Tohle je má země

Překlad: LaBleue
www.videacesky.cz Tento pořad sponzoruje: Dále sponzorují: SPRAVEDLNOST
S MICHAELEM SANDELEM TOHLE JE MÁ ZEMĚ Dnes se budeme věnovat
Johnu Lockeovi. Na první pohled se zdá, že John Locke je velkým
spojencem libertariánů.

Jednak věří, stejně jako dnes
říkají libertairáni, že existují určitá
základní individuální práva, která jsou tak důležitá,
že žádná vláda, dokonce ani parlamentní vláda,
ani demokraticky zvolená vláda, je nemohou zrušit. A nejen to. Také věří, že mezi tato základní práva patří přirozené právo na život, svobodu a majetek.

Dále říká, že právo na majetek není jen dílem vlády nebo zákonů. Právo na majetek je přirozeným právem, v tom smyslu, že je prepolitické, že se vztahuje k jednotlivcům
coby lidským bytostem. Vzniká už před tím,
než přijde ke slovu vláda a než parlamenty a zákonodárci
schválí zákony, které definují práva a vynucují je.

Locke říká, že abychom pochopili,
co znamená přirozené právo, musíme si představit, jak věci fungují
před příchodem vlád a zákonů. Což je to, co Locke chápe pod pojmem
"přirozený stav." Říká, že "přirozený stav" je stav svobody. Lidské bytosti jsou svobodné
a jsou si rovny. Neexistuje přirozená hierarchie.

Neplatí, že někteří se rodí, aby byli králi,
a druzí, aby byli otroky. V přirozeném stavu jsme svobodní
a jsme si rovni. Locke však poukazuje na to, že je rozdíl mezi stavem svobody
a stavem libovůle. Je tomu tak proto, že i v přirozeném
stavu existuje určitý zákon. Není to zákon,
jaký schvalují zákonodárci, je to přirozený zákon. A tento přirozený zákon omezuje to,
co smíme dělat, i přes to, že jsme svobodní
a že jsme v přirozeném stavu.

O jaká omezení jde? Jediné omezení dané
přirozeným zákonem je, že přirozených práv, která máme, se nemůžeme vzdát, ani je nemůžeme vzít někomu jinému. Podle přirozeného zákona nemám právo
vzít někomu život, svobodu nebo majetek. Ani nemám právo vzít život, svobodu či majetek sobě.

I když jsem svobodný, nemohu porušit přirozený zákon, nemohu si vzít život
nebo se prodat do otroctví... nebo dát někomu nad sebou
absolutní moc. Odkud toto omezení, které se zdá
být vcelku minimální, pochází? Locke nám říká,
odkud omezení pochází. Nabízí dvě odpovědi.

Tady je první odpověď. "Všichni lidé jsou zajisté dílem jednoho
všemohoucího a nekonečně moudrého Tvůrce," neboli Boha, "jsou jeho vlastnictvím, jeho dílem jsou učiněni, aby vytrvali,
pokud se jemu, a ne někomu jinému líbí." Takže jedna odpověď na otázku, proč se sám nemohu vzdát svého přirozeného
práva na život, svobodu a majetek, je, že tato práva vlastně
ve skutečnosti nejsou moje.

Jsme Boží stvoření. Bůh má větší vlastnické právo než my. Má prioritní vlastnické právo. Mohli byste říct, že tato odpověď
je neuspokojivá a nepříliš přesvědčivá. Alespoň pro ty, kdo nevěří v Boha. Jakou odpověď má Locke pro ně? Locke se tady odvolává na rozum. Na myšlenku, že když se opravdu zamyslíme
nad tím, co vlastně znamená být svobodný, dojdeme k závěru, že svoboda nemůže znamenat
to, že si prostě děláme, co chceme.

Myslím, že tohle má Locke na mysli,
když říká: "Stav přirozený má zákon přirozený,
aby jej řídil, který zavazuje každého, a rozum, kterým je tento zákon, učí veškeré lidstvo,
které jen chce jít k němu na radu, že proto, že všichni
jsou si rovni a nezávislí, nikdo nemá poškozovat druhého v jeho životě,
zdraví, svobodě nebo majetku."

To má za následek jeden
podivně paradoxní rys Lockeova pojetí práv. Který je na jednu stranu srozumitelný,
na druhou stranu zvláštní. Je to myšlenka, že přirozená práva
jsou nezcizitelná. Co znamená, že jsou nezcizitelná? Nemůžeme je na někoho převést
nebo se jich vzdát, přenechat je, vyměnit nebo prodat. Vezměte si například letenky,
ty jsou také nepřevoditelné.

Nebo lístky na Patriots
nebo na Red Sox. Nepřevoditelné lístky jsou nezcizitelné. Mám k nim omezené vlastnictví v tom smyslu,
že je mohu použít sám pro sebe, ale nemohu je prodat. Takže na jednu stranu nezcizitelné,
nepřevoditelné právo činí něco, co mám,
méně mým vlastním, ale na druhou stranu to,
že je právo nezcizitelné, obzvláště v případech, kdy jde
o život, svobodu nebo vlastnictví, znamená, že toto právo
je ještě mnohem více mé.

To je Lockeovo pojetí
nezcizitelného práva. Vidíme to i v americké
Deklaraci nezávislosti. Thomas Jefferson převzal
tuto myšlenku od Lockea. Nezcizitelná práva na život, svobodu a - tady Jefferson Lockea pozměnil
- na sledování osobního štěstí. Nezcizitelná práva. Práva, která jsou tak bytostně má, že ani já sám je nemohu prodat
nebo se jich vzdát.

To jsou tedy práva,
které máme v přirozeném stavu, dříve, než existuje jakákoli vláda. Pokud jde o život a o svobodu, nemohu si vzít život,
nemohu se prodat do otroctví, zrovna tak, jako nemohu
vzít život někomu jinému nebo ho učinit svým otrokem. Ale jak to funguje
v případě vlastnictví?

Protože pro Lockea je podstatné,
že může vznikat soukromé vlastnictví. Dokonce ještě před příchodem
jakékoli vlády. Jak může existovat
právo na soukromé vlastnictví dříve, než existuje vláda? Lockeova známá odpověď
je v odstavci 27: "Každý člověk má vlastnictví
své vlastní osoby. Na tuto nikdo nemá právo
mimo něho samého. Práce jeho těla a dílo jeho rukou,
můžeme říci, jsou ve vlastním smyslu jeho."

Takže Locke se dostává,
stejně jako později libertariáni, od myšlenky, že vlastníme sami sebe,
svou osobu, k myšlence s tím úzce spjaté,
že vlastníme svou práci, a dále k tvrzení, že cokoli dosud nevlastněného,
co smísíme se svou prací, se stává naším vlastnictvím. "Cokoli tedy vyjme ze stavu, jejž příroda
tomu propůjčila a v němž to ponechala, s tím smísil svou práci
a k tomu připojil něco, co je jeho vlastní, tím to činí svým vlastnictvím."

Proč? "Protože tato práce je
nesporným vlastnictvím pracovníka, nikdo mimo něho nemůže
mít právo na to, k čemu byla práce jednou připojena..." nebo s tím smísena. A k tomu přidává důležitý dodatek: "Aspoň tam, kde toho je dost a kde to je jako dobré
ponecháno společně pro jiné."

Vlastnictví však získáváme
nejen k plodům země, ke zvěři, kterou lovíme, k rybám, které chytáme, ale dokonce i když obděláváme, oráme
a oplocujeme půdu a pěstujeme brambory, vlastníme pak nejen brambory,
ale i půdu, zemi. "Kolik půdy kdo obdělává, osévá, zvelebuje,
pěstuje a jejího výtěžku může užívat, tolik je jeho vlastnictvím.

Svou prací ji takřka ohrazuje
od společného majetku." Myšlenka, že jsou práva nezcizitelná,
tedy Lockea odlišuje od libertariánů. Libertariáni říkají, že máme sami k sobě
absolutní vlastnické právo a proto si se sebou můžeme dělat,
co chceme. Locke není zastáncem tohoto postoje. Říká, že pokud berete
přirozená práva vážně, dojdete k myšlence, že v tom, co můžeme se svými přirozenými
právy učinit, existují určitá omezení, omezení daná buď
Bohem nebo rozumem, která vycházejí z úvahy,
co opravdu znamená být svobodným.

Být opravdu svobodným... znamená uznat,
že jsou naše práva nezcizitelná. To je tedy rozdíl
mezi Lockem a libertariány. Ale pokud jde o Lockeovo pojetí
soukromého vlastnictví, tady se opět zdá být poměrně
dost velkým spojencem libertariánů, protože jeho vysvětlení
soukromého vlastnictví začíná myšlenkou,
že vlastníme svou vlastní osobu, a tedy i naši práci a plody naší práce.

Vlastníme nejen věci, které v přirozeném stavu
sebereme nebo ulovíme, ale získáme vlastnictví i k půdě,
kterou ohradíme, obděláváme a zvelebujeme. Lze uvést několik příkladů, na základě kterých
můžeme podvědomě vytušit, že je možné si svou prací
přivlastnit něco dosud nevlastněného a učinit to naším vlastním.

Někdy se o tom ovšem vedou spory. Mezi bohatými a rozvojovými zeměmi
probíhá debata ohledně obchodních aspektů
práv duševního vlastnictví. Nedávno se to dostalo do popředí
kvůli patentovým zákonům na léky. Západní země, zejména
Spojené státy, říkají: "Máme velký farmaceutický průmysl,
který vyvíjí nové léky, a chceme, aby se všechny země světa
zavázaly, že budou patenty respektovat."

Pak přišla krize AIDS
v Jihoafrické republice a americké léky proti AIDS byly
extrémně drahé, mnohem dražší, než si většina
Afričanů může dovolit. Jihoafrická vláda tedy řekla: "Budeme kupovat generickou,
tj. neoriginální verzi antiretrovirálních léků
a léků na AIDS za zlomek ceny, protože jsme našli indického výrobce,
který zjistil, jak jsou léky vyrobeny a vyrábí je.

Za zlomek nákladů můžeme zachránit životy
tím, že nebudeme respektovat patent." A americká vláda řekla: "Ne, je tady firma,
která investovala do výzkumu a vytvořila tento lék. Nemůžete začít lék masově vyrábět, aniž byste platili licenční poplatky."

Vzniknul tedy spor, ve kterém farmaceutické společnosti žalovaly jihoafrickou vládu
a chtěly jí zabránit kupovat levnou, generickou, z jejich pohledu pirátskou
verzi léku proti AIDS. Nakonec farmaceutický průmysl
rezignoval a povolil to. Ale tento spor o úpravě vlastnických práv,
o duševním vlastnictví a patentech na léky je vlastně takovou poslední oblastí,
kde vládne přirozený stav, protože pokud mezi jednotlivými zeměmi
neexistuje jednotná úprava patentových práv
a vlastnického práva, jsou tyto věci volně k mání, dokud nedojde nějakou mezinárodní dohodou
ke stanovení pevných pravidel.

A co Lockeovo pojetí
soukromého vlastnictví a vysvětlení jeho vzniku
už před nástupem vlády a zákonů? Je zdařilé?

Kolik z vás si myslí, že je přesvědčivé? Zvedněte ruku. Kdo si myslí, že přesvědčivé není? Poslechněme si někoho z kritiků. Co je špatně na Lockeově pojetí toho, jak může soukromé vlastnictví vzniknout
bez svolení? Ano. Myslím, že to ospravedlňuje
evropské kulturní normy, když...

Když se podíváte na to,
jak indiáni neobdělávali americkou půdu, ale kolonisté po příchodu do Ameriky ano... Přispělo to k rozvoji Ameriky, ke kterému by jinak v té době nebo s danou
skupinou obyvatelstva zřejmě nedošlo. Takže si myslíte, že toto je obranou...
Že tato obrana soukromého vlastnictví půdy... Ano, protože komplikuje
původní nabytí. Stačí, když uvedeme příklad cizinců,
kteří začali obdělávat půdu. Aha.

Jak se jmenujete? - Rochelle.
- Rochelle? Rochelle říká, že toto vysvětlení
vzniku soukromého vlastnictví zapadá do toho, co se dělo v Severní Americe
v době osidlování Evropany. Myslíte si, Rochelle, že tímto způsobem
obhajuje zabírání půdy? Ano. Protože taky... Locke obhajuje i Slavnou revoluci, takže není vyloučeno,
že obhajoval i kolonizaci. To je zajímavá historická poznámka a myslím, že k tomu lze mnohé říci.

Co si ale myslíte o oprávněnosti
Lockeova argumentu? Protože pokud máte pravdu v tom,
že by to ospravedlňovalo zabírání půdy severoamerickým indiánům,
kteří si půdu neohradili... Pokud je to dobrý argument, pak nám
Locke pro toto poskytnul ospravedlnění, ale pokud je to špatný argument, pak nám Locke poskytnul
pouhou racionalizaci, která není morálně obhajitelná.

Já se přikláním ke druhé možnosti. - Přikláníte se k té druhé...
- To si myslím já. Dobře. Poslechněme si tedy, jestli je tu nějaký obhájce
Lockeova vysvětlení soukromého vlastnictví. Bylo by zajímavé, kdybyste se mohli
vyjádřit k obavě Rochelle, že toto vysvětlení je jen obranou
zabírání půdy americkými kolonisty domorodým indiánům,
kteří si půdu neohradili. Ujal by se někdo obrany Lockea
v tomto bodě?

Ano?
Budete obhajovat Lockea? Obviňujete ho, že v podstatě obhajuje
masakr domorodých indiánů Evropany, ale kdo říká, že to obhajoval?
Možná nebyla evropská kolonizace správná. Možná, že kolonizace byla "válečným stavem",
o kterém mluvil ve Druhém pojednání o vládě. Takže války mezi americkými indiány
a kolonisty, osadníky, možná byly "válečným stavem", ze kterého se lze dostat pouze
dohodou nebo ujednáním. A k tomu mělo dojít.

Ke spravedlivému vyřešení... Ano. A obě strany by s ním musely souhlasit
a provádět ho a tak dále. Ale co...
Jak se jmenujete? Dan. Dane, ale Rochelle říká, že argumenty uvedené
v odstavcích 27 a 32 o přivlastňování půdy, pokud jsou správné,
by ospravedlnily to, že si osadníci přivlastňovali půdu
a vylučovali z jejího užívání ostatní.

Myslíte si, že jsou to dobré argumenty? A nevyplývá z nich, že domorodí indiáni
už to udělali dřív? Ale indiání byli lovci a sběrači
a půdu neohrazovali. Takže myslím, že Rochelle
tady má v něčem pravdu. - Ale chtěl jsem...
- Chtěl bych... - Pokračujte, Dane.
- Locke zároveň říká, že když na určité půdě
seberete žalud nebo jablko nebo třeba zabijete bizona, stává se vaším vlastnictvím, protože jde o vaši práci
a svou prací můžete zemi ohradit, takže, z povahy věci, indiáni sice
neměli oplocené pozemky, ale přece...

Půdu užívali. Ano, podle Lockeovy definice. Takže podle Lockeovy definice
by si možná indiáni mohli nárokovat
vlastnická práva k této půdě.

Ale neměli na své straně Lockea,
jak už bylo řečeno. Dobře. Ještě jeden obhájce Lockea. Prosím. Na Lockeovu obhajobu bych řekla, že podle Lockea si v některých případech
půdu přivlastnit nemůžete. Například si nemůžete přivlastnit půdu,
která je společným vlastnictvím všech. A pokud jde o americké indiány,
řekla bych, že už měli svou civilizaci a užívali půdu společně.

Takže to byl podobný případ, jako když
Locke mluví o společném vlastnictví v Anglii. Nemůžete si přivlastnit půdu,
kterou sdílí všichni společně. A taky si nemůžete zabrat půdu,
pokud není jisté, že zůstal dostatek půdy i pro ostatní. Takže když si přivlastňujete půdu ze společného,
můsí zůstat dost půdy i pro ostatní. Ano, to je pravda. Locke říká, že právo na soukromé vlastnictví
platí za podmínky, že je dostatek stejně dobrého
ponechán i pro ostatní.

- Jak se jmenujete?
- Fang. Takže Fang je v určitém smyslu zajedno s Danem
v tom, že Lockeova filozofie možná obsahuje argumenty, které se dají
rozvinout ve prospěch amerických indiánů. Další otázka je: Pokud je právo na soukromé vlastnictví
přirozené, nezávislé na dohodě, pokud vzniká dříve, než se
dohodneme na vzniku vlády, jak toto právo omezuje to,
co smí činit legitimní vláda?

Abychom mohli určit, zda je Locke přívržencem či potenciálním
kritikem libertariánského pojetí státu, musíme si položit otázku,
co se stane s našimi přirozenými právy, když se staneme členy společnosti. Víme, že součástí společnosti se stáváme
naším souhlasem s tím, že opustíme přirozený stav
a necháme se řídit většinou a soustavou zákonů. Lidských zákonů.

Přičemž ale tyto lidské zákony
jsou legitimní pouze tehdy, když respektují naše přirozená práva. Když respektují naše nezcizitelné právo
na život, svobodu a majetek. Žádný parlament, žádní zákonodárci, jakkoli demokratický je jejich mandát, nemohou legitimně porušovat
naše přirozená práva. Zdálo by se, že tato myšlenka, že žádný zákon nemůže porušovat
naše právo na život, svobodu a majetek, podporuje ideu vlády tak omezené, že by srdce libertariánů zaplesalo.

Nemělo by ale plesat příliš rychle. Protože i přes to, že Locke říká, že přirozený stav přetrvává
i po příchodu vlády, i přes to, že trvá na omezené vládě, na vládě omezené účelem,
pro který byla zřízena, jímž je ochrana vlastnictví, i přes to je tu jeden důležitý aspekt, a sice, že to, co je moje vlastnictví
a co znamená respektovat můj život a svobodu, určuje vláda.

Vláda je omezena tím, že existuje vlastnictví
a že je třeba respektovat život a svobodu, ale co znamená respektovat můj život
a respektovat mé vlastnictví, to definuje a o tom rozhoduje vláda. Jak je to možné?

Odporuje Locke sám sobě, nebo je důležité tady rozlišovat? Abychom se dobrali odpovědi
na tuto otázku, která osvětlí, jak jdou Lockeovy názory
dohromady s pohledem libertariánů, musíme se podrobněji podívat na to,
jak podle Lockea vypadá legitimní vláda. A tomu se budeme věnovat příště. Nicolo, kdybyste si myslela,
že na vás nepřijdou, platila byste daně?

Myslím, že ne. Osobně bych měla raději systém, kde bych přispívala právě na ty oblasti,
které podporuji, než abych poskytovala
blanko příspěvek. - Takže byste raději byla v přirozeném stavu.
- Přesně tak. Alespoň 15. dubna. Posledně... jsme začali mluvit
o Lockeově přirozeném stavu a o jeho pojetí soukromého vlastnictví a teorii legitimní vlády, což je vláda založená na souhlasu a je to vláda
s omezenými pravomocemi.

Locke věří, že existují
určitá základní práva, která omezují to, co smí vláda činit, a říká, že jsou to přirozená práva. Nejsou to práva, která jsou dána
zákony nebo vládou.

Locke se ve své filozofii snaží zjistit,
zda lze poskytnout vysvětlení pro to, jak může soukromé vlastnictví
vznikat bez souhlasu, dříve, než přijde ke slovu
vláda nebo zákonodárci, aby definovali vlastnictví. To je otázka, na kterou
hledá odpověď. Locke říká, že je možné získat vlastnictví nejen k tomu,
co sebereme nebo ulovíme, ale i k půdě, za podmínky, že zůstane dostatek
stejně dobrého pro jiné.

Dnes bych se chtěl věnovat
otázce souhlasu, což je druhá velká Lockeova myšlenka. První myšlenkou bylo soukromé vlastnictví
a druhou myšlenkou je souhlas. Proč souhlas? Na myšlenku souhlasu
se tady někteří z vás odvolávali už od začátku,
od prvního týdne. Vzpomínáte si?


Když jsme mluvili o tom, jestli shodit tlouštíka z mostu, někdo řekl: "Ale on nesouhlasil
s tím, že se obětuje. Kdyby souhlasil, bylo by to jiné." Nebo když jsme mluvili
o tom plavčíkovi, jestli měli právo ho zabít a sníst... Někteří řekli, že kdyby se všichni dohodli
na losování, bylo by to jiné. Pak by to bylo v pořádku. Takže slovo "souhlas" už tady
hodněkrát zaznělo a John Locke je jedním z velkých filozofů,
který se souhlasem zabývá.

Souhlas je v etice a politické filozofii
jasným a dobře známým pojmem. Locke říká, že legitimní vláda
je vláda založená na souhlasu. Kdo by s ním dnes nesouhlasil? Někdy, když jsou myšlenky
politických filozofů tak dobře známé jako
Lockeova myšlenka souhlasu, je těžké je smysluplně vysvětlovat nebo je alespoň
považovat za zajímavé.

Ale v Lockeově pojetí souhlasu
jako základu legitimní vlády je několik záludností,
několik zvláštních rysů. A na ně se dnes podíváme. Jednou z možností, jak prozkoumat
věrohodnost Lockeova pojetí souhlasu a některých jeho složitých rysů je, položit si otázku, co smí legitimní vláda
založená na souhlasu dělat, jaké jsou podle Lockea
její pravomoci.

Abychom tuto otázku mohli zodpovědět, je užitečné si připomenout,
jak vypadá přirozený stav. Říkali jsme, že přirozený stav
opouštíme na základě svého rozhodnutí, a tak vzniká souhlas. Proč nezůstat v přirozeném stavu?
Proč zavádět nějakou vládu? Jaká je Lockeova odpověď
na tuto otázku? Říká, že přirozený stav
má určité nevýhody. Jaké jsou tyto nevýhody?

Hlavní nevýhodou je, že přirozený zákon
může kdokoli vymáhat. Každý může být vymahatelem, nebo, jak říká Locke,
"vykonavatelem" přirozeného zákona. A výraz "vykonavatel" myslí doslova. Pokud někdo poruší přirozený zákon, stává se agresorem, vymyká se rozumu...

a můžete ho potrestat. A se stupněm potrestání si v přirozeném stavu
nemusíte příliš lámat hlavu. Můžete ho zabít. Rozhodně můžete zabít někoho,
kdo po vás jde. Kdo se vás pokusil zabít. Je to sebeobrana. Ale vynucovací pravomoc, právo trestat,
má v přirozeném stavu každý. Smrtí můžete potrestat nejen člověka,
který jde po vás a usiluje vám o život, ale můžete potrestat i zloděje,
který se pokusil ukrást vaše věci, protože i tohle je považováno
za porušení přirozeného zákona.

Pokud někdo něco ukradl třetí osobě,
i jeho můžete potrestat. Proč? Protože porušení přirozeného zákona
je aktem agrese. Neexistuje policie,
nejsou soudci, porotci, každý je soudcem svého případu.

A Locke poznamenává, že když jsou lidi
sami soudci svého případu, mají tendenci se nechat unést. A z toho vyplývají nevýhody
přirozeného stavu. Lidi často přestřelí. Přichází agrese a po ní trest, a než se nadějete, nikdo už nemůže bezpečně užívat svého nezcizitelného práva
na život, svobodu a majetek.

Pak celkem drsně
a téměř hrozivě popisuje, co můžete udělat lidem,
kteří porušili přirozený zákon. "Člověk smí zahubit toho,
kdo proti němu zahájil válku... z téhož důvodu, že smí
zabít vlka nebo lva... Takoví lidé nemají jiné pravidlo
než pravidlo síly a násilí... " Poslechněte si tohle: "A proto je nutné s nimi
zacházet jako s dravci, s oněmi nebezpečnými
a škodlivými tvory, kteří ho jistě zahubí,
kdykoli upadne do jejich moci."

Čili – zabijte ho jako první. Takže to, co začíná jako zdánlivě nevinný
přirozený stav, kde jsou všichni svobodni
a kde přesto existuje zákon, který chrání práva lidí,
jež jsou tak silná, že jsou nezcizitelná... To, co ze začátku vypadá
velmi nevinně, se při bližším pohledu ukazuje
jako kruté a plné násilí. A proto chtějí lidé tento stav opustit.

Jak ho opustí? Právě tady vstupuje do hry
svolení, souhlas. Jedinou možností, jak uniknout
z přirozeného stavu, je, poskytnout svůj souhlas, své svolení s tím, že se vzdáváte
vynucovací pravomoci, a vytvořit vládu nebo společenství, kde budou zákonodárci vytvářet zákony a kde každý, kdo do společenství vstoupil,
předem souhlasí s tím, že se podřídí tomu, co rozhodne většina.

Ale otázka pak je, a tady bych se vás chtěl zeptat
na vaše názory... Otázka je: O čem může většina rozhodovat? A teď to začíná být trochu ošidné, protože, vzpomeňte si, kromě celého
toho příběhu se souhlasem a vládou většiny tu máme ještě přirozená práva,
přirozený zákon, nezcizitelnost práv.

A říkali jsme, že tato práva nezmizí, když se člověk stane
součástí občanské společnosti. Takže i když vládne většina, nemůže vám tato většina vzít
vaše nezcizitelná práva. Nemůže porušit vaše základní právo
na život, svobodu a majetek. V tom tedy vězí zádrhel.

Jak velké pravomoci má většina? Jak moc je omezena vláda
vytvořená souhlasem občanů? Je omezena povinností většiny respektovat a vymáhat
základní práva občanů. Ti se těchto práv nevzdali. Ustavením vlády
se svých základních práv nevzdáváme. Tuto silnou myšlenku od Lockea převzal
Thomas Jefferson v Deklaraci nezávislosti. Nezcizitelná práva. Vraťme se k našim dvěma příkladům.

Vzpomeňte si na Michaela Jordana,
Billa Gatese, na námitky libertariánů vůči zdanění
za účelem přerozdělení příjmů. A co Lockeovo pojetí omezené vlády? Myslí si někdo, že nám Locke
dává dobré argumenty proti zdanění za účelem přerozdělování? Chcete někdo? Prosím. I když většina rozhodne,
že by se měly vybírat daně, pořád platí, že by menšinu
neměli zdaňovat, protože to znamená odejmout jim majetek, který je jedním z přirozených práv.

Dobře. Jak se jmenujete? - Ben.
- Ben. Takže když většina zdaní menšinu bez jejího souhlasu s tímto konkétním
daňovým zákonem, je to stejné jako brát někomu majetek
bez jeho souhlasu a zdálo by se, že s tím by
Locke nesouhlasil.

Chcete přečíst úryvek
na podporu vašeho názoru, pro vaše studium Lockea? - Jistě.
- Dobře. Vzal jsem si nějaké úryvky s sebou,
pro případ, že na to narazíte. Pokud máte knihu s sebou,
podívejte se na odstavec 138. "Nejvyšší moc,"
kterou Locke myslí zákonodárce, "nemůže vzít nikomu
žádnou část jeho vlastnictví bez jeho vlastního souhlasu.

Protože totiž zachování vlastnictví
je účelem vlády a účelem, pro nějž lidé
vstupují do společnosti, předpokládá to nutně a vyžaduje,
aby lidé měli vlastnictví." To byl hlavní důvod vstupu do společnosti,
ochrana vlastnictví. A když Locke mluví o vlastnictví, používá to často jako souhrnný pojem
pro celou kategorii – právo na život, svobodu a majetek.

Takže se zdá, že tato pasáž na začátku
odstavce 138 potvrzuje Benovo chápání. Ale co další část? Když čtete dále... "Majíce tedy jako členové
společnosti vlastnictví, mají lidé takové právo na statky,
jež podle zákona společenství jsou jejich..." A podívejte se tady: "...že nikdo nemá právo vzít jim je...


bez jejich vlastního souhlasu." A na konci této pasáže říká: "Proto je omylem myslit, že nejvyšší
nebo zákonodárná moc nějakého státu může činit, co chce, a libovolně nakládat se statky poddaného
nebo vzít nějakou jejich část podle libosti." A tady to začíná být
těžko uchopitelné. Na jednu stranu říká, že vám vláda nemůže
vzít majetek bez vašeho souhlasu, říká to zcela jasně. To je přirozené právo na majetek.


Ale pak pokračuje a říká... Pak se zdá, že to, co je majetek,
není dáno přirozeně, ale úmluvou,
a je to definováno vládou. "Statky, jež podle zákona společenství
jsou jejich..." A vše se ještě více komplikuje,
když se podíváte dál na odstavec 140. V odstavci 140 říká: "Vlády se nemohou udržet
bez velkých nákladů." Vládnout je drahé. "...

a sluší se, aby každý, kdo požívá
svého dílu ochrany, platil ze svého jmění..." A pak klíčová pasáž: "Ale stále to musí být
s jeho vlastním souhlasem, tj. se souhlasem většiny, jejž dává sama
nebo svými zástupci jí volenými." Co tedy Locke ve skutečnosti říká? Vlastnictví je na jednu stranu přirozené,
na druhou stranu vychází z úmluvy. Je přirozené v tom smyslu,
že máme základní nezcizitelné právo na existenci majetku, na existenci instituce majetku
a její respektování vládou.

Takže sebrat někomu svévolně jeho majetek
je porušením přirozeného zákona, je to nezákonné. Ale druhá otázka je,
a to je aspekt daný úmluvou... Druhá otázka je, co je majetek,
jak je definován, co znamená odejmout majetek, a to definuje vláda. A tady se opět vracíme
k naší otázce týkající se souhlasu.

Co znamená souhlas? To, co činí zdanění legitimním,
je, že se děje na základě souhlasu. Ne souhlasu samotného Billa Gatese,
když má zaplatit daň, ale souhlasu, který jsme my i on,
my všichni, kdo jsme součástí společnosti, dali, když jsme opustili přirozený stav
a ustavili vládu. Je to kolektivní souhlas. A z tohoto výkladu se zdá,
že souhlas je velice důležitý a že díky souhlasu
není omezená vláda zas až tak omezená.

Chcete se k tomu někdo vyjádřit
nebo se na něco zeptat? Prosím. Postavte se. Jen by mě zajímal Lockeův pohled na to, když už jednou máte
ustavenou správu, jestli je možné, aby lidi,
kteří se do tohoto systému narodili, systém opustili a vrátili se
do přirozeného stavu. Řekla bych, že se o tom Locke
vůbec nezmiňuje.

Co byste řekla? Myslím, že by bylo velmi těžké
opustit dané uspořádání, protože nikdo jiný už
v přirozeném stavu nežije, každý dnes podléhá legislatuře. Ptáte se, co by to znamenalo. - Jak se jmenujete?
- Nicola. Nicolo, řekněme, že byste dnes chtěla
opustit občanskou společnost, odvolat svůj souhlas a vrátit se do přirozeného stavu.

Protože jsme žádný souhlas nedali,
prostě jsme se do toho narodili. Souhlas dali naši předkové. Ano. Ani já ani vy jsme žádnou
společenskou smlouvu nepodepsali. Co o tom říká Locke? Ano. Myslím, že Locke neříká,
že musíte něco podepsat.

Myslím, že říká, že je to jakýsi
implicitní souhlas. Tím, že přijímáte a využíváte
vládní služby, implicitně souhlasíte s tím,
aby vám vláda i brala. Dobře, implicitní souhlas je částečnou
odpovědí na tuto otázku. Možná si teď říkáte, že implicitní souhlas
není to samé jako opravdový souhlas. Proto kroutíte hlavou, Nicolo? Řekněte to nahlas.
Postavte se a řekněte to. Nemyslím si, že tím, že používáme
různé vládní služby, nutně vyjadřujeme souhlas s tím,
jak byla ustavena vláda a správa.

Nebo že souhlasíme s tím,
že se připojujeme ke společenské smlouvě. Takže si nemyslíte, že myšlenka
implicitního souhlasu je dostatečně silná na to, aby zakládala jakoukoli povinnost
poslouchat vládu. Ne, tak tomu nutně být nemusí. Nicolo, kdybyste si myslela,
že na vás nepřijdou, platila byste daně?

Myslím, že ne. Osobně bych měla raději systém, kde bych přispívala právě na ty oblasti,
které podporuji, než abych poskytovala
bianko příspěvek. - Takže byste raději byla v přirozeném stavu.
- Přesně tak. Alespoň 15. dubna. Ale snažím se dostat k otázce: Myslíte si, že ve skutečnosti
nemáte žádnou povinnost, když jste nedali žádný aktivní souhlas, jen prostě z důvodu opatrnosti
děláte to, co po vás chce zákon?

Přesně tak. Ale když se na to díváte takhle, znamená to, že porušujete
další Lockeovo ustanovení, a sice, že nemůžete nikomu nic vzít. Nemůžete si brát vládní služby
a nic za ně neposkytovat. Pokud chcete žít v přirozeném stavu,
je to v pořádku.

Ale pak si nemůžete
od vlády nic brát, protože jediný způsob, jak v takovém případě
můžete s vládou podepsat úmluvu, je, na oplátku za tyto věci
platit daně. Jinými slovy říkáte, že se Nicola
může vrátit zpět do přirozeného stavu, ale pak nesmí jezdit
po Massachusetts Avenue. Přesně tak. Chtěl bych ale diskusi rozšířit na víc
než jen používání Massachusetts Avenue, na víc než zdanění.

Co život? Co branná povinnost? Ano. Co si myslíte?
Postavte se. Předně je třeba mít na paměti, že poslat lidi do války
nutně neznamená, že zemřou. Samozřejmě jim tím
šanci na přežití nezvyšujete, ale není to rozsudek smrti.

Takže pokud chcete diskutovat o tom,
jestli je branná povinnost to samé jako potlačování
práva lidí na život, neměli byste k tomu přistupovat takto. A za druhé: Skutečný problém tady je to, že Locke má svůj pohled
na souhlas a na přirozená práva, ale svých přirozených práv
se nemůžete vzdát. Takže ve skutečnosti tady jde o to, co si on sám představuje pod vzdáním se
svého práva na život nebo na majetek, když mluví o branné povinnosti
nebo o daních.

Ale předpokládám, že Locke je
proti sebevraždě. A tam jde o můj souhlas. Jak se jmenujete? Eric. Eric nás přivádí k problému,
se kterým se u Lockea potýkáme už od začátku. Na jednu stranu tu máme nezcizitelná práva
na život, svobodu a majetek, což znamená, že ani my sami
nemáme právo se jich vzdát.

A tato práva vytváří
omezení pro legitimní vládu. Vláda není omezena tím,
s čím souhlasíme nebo nesouhlasíme. Je omezena tím,
čeho nemáme právo se vzdát. Tím je vláda omezena. Okolo této myšlenky se točí
celé Lockeovo pojetí legitimní vlády. Teď si můžete říct: "Jestliže se nemůžeme vzdát
svého práva na život, nemůžeme spáchat sebevraždu, jestliže se nemůžeme vzdát
práva na majetek, jak můžeme souhlasit s tím, že nás většina
donutí obětovat své životy nebo majetek?"

Má z toho Locke nějaké východisko, nebo v podstatě schvaluje
všemocnou vládu, navzdory tomu, co říká
o nezcizitelných právech? Má z toho východisko?
Kdo by chtěl promluvit na Lockeovu obranu nebo najít cestu z této složité situace?

Prosím. Myslím, že je potřeba rozlišovat
mezi tím, že jednotlivci mají právo na život, a tím, že vláda nemůže
jednotlivým lidem vzít právo na život. Pokud se na brannou povinnost díváte tak, že vláda vybírá určité jednotlivce,
kteří mají jít bojovat do války, pak je to porušování jejich práv,
jejich přirozeného práva na život. Na druhou stranu, pokud by branná povinnost
fungovala například formou losování, díval bych se na to tak, že si
obyvatelstvo vybírá zástupce, kteří je v případě války mají bránit.

Jde o to, že tam nemůže jít své právo
na majetek hájit celá populace, takže vybere své zástupce
v podstatě náhodným způsobem a tito zvolení zástupci jdou
bojovat za práva všech. Podle mě to funguje velmi podobně
jako volená vláda. Dobře. Takže zvolená vláda může povolat
občany, aby šli bránit daný způsob života, bránit společenství, díky kterému lidé
mohou užívat svých práv? Myslím, že může.


Pro mě je to podobné jako volba zástupců
do zákonodárného sboru. I když tady... vláda brannou povinností vybírá občany, kteří půjdou umřít pro dobro všech. Je to v souladu s respektováním
přirozeného práva na svobodu? Podle mě je rozdíl mezi
vybíráním jednotlivců a náhodným výběrem jednotlivců. Jen bych se chtěl ujistit:
Říkáte mezi vybíráním jednotlivců...

Jak se jmenujete? Gokal. Gokal říká, že je rozdíl mezi
vybíráním jednotlivců, kteří mají jít položit své životy, a obecným pravidlem. Myslím, že tohle by opravdu byla
Lockeova odpověď. Locke je proti svévolné vládě, je proti tomu, aby vláda svévolně brala, aby byl vybrán Bill Gates, aby financoval válku v Iráku.

Je proti tomu, aby byl vybrán určitý občan
nebo skupina lidí, aby šli bojovat. Ale pokud existuje obecné pravidlo, takže kroky vlády a většiny
nejsou svévolné, nejedná se o porušování
základních práv jednotlivců. O porušování práv jde,
když vláda bere svévolně, protože v tom případě říká
nejen Billu Gatesovi, ale každému, že nevládne právní řád.

Neexistuje instituce vlastnictví, protože z rozmaru krále
nebo z rozhodnutí parlamentu můžeme vybrat tebe nebo tebe, abys odevzdal majetek
nebo položil život. Pokud to ale vyplývá z právního řádu
a ne ze svévole, pak... je to přípustné.

Mohli byste říci, že pak už
nejde o příliš omezenou vládu, a libertariáni by si mohli postěžovat, že pro ně Locke
zas tak skvělým spojencem není. Libertariáni mají dva důvody,
proč nebýt z Lockea nadšeni. Za prvé, práva jsou nezcizitelná, takže
ve skutečnosti sám sebe plně nevlastním. Nemohu si vzít život
nebo se zbavit svobody či majetku způsobem, který porušuje má práva.

To je zklamání číslo 1. Zklamáním číslo 2 je, že když
je ustavena vláda založená na souhlasu, jediným omezením pro Lockea je, že vláda nemůže svévolně brát
život, svobodu nebo majetek. Ale pokud rozhodne většina, pokud většina schválí
obecně platný zákon a řádně o něm hlasuje,
podle pravidel, pak k žádnému porušení nedošlo.

Ať jde o zdanění
nebo o brannou povinnost. Je jasné, že Lockeovi vadila
absolutní svévolná moc králů, ale stinnou stránkou Lockea je, že tento velký teoretik souhlasu přišel s teorií soukromého vlastnictví,
které souhlas nevyžaduje. To by mohlo mít... a tady se vracíme k poznámce,
kterou posledně uvedla Rochelle... Mohlo by to mít něco společného
s Lockeovým dalším zájmem, kterým byla Amerika.

Vzpomeňte si, že když mluví
o přirozeném stavu, nemluví o žádném imaginárním místě. Na začátku říká, že tímto světem
byla Amerika. A co se dělo v Americe? Osadníci si ohrazovali půdu a vedli války s domorodými indiány. Locke, který byl správcem
jedné z kolonií, mohl být na poskytnutí ospravedlnění
pro soukromé vlastnictví prostřednictvím ohrazování půdy
bez souhlasu, prostřednictvím ohrazení a obdělávání, zainteresován zrovna tak jako na teorii
vlády vzniklé ze souhlasu občanů, která zkrotí krále a svévolné panovníky.

Zůstává otázka, základní otázka, kterou jsme
ještě nezodpověděli: Co souhlas?

Jaká je jeho úloha? Jaká je jeho morální síla? Jaká jsou jeho omezení? Souhlas má význam nejen pro vlády,
ale i pro trhy. Příště začneme s otázkami
zabývajícími se limity souhlasu při nákupu
nebo prodeji zboží. Nenechte si ujít možnost se na internetu
spojit s ostatními diváky tohoto pořadu. Můžete se zapojit do diskuse, vyplnit kvíz, podívat se na přednášky, které jste zmeškali,
a mnohem víc.

Navštivte www.justiceharvard.org. Je to ta správná věc. Tento pořad sponzoruje: Dále sponzorují: