Plýtvání potravinami
Plýtvání potravinami je v současnosti ve vyspělých zemích velkým tématem. V tomto videu jsou srozumitelně objasněny příčiny a důsledky tohoto problému, ale také jeho možná řešení. Bohatě stačí začít u sebe – tipy pro omezení plýtvání najdete ve videu.
Přepis titulků
PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI Na celém světě se každý rok
vyprodukují asi 4 miliardy tun potravin. Třetina z nich skončí v koši. Studie dokazují, že více než polovině
těchto ztrát by se dalo zabránit. Jen v Německu se ročně vyhodí
více než 18 milionů tun jedlých potravin. Největší podíl z toho
tvoří ovoce a zelenina. PŘÍČINY Příčiny jsou různorodé.
Většina se ale dá vysvětlit konzumním chováním zákazníků. Protože spotřebitelé upřednostňují ovoce a zeleninu bez vad, nabízí se k prodeji pouze takové kusy. 40 % zeleniny se do prodeje vůbec nedostane. Její kvalita je sice dobrá, ale vzhled neodpovídá normě. Zákazníci navíc očekávají stále plné regály a velkou rozmanitost zboží. To vede k tomu, že obchod nechá vyrobit více zboží, než skutečně prodá. Kromě toho se obchod zbavuje poživatelných potravin, pokud se špatným zacházením poškodí obal nebo samo zboží, pokud vyprší datum minimální trvanlivosti nebo když je v balení jen 1 rajče z 20 shnilé.
V Německu ale 61 % všech odpadů z jídla vzniká v domácnostech samotných. Spotřebitelé se nechají zlákat výhodnými nabídkami, nakupují více než potřebují, často také potraviny špatně skladují, nesprávně si vyloží datum minimální trvanlivosti, navaří více než je třeba a ze zbytků nic dalšího neudělají.
Každý Němec ročně vyhodí zhruba 82 kg potravin v hodnotě zhruba 5 100 až 6 700 korun. Čtyřčlennou domácnost stojí takové plýtvání za rok asi 24 000 korun. ETICKÉ NÁSLEDKY Z těch 4 miliard tun potravin, které se celosvětově vyprodukují, by se teoreticky mohlo nasytit 12 miliard lidí.
Ale i když se na světě nachází pouze 7 miliard lidí, trpí zhruba 1/7 z nich podvýživou. Každé tři vteřiny zemře nějaký člověk hladem. Jednou z nejpodstatnějších příčin je plýtvání potravinami. Nejde ale na konci dne poslat zbylý chleba do Afriky. Naše plýtvání ale způsobuje to, že tržní ceny potravin ve světě vzrůstají. A obyvatelé chudších zemí si je pak nemohou dovolit. Naše vyhazování tak nepřímo vede k hladomoru ve světě.
VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Každá potravina skrývá cenné zdroje jako vodu, suroviny, energii a pracovní sílu. Ročně se v Německu kvůli vyhozenému jídlu více než 2,6 mililionů hektarů půdy obhospodaří zbytečně. To odpovídá ploše spolkových zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko a Sársko. Při tom se vyprodukuje více než 45 milionů tun skleníkových plynů.
Jen na produkci jednoho kila jablek se spotřebuje 700 litrů vody, na kilo chleba pak 1 000 litrů, na kilo sýru 5 000 litrů a 15 000 litrů na stejné množství hovězího masa. CO MŮŽE JEDINEC UDĚLAT? Každý nákup je politickým rozhodnutím, protože poptávka určuje nabídku. My všichni můžeme plýtvání zabránit například tím, že si budeme potravin více cenit, uvědoměleji nakupovat, kontrolovat svoje zásoby, vařit jen tolik, kolik skutečně potřebujeme, dojídat zbytky, potraviny správně skladovat...
CHLAD, SUCHO, TEMNO a neplést si dobu minimální trvanlivosti s datem spotřeby.
Vytvořil Maike Hildebrandt Namluvila Hanna Möbus Překlad: Líza www.videacesky.cz
Většina se ale dá vysvětlit konzumním chováním zákazníků. Protože spotřebitelé upřednostňují ovoce a zeleninu bez vad, nabízí se k prodeji pouze takové kusy. 40 % zeleniny se do prodeje vůbec nedostane. Její kvalita je sice dobrá, ale vzhled neodpovídá normě. Zákazníci navíc očekávají stále plné regály a velkou rozmanitost zboží. To vede k tomu, že obchod nechá vyrobit více zboží, než skutečně prodá. Kromě toho se obchod zbavuje poživatelných potravin, pokud se špatným zacházením poškodí obal nebo samo zboží, pokud vyprší datum minimální trvanlivosti nebo když je v balení jen 1 rajče z 20 shnilé.
V Německu ale 61 % všech odpadů z jídla vzniká v domácnostech samotných. Spotřebitelé se nechají zlákat výhodnými nabídkami, nakupují více než potřebují, často také potraviny špatně skladují, nesprávně si vyloží datum minimální trvanlivosti, navaří více než je třeba a ze zbytků nic dalšího neudělají.
Každý Němec ročně vyhodí zhruba 82 kg potravin v hodnotě zhruba 5 100 až 6 700 korun. Čtyřčlennou domácnost stojí takové plýtvání za rok asi 24 000 korun. ETICKÉ NÁSLEDKY Z těch 4 miliard tun potravin, které se celosvětově vyprodukují, by se teoreticky mohlo nasytit 12 miliard lidí.
Ale i když se na světě nachází pouze 7 miliard lidí, trpí zhruba 1/7 z nich podvýživou. Každé tři vteřiny zemře nějaký člověk hladem. Jednou z nejpodstatnějších příčin je plýtvání potravinami. Nejde ale na konci dne poslat zbylý chleba do Afriky. Naše plýtvání ale způsobuje to, že tržní ceny potravin ve světě vzrůstají. A obyvatelé chudších zemí si je pak nemohou dovolit. Naše vyhazování tak nepřímo vede k hladomoru ve světě.
VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Každá potravina skrývá cenné zdroje jako vodu, suroviny, energii a pracovní sílu. Ročně se v Německu kvůli vyhozenému jídlu více než 2,6 mililionů hektarů půdy obhospodaří zbytečně. To odpovídá ploše spolkových zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko a Sársko. Při tom se vyprodukuje více než 45 milionů tun skleníkových plynů.
Jen na produkci jednoho kila jablek se spotřebuje 700 litrů vody, na kilo chleba pak 1 000 litrů, na kilo sýru 5 000 litrů a 15 000 litrů na stejné množství hovězího masa. CO MŮŽE JEDINEC UDĚLAT? Každý nákup je politickým rozhodnutím, protože poptávka určuje nabídku. My všichni můžeme plýtvání zabránit například tím, že si budeme potravin více cenit, uvědoměleji nakupovat, kontrolovat svoje zásoby, vařit jen tolik, kolik skutečně potřebujeme, dojídat zbytky, potraviny správně skladovat...
CHLAD, SUCHO, TEMNO a neplést si dobu minimální trvanlivosti s datem spotřeby.
Vytvořil Maike Hildebrandt Namluvila Hanna Möbus Překlad: Líza www.videacesky.cz
Komentáře (0)