Proč nemáme srst?

„I ten nejmenší chlup vrhá stín.“ – Sir Francis Bacon S našimi nejbližšími primátími příbuznými máme dost společného. Ale při srovnání se lidé zdají být docela nazí. Místo husté srsti zakrývající naše těla má mnoho z nás chlupy jen na vršku hlavy a pár dalších místech. Proč jsme se tak vysvlekli? A proč nám chlupy zůstaly zrovna na oněch místech? Lidské chlupy a zvířecí srst jsou ze stejného materiálu: vláken bílkoviny keratinu, který vyrůstá z orgánů zvaných folikuly, které procházejí cykly růstu a vypadávání.



U různých druhů savců se chlupy uzpůsobily k různým účelům, od hebkého chmýří pokrývajícího králíky až po pevné ostny chránící dikobrazy. Ale u mnoha savců rostou ve dvou vrstvách složených ze spodních kratších chloupků zvaných podsada a vrchních delších neboli pesíku. Společně pomáhají izolovat tělo zvířete a chránit jeho kůži.



Lidské chlupy jsou naproti tomu kombinací těchto druhů chlupů. Bohužel ve fosíliích se chlupy najdou velmi zřídka, proto je těžké odhadnout, kdy a jak náš předek o svůj kožich přišel. Vědci ale i tak přišli s určitými hypotézami. Zdá se, že to bylo před miliony let v Africe, kdy homininé poprvé slezli ze stromů a osvojili si aktivnější životní styl. Udržování chladu tak bylo čím dál tím důležitější. Časem se u nich vyvinulo víc potních žláz, které pomáhaly odvádět teplo díky odpařování vlhkosti skrz kůži.



Ve skutečnosti mají lidé 10× víc potních žláz než třeba šimpanzi. Ale efektivní odvádění tepla skrz pot je mnohem náročnější, když vás pokrývá srst. Vědci se domnívají, že první lidé přišli o většinu svého kožichu právě v této době, aby mohli pot odpařovat rychleji. Pokud ale ztráta chlupů byla tak výhodná, proč i dnes stále ještě nějaké máme? Zdá se, že chlupy mají na různých místech našeho těla různý význam. Pokud jde o vršek našich hlav, zde bude hlavní roli hrát regulace teploty.



Od doby, co se lidé vydali na volná prostranství, byly jejich hlavy vystaveny žhnoucímu slunci. Hustší a delší vlasy chrání naši citlivou pokožku hlavy a mozek před přehřátím. Tmavé kudrnaté vlasy jsou v chránění kůže před slunečním zářením nejefektivnější. Další typy vlasů se vyvinuly, když se lidé přesunuli do jiných míst. Zatímco obočí byla dle vědců užitečná především pro komunikaci, protože jsou blízko obličejových svalů, které sdělují naše pocity.



O řasách se říká, že minimalizují proudění vzduchu přes oční bulvu, čímž brání jejich vysychání a zachycují nečistoty. A možná že vousy pomáhaly ostatní identifikovat na dálku, ale těžko říct. Důkazy jsou přinejlepším nejisté. Důvod, proč máme chlupy na jiných místech, je o něco pikantnější. Naše podpaží, bradavky a genitálie jsou posety potními žlázami. Ty produkují mazlavé a páchnoucí výměšky, které husté kudrnaté chlupy tady rostoucí pomáhají rozptýlit.



Výměšky, které z nich vycházejí, mohou pomáhat s identifikací. Několik studií například ukázalo, že lidé jsou schopni identifikovat svůj odér z podpaží, jakož i odér svých blízkých. Posledním typem významných lidských chlupů je chmýří pokrývající naše těla. Nevíme, jestli mají nějaký účel samy o sobě, ale folikuly, z nichž toto chmýří vyrůstá, jsou základním kamenem kmenových buněk, které opravují poškozenou kůži po zranění.



Také jsou místem nervových zakončení, která přenášejí signály jemných dotyků do mozku. A ačkoliv jsou mnohem jemnější, lidé mají zhruba stejnou hustotu chlupů na těle jako lidoopi obdobné velikosti. Takže navzdory všem těm řečem o lidské nahotě nejsme ve skutečnosti tak holí, jak by se mohlo zdát. Překlad: marysol www.videacesky.cz