Bitva o Polygon WoodVelká válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 94
98 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:40
Počet zobrazení:1 437
Na západní frontě začínají být Němci znepokojeni britskými úspěchy proti jejich pružnému systému obrany, na nebi nad frontou proběhne jeden z nejslavnějších leteckých soubojů a Italům se díky intrikám v řadách rakousko-uherské armády naskytne jedinečná příležitost.

Přepis titulků

Během více než tří let této války vojáci a armády pro vítězství neúspěšně zkusili téměř vše. Co ale zkusit opak? Co pro ukončení války prohrát? Co zkusit vlastizradu? Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden jsme viděli revoltu ruské baltské flotily, ruských vojáků ve Francii a také egyptských dělníků ve Francii. Bojovalo se na libyjské frontě a opět ožila bitva u Passchendale s britským vítězstvím, které patrně nalomilo německý systém pružné obrany.

Tyto britské útoky 20. září dokázaly získat a udržet většinu svých cílů a způsobily velké ztráty německým zálohám, které podnikaly protiútoky s použitím taktiky úderných oddílů. Plán britského generála Herberta Plumera dokázal zdánlivě nemožné, když z hloubky německých obranných pozic učinil jejich nevýhodu svými krátkými postupy a následným opevněním místo pokoušení se o průlom. Čím dále nyní německé zálohy postupovaly, tím byly méně efektivní a více neorganizované.

Britský premiér Lloyd George tento týden navštívil frontu, kde narazil na atmosféru nadšení. Britský velitel Douglas Haig vypadal téměř rozjařeně. Plumer během týdne přesunul dělostřelectvo vpřed a 26. září zahájil bitvu o Polygon Wood. Útočit bude opět jeho 2. armáda, obsadit Polygon Wood a Zonnebecke má za úkol 1.

sbor ANZAC, zatímco křídla budou udržovat linii postupu. Proběhla ohromující dělostřelecká baráž a v 5:50 ráno zaútočila na šestikilometrové frontě pěchota. Svých cílů dosáhla poměrně snadno, na křídlech, zejména na jižním, to bylo ale složitější, protože Němci den předem podnikli preventivní útok. Boj byl podle očekávání tvrdý a brzy přišly německé protiútoky.

Nad bojištěm ale celý den létala britská a francouzská letadla, bombardovala a střílela, na co se dalo, a všimla si přísunu německých záloh. Protiútoky tak proti dělům a letectvu selhaly a utrpěly těžké ztráty. Britové se po postupu o 800 metrů zakopali a opevnili. Polygon Wood byl úspěchem, ale za cenu vysokých ztrát. Britové ten den přišli o více než 15 000 mužů na kratší frontě při útoku méně divizí než minulý týden.

Ztráty byly tedy poměrně vyšší. Němci téměř bezmocně přihlíželi, jak se Britové opevňují po obsazení dalších německých opevněných pozic. Co mohou v budoucnu udělat, aby jejich další obranné pozice nepadly po krátkých postupech do britských rukou? Německý generál Erich Ludendorff o 26. září napsal: „Den těžkých bojů se všemi okolnostmi, které by mohly přinést naši porážku. Možná dokážeme ustát ztrátu území, ale opět byly těžce zredukovány naše bojové síly.“ Ludendorff byl značně znepokojen.

A tento týden ztratil i jedno z největších německých leteckých es. 23. září proběhl jeden z nejslavnějších leteckých soubojů celé války, když byl německý letec Werner Voß se 47 potvrzenými sestřely napaden hlídkou letounů S.E.5. „Trojplošník kroužil mezi šesti letouny S.E.5. V jednu chvíli byl uprostřed čar vykreslených trasovacími náboji vypálených z minimálně pěti letadel současně.

A každé mělo dva kulomety. Rozhodnutím pustit se do boje ukázal Voß nevídané odhodlání a statečnost. Výsledek byl ale nevyhnutelný. Po deseti minutách zuřivého leteckého boje, ve kterém byla většina S.E.5 poškozena, bylo Voßovo letadlo zasaženo a začalo prudce padat, narazilo do země a rozbilo se na padrť.“ A na italské frontě se nedávno stalo něco, co jsem dosud neměl čas zmínit.

V Suganském údolí se bojovalo v letech 1915 a 1916, než se fronta stabilizovala poblíž Carzana. Bylo to strategicky důležité místo, více než rok tu byl ale klid. V červenci tak rakousko-uherský voják proklouzl ostnatými dráty a přišel za Italy. Měl u sebe zapečetěnou obálku a řekl, že přichází vyjednávat. Obálka obsahovala plány rakouských pozic a zprávu podepsanou někým jménem Paulino, který říkal, že chce Italům pomoci.

Velitelem místní rozvědky byl major Cezare Finzi a jeho informace potvrzovaly, že tato mapa je pravdivá. Bylo tak domluveno setkání s Paulinem. Ukázalo se, že Paulino je slovinský poručík Ljudevit Pivko, který byl členem tajné skupiny v rakousko-uherské armádě s názvem Sokol. To byla slovanská nacionalistická skupina, jejímž cílem bylo, aby Itálie zvítězila. Zrádce Pivko poukázal na to, že italský průlom v Suganském údolí by obsadil Trento a v kombinaci s útokem ze západu by přepůlil trentský výběžek.

Myslel si, že by ho podpořili někteří důstojníci a také Srbové, nikoliv však bosenští muslimové a Chorvati. Finzi odpověděl, že když Pivko sežene podporu a dodá další informace, možná mohou něco podniknout. Finzi byl výjimkou mezi italskými důstojníky v tom ohledu, že chtěl nejen porážku Rakouska-Uherska, ale jeho úplný rozpad.

Pivko provedl, co slíbil, a se svou sítí 52 kontaktů během srpna připravil plán na průlom fronty u Carzana. Italové zaútočí se 30 až 40 tisíci muži, a pokud obsadí město, než dorazí posily, budou kontrolovat celou nížinu. Finzi se ale bál, že informace unikne, pokud standardně kontaktuje velitelství, takže zkusí rovnou oslovit vrchního velitele Luigiho Cadornu.

Cadorna byl ale zaneprázdněn plánováním ofenzivy z minulého týdne, Finzi se tak obrátil na velitele svého sektoru fronty, generála Etnu. Rakušané ale předvídali Cadornovu ofenzivu a převeleli kvůli ní jednotky z Tyrolska. Pivko tvrdil, že nyní je jedinečná příležitost na úspěch. Etna ale tuto myšlenku nebere příliš vážně a přemýšlí jen o malém útoku lokálního rázu. Pivko má nyní detailní plány pro italský útok, včetně časového rozvrhu, počtu vojáků, sabotáží komunikací a ostnatých drátů a všeho možného.

Rakousku věrné jednotky budou dokonce otráveny opiáty namíchanými do pití a předsunuté jednotky chloroformem. Finzi se začátkem září konečně dostane ke Cadornovi, ale Cadorna souhlasí s Etnou a jeho plánem na omezený útok v Suganském údolí bez současného útoku ze západu, což Finziho značně zklamalo. Pivkův plán je zatím zrazen českým komplicem, úřady ale nakonec za údajnou lež zatýkají právě tohoto komplice.

Nedlouho poté dokonce rakouský císař Karel osobně Pivkovi řekl: „Mrzí mě, že někdo chtěl vrhnout stín podezření na jednoho z mých nejchrabřejších důstojníků.“ 15. září Pivko předal informaci, že jeho prapor bude brzy převelen, takže Italové musí zaútočit okamžitě. Finzi řekl, že to proběhne do dvou dnů, a brigádní generál Zincone souhlasil.

Italové mají se sedmi armádními sbory velkou početní výhodu. Rakouská část plánu proběhla jako po másle, silnice přes zemi nikoho je nehlídaná a volná. Italské jednotky ale nevěří svým rakouským průvodcům, a i když předsunuté jednotky obsadí Carzano, hlavní síla nedorazila a silnice je vyklizena. Ukázalo se, že Zincone své muže vyslal v jenom zástupu a souběžném klikatém zákopu místo po nebráněné silnici.

Ani s příchodem úsvitu hlavní italská síla ještě nedorazila. Zincone celou operaci odvolává, odvelí své muže zpět a nechá předsunuté síly s jejich průvodci na holičkách. Pivko a 300 Bosňanů jsou zajati Italy. Předsunuté síly se vzdají Rakušanům. Záležitost je poté vyšetřována a Zincone a Etna jsou zbaveni velení. Akce skončila naprostým fiaskem a ještě dlouho po válce Cadorna tvrdil, že ho nic za celou válku nerozzlobilo více než Carzano.

K zlosti měl dobrý důvod. Co mohlo být rozhodujícím průlomem a vzpruhou pro morálku, nakonec skončilo debaklem kvůli neschopnosti v řadách vrchního velení italské armády. A na konci týdne daleko na východě britské jednotky poráží Osmany poblíž Ramadiyi na Eufratu, zajmou jejich velitele, 3455 vojáků a získají 13 velkých děl. Takže celkově dobrý týden pro Brity na východě i na západě a špatný týden pro Němce.

A neúspěšný pokus pomoci Italům vlastizradou proti Rakousku-Uhersku, i když to už proběhlo minulý týden. A ještě něco se stalo tento týden. Dnes, nyní v roce 2017, 28. září mám narozeniny. Dokonce v den, kdy tento díl vyjde, mám 50. narozeniny, takže jsem přesně o polovinu mladší než události, o kterých mluvím. Když si to vezmeme takhle, tak tyto věci vůbec neproběhly tak dávno.

Snad jsme se poučili. A všechno nejlepší! Jestli chcete vědět více o Luigim Cadornovi, jedné z hvězd našeho seriálu, zde je speciální epizoda o něm. Patr(e)onem týdne je Bernd Schumacher. Díky za vaši podporu, bez vás by seriál nemohl vznikat. Na viděnou příště!

Komentáře (2)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Ok, Italové vyhrávají titul nejneschopnějšího armádního velení první světové války :D

31

Odpovědět

A co R-U? Zrádce byl dokonce pochválen samotným císařem :D

10
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK