Thumbnail play icon

Plýtvání potravinami

78 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:67
Počet zobrazení:3 445

Plýtvání potravinami je v současnosti ve vyspělých zemích velkým tématem. V tomto videu jsou srozumitelně objasněny příčiny a důsledky tohoto problému, ale také jeho možná řešení. Bohatě stačí začít u sebe – tipy pro omezení plýtvání najdete ve videu.

Přepis titulků

PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI Na celém světě se každý rok vyprodukují asi 4 miliardy tun potravin. Třetina z nich skončí v koši. Studie dokazují, že více než polovině těchto ztrát by se dalo zabránit. Jen v Německu se ročně vyhodí více než 18 milionů tun jedlých potravin. Největší podíl z toho tvoří ovoce a zelenina. PŘÍČINY Příčiny jsou různorodé.

Většina se ale dá vysvětlit konzumním chováním zákazníků. Protože spotřebitelé upřednostňují ovoce a zeleninu bez vad, nabízí se k prodeji pouze takové kusy. 40 % zeleniny se do prodeje vůbec nedostane. Její kvalita je sice dobrá, ale vzhled neodpovídá normě. Zákazníci navíc očekávají stále plné regály a velkou rozmanitost zboží. To vede k tomu, že obchod nechá vyrobit více zboží, než skutečně prodá. Kromě toho se obchod zbavuje poživatelných potravin, pokud se špatným zacházením poškodí obal nebo samo zboží, pokud vyprší datum minimální trvanlivosti nebo když je v balení jen 1 rajče z 20 shnilé.

V Německu ale 61 % všech odpadů z jídla vzniká v domácnostech samotných. Spotřebitelé se nechají zlákat výhodnými nabídkami, nakupují více než potřebují, často také potraviny špatně skladují, nesprávně si vyloží datum minimální trvanlivosti, navaří více než je třeba a ze zbytků nic dalšího neudělají.

Každý Němec ročně vyhodí zhruba 82 kg potravin v hodnotě zhruba 5 100 až 6 700 korun. Čtyřčlennou domácnost stojí takové plýtvání za rok asi 24 000 korun. ETICKÉ NÁSLEDKY Z těch 4 miliard tun potravin, které se celosvětově vyprodukují, by se teoreticky mohlo nasytit 12 miliard lidí.

Ale i když se na světě nachází pouze 7 miliard lidí, trpí zhruba 1/7 z nich podvýživou. Každé tři vteřiny zemře nějaký člověk hladem. Jednou z nejpodstatnějších příčin je plýtvání potravinami. Nejde ale na konci dne poslat zbylý chleba do Afriky. Naše plýtvání ale způsobuje to, že tržní ceny potravin ve světě vzrůstají. A obyvatelé chudších zemí si je pak nemohou dovolit. Naše vyhazování tak nepřímo vede k hladomoru ve světě.

VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Každá potravina skrývá cenné zdroje jako vodu, suroviny, energii a pracovní sílu. Ročně se v Německu kvůli vyhozenému jídlu více než 2,6 mililionů hektarů půdy obhospodaří zbytečně. To odpovídá ploše spolkových zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko a Sársko. Při tom se vyprodukuje více než 45 milionů tun skleníkových plynů.

Jen na produkci jednoho kila jablek se spotřebuje 700 litrů vody, na kilo chleba pak 1 000 litrů, na kilo sýru 5 000 litrů a 15 000 litrů na stejné množství hovězího masa. CO MŮŽE JEDINEC UDĚLAT? Každý nákup je politickým rozhodnutím, protože poptávka určuje nabídku. My všichni můžeme plýtvání zabránit například tím, že si budeme potravin více cenit, uvědoměleji nakupovat, kontrolovat svoje zásoby, vařit jen tolik, kolik skutečně potřebujeme, dojídat zbytky, potraviny správně skladovat...

CHLAD, SUCHO, TEMNO a neplést si dobu minimální trvanlivosti s datem spotřeby.

Vytvořil Maike Hildebrandt Namluvila Hanna Möbus Překlad: Líza www.videacesky.cz

Komentáře (32)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Zrovna dneska jsme sklidili 1 jabloň. Bylo z toho 18 beden po 15kilech takže cca 270kg jablek. I přes ty letní vedra jsme tu jabloň zalili cca 20 litry vody za celý rok. Asi můžeme Němcům prodat naše know how. 700 litrů na kilo? WHATA FAK?

00

Odpovědět

Nevím proč tam zmiňují, že špatně vypadající zelenina/ovoce se do obchodů nedostane a že je to problém....Přece takovéto ovoce/zelenina se v průmyslu využije na narmelády, džusy či k získání přírodních barviv...takže se nejedná o žádnou ztrátu či problém.

40

Odpovědět

To ale německý levičák neví ;)

10

Odpovědět

To jsou furt útoky na spotřebitele, že plýtvají jídlem, že nedojídají oběd atd., ale to, že supermarkety večer vyhazují hromady starého pečiva nebo ovoce a zeleniny, to nikoho nezajímá.

03

Odpovědět

Ježku, viděls to video vůbec?

11

Odpovědět

+Š.Ahoj, Š.
Podíval jsem se na něj ještě jednou, abych si byl jistý. Reagoval jsem na hromadu rad typu Važte si potravin, Nakupujte uvědoměleji, Vařte v přiměřeném množství, Dojídejte zbytky, ..., na které jsem trochu alergický. Měl jsem bohužel tu možnost pracovat v restauraci i supermarketu a na obou místech se potraviny vyhazovaly v tak neuvěřitelném množství, že mě fascinuje těch zmíněných 60 % odpadů v německých domácnostech.

Supermarkety viní spotřebitele, že upřednostňují krásnou zeleninu. Kdyby ale supermarket nabídl vedle té krásné zeleniny ještě i křivou zeleninu za nižší cenu, tak by se divil, jaký by o ni byl najednou zájem.

70

Odpovědět

Co by se furt Evropa měla stydět za to co si sama vybudovala? V jizni africe meli ted pres leto i 18 stupnu kdyz my jsme se tady parili ve 32 tak proc se o svoje spoluobcany nepostara velka JAR. Chteji tam ted vsem belochum vyvlastnit pozemky tak budou mit kde pestovat. Navic co vim tak u nas se normalne křivá zelenina s oznacenim ošklivka prodava a nevyhazuje.

62

Odpovědět

Možno by v Afrike nemali lynčovať a vyhánat bielych farmárov, keď teda nechcú hladovať, viz. prípad Zimbabwe a teraz SA.

42

Odpovědět

Datum minimální trvanlivosti mnohdy je i datum spotřeby, pokud se zboží skladuje při nejvyšší doporučené teplotě. Ne každý má kachní žaludek.

24

Odpovědět

"Ne každý má kachní žaludek." – tomu se říká přirozený výběr, slabí jedinci odpadají.
Já kdysi našel v lednici krabičku sýrů Apetito s datem exspirace překročeným o rok a tři měsíce. Po rozbalení nezjištěna žádná plíseň, tak jsem opatrně ochutnal a poté bez následků normálně sežral.
V krabici na balkoně nalezený balíček jakéhosi dvanáct roků "prošlého" obilí byl též zkonzumován.
Shrnutí – pokud to nepáchne nebo to nemá "penicilinový" kabátek či se to nehýbe, tak je to jedlé.

104

Odpovědět

+mykanecTak to se máš čím chlubit, že ti v lednici "vydrží" dva roky netknutý sýr a na balkóně přes desetiletí staré obilí ...
Takové věci nemají archivní hodnotu, víš?

51

Odpovědět

+fwbbbJá se nechlubil, jen jsem si pochvaloval, jakou mám dokonalou lednici a jak kvalitní sýry se u nás vyrábí.
A nauč se počítat – "rok a tři měsíce" nejsou dva roky.
O tom, co má pro koho "archivní hodnotu", ty rozhodovat určitě nebudeš.

00

Odpovědět

+mykanecRok a 3 měsíce po záruce, ale vyrobeno to bylo třeba půl roku před expirací, takže to skoro 2 roky budou. Ale žer si co chceš, zrovna tevené sýry v lednici to bude sterilní jak konzerva, nebo obilí což je v podstatě suchá věc jak rýže nebo čočka, tam se nemá co kazit... ale všechny potraviny se takhle riskovat nedají, někde už bude zaděláno na pořádnou sračku pár dní po expiraci.

10

Odpovědět

No jo když v Africe s jejich leností a mentalitou všechno zničit, si nic nedokáží vypěstovat tak je to těžký.

50

Odpovědět

Když teď obchodníci radši vyhazují přebytečné potraviny, než aby je prodávali do Afriky za menší cenu. Proč by je měla donutit menší poptávka, aby ty přebytky prodávali v Africe? To jich spíše přestanou tolik produkovat a zvednou cenu.

73

Odpovědět

humanism is overrated, degesi maju najurodnejsiu podu a nevedia ju vyuzit, koho je to chyba

61

Odpovědět

Podle mě za část světovího hladomoru může Kateřina Cajthamlová. Její plýtvání potravinami nemá obdoby.

100

Odpovědět

No to byl solidní blábol.   :-(

64

Odpovědět

Německo by mělo přesunout nepracující imigranty do dojídacích táborů, kde by museli celý den dojídat zbytky. Tím by nakrmilo hladovějící afričany a i jiné potřebné a zároveň by snížilo míru plýtvání. Dvě mouchy jednou ranou.

181

Odpovědět

:D nebo jim nedávat dávky a hotely a oni by do těch táborů šli dobrovolně

11

Odpovědět

Ma pravdu! ta liza :) dekuji za preklad

05

Odpovědět

Já osobně nevidím žádnou spojitost s přebytkem jídla v Evropě a nedostatkem v některých částech Afriky. Jejich nedostatek je dán pouze jejich myšlením, jejich stylem života. Nikoliv však tím, že jinde je blahobyt.

172

Odpovědět

Já mám svoje zdroje (peníze, čas, osobní pohodu, určitý získ z ohleduplnosti a starosti o živ. prostředí) a je moje věc jak s nimi naložím. Pokud nechci ztrácet čas, nakoupím si na více dní a neřeším to. Proč? Protože je to pro mě výhodnější. Ano nabídka určuje poptávku a jako následek (část) za to, že plýtváme potravinami roste jejich cena a až dosáhne určité hladiny rozhodnu se zda je pro mě přijatelnější strávit 20 minut v práci, nebo 20 minut v obchodě.
A teď mi řekněte co jiného můžu udělat pro to aby lidi v Africe nehladověli, založit si byznys na vývoz horších potravin do zemí 3. světa kde je budu prodávat, otázkou je: Je tam dostatečná poptávka a zdroje na uspokojení mojí nabídky?

54

Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK