Proč lítá hmyz za světlem

Ahoj, vítejte u Smarter Every Day. Určitě jste si všimli,
že hmyz přitahuje světlo. Přemýšleli jste proč? Jsme uprostřed Amazonského pralesa. Máme tu obrovskou rtuťovou výbojku, kterou nám připravil Gerson. Sledujeme všechny druhy,
které sem přiletí. Tohle je Phil Torres.

- Je to... Jak se tomu říká?
- Entomolog. - Endomolog nebo entomolog?
- Entomolog. Dnes sledujeme,
jak světlo přitahuje hmyz. Odborně se tomuto jevu říká fototaxa. Organismus je fototaktický,
pokud na světlo reaguje pohybem. Zvíře fototaktické pozitivně
se pohybuje směrem ke světlu, zatímco negativně... Ani to nemusí být zvíře,
třeba i listy jsou fototaktické.

Uděláme tohle. Prohlížíme si... Fotíš všechny druhy? Máš jednoho na uchu. Je pryč. Na celé plachtě jsem
neviděl stejný druh dvakrát. Ten je hezký. - To vypadá šíleně.

Je to můra?
- Jo. Takhle entomologové
hledají nové druhy? Jo, je to dobrý způsob,
protože k tobě přijdou samy. Jen sedíš a koukáš? Jo, jen si sedíš.
Postupem noci létají různé druhy. Za tři hodiny už tu
nejspíš budou úplně jiné druhy. To je super. - Jak se jmenují tihle velcí?
- Lišajovití. - To je lišaj?


- Jo. A co tenhle s ušima
jako princezna Leia? To bude nějaký bourec. Dokázali jsme si, že rtuťová
výbojka dokáže nalákat spoustu druhů. Ale pořád je tu ta otázka, proč je vůbec světlo přitahuje? Překvapilo mě,
že většina výzkumu na toto téma pochází z 50., 60. a 70. let. Jsou dost staré.

Našel jsem dvě hlavní teorie. Obě si je přiblížíme. Tohle je lišaj,
kterého jsem si koupil před 2 roky. Koukněte. Když tohle zkombinujeme s fotkou
měsíce od mého kamaráda Jacka, můžeme si ukázat první teorii. Můry používají
nebeská tělesa, třeba Měsíc, aby se v letu lépe orientovaly.

Teorie je taková, že vidí Měsíc
a snaží se s ním držet stejný úhel. Protože je Měsíc tak daleko,
úhel zůstává pořád skoro stejný. Ale představte si,
že by Měsíc byl na Zemi. Když by pod ním můra prolétala,
úhel by se měnil rychleji, takže musí mířit výš,
aby ho udržela stejný. Díky tomu míří
těsně vedle zdroje světla. Dostane se do logaritmické spirály,
kterou lze lehko spočítat. Mělo by být jednoduché
natočit můru létat kolem lampy a zjistit, jestli létá po spirále.

Vysokorychlostní kamerou
jsem můry natočil. Doufal jsem, že uvidím spirálu. Protože jsme ale svítili
na střídavý proud, světlo blikalo. Nemělo to pak cenu analyzovat. Místo toho jsem našel pár fotek, které nafotil Steven
pro National Geographic. Jeho dlouhá doba
expozice byla účinnější.

Vidíte ty křivky? Je tam logaritmická spirála? Možná je. Ale také je tam několik můr,
které letí přímo do světla. To vyvrací naší teorii. Zbývá nám druhá teorie. Když jste můrou
v lese a vidíte světlo, předpokládáte,
že tam je otevřený prostor.

Tím pádem tam můžete letět,
aniž byste naráželi do větví. Podle této teorie můry
letí přímo za zdrojem světla. Po přečtení těchto
teorii a vlastním pozorování jsem natáčel cikády,
jak létají kolem lampy. A něco jsem si uvědomil. Věda nám neobjasňuje,
proč světlo přitahuje hmyz. Myslíme si, že ano, ale neobjasňuje. Nerozumíme příčinám.

Zní to tak jednoduše,
ale stejně to nevíme. Přitom to pozorujeme stovky let. Od té doby,
co člověk objevil oheň, víme, že světlo přitahuje hmyz. Byla jen otázka času,
kdy vynalezneme lapače hmyzu. Počkat. Koupil jsem lapač,
který nefunguje. Sviť!

Už funguje. Lapače ale nefungují tak,
jak výrobci tvrdí. Vysvětlím to. Jestli jsem to četl správně,
víc hmyzu jde za UV světlem, protože víc hmyzu
vidí jeho vlnovou délku. Je to zajímavé,
problém je ale v tom, že tam neumírají jen komáři. Víc škody pravděpodobně
dělají můrám než komárům. Komáři jsou přitahováni oxidem uhličitým,
proto mají vespodu nádrž oktanolu.

Ještě jedna věc.
Vidíte u lapače tu mřížku? Je tam z velmi specifického důvodu. Pamatujete si, jak jsme říkali,
že hmyz jde ke světlu ze strany, ne přímo? Ta mřížka vytvoří
iluzi několika zdrojů světla. Když ta světla vidí hmyz, jde k jednomu z nich ze strany,
ale narazí na elektrickou síť. A shoří. Je to celkem zajímavé.

Můry a jiný hmyz
ale nelétají jen podle světla. Orientují se například i feromony. Jak vím, že se orientují pomocí feromonů? Četl jsem to v knize při letu. Možná už víte, že Audible
sponzoruje Smarter Every Day. Doporučím vám audioknihu,
můžete si ji stáhnout. Pomůže to Smarter Every Day. Právě čtu knihu od E.

O. Wilsona, Edwarda Wilsona. Chodil stejně jako já na University of Alabama. Získal Pulitzerovu cenu, je zajímavé,
že je to expert na hmyz. Z mého státu.
To je úžasné. Zrovna čtu knihu
Letters to a Young Scientist, jsem v části o feromonech můr. Je celkem dobrá.


Ukážu vám výhled z okna. Ať víte, kde jsem. Letters to a Young Scientist
je o Wilsonově dlouhé kariéře, o tom, co zjistil a nezjistil,
když studoval hmyz. Koukněte se na ni. Můžete se ponaučit z jeho
chyb i z věcí, které mu vyšly. Stáhnout ji můžete
na audible.com/smarter, odkaz je pod videem.
Moc by mi to pomohlo. Děkuju.

Mějte se. Podle té teorie se při letu úhel
mezi můrou a umělým měsícem mění. Ta se ho ale snaží mít nad hlavou. Jak tedy letí... Děkuju. Jak letí, snaží se
mít "Měsíc" nad hlavou. Takže nakonec krouží kolem světla.