Šílení nahožábříPravdivá fakta

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 52
92 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:73
Počet zobrazení:6 087
S kanálem Pravdivých faktů se tentokrát opět ponoříme na dno moří a důkladně si prohlédneme řád nahožábrých. Tito pestrobarevní příbuzní šneků a slimáků vyvinuli mnoho zajímavých strategií přežití, ať už je to maskování za krávy nebo polykání žahavých buněk. Kromě toho se dnes také dozvíte, co znamená odšnečit se.

Přepis titulků

Toto je Susie. Susie patří do třídy plžů, do které patří i šneci a slimáci. Přesněji, a tím „přesněji“ myslím přesněji a tím „a tím“ myslím a tím, Susie je druh mořského slimáka z řádu nahožábrých. Existují asi 3 000 šílených druhů nahožábrých, ale mají dvě základní tělesné stavby. Jednu stavbu těla mají nahožábří z infrařádu aeolidida, ti vypadají trochu jako pubické ochlupení z plastelíny. Nebo jako dikobraz vyválený v kukuřici.

Jejich hřbet je pokrytý vlajícími špičatými věcmi zvanými ceraty. Tyto ceraty jsou prodloužením jejich trávicí soustavy, protože proč ne. Ale také pomáhají s dýcháním. Druhou tělesnou stavbu najdete u nadčeledi doridoidea. Její zástupci jsou slimákovitější. Doridoidea mají pevnou masovitou schránku, které se říká plášť. Ten někdy vypadá jako nařasená sukně, někdy jako slušivé pončo. Některé druhy jako šestižábrovec červený používají tu sukni k plavání.

Tak zhruba. I jiní nahožábří zkouší plování, ale většinou vypadají jako loutka snažící se hrát najednou písmena F, U i N v dnešním díle Sesame Street sponzorovaném slovem fun. Ale rozhodně vypadá, že si to užívá. Je to jako kýchání ve vesmíru. Vepředu mají nahožábří rhinofory, což jsou prakticky nosní dírky otočené naruby. Tak jako naše nosy dokáží zachytit chemické signály závanu prdu ve vzduchu, dokáží rhinofory zachytit chemické signály ve vodě.

To je důležité, protože jejich oči jsou úplně na hovno. Jsou malinkaté a rozpoznají jenom světlo a stín. Tak jako barvoslepý mechanik v továrně na lentilky nedokáží nahožábří ocenit krásu svých ozdob. Tento vypadá trochu jako landspeeder. Jen vzadu, kde by normálně seděli lidi, mají chocholek žaber, které obklopují jejich řiť. Ty žábry jsou nádherně poskládané, aby maximalizovaly svůj povrch a získaly z okolní vody kyslík. Díky nim mohou doridoidea dýchat, a to hned vedle své řitě.

Než je budete soudit, uvědomte si, že pro nahožábré je to dost možná velký posun. To si vysvětlíme na příkladu nahožábrých miminek. Malincí nahožábří vypadají jako šneci, mají ulitu a někteří dokonce operkulum, takový poklop na svůj úkryt. Před dlouhou dobou začal předek šneků a slimáků ujíždět na šílenosti zvané torze. Torze je pokroucená změna tělesné stavby. Pro pochopení si zkuste představit, že si lehnete na břicho a prohnete záda.

Pak chytnete pravačkou levou nohu a levačkou pravou nohu. A pak se zkroutíte tak, že váš zadek míří nahoru a je přímo nad vaším obličejem. To je první pozice jógy, kterou se naučíte v pekle. Šneci si s tímto uspořádáním žijí docela spokojeně. Neptejte se proč. Kdykoliv se zeptáte proč, evoluce přidá nebo sebere kočce bradavku. Najděte si to. Nicméně před miliony let, po večeru plném chilli con carne s jalapeňos už měl předek nahožábrých plný zuby svý hlavy v řiti.

A tak když dospívá malý nahožábrý, ztratí svou ulitu, rozmotá se a pokusí se co nejlépe poskládat své orgány do nějakého aspoň vzdáleně organizovaného pořádku. Tím chci říct, že nahožábří jsou vlastně takoví odšnečení šneci a jejich ústa a nos jsou aspoň trochu dál od té řitě ověnčené žábrami. Ano, tenhle vypadá jako plod pěkné chvilky mezi pikachu a mopem. Ústní otvor nahožábrých je v přední části těla přímo mezi prstíčkovým knírkem dvou tykadel ke krmení, která jim pomáhají hledat jídlo.

Jedí různé organismy, mnoho z nich jako pláštěnci, mechovci a polypovci jsou živočichové, kteří vypadají jako rostliny, protože oceán je divnej. Patří mezi nejroztomilejší masožravé predátory a jedí dokonce i jiné slimáky a nahožábré. Tenhle jí slimáka zvaného mořský zajíc, protože prý vypadá jako králík. Králík, ze kterého stříká fialový inkoust, protože je naprosto v p*deli.

Když to zrychlíme, vypadá to, jako by srkal nudli. Jedí zobanem a radulou, což je v podstatě ozubený jazyk. Šílený, hlavně jim nedávejte francouzáka. Umřete. Tady vidíme, jak sasanku loví duhový nahožábrý, který vůbec nevypadá jako duha. Spíš jako záclona, kterou ulovila kočka. Ale udeřil s elánem proktologa, který ztratil snubní prsten.

Jako když se jazykem snažíte vylovit drobečky ze dna tuby od chipsů. Jedna skupina nahožábrých z rodu melibe vyvinula jinou strategii krmení. Vyměnila svou zubatou radulu za hlavu ve formě masožravé kytky. Používají tu hlavu jako mořský hovnocuc. Představte si, že jíte krevetové tacos pomocí kapuce od mikiny. Nebo tacos s kostlivými krevetami. Protože nemají ulitu, musí být mořští slimáci a nahožábří včetně tohoto skvrnitého mořského zajíce, který jako zajíc nevypadá, při obraně před predátory kreativní.

Někteří mají skvělé schopnosti kamufláže. Vidíte ty krávy? Napálil jsem vás, to nejsou krávy, jsou to nahožábří. Vy mysleli, že jsou to krávy, to musíte být ale pitomoučký. Tenhle se skvěle maskuje jako stařík s rukama za zády, který si prohlíží zahrádku. „Pitomý šneci mi ožírají salát.“ To je ironie. „Koukejte toho nechat, saláti.“ To byl hloupej vtip.

Někteří nahožábří jako tato melibe se umí schovávat tak dobře, že jsou průhlední. Teda skoro. Naštěstí jejich méně průhledné orgány vypadají jako hromada plujících odpadků. Dobrá práce, melibe. Mnoho organismů, které nahožábří jedí, obsahuje toxiny. Někteří doridoidea je zabudují do částí svého těla, aby nechutnali tak dobře. Obrana až po tom, co vás kousnou, je podle mě přece jen trochu zpožděná, ale tvrdí se, že výrazné barvy některých nahožábrých slouží jako varování pro případné predátory.

„Děsivej klaun říká: ‚Zdrhej.'“ Někteří aeolidida zašli ještě dál. Žerou zvířata, která mají specializované žahavé buňky zvané nematocysty. Například glaukus atlantský žere měchýřovky portugalské. Tyto medúzy mají tisíce nematocystů, zabalených a připravených vystřelit při jakémkoli vyrušení. Jako při pašování granátů v řiti musí nahožábří tyto buňky spolknout a přesunout ty nevyvinuté a nevybuchlé do špiček svých cerat. Tam je mohou použít pro vlastní žahavou obranu.

Je to docela hustý. Třeba tady, používají to jako malý laser. Jako kdybyste mohli jíst praskací bonbóny a přesunout je na špičku… prstů, úchylové, aby ten stisk ruky hezky zabrněl. Pteraeolidia ianthina také krade buňky. Ale místo žahavých buněk krade zooxanthela, mikroskopické řasy, které zabuduje do svého těla a vytváří díky nim potravu ze slunečního světla. Víte, kdo to taky dělá?

Tenhle drobeček. To je mořský slimák, není to nahožábrý, ale to je fuk. Miluju ho. Je roztomilejší než štěňátka. Je čas páření a nahožábří se nejprve musí navzájem najít. Často jsou samotáři a žijí daleko od sebe. Když najdete slizkou stopu jiného nahožábrého, vyplatí se ji sledovat. Nahožábří se často takto stopují, sledují slizkou stopu druhého, dokud mu nejsou v patách. A to myslím doslova.

Ale teda ne úplně doslova, genitálie mají u hlavy na pravé straně těla, protože samozřejmě, že ano. To znamená, že se musí naštelovat tak, aby byly jejich pravé strany namířené k sobě. Představte si high-five, ale bez rukou, zato se čtyřmi genitáliemi. Ano, se čtyřmi. Nahožábří jsou hermafroditi, takže každý má penis i vagínu. Vím, co si myslíte. Kdybych já měl takové nádobíčko, uvařil bych něco sám. Jistě, jednou za čas najdou vědci penis nahožábrého uvnitř jeho vlastní vagíny.

Nesuďte ho, má toho až nad hlavu. Navíc, pokud se to tam někde motá, je to to nejlepší místo, kam to uklidit. Proč třeba nejsou naše kapsy u kalhot ve tvaru rukavic? To jsou záhady. Neznamená to, že se chce sám oplodnit, je zkrátka zdravě zvědavý. Během páření umístí oba partneři penis do vagíny toho druhého a oba se tedy oplodní. Nevím, jestli to uvidíte, ale když přimhouříte oči, možná si všimnete, že ten penis je ve tvaru ostnatého háčku.

To docela komplikuje odpojování, takže goniobranchus reticulatus ho prostě nechá upadnout a znovu dorůst. I tak se to dá dělat. Po páření je načase, aby nahožábrý nakladl svá oplodněná vajíčka. Naklade je v krásných řadách a růžicích, které zdobí mořské dno. Tisíce malinkých vajíček, ze kterých se vylíhnou tisíce miminek, a kruh života pokračuje. Poslouchejte, někdy ten pocit bezpečí v ulitě nestojí za ty pokroucené orgány.

Nebo za tu řiť na hlavě. Na tom mi něco smrdí. Nemyslel jsem tu řiť, myslím tím, že mi to přijde podezřelé. Prostě někdy musíte riskovat, zbavit se ulity a rozbalit se. Kdo ví, v jakou šílenou, nádhernou věc se proměníte… itse. Přišlo mi, že by se to mělo rýmovat. A tak to vedou nahožábří. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář