Thumbnail play icon

Australská nejtemnější hodinaVelká válka

Přidat do sledovaných sérií 92
97 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:43
Počet zobrazení:1 999

Bitva na Sommě pokračuje. Britové chystají přespříliš ambiciózní plány a Rusové stále postupují na východní frontě. 

Přepis titulků

Máte plány. Specifické plány pro limitovanou specifickou bitvu a jste na ni připraveni. Ale velký den se blíží, a tak své plány rozšíříte a potom je rozšíříte znovu, až vypadají jako z říše snů. Ale opatrně, protože jakmile ve válce začnete snít, bude ošklivě zklamáni. Jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden pokračovala bitva na Sommě, i když to byla hromada nesourodých, nekoordinovaných malých útoků.

Němci to znovu zkusili u Verdunu, ale neuspěli, a Rusové obsadili obří území, než byli zastaveni u řeky Stochid. Toto se na světových bojištích stalo potom. Na bojiště severně od Sommy došlo tento týden k diverzi. Stalo se tak 19. července u Fromell s australskými vojáky. Mnoho z nich bojovalo minulé léto, podzim a zimu na Gallipoli, ale toto byla jejich první ofenzivní akce na západní frontě. Jejím cílem bylo zabránit Němcům v odeslání posil dolů na Sommu.

Avšak generál Harold Elliott známý jako Pompey byl znepokojen silou německé obrany u Fromell a bál se, že místo diverze nastanou spíše jatka. Ohlásil to britskému veliteli Douglasi Haigovi se zprávou rozvědky, že Němci neodchází na Sommu, a tak není útoku třeba, ale velitel sboru generál Richard Haking chtěl útok uskutečnit a věřil v jeho úspěch. Cílem byl auberský hřeben, čtyři kilometry jižně od Fromell. Útok bude veden přes zemi nikoho k výběžku zvanému Cukrový bochník, který byl silně opevněn Němci.

Němci měli ve Fromells zvonici upravenou pro pozorování a celý 18. červenec sledovali přípravy na útok, který začal pozdě 19. července po den dlouhé dělostřelecké baráži. Ale když vojáci vylezli ze zákopů, ukázalo se, že děla nevyřadila německé kulomety. Ztráty byly obrovské a výběžek Cukrový bochník zůstal v německých rukou, i když někteří britští a australští vojáci se dostali k jeho vnějšímu ostnatému drátu.

Scéna byla popsána takto: "Zjistili jsme, že země nikoho byla plná našich mrtvých. V rovném sektoru západně od Cukrového bochníku ležely všude lebky, kosti a roztrhané uniformy. Našel jsem australské nářadí asi 40 metrů od rohu výběžku a kosti australského důstojníka a několika mužů do 90 metrů od něj." To byla jen krátká odbočka od obřích jatek na Sommě, ale padlo 1 708 Australanů a dalších 4 000 jich bylo raněno.

Britů bylo zabito kolem čtyř set. Počet německých mrtvých a raněných nedosáhl ani 1 500. Útok byl naprostým selháním. Ale na samotné Sommě útoky pokračovaly. Na začátku týdne pokračovala bitva o Delvilleský les. Bitva začala, když jihoafrická brigáda dostala rozkaz les dobýt. Hugh Boustead řekl: "Postupovali jsme sadem přes jedno pole vedeni velitelem pluku. Smith, podporučík, prošel, ale několik mužů za ním bylo zastřeleno na malém kousku země, byli zasaženi čistě a bez zaváhání."

Celá tahle ofenzíva, bitva o Bazentinský hřeben, začala 14. července. Čtyři divize měly zaútočit na německou druhou linii mezi Longuevalem a lesem Bazentin-le-petit. Byl to nápad generála Henryho Rawlinsona. Velitel Haig předpokládal, že Rawlinson dostane před útokem frontu několik set metrů před Němce, ale Rawlinson to považoval za nepraktické, a tak by museli Britové překročit zemi nikoho skoro dva kilometry širokou, což byl scénář pro katastrofu.

Rawlinson ale plánoval noční manévr, kdy se divize za tmy nepozorovaně shromáždí v zemi nikoho a zaútočí při úsvitu. Pokud zůstanou neodhaleny, vyřeší to je jeho problém, ale jiné noční útoky, například 3. července, byly odhaleny a ztroskotaly. Bombardování se bude lišit od toho, co začalo bitvu 1.

července. Bude pětkrát silnější a mířit na německé přední zákopy. Tisíc děl na šestikilometrovou frontu. Jakmile se ten den blížil, cílů přibývalo a přibývalo, takže z původně skromného plánu na obsazení první linie se vyklubal útok mířící až na Flers a Le Sars několik kilometrů daleko. Rawlinson teď plánoval dobýt i německou třetí linii mezi Le Sars a Morvelem. Takže cílem už nebylo postoupit několik set metrů na 6km frontě, ale postoupit asi o 6 kilometrů na desetikilometrové frontě.

Haig proti záběru plánu protestoval. Zdálo se, že už si německým kolapsem nebyl tak jistý jako minulý týden. Robin Prior a Trevor Wilson v knize The Somme píší: "Komentátoři vítali plán z 14. července jako velký posun v taktické sofistikovanosti. Musí být zdůrazněno, že noční útok sám nezaručuje úspěch. Jen jedna část Rawlinsonova plánu vykazuje zlepšení oproti prvnímu dni, jmenovitě intenzivnější bombardování předních německých zákopů než 1. července. Tady Rawlinson mohl mít pravdu.

Dvě věci tomu ale odporují. Za prvé představa, že bombardování nejen ochromí německou obranu, ale že také povede z naprostému zhroucení německé morálky. Druhou je skutečnost, že Rawlinson po 14. červenci už takto silné bombardování nepoužil." Ta druhá věc se ukáže být ne zcela pravdivá. Ale muži byli na místě, útok začal ve 3:25 ráno a rychle padl skoro celý německý obranný systém. To byl velký úspěch.

Ale v cestě jsou překážky pro další postup. Za německými liniemi leží tři opevněná města a lesy Bazentin-le-petit, Bazentin-le-grand, Longueval a Delvilleský les. A pokud by tyto padly, Vysoký les na hřebeni byl další překážkou. A víte co? Německá morálka se nezhroutila a Rawlinsonovy plány byly opravdu jen sny. Dokázal, že síla jeho děl dokáže zabezpečit německou první linii, ale nic víc. Jak píše Peter Hart: "Britové se úspěšně probili do německého systému, ale ne skrz něj."

Rawlinsona potom napadl koordinovaný útok s Francouzi 18. července, kdy chtěl francouzský generál Ferdinand Foch stejně poslat vojáky do útoku, ale počasí útok odložilo. Potom Rawlinson řekl, že jeho muži nebudou připraveni do 22. července, takže Francouzi 20. července zaútočili sami, ale neuspěli. Takže tam týden skončil s novými plány na kombinovaný útok. Dále na jih u Verdunu útoky zdánlivě polevily.

Ale podle Alistaira Horna mezi 21. únorem a 15. červencem ztratili Francouzi u Verdunu 275 000 mužů a 6 563 důstojníků, z toho 120 000 mužů ztratili v posledních dvou měsících. Němci ztratili skoro čtvrt milionu mužů, dvakrát více, než si německý náčelník štábu Erich von Falkenhayn od své limitované ofenzívy sliboval. A ofenzíva, která byla jakákoliv, jen ne limitovaná, pokračovala dále na východě. Enormní a neuvěřitelně úspěšná ruská ofenzíva Alexeje Brusilova byla ve svém sedmém týdnu a nezdálo se, že by zpomalovala, i když tento týden ruská rozvědka odhalila rakouský plán na protiútok v ruském středu.

Takže 16. července 11. armáda Vladimíra Sakharova zahájila preemptivní úder na řece Horní Steyr. Zahnal Rakušany zpět do Lipy a zajal 13 000 mužů. Rusko tento týden bylo v pohybu všude. V Malé Asii Rusové hnali Osmany jihozápadně od Mushe, zatímco oni sami v Persii ustupovali před Osmany severně od Kermánšáhu.

A jsme na konci týdne. Ruský postup na dvou frontách a porážka na třetí. Tichý Verdun, zbytečná diverze u auberského hřebenu a sny o německém kolapsu na Sommě. Minulý týden jsem na konci mluvil o Rawlinsonovi a dnes to nebude jinak. Věřil, že pokud se prolomí jednou linií německých zákopů, německá morálka se zhroutí, kavalérie se provalí skrz a přemůže celé německé linie, ale copak se to někdy ve válce stalo?

Zhroutila se německá morálka u Loos nebo Champagne? U Festubertu? U Verdunu? A přesto Rawlinson věřil, že se to stane na Sommě. Jen sny. A výsledky čirých snů jdou snadně předvídat: Všichni zemřou. Můžete si koupit knihu The Somme Robina Priora a Trevora Wilsona na našem Amazon obchodě a podpořit tak náš pořad. Jestli chcete vědět více o Douglasi Haigovi, architektovi Sommy, pusťte si tuto biografickou epizodu.

Patr(e)onem týdne je Seth Legare. Podporujte nás prosím na Patreonu, bez vás tento pořad nemůže fungovat. Uvidíme se za týden.

Komentáře (4)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Tomuhle říkám teda porno!!

11

Odpovědět

4:17 překlep „vyřeší to je jeho“

Zdá se mi to nebo by byli Pat a Mat úspěšnější generálové? :-D

PS: popis zmaru celé diverze mi připomněl děj filmu Bitva o Hill 60.

10

Odpovědět

Proto své vlastenectví omezuji na nesprejování po Karlštejnu, nelití svinstva do Vltavy, ...

00

Odpovědět

Jsem teprve u Cervence 1915, ale uz tedka musim rict, ze takhle napinavou svetovou valku jsem teda necekal.

Diky za preklad a doufam, ze vydrzite az do konce

90

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK