Thumbnail play icon

Bulhaři se opevňují u Dojranského jezeraVelká válka

Přidat do sledovaných sérií 92
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:48
Počet zobrazení:3 263

Na západní frontě relativní klid, USA přerušují diplomatické styky s Německem, Britové vysílají úspěšnou expedici proti senusským kmenům v Africe, zatímco v Makedonii naráží na velice nepříjemné překvapení.

Přepis titulků

Válka se dále rozrůstala a přidávalo se více a více zemí. Tento týden podnikne jeden neutrální národ velký krok směrem k válce. Tento týden USA přeruší diplomatické styky s Německem. Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden Německo spustilo neomezenou ponorkovou válku, kdy bude každá loď ve válečné zóně bez varování potopena, na všech evropských frontách probíhaly ojedinělé střety a s odstoupením ministra zahraničí pokračoval politický neklid v Rusku.

Začněme hlavní novinkou tohoto týdne. 3. února 1917 Spojené státy americké přerušily diplomatické styky s Německem a velvyslanci byli povoláni domů. Toto byl nevyhnutelný důsledek obnovení neomezené ponorkové války z německé strany, které porušilo dohodu, která následovala potopení lodi Sussex v roce 1915. Nyní nejsou žádná plavidla ve válečné zóně v bezpečí před potopením.

Americký prezident Wilson Kongresu řekl, že pokud budou ztraceny americké životy, požádá o prostředky pro jejich ochranu. Také nabádal další neutrální státy k přerušení diplomatických styků s Němci. Většina odmítla, i když Brazílie, Čína, Chile a Argentina Německo informovaly, že k tomu v případě ohrožení jejich plavidel přistoupí. Nicméně první potopená americká loď po vyhlášení neomezené ponorkové války byla 3.

února nákladní loď Housatonic. Před potopením lodi ji posádka ponorky varovala, umožnila posádce nastoupit do člunů a následně je odtáhla 150 kilometrů směrem k pevnině. Když se objevila britská hlídková loď, vyslala ponorka signál pro její upozornění, než zmizela pod hladinou. Podle nových pravidel měl Housatonic být potopen bez varování. To mohlo vypadat slibně, ale byl to jen vstřícný čin vůči neutrální lodi, která vyplula z přístavu před vyhlášením neomezené ponorkové války, a nebude se opakovat.

Loď Eavestone byla potopena a posádka byla při nástupu do člunů ponorkou ostřelována. Kapitán a tři námořníci, z toho jeden Američan, byli zabiti. Co bylo jednoznačným porušením Sussexské dohody, bylo torpédování parníku California u irského pobřeží s 230 lidmi na palubě, včetně několika Američanů.

Mezi 41 oběťmi nebyl žádný Američan, ale útoky bez varování na lodě s cestujícími, bez ohledu na ohrožení amerických životů, byly hlavní příčinou krize mezi Německem a USA. California šla ke dnu během 9 minut a neproběhl žádný pokus o záchranu cestujících. Tento jasný čin, jasný čin takového druhu, na který Wilson čekal, než mělo vypuknout otevřené nepřátelství, jen přiblížil bod zlomu.

Lodě Japonský princ a Mantola byly potopeny bez varování, a i když to byly britské parníky, na Japonském princi bylo 30 Američanů, kteří však byli zachráněni. Potopení Mantoly pak přežil americký lékař. Toto byly válečné činy, samy o sobě dobrý důvod pro vyhlášení války. Prozatím byly jednotlivé německé přečiny ignorovány, co ale přinese jejich souhrnný efekt?

Toto vše teprve začínalo, něco jiného ale tento týden končilo. Na libyjské frontě, asi nejpřehlíženější frontě celé války, Osmany podporované senusské kmeny již přes rok v Egyptě obtěžovaly Brity. Tento týden ale vyrazila britská expedice svrhnout senusského vůdce, Sajjida Ahmada. Ke střetu došlo v oáze Siwa. Senussové byli po celodenní bitvě poraženi a v noci se stáhli směrem k Shiyatě.

Britská jízda jim ale odřízla cestu obsazením Munasibského průsmyku a zahnala kmeny k ústupu jižně do vyprahlé pouště. Moc Senussů v západní části pouště byla minulostí. Britové měli ale problém na jiné frontě, která se po zimě probouzela, na makedonské frontě. Východně od Dojranského jezera bulharská 9. divize "Pleven" před několika měsíci zaujala obranné postavení. Veleli jí generálmajor Stefan Nerezov a plukovník Vladimir Vazov, který bude brzo povýšen na generála a velení převezme.

Cílem Vazova a většiny bulharských velitelů byla ofenziva směrem k Soluni, která vyžene spojence z Řecka a frontu zruší. S tím nesouhlasilo německé velitelství. Podle jejich názoru musela být fronta zachována, aby držela spojenecké jednotky mimo západní frontu. To bylo pochopitelné, protože spojenci posílali do Soluně statisíce mužů.

Když neměla přijít žádná velká ofenziva, Vazov se rozhodl vybudovat řádné obranné pozice. Požádal Německo o poskytnutí stavebních materiálů jako beton, což Němci rádi splnili. To, co Vazovovi muži během zimy a jara vybudovali, byla možná nejpůsobivější obranná linie celé války. Její součástí byly dvě nové hlavní pozice se dvěma souvislými liniemi zákopů, které byly až dva metry hluboké a propojené komunikačními cestami.

Před nimi byly dvě linie ostnatého drátu, za nimi betonové galerie, ze kterých mohlo pálit dělostřelectvo, nebo na nich mohlo být uloženo střelivo. Před hlavními pozicemi byly menší opevněné body, zatímco druhá linie pozic byla dva až pět kilometrů v týlu. Předsunuté pozice se nazývaly "zemljaky", což byly malé kopce propojené zákopem.

Měly malou posádku, ale byly plné kulometů. Jejich účel byl zbrzdění postupu nepřítele a jeho zdržení na místě před první linií, kde byl zranitelný. Vazov také nařídil stavbu betonových bunkrů, některé až 17 metrů pod zemí. Ty byly dost velké pro celou 9. divizi, všech 34 000 mužů. Celková délka zákopů byla v desítkách kilometrů a bulharští historici tvrdí, že to je více, než výkopy při stavbě sofijského metra o devadesát let později.

Za frontou pak Vazov založil farmářské osady. Ty byly poměrně daleko, vojáci v nich ale pěstovali jídlo a chovali dobytek. To bylo kvůli nestabilnímu systému dopravy a blízký zdroj čerstvých potravin byl pro morálku vojáků neocenitelný. Britové o tom všem neměli ani tušení, dokud tento týden, 9.

února, nezaútočili na bulharské pozice. Na začátku sice slavili úspěch, ale protiútok je zcela odrazil. Také je to přimělo přemýšlet, co by museli podniknout, aby prolomili bulharské linie. Zajímavé, jak obranné pozice na nových frontách začínají připomínat ty na dlouho nehybné západní frontě, kde tento týden pokračovaly menší útoky.

3. února východně od Beaucourt, severně od řeky Ancre, Britové na kilometr dlouhé frontě postoupili o 500 metrů a získali 100 zajatců. Dalšího dne ve stejné oblasti Britové získali 500 metrů zákopů a dalších 100 zajatců. Na italské frontě proběhly podobné střety, 6.

února proběhla v Astickém údolí intenzivní dělostřelecká palba. V Saganském údolí byl odražen rakouský útok na italskou pozici na Monte Maso. Při ústupu Rakušané nechali na místě své zbraně a střelivo. Dalšího dne se na pravém břehu Brenty Rakušané pokusili o další útok, ale nepřekonali odpor italské pěchoty a polních baterií. 9. února východně od Gorice Rakušané zaútočili na italské pozice a zajali 1000 Italů. Pár poznámek na konec týdne. 4.

února se osmanským velkovezírem stal Mehmed Talaat Paša, když kvůli špatnému zdraví odstoupil Said Halim. To je zhruba ekvivalent pozice premiéra. Talaat byl dříve ministrem vnitra a financí a je jedním ze tří pašů, kteří říši ve válce vládli. Byl to on, kdo nařídil deportaci arménských intelektuálů v roce 1915 v Konstantinopoli, což je vnímáno jako oficiální začátek arménské genocidy. Takový byl týden, senusské kmeny poražené v severní Africe, Britové narážejí na překvapivě silné bulharské obranné pozice v Makedonii, menší střety v Itálii a na západě a nový osmanský premiér.

A USA přerušují diplomatické styky s Německem. A Němci potápějí lodě s civilisty z neutrálních USA. Co bude následovat? Zdá se, že USA má na výběr ze tří možností. Nedělat nic a nechat své lidi umírat, což bylo nepřijatelné, zastavit dopravu a obchod, včetně výnosného obchodu se spojenci, a omezit právo občanů na cesty po moři, o čemž Kongres opravdu přemýšlel, ale Wilson to odmítl, takže také nepřijatelné, nebo jít do války a bránit se.

Takže od tohoto týdne to vypadá, že se válka bude ještě rozrůstat a bude ještě krvavější. Šílenství. Jestli chcete vědět více o Bulharsku a proč se připojilo ke Čtyřspolku, zde je náš speciál o něm.

Patr(e)onem týdne je Adam Vartanian. Děkujeme za podporu Patreonu, můžete si koupit i naše oficiální zboží. Na viděnou příště.

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK