Šest šílených vědců, kteří se obětovali pro věduAxolot

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 10
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:655
Počet zobrazení:9 101

Hranice, které je lidstvo schopné pokořit na cestě za vědomostmi, občas vyrazí dech. Podívejte se na příběhy šesti odhodlaných vědátorů, kteří kvůli pokroku neváhali obětovat vlastní zdraví.

Přepis titulků

Jistí laboratorní kamikaze v zájmu vědeckého pokroku neváhali dát v sázku vlastní tělo. Vezměte si Isaaca Newtona, který je mnohými považován za největšího vědce všech dob. Nebyl jen geniálním objevitelem gravitace. Newton mimo jiné také zrevolucionalizoval naše znalosti optiky. Byl tak oddaný svému cíli, že teorii vnímání barev otestoval tak, že si pod oční kouli zapíchl pletací jehlici, dokud se nedotkla zadní strany očnice. Následně velmi fakticky poznamenal, že když si oko jehlou masíruje, vidí barevné kruhy.

Pokud si myslíte, že dějiny vědy dláždí moudrost a opatrnost, zjistíte, že nemá co závidět partičce Jackass. V roce 1793 zabila ve Filadelfii přes 5000 lidí hrůzná epidemie žluté zimnice. Lékař Stubbins FFirth o několik let později přišel s hypotézou, že žlutá zimnice není nakažlivá, ale že ji způsobuje letní počasí.

Aby svou teorii dokázal, provedl na sobě sérii pokusů, které byly tak ohavné, že ho proslavily. Ffirth začal tím, že se řezal do rukou a následně do ran lil zvratky nakaženého pacienta. Poté si je lil do očí. Zvratky i ohříval a inhaloval jejich výpary, a protože se ani tak nenakazil, nakonec je i pil. Po všech těchto pokusech se stále těšil skvělému zdraví, což se mu jevilo jako jasný důkaz hypotézy.

Až 60 let po smrti Stubbinse Ffirtha se zjistilo, že žlutou zimnici ve skutečnosti přenášejí komáři. Když Alessandro Volta v roce 1800 vynalezl první baterii, zrevolucionalizoval svět energie. Určitě ho ale nenapadlo, jak s jeho vynálezem naloží Johann Wilhelm Ritter, německý fyzik, kterému vděčíme za objev ultrafialového záření a který ve vynálezu svého italského kolegy našel zvláštní zalíbení.

Ritter se rozhodl studovat účinky elektřiny na organismus tím, že si baterii připojil k různým částem těla. Když si pustil proud do jazyka, cítil kyselou chuť, a když si drát umístil na oči, viděl, jak se před ním vznášejí zvláštní barvy. Ritter z lásky k vědě aplikoval elektrický proud i na své genitálie. Pokus byl tak přesvědčivý, že prohlásil, že si svou baterii vezme. Ritterův zájem o stimulaci elektřinou měl v tomto bodě skončit. Vystavoval se ale čím dál déle čím dál většímu proudu, až začal brát opium, aby tu bolest snesl.

Vážně kvůli tomu utrpělo jeho zdraví. Trpěl záněty očí, křečemi a migrénami a proud mu na celý týden ochromil ruku. To mu ale nezabránilo v tom, aby ve svém výzkumu navzdory nevíře kolegů pokračoval. Ritter nakonec ve věku 33 let zemřel na tuberkulózu. Jeho pokusy ale bezesporu jeho osud uspíšily. Když profesor Nicolae Minovici na počátku 20.

století vyučoval soudní lékařství na univerzitě v Bukurešti, položil si jednu legitimní otázku. Jaká je smrt oběšením? Aby na ni mohl odpovědět, začal se sám dusit. Lehl si na lůžko, strčil hlavu do oprátky, která visela na kladce, a pak tahal za druhý konec provazu. Záhy mu zrudl obličej, začal vidět rozmazaně, a když po několika vteřinách cítil, že brzy omdlí, provaz pustil.

To byl ale jen začátek. V rámci druhé fáze výzkumu si Minovici krk prostrčil volným uzlem a pak své asistenty požádal, aby za provaz táhli, dokud nebude viset nad zemí. Profesor zpočátku vydržel jen pár chvil, než pokus zastavil. S trochou cviku byl ale nakonec schopen škrcení snášet 25 vteřin. V rámci závěrečné etapy měl být skutečně oběšen. Minovici měl kolem krku tentokrát oprátku.

Když ale asistenti zatáhli za provaz, pocítil tak prudkou bolest, že jim téměř okamžitě dal signál k tomu, aby ho pustili, ještě než se vůbec odlepil od země. Jeho pokusy skončily podlitinami, problémy s polykáním a také nejúplnější studií o účincích oběšení, kterou kdy kdo provedl. Americká armáda po druhé světové válce potřebovala lépe porozumět účinkům zrychlení a zpomalení na lidské tělo, zejména aby uměla lépe chránit piloty v případě zřícení letadla.

Odborníci v té době odhadovali, že maximální síla, kterou je člověk schopen snést, je 18 G, tedy 18násobek zemské přitažlivosti. Pak ale na scénu vstoupil plukovník John Paul Stapp. Stapp byl doktor biofyziky, který byl odhodlán zvýšit bezpečnost letců. Přestože to s sebou neslo budování smrtících strojů, které sám na sobě testoval. Jeho nejslavnějším vynálezem jsou raketové saně přezdívané Gee Whiz. Tento stroj byl schopen dosáhnout 1200 km/h, téměř rychlosti zvuku, a následně na konci železničních kolejí o délce asi 600 metrů okamžitě zastavit.

Stapp jako živoucí testovací figurína saně během sedmi let vyzkoušel celkem 29krát. Brutalita testů ho stála několik zlomenin a ztrát vědomí, ale to plukovníkovi nezabránilo v tom, aby během svého posledního pokusu dne 10. prosince 1954 překonal svůj rychlostní rekord. Stapp byl poháněn rychlostí 1017 km/h, což je rychlejší než kulka ráže .45. Je to nejvyšší rychlost, jaké kdy bylo dosaženo na kolejích, a zůstává nejvyšší rychlostí dosažené na zemi ve vozidle bez kokpitu.

Nejpodivuhodnější ale byla chvíle, kdy motor během 1,5 vteřiny přešel z 1000 km/h na nulu. Během tohoto zpomalení byl Stapp vystaven síle 46,2 G, což zůstává absolutním rekordem, kterému se rovná náraz do zdi v autě o rychlosti 200 km/h. Šok byl tak prudký, že Stapp na den oslepl, když se mu oči zalily krví. Problémy ze zrakem ho provázely po celý život, ale navzdory všemu nebezpečí, kterému se vystavil, zemřel ve spánku ve věku 89 let.

Lékař Henry Head byl anglický neurolog, který byl průkopníkem studia nervového systému. Na počátku 20. století se pustil do výzkumu fyziologie bolesti, a protože si sami vždy posloužíme nejlépe, jako laboratoř použil vlastní tělo. 25.

dubna 1903 přesvědčil jistého chirurga, aby mu rozřízl ruku, přeřízl v ní dva nervy a následně ji sešil zpátky dohromady. Cílem tohoto úkonu bylo studovat, jak se po takovém zranění vrací cit. Kolega William River mu v úsilí pomohl tím, že ho podrobil sérii testů, z nichž byl jeden bolestivější než druhý. Rivers Headovu ruku trýznil čtyři roky. Ten mu říkal, jestli něco cítí, nebo ne. Protože se vnímání tepla a bolesti vrátilo rychleji než jemnější vjemy, vyvodili z toho, že existují dva různé typy vjemů.

Vágní vjemy, které pokřtili jako protopatické, a konkrétnější vjemy, které nazvali epikritické. Aby Rivers zjistil, jestli je tyto dva typy stimulů schopné vnímat celé tělo, vyšetřil svého kolegu od hlavy až k patě. Našel u něj jednu čistě protopatickou zónu. Jeho penis. V rámci vědeckého odříkání Henry Head přistoupil k tomu, aby mu do mužství zapichoval jehly a máčel ho ve vařící vodě, aby zjistil citlivost orgánu.

Díky těmto pokusům dnes víme, proč nejsme schopní penisem číst Braillovo písmo. Když americký chirurg Evan O'Neil Kane ležel 15. února 1921 na operačním stole, kde ho čekala apendektomie, oznámil, že se bude operovat sám. Kane si dal injekci adrenalinu a kokainu jako anestetikum, pak si rozřízl břicho a odřízl své napuchlé slepé střevo. Jeho asistenty krátce zachvátila panika, když chirurgovi vyklouzly vnitřnosti. Ten si je ale poklidně vsunul zpět a dokončil operaci.

O dva týdny později byl zpět na nohou a připraven pustit se do práce. Tato událost zaplnila přední stránky mezinárodních novin. Kane se ale sebeoperování ještě nenabažil. V roce 1932 potřeboval ve věku 71 let operaci tříselné kýly. Tato operace je choulostivější než prostá apendektomie, protože hrozí riziko přeříznutí stehenní tepny. Kane se ale jako správný dobrodruh se skalpelem opět rozhodl operovat se sám. Během operace, která trvala hodinu a tři čtvrtě, vtipkoval se sestrami a řekl si i o druhou injekci anestetika, když se začala ozývat bolest.

Zdálo se, že se z operace rychle zotavuje. Ve skutečnosti se z ní ale nikdy plně nevzpamatoval a o tři měsíce později zemřel na zápal plic. Evan O'Neil Kane zůstává jediným člověkem v dějinách, který si sám operoval slepé střevo a kýlu. Díky, že se na video podívali.

Jako vždy doufám, že jste se něčemu přiučili, a vřele vás zvu k tomu, abyste Axolota sledovali na sociálních sítích. Tak zase příště. Překlad: qetu www.videacesky.cz

Komentáře (26)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Velice příjemné video ke sledování u oběda...

161

Odpovědět

To k tý bolesti...Proč si ženský myslí že porodní bolest je porodní bolest? Protože je ještě nikdy nikdo nenakopal do koulí....Dokazuje to fakt ,že se nechají dobrovolně po druhé ale taky po třetí 4...5...6 znova oplodnit a podstoupí to znova...Na druhou stranu kolikrát jste potkali chlapa kterej se nechá podruhý dobrovolně nakopat do koulí????

1927

Odpovědět

Ve skutecnosti existuji zpusoby, jak objektivne zjistit bolestivost (jako zkoumanim reakci casti mozku pro bolest) a opravdu se zjistilo, ze slusny kopanec do kouli boli vice, nez porod. Ale doopravdy bych nechtel byt ten, na kterem se to testovalo :D Ten pocit, kdyz stojite s roztazenyma nohama, na hlave draty, kolem vas vedci v plasti se chystaji vas poradne nakopat...

295

Odpovědět

+Helemeseno vidíš - a japonci na to mají regulérní show :-D

191

Odpovědět

Porodní bolesti jsou mýtus, kterej si vymysleli ženský, aby mohli v restauraci chodit první do dveří.

1733

Odpovědět

+AutoDo hospody/restaurace má první vstoupit muž...

481

Odpovědět

+AutoCrazy8: Záleží na podniku. Do restaurací či lepších podniků by měla vstupovat první žena.

00

Odpovědět

to je i celkem úsměvný vtip.

je pravda, že kopnutí do koulí bolí víc než porodní bolesti, ale
1) u každé ženy je to individuální
2) záleží na podaných tišících lécích

pořád jsou ale porodní bolesti první, protože se měří časem.
Někdy takto žena rodí i dvanáct hodin v bolestech...

a to opakování s porody :-)
z kopnutí do koulí nic nemáš - pokud se nevsadíš s partií v hospodě o půllitra piva
za to od ženy budeš mít sviště, kterýho asi právě budeš zapíjet a poctíš ho i sázkou kopnutí do koulí :-D

233

Odpovědět

No je vidět že doba už pokročila. Dřív si chtěli brát baterky, dneska stačí nabíječka.

32

Odpovědět

Oční koule :D Kdy se přestalo řikat bulva? :( Mi zas něco uniko…

552

Odpovědět

Slzí mi oči při krájení cibulí ...... dostanu zato Nobelovku ????

332

Odpovědět

Přitom si stačí postavit polohorkou komoru a problém je vyřešen.

61

Odpovědět

Ten týpek v tom videu je totálně bez energie...Možná by pomohlo, kdyby se připojil na bterii ;-)

7644

Odpovědět

vidiš a já si na konci říkal, že konečně někdo kdo sděluje informace jinak než zrychleným žvatláním

1593

Odpovědět

Naopak, dobře se poslouchá a když sem viděl že to má 10minut nakonec jsem si řekl - jéj to bude nuda. A celých 10minut jsem se bavil a civěl s otevřenou hubou

954

Odpovědět

a ja som kde >? uz 10 rokov takmer dennodenne skusam ucinky alkoholu na ludsky organizmus...vyskum sice este nie je u konca ale to odriekanie ta tortura tie bolesti za tie roky !!!

4137

Odpovědět

mučedníci jsou často také oceněni až dloouho po své smrti ;D

642

Odpovědět

+krteqkcož u těch, co zkoumají alkohol bude hodně brzo...

307

Odpovědět

Já jsem Isaac Newton a tohle je Jackass - to by nebylo špatný.

1123

Odpovědět

*Sir Isaac Newton

135

Odpovědět

Ten koniec je trochu zavádzajúci, je síce jediný, ktorý si operoval slepé črevo aj herniu (oboje), ale slepé črevo si vyoperoval aj Leonid Rogozov, ktorý sa neskôr oženil s češkou a ich syn bol doktorom v Prahe a dcéra je tiež doktorka a žije v Ústí nad Labem.

259

Odpovědět


Odpovědět

„Díky těmto pokusům dnes víme, proč nejsme schopni penisem přečíst Braillovo písmo “ To mě totálně rozbilo :D

3004

Odpovědět

Worth it

383

Odpovědět

Mě zas dostal ten týpek, co si pouštěl proud z baterie do penisu a pak si chtěl tu baterii vzít. :D

714

Odpovědět

Super, víc takových videí.

492