Bitva o BeerševuVelká válka

Minulý týden čtyřspolek prorazil na italské frontě, spojenci tento týden oplácí svým vlastním průlomem na palestinské frontě. Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Němci minulý týden pokračovali ve své operaci na ostrovech v Rižském zálivu, svou ofenzivou s Rakouskem-Uherskem prolomili italskou frontu, byli poraženi Francouzi u La Malmaison a drželi své pozice proti Kanaďanům u Passchendaele.

Tento týden to Kanaďané zkouší znovu. 30. října se dostanou do ruin Passchendaele, ale s těžkými ztrátami jsou odraženi zpět. Útočí za soumraku na pozice na červené linii neobsazené 26. října a vzdálenější pozice na modré linii. Ale pahorek Bellevue, který frustroval sbory ANZAC, byl velkou překážkou. Němci ho bránili přívalem kulometné palby. Kanaďané jej zdolali, ale naprosto tím vyčerpali útočící jednotky.

Pěchotní prapor princezny Patricie přišel o 80 % důstojníků a 60 % mužů. Edmontonský prapor po jeho levici přišel o 75 % mužů. Útoky komplikoval i nedostatek pitné vody. Její přísun na frontu byl stejně těžký jako přísun dělostřeleckých granátů a nekonečné bažiny bojiště byly otrávené lidskými výkaly a rozkládajícími se těly. Kanadský sbor ale i přes těžké ztráty dokázal postoupit téměř o kilometr. Velitel Arthur Currie nyní musel povolat své dvě záložní divize pro další útok plánovaný na příští týden.

Britský válečný kabinet 1. listopadu upravil svůj odhad obětí z této bitvy. Ztráty jen za říjen dosáhly počtu 110 000. Podotkli ale, že i v klidném měsíci v Yperském výběžku přijdou o 35 000 mužů, takže ofenziva je zodpovědná jenom za těch 75 000 navíc. „Jenom“. Po projevu Douglase Haiga na konferenci si Alan Brooke poznamenal: „Nemohl jsem věřit vlastním uším. Nejrůžovějšími slovy mluvil o naší velké šanci na průlom.

Celou frontu jsem viděl a tato varianta podle mě naprosto nepřicházela v úvahu. Určitě byl špatně informován a bojiště nikdy neviděl.“ Armáda se ale příští týden znovu pokusí o průlom. Jeden průlom se ale podařil, a to Čtyřspolku na italské frontě. Italský náčelník štábu Luigi Cadorna, když se útok minulý týden změnil v průlom, nedodával svým mužům důvěru, ale obviňoval je. Jako vždy za kolaps armády vinil každého kromě sebe.

Nyní, 27. října, vydal rozkaz k celkovému ústupu. Během čtyř dnů Čtyřspolek zničil italskou 2. armádu. 28. října Rakušané obsadili Gorici, dalšího dne Němci obsadili Udine, bývalé sídlo italského velitelství, a do konce týdne italské síly ustoupily až za řeku Tagliamento. Němci zajali přes 180 000 Italů a ukořistili přes 1500 děl. Britská armáda tento týden také slavila velké úspěchy, a to na Středním východě. Na palestinské frontě, kde tento rok dvakrát neúspěšně zaútočila na Gazu.

Nyní to ale byl jiný útok. Dva měsíce se věnovali zmatení nepřítele, které mělo přesvědčit Osmany pod velením Kresse von Kressensteina, že bude opět cílem útoku Gaza, včetně toho, že jim do rukou nechali padnout rozkazy. Před pár týdny se britský důstojník nechal zahnat ze své hlídkové pozice a při útěku na místě nechal vak potřísněný koňskou krví, aby to vypadalo, že byl zraněn. Vak obsahoval podrobnosti o dalším útoku na Gazu a nepraktičnosti útoku na Beerševu.

Takže se nyní britská ofenziva proti Beerševě pod generálem Allenbym 31. října rozběhla. Turci byli oklamáni a nyní spatřili, jak se na ně řítí 40 000 mužů. První útok zahájil sbor novozélandských jízdních střelců. Vojáci 4. brigády australské jízdní divize spektakulárním způsobem zahájili nájezd s nabroušenými bajonety jako meči.

Letecký průzkum ukázal, že Turci nemají ostnaté dráty ani příkopy proti jízdě. 4. brigáda zajala přes tisíc nepřátel. „Na kilometr byl slyšet bouřlivý hřmot tisíců kopyt. Byl to úžasný pohled, jak cválali rudým oparem, koleno na koleni, kůň vedle koně. Kulomety a pušky řvaly, 4. brigáda se však řítila dále. Poslední stovky metrů byly zběsilý trysk, jednotky v bezchybné řadě.

Vyřítili se do svahu, turecké bajonety šly koním po břichách. Slyšeli jsme šílené výkřiky, když se muži vrhali do zákopů. Druhý regiment se řítil dál. Triumfální křik hlasů a kopyt se nesl z kopce dolů přímo do města, Beerševa padla.“ Daleko většímu městu také hrozil pád, ale pád revoluční.

1. listopadu panoval v Petrohradě nepokoj, když maximalisté hrozili ozbrojeným povstáním. To bylo radikální křídlo socialistických revolucionářů, aktivní hlavně na začátku století. Jejich název vznikl z jejich požadavku na plnou implementaci úplné socializace očekávané revoluce. Také daleko příznivěji než ostatní revolucionáři nahlíželi na terorismus, schvalovali politický teror, útoky na členy vlády, vyvlastnění, třeba bankovní loupeže, a ekonomický teror, útoky na majetek nebo šéfy továren.

Byli často přirovnáváni k anarchistům, i když oni sami toto odmítali, protože obecně věřili v revoluční diktaturu a odmítali parlamentní demokracii v jakékoliv podobě a upřednostňovali tajnou disciplinovanou organizaci, která bude ovládat populaci. Frakce byla téměř zničena zatčeními v letech 1906 a 1907 po neúspěšné ruské revoluci v roce 1905.

Nebyli však jediní, kdo spřádal plány. Lenin se konečně vrátil do Ruska ze svého finského exilu, hladce oholený a maskovaný v paruce s brýlemi, aby vedl bolševiky a naplánoval definitivní pád Kerenského vlády. Minulý týden se sešel bolševický centrální výbor a v poměru 10:2 schválil okamžité ozbrojené povstání. Konečně se shodli, že k němu dojde příští týden na celoruském kongresu sovětů.

Spojenci Ruska byli samozřejmě možností pádu Kerenského vlády znepokojeni, což mohlo vést k odpadnutí Ruska z války. V Británii byla 2. listopadu vydána Balfourova deklarace. Byl to dopis ministra zahraničí lorda Balfoura lordu Rothschildovi, který vyjadřoval britskou podporu pro národní židovský stát v Palestině. Finální diskuze vedoucí k veřejnému prohlášení se týkaly toho, jak motivovat ruské židy, aby své spoluobčany přesvědčili dále bojovat.

Plukovník Alfred Knox, britský pozorovatel v Rusku, si do deníku zapsal: „Zjevně není nejmenší naděje, že by ruská armáda ještě někdy bojovala.“ Pracovník britského ministerstva zahraničí, Ronald Graham, minulý týden Balfourovi napsal: „Téměř všichni ruští židé jsou sionisté, a pokud je přesvědčíme, že úspěch sionistických cílů závisí na podpoře od spojenců a vyhnání Turků z Palestiny, dostaneme do svých řad velice silný element.“ Tři přední sionisté byli nyní vysláni do Petrohradu, aby získali ruské židy pro spojenecké cíle.

Britský náměstek ministra vnitra věřil, že do jara bude situace pod kontrolou. Ať ale bude Rusko ještě bojovat nebo ne, k boji se tento týden přidal nový spojenec. 2. listopadu byl u Bathélemontu na frontě vystřídán francouzský prapor Američany. Bylo to poprvé, kdy do boje zasáhly jednotky americké armády. Dalšího rána byla jedna z jejich pozic ostřelována a napadena bavorským praporem.

Američané byli přečísleni v poměru 4:1 a tři z nich byli zabiti. Zemřeli také dva Němci a jeden dezertoval, ale Němci dokázali 12 Američanů zajmout. Ostatní Američané zůstali značně pobledlí a s pohledem plným hrůzy. Generála Pershinga zpráva o útoku údajně rozplakala. Vyšetřování došlo k závěru, že Američané nebyli plně připraveni a měli by být z fronty staženi. Tak týden končí, Kanaďané v Belgii jsou frustrovaní, Australané a Novozélanďané vítězí na Středním východě, Němci pokračují v průlomu v Itálii a jsou spřádány plány na puč v Rusku a židovský národní stát v Palestině.

A co ten americký prapor, který dostal na starost úsek fronty? Nevím, jestli vás jakýkoliv výcvik mimo bojiště může skutečně připravit na brutální realitu moderní války. Svět taková masová, neosobní, anonymní jatka nikdy dříve neviděl. Je jen jediný způsob, jak se na takový boj připravit.

Den po dni, měsíc po měsíci to zažít na vlastní kůži. To samozřejmě přinese smrt desetitisícům vašich mužů. To se ale pro opravdový výcvik Američanů bude muset odehrát. Jestli chcete vědět více o Američanech, co bojovali v Evropě a nevrátili se domů, zde je naše epizoda o vojenském hřbitově Meuse-Argonne. Patr(e)onem týdne je Karen Eastman. Pomozte nám na Patreonu pořad vylepšovat a získejte zajímavé odměny. Na viděnou příště!