektarů půdy obhospodaří zbytečně. To odpovídá ploše spolkových zemí
Meklenbursko-Přední Pomořansko a Sársko. Při tom se vyprodukuje více než
45 milionů tun skleníkových plynů.
Jen na produkci jednoho kila jablek
se spotřebuje 700 litrů vody, na kilo chleba pak 1 000 litrů, na kilo sýru 5 000 litrů a 15 000 litrů na stejné množství
hovězího masa. CO MŮŽE JEDINEC UDĚLAT? Každý nákup
je politickým rozhodnutím, protože poptávka určuje nabídku. My všichni můžeme plýtvání
zabránit například tím, že si budeme potravin více cenit, uvědoměleji nakupovat, kontrolovat svoje zásoby, vařit jen tolik,
kolik skutečně potřebujeme, dojídat zbytky, potraviny správně skladovat...
CHLAD, SUCHO, TEMNO a neplést si dobu minimální trvanlivosti
s datem spotřeby.
Vytvořil Maike Hildebrandt Namluvila Hanna Möbus Překlad: Líza
www.videacesky.cz
LízaPublikováno: 7 let
