Mechanizovaná válka v MezopotámiiVelká válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 91
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:44
Počet zobrazení:2 718

Britové se opět o něco přibližují Kut-Al-Amaře, v Toplici začíná srbské povstání proti bulharským okupantům, Němci na západě překvapivě ochotně ustupují a státy dotahují k dokonalosti propagandistickou mašinerii.

Přepis titulků

Každý bojující národ měl touto dobou v provozu propagandistickou mašinerii. Noviny říkající lidem přesně to, co potřebovali slyšet, aby byli přesvědčeni o nutnosti pokračování v boji. A když ani to nestačí, je načase zařadit vyšší rychlost. Je načase založit resort informací. Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden Britové postupovali v Mezopotámii a vyčistili pravý břeh Tigridu od nepřátel u Kut-Al-Amary.

Akce ruských letadel na východní frontě, šarvátky na západě a zadržení neutrálních Američanů jako válečných zajatců Němci. A toto následovalo. Vypadalo to, že do Mezopotámie dorazila moderní mechanizovaná válka, když britské dělostřelectvo přemohlo všechny osmanské protiútoky při postupu po Tigridu na Kut-Al-Amaru. Osmané ale pořád drželi silné pozice u Sanniyatu.

Osmanský velitel, generál Halil Paša, byl ale příliš optimistický ohledně obranných schopností svých vojsk a poslal několik divizí na perskou frontu. Nyní měl příliš málo mužů na odražení Stanleyho Mauda a jeho čerstvé reorganizované armády. Maudův plán byl vyhnout se přímému útoku na Sanniyat a překročit Tigris výše po proudu u Shumranského ohybu. To bylo riskantní, Maude byl ale dobře připraven se třemi pontonovými mosty a útokem pro odvedení pozornosti u Sanniyatu, který Osmany zdržel na místě.

V 5:15 ráno 23. února Britové zaútočili, osmanská palba byla intenzivní, Britové ale předmostí udrželi dost dlouho, aby umístili pontonový most. Když si Osmani uvědomili, co se děje, opustili Sanniyat, aby nebyli odříznuti. A s koncem týdne začali opouštět i samotnou Kut-Al-Amaru. A další armáda byla nucena ustupovat, německá na západní frontě.

17. února Britové postupovali na obou březích řeky Ancre a zajali 761 německých vojáků včetně 12 důstojníků. Během předběžného ostřelování britský dělostřelecký seržant vylezl ze zákopu s telefonem, ukryl se v kráteru blíže k nepříteli a pomáhal řídit baráž, která zničila překážky z ostnatého drátu. Podobné útoky pokračovaly celý týden. 20. února novozélandské jednotky jižně od Armentières postoupily o 300 metrů a ničily zákopy a opevnění.

Jihovýchodně od Yper Britové po zběsilém boji postoupili o 500 metrů, získali 114 zajatců a několik kulometů. Neustálý tlak na Němce od začátku února přinášel daleko lepší výsledky, než britský maršál Douglas Haig očekával. Němci museli opustit své pozice na Ancre a přesunuli se na nové pozice na bapaumském hřebenu. To byl ústup o asi pět kilometrů a Britové bez boje získali několik pevností.

Němci zachránili svá děla, ale zničili sklady munice s velkými zásobami, které nemohli odnést. Tento týden se začalo zdát, že Němci mají něco za lubem, ale mlhavé počasí bránilo britským letadlům zjistit co přesně. Němci skutečně něco za lubem měli, ale když Britové netuší co, nevíme to prozatím ani my. Koncem týdne se stala další věc, která měla mít významné důsledky. Během posledních týdnů jsem hodně mluvil o situaci mezi Německem a Spojenými státy, zejména od vypovězení diplomatických styků z americké strany.

A minulý měsíc jsem zmínil telegram poslaný německým ministrem zahraničí Zimmermannem německému velvyslanci v Mexico City. Telegram navrhoval alianci mezi Německem a neutrálním Mexikem, aby Mexiko vyhlásilo válku USA. Němci by poskytli finanční podporu a Mexiko by získalo zpět svá území v Texasu, Arizoně a Novém Mexiku.

Závažná intrika, přimět neutrální zemi k útoku na druhou, aby ta druhá nevyhlásila válku vám. Každopádně, německý transatlantický kabel byl přerušen, Zimmermann tedy použil britský kabel, který mu prezident Wilson poskytl pro vedení vyjednávání. Poslal zakódovaný telegram. On ani zbytek německého velení nevěděli, že Britové kód dávno prolomili a čtou jejich transatlantické telegramy.

A tento byl bomba. Kdyby se dostal na veřejnost, byl by pro propagandu silnou zbraní. Ale kdyby se dostal na veřejnost, prozradil by, že Britové kód prolomili. Britská rozvědka tedy skoro měsíc s telegramem nic nedělala. Až tento týden vymysleli, jak vysvětlit, jak se k telegramu dostali. Předstírali, že ho získali z přepadené lodi.

23. února 1917 Arthur Balfour, britský ministr zahraničí, sdělil obsah telegramu americkému velvyslanci v Londýně, který ho předal Robertu Lansingovi, ministru zahraničí, který ho předal prezidentu Wilsonovi. Wilson byl rozzuřen, souhlasil ale s držením obsahu v tajnosti, dokud nebude nejvhodnější doba pro jeho zveřejnění. Zvládání propagandy bylo s pokračující válkou čím dál tím důležitější. Před rokem 1917 se země jako Francie, Británie a Německo spoléhaly na vcelku jednoduchou cenzuru novin.

Říkaly lidem, že válka pokračuje dobře a nepřítel je ztělesněným zlem. Z dnešního pohledu se to může zdát až směšné. Němci tvrdili, že se brání hordě národů, které chtějí Německo zničit. Britové a Francouzi tvrdili opak, že brání civilizaci před Němci, kteří chtějí ovládnout celý svět.

Obě strany vykládaly hrozivé příběhy o zvěrstvech páchaných nepřáteli. Psaly se příběhy Němcích, kteří francouzským chlapcům sekají ruce, aby se nestali vojáky. Na druhé straně jste slyšeli o Rusech, kteří v Prusku otravují jezera. Že Britové a Francouzi německým zajatcům vypichují oči. Médiím lhal a manipuloval s nimi každý. V novinách se objevily desítky let staré snímky z ruských pogromů proti židům jako nové snímky toho, co Němci páchají v Belgii.

Věci se ale pomalu začínaly měnit. Britská vláda se zaměřila na pacifisty a muže odpírající vojenskou službu. Vůdci pacifistů byli při přednáškách dělníkům zatýkáni. To se dělo v reakci na čím dál častější stávky a protesty. Ignorovalo to ale skutečné příčiny, dlouhou pracovní dobu v těžkých podmínkách, rostoucí náklady na život a nedostatek jídla.

Stávkující byli viněni z velezrady a vláda začala vyvíjet metody, jak přimět veřejnost k poslušnosti. Tento měsíc v Británii premiér David Lloyd George zakládá resort informací pro lepší kontrolu nad obsahem sdělení veřejnosti. Brzy založí Národní komisi pro válečné cíle, která navzdory svému názvu byla namířena proti domácímu odporu. "Cílem komise je přesvědčit dělníky, že s barbarským nepřítelem není možné vyjednat mír."

Domácí odpor ale nebyl jen v západní Evropě. Tento týden začalo Toplické povstání. To bylo srbské povstání proti bulharské nadvládě v okupovaných územích na Balkáně. Kosta Vojinović, který v létě založil hnutí odporu, a Kosta Pećanac, který byl do Toplice dovezen za stejným účelem, toto povstání vedli. Srbové byli obecně rozzlobeni ohledně své denacionalizace na okupovaných územích.

Srbský jazyk a tradice byly zakázány, školy zavřeny a knihy páleny. A nyní Bulhaři oznámili, že budou Srby verbovat do své armády. Mnoho odvedených uteklo do hor. Tam došlo k prvním konfliktům s bulharskými silami a z velitelství v Kopaoniku 21.

února Vojinović a Pećanac vyhlašují povstání. Takový byl týden. Britové se blíží ke Kut-Al-Amaře, postupují na západě, když se Němci stahují, i když tento postup byl podezřele snadný. Akce na italské frontě 10. února východně od Gorice, kdy rakouské síly dosáhly italských zákopů a zajmou 15 důstojníků a 650 vojáků. A založení nového resortu pro propagandu. Británie nebyla jediná, kdo zakládal nové resorty a zaváděl nové metody propagandy.

Nový francouzský resort pro propagandu šířil zprávy o německých zvěrstvech a to, že válka je křížovou výpravou za spravedlnost a svobodu. V Německu generál Ludendorff zavedl program pro šíření patriotismu, aby přesvědčil sklíčenou a hladovou německou veřejnost, že to jsou oni, kdo zachraňuje civilizaci. Zde je jeho citát o propagandě: "Dobrá propaganda musí přijít ještě před politickými činy.

Musí vládě zametat cestičku a nenápadně utvářet veřejné mínění. Než jsou politické cíle proměněny v činy, svět musí být přesvědčen o jejich nezbytnosti a morální správnosti." Můžete se domyslet, jaké to bude mít dlouhodobé dopady, když je propaganda předkládána jako skutečnost. Propagandisté tím zajistili, že kdokoliv válku prohraje, bude si připadat naprosto a nenávratně ukřivděn, a kdokoliv válku vyhraje, bude mít velmi složité v jednání s poraženými zachovat racionalitu a zdravý rozum.

Další strašný aspekt moderní války. Důležitým nástrojem propagandy byly jako poměrně nové médium filmy. O jejich použití v propagandě je tento náš speciál.

Patr(e)onem týdne je Geovana Ramirez. Podpořte nás na Patreonu nebo nákupem našeho zboží. Také nás sledujte na Facebooku pro další informace o válce a o mně. Na viděnou.

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK