Nivelle přichází o místoVelká válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 96
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:47
Počet zobrazení:3 678
Menšími střetnutími u Arleux a na řece Scarpe pokračují boje na západní frontě, v Rusku dále narůstá chaos a francouzský náčelník štábu Robert Nivelle je po katastrofálním výsledku své ofenzivy odvolán.

Přepis titulků

Před pěti měsíci byl oslavován jako spasitel Francie za protiútoky, které vyhrály bitvu u Verdunu, a byl povýšen na náčelníka štábu místo propuštěného Joffreho. Nyní je po všem, Robert Nivelle je tento týden propuštěn. Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden Bulhaři na Balkáně odrazili Brity, Britové porazili Osmany na Tigridu, měli ale velké ztráty na západní frontě, kde vázali nepřátelské síly.

Francie měla po katastrofě na bojišti velké problémy s morálkou a v Rusku dále narůstá chaos, když se z exilu vrací Vladimir Lenin. Toto následovalo. Největší akce týdne probíhala na západě stejně jako poslední tři týdny. 29.

dubna pro Brity začala bitva u Arleux, která trvala celý den. Byla to část bitvy u Arrasu, která v útržcích pořád pokračovala. Pro kanadský sbor to byla další šance zazářit, jako se jim podařilo 9. dubna u hřbetu Vimy. Obchvat kolem Arleux se pro Brity stal problémovým místem. Byl to německý výběžek mezi dvěma britskými výběžky, které vznikly minulý týden. Britové chtěli své výběžky spojit a tím ten německý odstranit. Britský velitel Douglas Haig vyslal do útoku tři divize na řece Scarpe, jednu poblíž Oppy a Kanaďané zaútočili na samotný obchvat.

Rovnou prozradím, že podle oficiálních britských historiků byla kanadská akce "jediným opravdovým úspěchem operace". Ve 4:25 ráno tři kanadské prapory zaútočily na tříkilometrové frontě. 8. prapor útočící ve středu přišel kvůli kulometům o všechny důstojníky a narazil na ostnaté dráty, ale dva prapory na křídlech dokázaly postoupit a zaměstnat nepřítele, takže mohly být na střed poslány zálohy a do šesti ráno byla vesnice zajištěna.

Během dne ji opevnili a letectvo sledovalo nepřítele z oblohy. takže se Němci rozhodli stáhnout na linii mezi Oppy a Mericourtem blízko Fresnoy. Musím říci, že je to podle mě od britských historiků trochu nespravedlivé. Například britské pozice u Gavrelle vydržely několik tvrdých německých protiútoků. A tvrzení, že nedosáhli žádných úspěchů, je hloupé, protože všichni nezemřeli a i po dvou dnech byli pořád na svých pozicích. A britskou armádu čekala koncem týdne větší pohroma při bitvě na řece Scarpe, dalším střetnutí této velké bitvy.

Britové na dvou místech zaútočili východně od Monchy s cílem získat německou pozici "Wotanstellung", zatímco Australané znovu útočili na Bullecourt. Útoky s těžkými ztrátami neuspěly, počet mrtvých je odhadován na 5900 během jednoho dne. Oficiální historie jako důvod neúspěchu u Monchy uvádí: "Zmatek způsobený tmou, rychlost reakce německého dělostřelectva, způsob, jakým se soustředila na britskou pěchotu místo dělostřelectva, intenzita palby, možná největší, jakou vojáci kdy zažili, z britské strany téměř neopětovaná a trvající bez přestání patnáct hodin.

Pohotovost, s jako Němci prvnímu útoku ustoupili, a síla jejich protiútoku. A musí být zmíněno i zmatení britské pěchoty z otevřeného prostranství."

Poslední část je zajímavá, protože známe německou doktrínu používanou na nových obranných pozicích. Ty byly hluboké a pružné a plán byl nalákat nepřítele do hluboké zóny smrti, což se zde podařilo. Německá pěchota při prvním útoku ustoupila, a pokud Britové chtěli postupovat dále, museli pokračovat do této zóny smrti. Jak chtěli tento systém porazit?

Toto totiž nefungovalo. A na otevřený prostor si museli zvyknout, protože když Němci ustoupí, není jiná možnost postupu. Další poznámka. Haig si údajně den před útokem, 2. května, do deníku zapsal, že o něm má pochybnosti. Pochybnosti o jeho vlastním útoku. To o něm něco vypovídá. Útok na Bullecourt měl proběhnout před několika týdny, byl ale pořád odkládán.

Tam útočili Novozélanďané a 66. britská divize a útok proběhl v několika vlnách. Novozélanďané prošli skrz ostnaté dráty, kde našli své mrtvé spolubojovníky z útoků z minulého měsíce. Z ostnatých drátů se ale moc nemohli dostat ven, i když jeden prapor dokázal obsadit asi 400 metrů první německé linie. Výsledek prvního dne byl podobnou tragédií jako minulý měsíc, koncem týdne ale Britové opět posilují své pozice pro další útoky.

A tento týden zahajují nový útok na západě i Francouzi, když na konci týdne obsazují Craonne. Nebyl to ale útok podobných rozměrů jako Nivellova ofenziva, i když byl formálně její součástí. Protože první fáze ofenzivy dopadla tak tragicky, že Francouzi ztráceli vojáky největší rychlostí od podzimu 1914, uchýlili se nyní k akcím menšího charakteru.

Jedním z důvodů těchto ztrát bylo, že Němci používali lehčí verzi kulometu Maxim 1908, MG08/15, s podstavcem, dřevěnou pažbou a podobnou rukojetí jako pistole. Nebyla to skvělá zbraň, při jejím počtu byla ale dost dobrá na to, aby Němci měli větší palebnou sílu, než Francouzi očekávali. Francouzské dubnové pohromy také vyvolaly změny v obsazení vrchního velení armády. 28. dubna ministr obrany Paul Painlevé povýšil Philippa Pétaina na náčelníka štábu a požádal Roberta Nivella o rezignaci na jeho post.

Ve francouzské armádě to byly dvě různé pozice. Nivelle ale odmítl odstoupit. A odmítal nadále, i když ho Pétain nahradil v pozici vrchního velitele, a za neúspěchy vinil všechny ostatní. Pétain měl ale jiné starosti, náznaky vzpoury byly u vojáků čím dál tím výraznější. A ty přicházely i v ruské armádě.

29. dubna vrchní velitel Alexejev ministru obrany oznámil, že podle jeho informací se ruská armáda naprosto rozpadá, a do května dezertovalo přes dva miliony vojáků. I tak začátkem měsíce 50 000 zraněných vojáků demonstrovalo za pokračování války. A 4. května k rozčarování Vladimira Lenina Petrohradský sovět těsně odhlasoval podporu prozatímní vládě. Ale i když Rusko ve válce zůstávalo, moc aktivní nebylo a morálka spojenců klesala všude, protože všem docházelo, že ještě rok Američané ve válce velkou roli nesehrají.

A důvod, proč USA konečně vstoupily do války, německá neomezená ponorková válka, na moři beztrestně pokračovala dále. V dubnu potopili 373 lodí o celkovém výtlaku 873 754 tun, nejvíc za celou válku. A další poznámka. Američané sice nedorazili ve velkém počtu, zato Kanaďané ano.

Za mořem jich už celkově sloužilo 407 302. Tím končí další týden války. Mnoha úmrtími na moři, možností vzpoury ve francouzské armádě i přes menší úspěchy v poli a dnem, který se proslaví jako den pohromy pro britskou armádu na konci týdne. A další francouzský náčelník štábu. Jak jen mocní padají!

Pamatujete na optimismus vlády, když byl na pozici dosazen Nivelle? I když vojáky už tehdy znepokojoval jeho nezájem o výši ztrát? Pamatujete, jak se celý rok nemohl dočkat začátku své ofenzivy? A ani ho nenapadlo, že by Němci mohli vymyslet novou taktiku? Takovouto aroganci a domýšlivost jsme během války viděli na obou stranách a vypadá to, že to jen tak neskončí. A nyní Nivelle nechce za svůj neúspěch přijmout vůbec žádnou vinu. Přitom to byl Nivelle, kdo ofenzivu organizoval, Nivelle, kdo slíbil do 48 hodin prorazit německé linie s očekávanými ztrátami kolem 10 000 mužů.

Skutečnost byla asi dvacetinásobná a on ještě několik dní odmítal útok odvolat, dokud vojákům prostě nedošly síly bojovat. Představte si, v jakém stavu musela francouzská armáda být. Hodně štěstí, Philippe Pétaine. Jestli chcete o novém veliteli vědět víc, zde je náš díl o Philippu Pétainovi.

Patr(e)onem týdne je Imran, který nás podporuje už více než dva roky. Díky jemu i další podporovatelům. Na viděnou příště.

Komentáře (3)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Odpovědět

Vím o tom, ale zatím mě nenapadlo jak to přeložit, aby to nezabralo celý řádek titulků. Oficiální překlad je Australsko-novozélandský armádní sbor, což se, kór při Indyho kadenci, prostě nevejde. Zkusím se zamyslet, jestli to nejde opsat nějak líp, nebo budu v titulkách nechávat "ANZAC" a do poznámky dám vysvětlení. Díky za připomínku.

20

Odpovědět

Německo mělo snad jako jediné celkem kompetentní velení, ne? :D

Britské velení bylo extrémně optimistické.
Francouzi zkoušeli furt ty samé triky a po selhání to neodvolali, ale zkusili to znova.
Rakouské velení snad nikdy nemělo ani nějaký plán a jenom nahodile zkoušeli co jim projde.
Turci nic moc nedělají a jenom se brání.
Rusko jenom plýtvalo zdroji a zvládali porážet ještě neschopnější armádu R-U. Až v poslední etapě zvládli něco dělat, ale to je jedno protože se celé Rusko rozpadá.
Jenom Německo brzo pochopila jak bude moderní válka fungovat a přizpůsobili se tomu.

80