Thumbnail play icon

Plány jsou odsouzeny k neúspěchuVelká válka

Přidat do sledovaných sérií 93
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:216
Počet zobrazení:9 705

Díky úspěchu prvního videa z kanálu The Great War vám přináším druhé video o průběhu první světové války. Dnes se podíváme na to, jakým problémům musela čelit Rakousko-Uherská armáda, jak se díval britský velitel na své francouzské spojence a dojde i na Japonsko. 

Několik slov k vysílání: 
Pod minulým videem se objevily komentáře, ve kterých vyvstaly otázky, jak se Indy bude věnovat tomu či onomu tématu a s čím ho asi bude srovnávat. Chtěl bych k tomu říci, že v současné době je na kanálu The Great War nahráno skoro 300 videí a každý týden přibývají další. Jak jistě chápete, není dost dobře možné přeložit je všechny. V následujících týdnech bych se rád věnoval proměně velice pohyblivé západní fronty v zákopovou válku, kterou si s 1. světovou válkou všichni spojujeme a potom začneme trochu přeskakovat a podíváme se na to, jak se válka postupně rozrůstala o nové válčící mocnosti a co je ke vstupu do války motivovalo. V každém videu na vás čeká spousta zajímavostí, a někdy skoro až neuvěřitelné příběhy, takže si myslím, že se máte na co těšit. Kvůli velkému zájmu jsme se rozhodli, že zde budeme tento pořad od této chvíle pekládat pravidelně každý pátek ve 20:00.

Přepis titulků

4. září 1914 Po měsíci bojů věděly evropské národy, že toto je nový typ války s dosud nevídaným krveprolitím a technologie a logistika moderní války s sebou přinesly celou řadu neznámých problémů, zvláště když se válka stávala globální záležitostí a začínalo jít o opravdovou světovou válku. Jmenuji se Indy Neidell a tohle je Velká válka. Takto vypadalo bojiště na začátku šestého týdne. Ruská armáda byla pozoruhodně zničena v bitvě o Tannenberg.

Britové a Francouzi utíkali k Paříži, kde se chtěli přeskupit, s Němci v patách, a celý svět nyní mluvil o německých a rakouských popravách civilistů na okupovaných územích. Tradiční válka s sebou nese vždy celou řadu problémů, že? Doprava, zásoby a komunikace nikdy dobře nefungovaly a první světová válka nebyla výjimkou, ale začínáme vidět, že i nejlépe promyšlené plány mohlo zničit prakticky cokoliv.

Pojďme se podívat na východ. Ruská armáda sice utrpěla katastrofální porážku proti Německu, ale vedla si mnohem lépe v boji proti Rakousku-Uhersku. Rusové přečíslili říši zhruba v poměru 750 000:500 000 a měli ještě větší převahu v dělostřelectvu a kulometech. Rakousko-Uhersko vybojovalo proti Rusku dvě rychlá vítězství, ale potom to šlo z kopce. Rakouský vrchní velitel Conrad von Hotzendorf byl až příliš sebevědomý a vymyslel komplikovaný plán, který počítal s ruským postupem na jihu a poté by se je pokusil obklíčit ze severu.

Hotzendorf byl jeden z největších rakouských vojenských štváčů a snil o zářné říši rozprostírající se k Africe a Blízkému východu, ale ve skutečnosti to byl příšerný generál. Ignoroval fakt, že Rusové na severu přivážely početné posily a 1. září začali nad Conradem vítězit s dvojnásobným počtem mužů, než měli Rakušané. Rusové dobyli Lvov, jedno z největších měst říše, 3.

září a Rakušané byli donuceni ustoupit k úpatí Karpat. Rakousko-Uhersku bylo prozatím ve stavu neustálé vojenské katastrofy, zejména kvůli dlouhé frontové linii, ale také kvůli neschopnosti. To se nezmění, ale bylo zde mnoho nepředvídatelných problémů a jedním z nich byl jazyk. V rakouské armádě bojovaly všechny národy říše. Maďaři, Češi, Bosňané a mnoho dalších a jednotky z jedné části říše opakovaně útočily na jiné, protože si je kvůli neznámému jazyku pletli s Rusy.

A Slované prostě dezertovali, protože byli nuceni bojovat proti jiným Slovanům, a někdy se dokonce přidali k ruské armádě. Ve východní Evropě byly také rozlehlé neobydlené pláně a jednotky se ztrácely, někdy i na celé dny, a jen najít nepřítele byl skličující úkol. Rusko však mělo své vlastní problémy. Navzdory nekonečné zásobě mužů si mohlo dovolit nasytit a obléci jen zlomek z nich, takže jste se mohli chtít vyhnout naverbování z několika důvodů.

Například pokud jste byli živitelem rodiny. Takže na začátku srpna se oženily dva miliony Rusů, což by bylo vtipné, kdyby ostatní neumírali. Problémy moderní války, i když odlišné, byly vidět i na západě. Britové a Francouzi začali ustupovat. Britský velitel John French zvažoval ústup až za Paříž, a když se dověděl, že padla poslední belgická pevnost, pomyslel na útěk až k St.

Nazaire na pobřeží Atlantiku. Svými spojenci ve skutečnosti jen pohrdal. Zvláště jeho protějškem, francouzským generálem Lanzerackem. Velitel French řekl, že Francouzi nejsou lidmi, se kterými by chtěl i nadále bojovat. Což je šílené! Šli spolu do války! Byli to spojenci. Ale ústup byl dobře zorganizovaný. Neztratili žádná děla a nikdy nehrozilo riziko obklíčení. Částečně za to mohla velká francouzská výhoda – jejich železniční systém.

Mohli přemisťovat jednotky rychleji, než je Němci stačili pronásledovat pěšky. A pronásledovat nepřítele pěšky museli často. Automobil byl poměrně nový výtvor a Němcům se ten měsíc tisíce aut rozbily. Belgičané samozřejmě své železnice sabotovali a Němcům zabere týdny znovu je zprovoznit. Němci neměli problémy jen s auty, ale také velké problémy s koňmi, kteří umírali hladem a vyčerpáním, ale které byli třeba pro tažení těžkých zbraní. Německé armády pokračovaly ve Schlieffenově plánu, ale to se 2.

září změnilo. Namísto aby šli na západ od Paříže, byli dobrou obranou zahnáni na východ. Další německá armáda byla zastavena Lanzerackem u Guise a donucena zamířit na jihovýchod, zatímco druhá armáda čelila silnému britskému odporu a od celého plánu se upustilo. Lanzerack byl velice opatrný generál, a přesto, že mu jeho nadřízení opakovaně nařídili provádět při ústupu protiútoky, řekl, že tak neučiní, protože chce počkat na otevřenou krajinu, aby mohl použít dělostřelectvo. Nakonec i přes jeho úspěšné zastavení Němců byl Lanzerack zbaven velení, protože byl příliš opatrný.

To potěšilo britského velitele Frenche, ale naopak ho nepotěšil příjezd samotného lorda Kitchenera, který byl britským ministrem války a který na konci srpna přicestoval v uniformě polního maršála, aby se osobně setkal s Frenchem a řekl mu, aby sakra začal spolupracovat se svými spojenci a neustupoval do bezpečí. Britské jednotky tak zůstaly poblíž Paříže. Schlieffenův plán mohl uspět, kdyby Moltke neposlal tolik jednotek na jiná bojiště.

Odvolal jednotky pro boj s Rusy, do Antverp, k pevnosti Namur a tak dále. Ale to je válka. A tak jak se jeho armáda blížila k Paříži, byla početně slabší než Francouzi a Britové a měla také méně munice. Jak vidíte, nikdo neměl na růžích ustláno. Tento týden se ale něco změnilo. Z čistě evropské války se stávala skutečně světová válka.

Japonsko a Británie byly v alianci od roku 1902 a v půlce srpna Japonsko požadovalo, aby Němci stáhli své válečné lodě z japonských a čínských vod a vzdali se přístavu Čching-tao. 23. srpna vyhlásilo Japonsko válku Německu a 23 000 japonských vojáků začalo 2. září přístav Čching-tao obléhat, což trvalo celý podzim. Císař Vilém řekl: "Bylo by větší hanbou přenechat Čching-tao Japoncům, než Berlín Rusům." Řekl hodně takových věcí.

Do války se zapojil i Nový Zéland, který 29. srpna začal okupovat německou Samou, aby se tak zmocnil německé rádiové stanice, kterých bylo v Pacifiku několik. Samou obsadili bez boje, ale válka se tak dostala i do Pacifiku. Nešlo však o první obsazení německé kolonie v této válce. Togo se vzdalo Francouzům a Britům o tři dny dříve. A situace byla nebezpečná také pro samotné Britské ostrovy. Protože byla celá profesionální armáda poslána do Belgie, a Němci měli dostatek mužů pro vylodění v jižní Anglii, vyvstaly obavy z námořní invaze, a s trochou štěstí by invazní síla mohla oklamat Britské námořnictvo, ale 28.

srpna byly tři německé křižníky potopeny Britským námořnictvem u Helgoland a obavy z invaze byly pryč. Toto byla první námořní bitva války a jak všichni víte, k té poslední je ještě daleko. Takže nyní máme skutečnou světovou válku odehrávající se na třech kontinentech, která přináší spoustu nových problémů moderní války, a přesto, že je mnoho z nich spojeno s dopravou, komunikací, zásobami a dokonce jazykem, vyskytují se v měřítku jako nikdy předtím a stejně jako si všechny problémy ve válce žádají lidské životy, budeme svědky milionů mrtvých, jak se národy budou snažit adaptovat na válku ve 20.

století. Uvidíme se zase za týden.

Komentáře (6)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Super správa, ďakujem. Pridám si to do sledovaných seriálov :)

200

Odpovědět

Správný postup! Není zač. :-)

50

Odpovědět

Jsem si docela jistý, že circa v 5:59 je myšleno "French" jako osoba "French" ne jako "Francouzi". Dokážu si představit, že překlad, mohl být velice matoucí.

20

Odpovědět

Pravda. Opraveno. Omlouvám se.

10

Odpovědět

myslim ze toto by sa malo prekladat 2 krat do tyzdna ak sa lebo piatok si to niekdo pozrie /ja/ a uz na dalsi tyzden ani nevie :D

130

Odpovědět

Ikdyž se mi minulý díl moc líbil, tak když jsem otevřel tuhle stránku, přistihnul jsem se, že mi bitva u Tannenbergu vůbec nic neříká :D

70

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK