Na svém vrcholu se Osmanská říše rozprostírala přes tři kontinenty a pokrývala, co dnes známe jako Turecko, Egypt, Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Makedonii, Maďarsko, Izrael, Palestinu, Jordánsko, Libanon, Sýrii a několik dalších oblastí na Arabském poloostrově a v severní Africe. Byla to jedna z největších a nejdéle trvajících říší v historii, od roku 1299 až po rok 1922. Dnes máme převážně v Turecku jen málo pozůstatků této kdysi mocné říše. Jak se ale Osmanská říše dostala k moci? Původně byla východní oblast Středozemního moře, kde říše vzkvétala, pod kontrolou Římské říše.

Přesněji Východořímské říše, která je také nazývána Byzantskou říší. Poté, co Západní říše padla v 5. století měla křesťanská Byzantská říše problémy čelit rychle se rozšiřujícímu islámu. Toto následovalo po zlaté éře islámu, která trvala od 8. do 13. století. Kolem 14. století kmenový vůdce Osman Gazi Bozok, neboli Osman I., převzal kontrolu nad relativně malou oblastí u Černého moře. Přestože byla oblast malá, byla kolébkou islámu a islámští bojovníci se toho snažili využít pro oslabení Byzantské říše.

A i když Osman za svého života neviděl výsledky svého snažení, jeho armáda pokračovala v rozpínání a pod dalšími vůdci říše nadále rostla, až nakonec došlo k jednomu z nejdůležitějších vojenských tažení historie – pádu Konstantinopole. V roce 1453 byla Byzantská říše na kolenou a jen stěží zvládala chránit území mimo hlavní město. Osmanská říše se mezitím rozšířila ve středomořské oblasti. Podle některých odhadů se na 10 000 byzantských obránců Konstantinopole sneslo mezi 100 000 až 150 000 osmanských dobyvatelů.

Obránců by bylo více nebýt černého moru, který se přes město přehnal a zdecimoval byzantskou armádu. Po méně něž dvouměsíčním obléhání byla obrana přemožena a Byzantská říše se spolu s Římskou říší konečně navždy zhroutila. Z Konstantinopole se rychle stalo nové hlavní město Osmanské říše a bylo přejmenováno na Istanbul, znamenající "plné islámu". Jedním z největších důvodů, proč říše pokračovala v růstu, byl právě obrovský vliv náboženství.

Mimo sjednocení pod konceptem dobývání ve jménu islámu, neboli džihádu, byl osmanský sultán považován za ochránce Islámu i říše samotné. S tak silnou náboženskou podporou a obrovskou armádou zformovanou z otroků se říši mohl málokdo rovnat. Osmané byli také dobří ve formování nezvyklých aliancí nehledě na náboženství nebo ideologii. Jedno takové spojenectví bylo uzavřeno například s Francií, protože obě země oponovaly rakouskému rodu Habsburků a aliance se prokázala užitečnou pro obě strany při dobývání Nice, Korsiky a Maďarska.

Toto bylo nazýváno první neideologickou aliancí svého druhu mezi křesťanskou a nekřesťanskou říší. V 16. století žilo v říši více než 15 milionů lidí na více než 2 milionech čtverečných milí pod vládou Sulejmana I., což byl nejdéle vládnoucí sultán Osmanské říše. Říše zahrnovala Středozemní moře, stejně jako jihovýchodní Evropu, západní Asii, Kavkaz a severní Afriku, čímž posloužila ke splynutí západních a východních kultur a sloužila jako prostředník mezi oběma stranami světa.

Skrze silné vojenské odhodlání, staletí trvající vládu jedné rodiny a vysoce centralizovanému systému vlády byla Osmanská říše schopná rozrůst se z pár čtverečných mil do jedné z největších a nejvlivnějších říší historie. Ale její převaha netrvala věčně a nedlouho po svém vrcholu začal pomalý a stálý pokles, který vyústil v nepokoje, pro které je dnes Střední východ známý. Zanedlouho vám přineseme video o pádu Osmanské říše.

Jestli jste fanouškem inovativního přístupu, podívejte se na náš Seeker VR. Naleznete tam všechna naše 360° videa. Zajímalo vás někdy, jaké je to slyšet barvy a vidět zvuk? V této speciální epizodě vám ukážeme, jaké je to mít synestezii. Bylo to na jednom hudební kurzu, no konci kterého profesor řekl, že někteří lidé mohou vidět zvuk v podobě barev. Já řekla: "Nečekaně." a všichni ve třídě se na mě podívali. Udělali jsme několik testů, kde hráli na piano a já jim říkala barvy not, a v tu chvíli jsem věděla, že mám synestezii.