Rumunsko vstupuje do válkyVelká válka

Jakkoliv se to zdá nemožné, tato válka se stále rozrůstá. Tento týden se po vstupu Rumunska do války otevře nová fronta v jihovýchodní Evropě. Jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden na Sommě Francouzi obsadili Maurepas. Bulhaři byli zastaveni v Makedonii a Rusové v Karpatech, zatímco další Rusové na jihu dobyli Bitlis a Mus od Osmanské říše. Toto se stalo potom. Spojenci si minulý týden připsali na Sommě zisky, ale tento týden jsou na tahu Němci.

31. srpna zahájili největší protiútok za dva měsíce kampaně na Sommě. Na výběžku kolem Delvillského lesa rozpoutali dunivou dělostřeleckou palbu a poté vyrazila pěchota. Vytlačili Brity ze zbytků lesa a během pár hodin ztratili Britové veškeré území, které dobyli v druhé polovině srpna. V německé armádě došlo tento týden k velké změně. Tento týden přišel o místo náčelník štábu Erich von Falkenhayn a 29.

srpna byl nahrazen Paulem von Hindenburgem, přičemž jeho pravá ruka Erich Ludendorff byl jmenován generálem týlového zabezpečení. Falkenhayn ztrácel podporu během roku a s tím, jak Verdun, jeho počin, pokračoval se stovkami tisíc německých ztrát. Měl kopu nepřátel v německé vládě a ve vrchním velení, kteří se jej již nějakou dobu snažili zbavit. Opakovaně také tvrdil, že se Rumunsko nepřidá ke Spojencům, alespoň ne do žní v polovině září.

Když se nyní připojilo, Falkenhayn skončil. 68letý Hindenburg byl nejobdivovanější osobou v německy hovořících zemích. Od vítězství u Tannenbergu v srpnu 1914, kde "zachránil Německo před ruskými hordami", byl velkým hrdinou. Také fyzicky byl nepřehlédnutelný, měřil skoro dva metry a pečlivě se staral o svou pověst. Nyní mohl provést velké změny v německé armádě i společnosti.

Ludendorff měl velice jinou osobnost. Byl chladný a neklidný, zatímco Hindenburg byl okouzlující a duchaplný. Ludendorff byl také skutečným workoholikem a něco si uvědomil. Enormní počet vojáků a materiálu Spojenců na Sommě jej přesvědčily, že aby německá armáda přežila, musí se reorganizovat. Nařídil vytvoření úderných praporů v každé armádě. Chtěl ztrojnásobit výrobu dělostřelectva a kulometů, zdvojnásobit produkci zákopových minometů a všechno chtěl stihnout do května 1917, kdy předpokládal další velkou spojeneckou ofenzívu.

Ale pro to všechno musel on a Hindenburg silně zasáhnout do německého průmyslu. Jejich průmyslové a propagandistické směřování bylo nazváno Hindenburgovým programem. Už tento týden 31. srpna bylo vydáno memorandum zdůrazňující německý nedostatek mužů a materiálu a uvádělo, že: "Lidé musí být více a více nahrazováni stroji."

Správa válečné ekonomiky bude centralizovaná, armáda propustí zkušené pracovníky do průmyslu. A předním a hlavním úkolem bude dramatický nárůst výroby. Rovněž 29. srpna Hindenburg a Ludendorff naléhali na císaře, aby okamžitě započal neomezenou ponorkovou válku nehledě na důsledky s USA nebo Skandinávií. Ale to se nestalo.

Zatím. Během dvou týdnů vznikne Svrchované válečné velitelství a Hindenburg účinně převezme kontrolu nad armádami Centrálních mocností. Dokonce i Enver Paša, osmanský ministr války, a bulharský car Ferdinand byli na konferenci a krok schválili. A řekl jsem, že se Rumunsko připojilo do války. Připojilo. 27. srpna Rumunsko mobilizovalo a vyhlásilo válku Rakousku-Uhersku. 28.

srpna Německo vyhlásilo válku Rumunsku a Itálie Německu – to se opravdu stalo až teď. 30. srpna Osmanská říše vyhlásila válku Rumunsku a Bulharsko tak učinilo následujícího dne. Hlavním rumunským důvodem pro vstup do války bylo získání Sedmihradska, kde v Rakousku-Uhersku žily tři miliony etnických Rumunů. S příchodem letní ofenzívy proti Rakousku ruského generála Alexeje Brusilova, rozšířením rusko-rumunské hranice na rakouský účet a zdánlivě slibnou ruskou podporou a rakouským kolapsem, se rumunská nerozhodnost o zapojení do války vypařila.

Ale chcete něco vědět? Francie a Rusko podepsaly s Rumunskem 17. srpna tajnou dohodu, že až bude válka vyhrána, Rumunsko získá Sedmihradsko, Bukovinu, jižní Halič a kousek Maďarska, ale Francie se s Ruskem tajně dohodla, že až přijde čas, nebudou dohodu ctít. Opravdu. Ale i kdyby Rumuni věděli, že dohoda nebyla myšlena vážně, bylo opravdu hloupé vstoupit do války.

Podívejte se na jejich situaci. Mají Rakousko-Uhersko na severu, Bulharsko na jihu. A možná podpora ruské armády nebyla zárukou bezpečí. Proti Bulharsku nemohla ruská armáda udělat zhola nic. Rumunsko vstoupilo do války s 23 divizemi. Nezaútočili ale na Bulhary, na což Spojenci v Soluni spoléhali a což mohli mohli podpořit, ale postoupili do Maďarska přes sedmihradské Alpy.

Rakušané reorganizovali domobranu do armády generála Arze von Straussenburga a Němci vyšlou dvě armády na boj proti Rumunsku. Částečně německé a částečně bulharské. Jedna pod Falkenhaynem, toto byla jeho nová práce, a druhá pod Augustem von Mackensenem, který převálcoval Rusko a zmrzačil Srbsko v roce 1915. Dovede si představit stát proti Falkenhaynovi i Mackensenovi?

Taková byla první rumunská úloha ve válce. Bulharsko zaútočí na Rumunsko s německou pomocí z jihu pod Mackensenem a rakousko-německé jednotky zaútočí ze severu pod Falkenhaynem. Přesto na konci týdne Rumunsko okupovalo východní Sedmihradsko. Vtipné je, že Rumunsko jako Itálie bylo v roce 1914 členem Trojspolku. Ale Král Karel, který byl proněmecký a chtěl Německo ve válce podpořit, zemřel v říjnu 1914 a nová dynastie začala s Karlovým synovcem Ferdinandem, který usedl na trůn a který držel Rumunsko neutrální.

Zajímavé je, že Ferdinand byl původem Němec, a kvůli jeho zradě Německa připojením se ke Spojencům nechal císař Vilém odstranit jeho jméno ze seznamu rodu Hohenzollernů. Ale ruský generál Brusilov i ruský náčelník štábu Michail Alexejev si mysleli, že Rumunsko bude spíše přítěží než pomocí. Rumunská armáda byla na papíře velká, ale ve skutečnosti uboze vyzbrojená. Pět divizí nemělo žádné kulomety, zbylých 18 jich mělo nedostatek. A stejně tak měli nedostatek dělostřelectva a přepravních automobilů.

Měli zásobu munice jen na šest týdnů a vše ostatní muselo přijít z Ruska, což bylo hodně problematické, protože Rusko a Rumunsko používaly jiný rozchod železnic a k tomu je spojovaly jen dvě jednokolejné tratě. Norman Stone napsal: "Britští pozorovatelé si mysleli, že zapojení rumunské armády bude stejně účinné jako Schlieffenův plán." Když rumunské jednotky vstoupily do srdce Rakouska-Uherska, císař na chvíli zpanikařil a vyhrkl: "Válka je ztracena!"

A tady je pár poznámek na konec týdne. K 1. září klesla německá marka v New Yorku o 30 %. 28. srpna na mezopotámské frontě nahradil generál Stanley Maude generála Percyho Lakea jako britského vrchního velitele. Jestli se to zdá matoucí, tak podle některých zdrojů k tomu došlo již v červenci. A v Německé východní Africe vstoupili Britové 26.

srpna do Morogora. A skončil další týden. Otřes v německém vrchním velení a nové plány pro budoucnost německé armády. Silný německý protiútok na Sommě a rumunská okupace rakousko-uherského území. Neuvěřitelné si pomyslet, že se země stále připojují do války, ve které ztráty jen tohoto léta dosahují několika milionů. Rumunsko to samozřejmě vědělo a určitě vědělo, že jeho armáda se třeba té německé nemůže rovnat.

Ale Rakousko-Uhersko vypadalo slabé a také tu byla ta všudypřítomná hamižnost: "Pokud máme to území dobýt, musíme to udělat hned." Ale my víme, a měl do vědět i král Ferdinand, jaká cena za tu zemi bude zaplacena – stovky tisíc Rumunů zemřou. Jestli vás zajímá mocenský boj uvnitř německé císařské armády a jak se Falkenhayn poprvé střetl s Hindenburgem, podívejte se na tuto epizodu. Patr(e)onem týdne je Pushproop.

Skvělé jméno. Podpořte nás prosím na Patreonu, abychom tento pořad mohli ještě zlepšit. Můžete nás podpořit i zakoupením našich produktů, například legendární Foch you! pohlednice. Nyní k dostání i jako tričko. Uvidíme se za týden.