Shánění nových rekrutůVelká válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 96
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:108
Počet zobrazení:9 392

Válka trvala již tři měsíce a za tu doby ztratily válčící strany podstatnou část svých profesionálních armád. Začaly tak do svých řad verbovat náctileté studenty. A jak uvidíme, mnoho z nich zemřelo bezejmených a zapomnělých. 

Indy na konci videa mluví o nových speciálních epizodách, kde se bude věnovat jednotilým osobnostem války. První video o Červeném Baronovi má titulky přímo na jejich YouTube kanálu a vy jej můžete zhlédnout kliknutím na tento odkaz.

 

Přepis titulků

Tři měsíce a dva dny poté, co Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, zemřely v bitvách již stovky tisíc mužů. Tito muži byli profesionály nebo vycvičenými branci evropských armád, ale s jejich ztrátou a koncem války v nedohlednu byly válčící strany nuceny posílat nevycvičené rekruty, dokonce i náctileté nebo muže ve středním věku, umírat do bitev jako jehňata na porážku. Jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války.

Když jsme minule skončili, Němci ustupovali od Varšavy. Rakušané zaútočili a prohráli velkou bitvu o Ivangorod. Britové a Němci utrpěli obrovské ztráty v bitvě o Ypry. Belgičané udrželi řeku Yser a Japonci obléhali německý přístav Čching-tao. Dále to pokračovalo takto. Německý velitel Falkenhayn zformoval na západní frontě armádu z nových rekrutů, kterou poslal bojovat do Vlámska k městu Yper.

Jako nováčci čelili britským profesionálům a umírali po tisících, když ve velkých shlucích postupovali vstříc kulometům a rychlé palbě k pušek. Ale Němcům přicházely další tisíce nových rekrutů a těm se tento týden podařilo na severu vybojovat nějaké území a 24. října překročili řeku Yser. To byla pro Belgičany špatná zpráva, protože Němci si tak otevřeli cestu k moři.

Belgičtí velitelé navrhovali ústup, ale král Albert odmítl. Situace si žádala drastická opatření a poté, co padlo dalších 20 000 Belgičanů, něco drastického bylo učiněno. Stavidla na řece Nieuport byla otevřena a po několika dnech byl belgický venkov zaplaven na míle daleko až k městečku Diksmuide. Němci nedokázali projít a byli nuceni se stáhnout. Spojenecké levé křídlo bylo zachráněno a Albert nebyl jen králem, ale také národním hrdinou.

Jedna malá odbočka. Jednou z řidiček ambulance v oblasti kolem Nieuportu byla britská šlechtična Dorothie Feilding, která se za svoji práci na západní frontě stala první ženou oceněnou britskou medailí za statečnost. Obdržela také francouzský Croix de Guerre a belgický Řád Leopolda II. Jen jsem si myslel, že by zde zasloužila zmínku. Německé naděje na postup k moři byly teď stejně marné, jako britské naděje na zatlačení Němců hluboko do Belgie.

Dále na jihu se z bitvy na Yperském výběžku stala bitva o Yperský výběžek. Falkenhayn stále věřil ve vítězství a 27. skoro prorazil nepřátelské linie u Neuve Chappelle, ale dalšího rána byl v poražen indickými jednotkami. Němcům však stále přicházely posily a brzy začne další Falkenhaynova ofenzíva. Dobytí Ghevaultu pro něj bylo klíčové pro další postup u Yper a dále k moři. Francouzský generál Foch poslal v reakci jednotky na jih, aby ulevili obléhaným Britům, ale potrvá několik dní, než dorazí a Němci již zaujali pozice.

Na chvíli bych se teď podíval na britské vojáky. Když vypukla válka, Britové jako jediní měli plně profesionální armádu, ale kvůli své velikosti si z ní nepřátelé dělali legraci. Během třech měsíců však ukázala své schopnosti v boji, ale závod k moři a první bitva o Ypry značily konec britské profesionální armády a příchod odvodů, protože čísla vypadala následovně: Před třemi měsíci vedl britský velitel John French 84 praporů, každý po tisícovce mužů.

Na začátku listopadu mělo jen 35 praporů více než 200 mužů, 31 mělo mezi 100 a 200 a 18 praporů nemělo ani 100 mužů. Samozřejmě to nebyli jen Britové, kteří byli nuceni verbovat nevycvičené vojáky. V bitvách o Ypry a na řece Yser poslali Němci do bitvy desítky tisíc nových rekrutů bez žádné předešlé válečné zkušenosti nebo výcviku a jejich ztráty byly katastrofální.

Na německém hřbitově dobrovolníků poblíž Langemarcku leží v masovém hrobě těla 25 000 německých mladíků. Jsou tam náhrobky se jmény jako "Mušketýr Braun" a "Dobrovolník Schmidt" a v každém z těchto hrobů leží několik těl. Hřbitov je odkazem "kindermord bei Ypern" – Masakru nevinných u Yper, ke kterému došlo, když Němci v zoufalém pokusu o průlom poslali muže, kteří na bojišti neměli co pohledávat, proti Britům, nejlépe vycvičeným vojákům v Evropě.

Britové, jak jsme viděli, měli luxus dovážet posily z celého jejich impéria, ale to nebyli jediní. Rusko přiváželo posily až ze Sibiře a střední Asie a tyto posily, které přicházely již druhý týden, zvrátily válku na východě ve prospěch Rusů. Němci se stahovali po neúspěšném útoku na Varšavu. Uvědomili si, že početnou ruskou armádu nyní nepřemohou. Tvrdé boje se odehrávaly dále na jihu, kde se Rakušané po obrovské prohře stahovali od Ivangorodu.

Rakousko v této době čelilo nedostatku munice a dělostřelci mohli vystřelit jen čtyřikrát za den. K tomu se armádou šířila poraženecká nálada. Ta byla umocněna výskytem cholery mezi vojáky, která tento měsíc zabila skoro 4 000 mužů a oslabila mnoho dalších. Protože trvalo, než byla vakcína schválena a rozvezena, mnoho Rakušanů příznaky hrálo, aby se tak dostali z fronty.

Rakousko mělo problém také se Slovany, kteří se připojovali k ruské armádě, jejichž vojáci jim byli jako národ blíže než multikulturní Rakousko-Uherská říše. Bita na Visle, také známá jako bitva o Varšavu, skončila zvučným ruským vítězstvím. Němci a Rakušané byli zatlačeni zpět do pozic, ze kterých před několika týdny zahájili útok a Rusko tak Německu oplatilo porážky uplynulých dvou měsíců.

Ale na Rusko čekala kromě Německa a Rakouska-Uherska další výzva, protože 29. října zaútočilo osmanské námořnictvo na několik ruských přístavů v Černém moři. Rusko zanedlouho čelilo další říši. Na moři se toho tento týden stalo hodně. Audacious, jeden z nejmodernějších britských křižníků, byl u irského pobřeží potopen německou minou. Protože trvalo 12 hodin, než se potopil, celá posádka byla zachráněna.

Byl to ale tvrdý úder britské flotile, která byla silnější na papíře než ve skutečnosti. Potopení lodě bylo kvůli udržení morálky přiznáno až po válce a Audacious se tak stále objevoval v armádních dokumentech. Na palubě však byli američtí námořníci, kteří potopení lodě vyfotografovali a fotografie se následně objevily v americkém a světovém tisku, takže zástěrka Britům příliš nepomohla. Tento týden zaútočil německý lehký křižník Emden spojenecké lodě v Penangu, který je dnes součástí Malajsie.

Při rychlém útoku potopil Emden ruský křižník a francouzský torpédoborec. Emden operoval v oblasti sám, protože zbytek německé jihoasijské flotily zamířil na začátku války do Německa. Emden pokračoval v útocích po dalších deset dní, než jej poškodila australská válečná loď Sydney a najel na mělčinu. Během útoků zajal nebo potopil více než 20 civilních plavidel a stal se postrachem místních moří. Ještě, než se dnes rozloučíme, bych rád řekl něco, co jsem nedokázal jinam zařadit.

Dočetl jsem se o tom v knize Katastrofa od Maxe Hastingse. V této době byl u Yper zraněn Ronald Colman a válka pro něj skončila, ale po zotavení se stal hollywoodskou hvězdou. Vtipné je, že v jeho oddílu byli rovněž Basil Rathbone, Claude Rains a Herbert Marshall, kteří se také stali hollywoodskými hvězdami. Jaká je pravděpodobnost? Na konci týdne Belgičané vyplavují Němce, dále na jihu očekávají Britové francouzskou pomoc, zatímco se Němci připravují na útok ve Vlámsku.

Rusové mají výhodu nad Němci i Rakušany, ale ruské přístavy byly právě bombardovány, zdánlivě Osmanskou říší. Bylo to rovněž kolem tohoto týdne, kdy se poprvé objevil pojem země nikoho, který popisuje prostor mezi nepřátelskými zákopy. Kdy to skončí? To byla dobrá otázka. Teď, když zemřely stovky tisíc mužů a válčící strany verbovaly náctileté a studenty, které posílaly do bitev, kdy to skončí?

Kdy vyhrajeme? Neskončí to ještě čtyři roky a nepředstavitelné množství mladíků zemře v bahně nebo v hlubinách moří, protože, jak řekl George Orwell, jediný způsob, jak rychle ukončit válku, je prohrát ji. A přestože si válka vyžádala stovky tisíc mrtvých, jako každá válka, měla své mýtické hrdiny, jejichž příběhy fascinují nebo vyděsí běžné vojáky na obou stranách.

Jednou z těchto postav byl Manfred von Richthofen známý jako Červený Baron. Odkaz ke shlédnutí videa s českými titulky naleznete v popisku videa.

Komentáře (25)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Tady muzete zapatrat po predcich, kteri padli v prvni svetove jinak i na dalsich strankach se daji zjistit zraneni a tak
http://www.vuapraha.cz/node/69

20

Odpovědět

Perex: "... bezejmených a zapomnělých." => ... a zapomenutých.

00

Odpovědět

Zajímavý video z hlediska různých detailů. Chcete-li ale vědět taky něco o obecných příčinách těchhle strašných válek doporučuju na youtube vynikající přednášku včetně pikantní diskuse s posluchači:

František Koukolík - Proč lidé válčí:
https://www.youtube.com/watch?v=Wjup2kxOoY4

(záznam má špatný zvůk a kamera taky nic moc, ale obsahově moc zajímavý - doporučuju sluchátka)

30

Odpovědět

Parádna časť.

10

Odpovědět

Super serial.. ale za tech 14k/mes co dostava by mohl udelat tak hodinovej dil.. s probranim vseho detailne.

121

Odpovědět

Tobě to koukám nejde z hlavy, že jsou lidi ochotní finančně podpořit něco, co se jim líbí, že? :D

Abych to tak nějak tedy přiblížil, co onen boháč s těmi penězi dělá. Za prvé pořad nedělá Indy sám, nýbrž s dalšími pěti členy týmu. Za druhé jsou peníze investovány zpět do pořadu a pokud porovnáte tento díl s některým z nejnovějších (http://bit.ly/2iORx0B), tak i bez znalosti jazyka uvidíte výrazný posun v oblasti grafiky. Za třetí jsou z těchto peněz financovány cesty po bojištích první světové války, například po ukrajinských pevnostech, kam se díky týmu TGW můžeme prostřednictvím YT podívat my všichni. Za páté jsou používány k licencím, jako například z British Pathé. A za šesté... nezáviď ;-)

390

Odpovědět

Nejdůležitější v každé bitvě je přesila. ( divadlo Járy Cimrmana - hra české nebe )

32

Odpovědět

To nemusí být vždycky pravda. viz. např.: Řecko Perské války, Římské dobyvačné války, Opiové války, Anglo-zulu válka a mnoho dalších. Právě docela zajímavá bitva u Rork's Drifft kdy 100 Britů zvítězilo nad 3000 mladých bojovníku z kmene Zulu.

71

Odpovědět

Hele tak to není pravda například bitvu u Thermopil vyhrál Leonardo s 300 vojáky proti 10000 vojákům tak jde jasně vidět že přesila nevždy vítězí ale hlavně jde o to kdo je lepší bojovník/Stratég.

113

Odpovědět

+L8DoerV bitvě u Thermopyl vyhrála řecká vojska?

120

Odpovědět

+L8DoerLeonidas byl na hlavu poražen a neměl 300, ale spíše 7 tisíc vojáků.

80

Odpovědět

+L8DoerMusím Ťa opraviť, nevyhral, ale aj napriek obrovskej prevahe Peržanov zdatne odolával a nebolo tam len nejakých 300 vojakov. Boli tam aj iní grécki vojaci nie len pomyselných 300 Sparťanov ;)

11

Odpovědět

No říkal to maršálek Radecký. Nicméně přesila není jen o počtech vojáků, ale taky technická technologická či intelektuální :)

20

Odpovědět

Tuhle teorii nejvíc rozpracovali Rusové. V obou velkých válkách, zejména ale v té druhé byli pozadu snad úplně ve všem. Důstojníkům chyběli zkušenosti, protože Stalin nechal většinu veteránů popravit. Byli pozadu v technologii, téměř neexistovala logistika (USA jim později dodalo 400 000 náklaďáků), vojáci neměli dostatek výstroje ani výzbroje. Bylo zaznamenáno množství situací, kdy vojáci šli do boje jen s jednou puškou do dvojice. Ovšem mohli si dovolit poslat na frontu miliony těl, i kdyby každý z nich neudělal nic jiného než zahynul, nebo sem tam zabil jednoho Němce, muselo to dříve nebo později stačit.

Na druhou stranu existuje množství výjimek, kdy malá profesionální armáda dokázala porazit několikanásobnou převahu. Z moderních válek je to například bitva o údolí Shok, kdy 15 členné komando zelených baretů s podporou Afghánských jednotek bojovalo proti čtyřnásobně přesile a povedlo se jim zlikvidovat na 200 bojovníků, přičemž utrpěli ztrátu tří mužů. Nebo desítky bitev při indickém povstání proti Impériu, kdy se malé britské koloniální jednotky museli často bránit obrovské převaze, např. dobytí Dillí (bitva o Najafgarh a další), bitva o Lucknow, bitva o Agru, bitva u Badli-ki-Serai, ...

21

Odpovědět

+PanFrancv rusku se říkávalo Nas mnogo .)

00

Odpovědět

+PanFrancTroufnu si nesouhlasit.
Pokud vím, začínalo Rusko, chcete-li Sovětský Svaz, válku s cca 23 150 tanky, oproti 3500 německým, z nich měli cca 1900 plnohodnotných středních a těžkých tanků, zatímco němci měli cca 1500 středních tanků, ovšem plnohodnotný ani jeden, všechny byly buď lehké tanky PzKpfw III, přezbrojené na 50 mm kanón, nebo pěchotní tanky PzKpfw IV s krátkou hlavní, používané na podporu pěchoty. Těžké neměli vůbec.
To, že ruským vojskům dva týdny vůbec nikdo nevelel, protože Stalin utekl na Krym a čekal co bude, zatímco ruští velitelé nevěděli co mají vlastně dělat, takže němci mohli mezitím v klidu postoupit až někam k Minsku, to je věc jiná.
Armádu, která leží v kasárnách a neví co má dělat, jen tak lehce nezměníš na efektivní bojový stroj, zejména, když nižší velitelé měli pořád ještě rozkazy, že NESMÍ proti němcům vypálit jediný náboj, aby si to němci nemohli vyložit jako provokaci. Němci to samozřejmě věděli a když bombardovali první města, neodvážili se na ně rusové vůbec zahájit palbu.

Všeobecně se ví, že sem tam se rusové zmohli na nějakou účinnější obranu a stačil jeden jediný ruský těžký tank a německý postup se na pár hodin zastavil, než rusové zapadli, nebo jim došlo palivo, nebo jim poškodili pásy. Známý je protiútok stovky ruských tanků, který způsobil vážnou krizi. Bohužel to byl jen izolovaný útok, bez podpory letectva a pěchoty, prostě jen hurá akce jednoho z nižších velitelů, který se němcům povedlo s velkým úsilím zastavit.

Když Napoleon útočil na rusy v 19. století, měl nad nimi 4 násobnou přesilu a prohrál. Pan Hitler útočil proti 4-násobné přesile ruských vojsk a byla to z jeho strany celkem odvaha, na kterou doplatil. Psát tu něco o neexistující logistice? Pokud vím němci chodili v ruské zimě v letních uniformách a neměli ani zimní benzín, nebo oleje.

Netvrdím, že u rusů bylo všechno OK, ale když se řekne B, mělo by tomu předcházet A.

63

Odpovědět

+Jo_DoA, B, i C.
1. Německá naprostá vzdušná nadvláda (3/4 ruského letectva zničeno na zemi, zbytek zastaralé stroje).
2. Německý plán počítal s dobytím Moskvy i Stalingradu do zimy. Ta ale přišla o 2 týdny dříve(!) než obvykle, plus předtím německé kolony zapadaly do bahna... a pak v něm přimrzly :). Kdyby jim počasí naopak přálo, tak by jejich logistika vystačila (už tak ale samozřejmě napjatá k prasknutí).
3. Ruská neschopnost velení - nedostatek komunikačních prostředků, řevnivost mezi generály, obava udělat vlastní rozhodnutí bez Stalinova schválení, neexistující koordinace mezi zbraňovými vojsky atd. atd.

31

Odpovědět

+WolfikS tím se dá souhlasit, letectvo bylo slabé místo rusů. Rychlý postup němců a neexistující linie fronty, neumožňovala nějaké koordinované akce letectva, i když mělo nad němci 5 násobnou převahu (němci cca 2000, rusové 10 000). Rusové ztratili většinou zastaralá letadla, která by stejně museli vyřadit a naplno rozjížděli výrobu modernějších typů. Postupně rozjeli výrobu tak, že vyráběli ročně 25 000 letadel. Pak si němci říkali "vtip," který byl více méně realitou, že "když uvidí zelené letadlo, tak je ruské a když žádné letadlo, tak je německé".

Kvalita a vycvičenost ruských pilotů bohužel zůstala mizerná, nicméně je třeba říct, že ani jinde to nebylo lepší, viz třeba angličtí piloti, kteří za bitvy o Británii přicházeli k bojovým jednotkám, když se předtím jedenkrát proletěli na cvičném dvouplošníku. Nepřičítal bych "vinu" za prohranou bitvu u Moskvy "příliš včasnému příchodu zimy," to bychom jen opakovali německou propagandu (která se dneska učí ve školách, jako oficiální historie, ale to nechme tak).

Zpoždění zavinil silný odpor ruských vojsk, zejména na jižním úseku fronty kolem Kyjeva, kde byly soustředěny hlavní ruské síly. Tím pádem skupina armád Jih nemohla poskytovat krytí boků skupině armád Střed a celý plán Barbarossa byl hned na začátku války nabourán.

Co se týká tvrzení, že němci měli dobýt Rusko do zimy, ano, Hitler počítal s postupem na linii Astracháň-Archandělsk do 6 týdnů a pak měla německá armáda přejít do obrany. Se zimním pobytem německých vojsk v Rusku se ale logicky počítat muselo a taky že i počítalo.

11

Odpovědět

+Jo_DoTak jo... Tohle je až moc obdivovatelské k Rusku. Co si budeme nalhávat, Rusko mělo před válkou armádu. Jenže nic víc.
BlitzKrieg se tomu neříká, protože by to byl piknik. Němci to naplánovali a věděli, co mají dělat. Ztropili nepořádek, poslali stíhačky a tanky zrušili zbytek. Lokální šarvátky sice byly, a v jednom případě i několikatýdenní odboj, ale byly předem odsouzené k neúspěchu. Rusko ostatně jako vždycky doplatilo na absolutní nepoužitelnost v komunikaci. Co se týče Stalina a těch pověstných tří dnů mlčení, to může být s klidem pověra. SSSR bylo s tréningem a komunikací ve své armádě na počátku 40. let tak strašně, že několikadenní zpoždění v získávání informací by vůbec nebylo překvapující. Sověti sice měli armádu, ale jelikož si nezavolali o rozkazy a Němci dělali dost proto, aby si o ni nezavolali, nevěděli, co dělat.
Taky bych dost rád upozornil na to, že pojem "..Němci zničili letadla, která by stejně šla do výslužby..." ano. Letadla sice byla docela dost zastaralá, ba skoro až k výslužbě, ale stále přišli skoro o všechny. Asi jsem to dostatečně nezdůraznil. Ze stovek letadel zbyly jednotky. Tak masivní byly ztráty. Je dochovaný záznam o generálovi, který po zjištění rozsahu škod spáchal sebevraždu. Prostě přišli o hrozně moc.
Háček byl, že jednak operace Barbarossa nebyla provedena dostatečně rychle a jednak byla provedena příliš rychle. Tedy, Rusové se stihli vzpamatovat a ačkoliv vedli bitvy dost pitomým způsobem, začali Němce brzdit. Takže to nebylo dost rychlé. A, Němcům se stalo, že se zásobovací linie oddělila od té vojenské a nestihla jí dojíždět. Operace Barbarossa byla sice narušována, ale ne zas tak masivně, aby tohle Sověti způsobili, nebo toho dokonce využili. Tohle si Němci udělali sami. A pak taky příroda, jež uvěznila náklaďáky v podzimním bahně. Přípravy na zimní válku byly, ale v náklaďácích kdesi na Ukrajině a to bylo Němcům u Moskvy při odhadem mínus dvaceti třiceti dost na nic.
A co se týče pilotů, Rusko nebylo nijak výjimečné, ne k začátku války, ale zatímco Rusové dál verbovali kohokoliv, kdo věděl, co je knipl (i kdyby si to spletl s vemenem krávy), Britové postupně z těch pár pilotů, co přežili první bitvy o pobřeží Británie, vyškolili Esa, která začala ve volných chvílích (dny při bitvě o Londýn) zaučovat ostatní. Mimojiné začali trénovat nováčky tak, že je poslali do továrny a oni si odtamtud se svým novým letadlem museli přiletět. Tak se naučili s nimi létat a pak už to bylo jen o tom přežít svou první bitvu. Stále nula bojových zkušeností, ale ví, co jejich letadlo obnáší. O ničem takovém jsem z východní fronty neslyšel. A ano. Rusko pak ke konci války chrlilo letadla tak masově, jako Německo na začátku války sirky, ale na začátku měli houby a dlouho trvalo, než je někdo začal brát ve vzduchu vážně. Pak už bylo vlastně jedno, kdo s tím letadlem letí, když pilota i letadlo mohli snadno nahradit.
Obecně bych nesrovnával strategii Ruska s jakoukoliv jinou evropskou zemí, jelikož žádná nemá takový výrobní potenciál, tolik mužů a obětovatelného území, jako právě Rusko. Hodně často, když válčilo, bojovalo nejprve na vlastní půdě. Kdykoliv se tak stalo, spoléhalo na nekonečnost svých zdrojů a zatím každý protivník tu nekonečnost podcenil. Rusko je jako moře. Každý se v něm utopil. Bitva o Moskvu ani jinak dopadnout nemohla. Zima byla jen věc, co to o vážně hodně urychlila. Nedala zmoženým Sovětům příležitost, spíš to byla poslední kapka oleje, aby se ten rudý masomlejnek pořádně roztočil.

12

Odpovědět

+AgentVšechno co jsem napsal, je ověřitelné z nezávislých zdrojů a pravdivé. Proto mě celkem pobavily ty negativy.

Pokud se tï zdá, že je to zkreslené ve prospěch rusů, bude to spíš tím, že současná propaganda, je v podstatě oficiální propaganda hitlerovského německa.
O ruských odporných podlidech a o německých statečných, dobrých a veskrze spravedlivých němcích. Je prostě ohnutá směrem od skutečnosti, nic víc.

Nemáš pravdu, že němce "zbrzdilo" bahno a sníh. Mluvíme tu o horkém suchém létě, všechny silnice sjízdné, mosty se zmatení rusové neodvažovali ničit bez rozkazu, šlo to jak po másle. Operace Barbarossa ztroskotala na silném odporu rusů na úseku skupiny armád Jih, na kterém se němci zdrželi. Sice tam vybojovali vítězství, které je dokonce v knize rekordů, jako nejvyšší počet zajatých v jedné bitvě v dějinách (viz boj o Kyjev), ale do Moskvy už to nestihli včas. Důvod - podcenění sil protivníka, žádné bahno.

Ruská mentalita (ostatně i ta naše) neodpouští úspěch a je tam pro schopné lidi podstatně těžší se prosadit proti průměru. Není tajemstvím, že Hitler nařídil považovat 3 sestřely na východě za jeden za západě, není tajemstvím, že ruské stroje byly technicky pozadu a byly vyráběny jako jednoúčelové, maximálně očesané, s ohledem na požadavky fronty. Není tajemstvím, že většina ruských pilotů to chtěla mít rychle za sebou, chvilku se honili s němci, vystříleli všechny náboje a rychle zmizeli zpět na letiště. Zatímco němci měli na všechno ověřené nacvičené postupy, pomáhali si a byli to profesionálové, kteří to uměli, rusové byli většinou "školkaři," které zkušenější piloti vodili jako hejno na bojiště, kde si je němci "podávali" jak sedící kachny.
Nesmí se ale zapomínat, že i v takových primitivních podmínkách, s podstatně horšími letadly a prakticky bez zkušeností a výcviku, se rusové s přehledem stali nejúspěšnějšími spojeneckými piloty, viz Kožedub, Pokryškin, atd se šedesáti potvrzenými sestřely.

Hodně lidí píše, jak byla východní fronta pro německé piloty pohodička, ale nejúspěšnější německý pilot Hartmann s 352 sestřely, byl pokud vím 16x sestřelen a jednou se mu povedlo utéct ze zajetí jen s velkým štěstím.
Navíc, když byly některé německé letecké oddíly převeleny ze západu na východ, zjistilo se, že mají výrazně horší výsledky, než ostatní. Opačně to neplatilo, sám Hartmann na konci války bez potíží sestřeloval americké Mustangy, které považoval mylně za šturmoviky (fronty už byly hodně blízko).

Letectvo byla velká bolest rusů. Zatímco němci ho využívali beze zbytku ke svému prospěchu, v rusku, bohužel, se to řešilo stylem "když nám při útoku nepřítel zničil 100 tanků, pošleme tam 200 tanků." Ale kdyby Rusko mělo jen trochu schopné vedení (neříkám bezohledné, říkám schopné), pak by se 4-násobnou přesilou bez potíží Hitlera smetli a nemuselo je to přijít na 27 milionů mrtvých, než se vzpamatovali.

10

Odpovědět

+Jo_DoTak alespoň za to, že jsem pobavil, jsem byl rád. Ono to ani tak moc není popírání. A obojí lze ověřit. Nakonec, historii píše vítěz a efekt studené války určil, že i nacistické Německo je Američanům blíže, než sovětský svaz.
Asi jsem se nevyjádřil jasně. Bahno a sníh byly překážky. A mám pocit, že bychom si měli najít nějakou zprávu o podzimním počasí z nějaké nezávislé skupiny na tom území. Třeba polskou. Ta nám dá náhled. Ukrajina byla proněmecká, Finsko taky, Rusko zase naopak.
S tou zimou říkáme velmi podobnou myšlenku, ale neshodneme se na detailech. Němci to do Moskvy nestihli. Zima udeřila příliš brzy. Dva detaily: Prvně, zima byla problém, druhak, zásobování také.
Tedy, Němci počítali se zabráním Moskvy do určitého termínu a ten nestihli. Jednak zima udeřila brzy, jednak se jim Jížní křídlo zdrželo. Podstatné je, že před Moskvou stáli a byli ve sněhu. To je také zdokumentované, stejně jako stav, ve kterém k tomu datu německé pozemní jednotky byly.
To druhé je nevčasné zásobování. Operace Barbarossa byla dobře naplánovaná, ale příliš rozsáhlá. Jedna z věcí, na kterou to mělo nejvýraznější vliv, bylo právě zásobování, které bylo přetížené. Zásoby musely být dovezené z Německa, buď v náklaďácích, ve vlacích a nebo v letadlech. Tady byl ten drobný zádrhel. Je dost zpráv, které naznačují, že podzim a jaro bylo dost mokré. Ruské silnice ani zdaleka nebyly kvalitní tak, aby bylo zásobování tak spolehlivé, jako ve střední evropě. Nic proti ruským a ukrajinským silnicím, byly celkem dobré, ale vozila se po nich dost těžká technika, která jejich stav narušila a to v podzimu zapříčinilo snížené zásobování, které muselo spoléhat na nepříliš efektivní leteckou dopravu, nebo a to zejména, na železnici, která měla své potíže. Jednak měly koleje jiný rozchod (což Němci vyřešili až neuvěřitelně rychle), ale nákladní vlaky byly v Německu stavěny s mnohem větší tonáží a Ruské koleje pod nimi praskaly. Nakonec se to muselo manuálně překládat. Tento problém měl ale i své pozitivum, ke kterému se za chvíli vrátím. Ani palivo neměli hned po ruce, takže skoro všechno vozili z Německa. Nové koleje, použitelné uhlí, lehké lokomotivy, A teprve po tom všem zásoby. To znamenalo, cisterny paliva, uhláky, železniční konstrukční set (sestávající z vlastního menšího vlaku s jeřábem, plošinami s kolejemi a vagóny s technickým personálem), lokomotivy, náhradní kola pro všechny ty vláčky a teprve po tom všem vagóny na jídlo, nákladní vagóny na zásoby, osobní vagóny pro posily, plošiny na vojenskou techniku a jako projev komfortu, poštovní vagóny a civilní doprava. A asi jsem zapomňel dodat, že vojenské vlaky musely mít minimálně jeden vojenský Tendr, ale obvykle měli víc než jenom to. To znamená obvykle tak dva vagóny jen pro obranné prvky vlaku. Každý z těch vagónů zastup dvěma, přidej obranné prvky, druhou lokomotivu, servisní vlak ignoruj a stále máš vlak se dvěma lokomotivami a dvaadvaceti vozy. To je fakt dost. Jen dnešní Americké dieselovky jezdí s více jak dvaceti vozy a to i ve třech ve čtyřech (pro případ, největší německá lokomotiva té doby, kterou stejně ruské koleje neunesou, má výkon 2 221 kW, 9-44CW má tah 3280 kW, většina tehdejších "přechodných" lokomotiv měla cca. 1400 kW. Takže žádný expres)
A to počítám normální klasický náklad. Žádné speciály s vyhrazovaným prostorem a rozvrhem železnice, jako ty Gustav a Dora (taková drobná děla k Sevastopoli).
Moc jsem to rozmáznul, ale mazat to nechci. Takže... zkrátka totálně přetížený bordel, který náklaďákem neuvezeš. Takže... Asi jsem se opět špatně vyjádřil. Se zimními zásobami se nezasekly náklaďáky kdesi na Ukrajině. Byly to vlaky.
To ostatní napíšu v dalším příspěvku, tohle je prostě už moc dlouhý.

01

Odpovědět

+AgentK tomuhle jsem zapomněl zmínit to pozitivum, kterou jsem v půlce slíbil. Němci dokázali pro železnici vytvořit výtečný servis. To znamenalo, že vlaky později překládali dostatečně rychle, lokomotivy neselhávaly a nádraží ani po bombardování nebylo tak zničené, aby nemohlo záhy vypravit nový vlak. Jsou dochované záznamy, že závažná poškození mostu, železnice a jiná záškodnická činnost byla na dráze odstraněna v řádu několika málo hodin.
To k tomu, jak jsem psal, že jim v tom rusové moc bránit nedokázali. Němci si dráhy přetížili sami. Po dvou kolejích ti deset vlaků za hodinu neprojede.

01

Odpovědět

+Jo_DoS ruskou mentalitou souhlasím. Je podobná té naší, ale tak nějak... gargantuovštější (hezké slovo to gargantuovský). A Hitler dalece podceňoval ruskou armádu (teda kromě jiného; on podceňoval vše ruské), to je známá věc. Nicméně ruské letectvo zažilo na začátku nepříjemnou sodu, jejímž důsledkem bylo zjištění, že "má li být v budoucnu co platné, musí nutně přezbrojit." To ke kvalitě letadel. Potom už byla dobrá. Nemohla se rovnat těm na západě (kde už začínali přemýšlet nad tím, co se stane, když na to přidělám trysku), ale hlavně byla robustní a lehká ke konstrukci. Podobná historka jako s tanky. Chvíli byla nejlepší, rychle předčena, ale stále jich nasekali ze všech nejvíc.
A konečně k dobrým pilotům napíši toto. Je zajímavý jev, že když ti z tisíce vojáků přežije jeden, ty ho začleníš do nového tisíce a z toho se vrátí zase jen jeden, často je to ten samý voják. Když voják přežije jednu bitvu, je větší pravděpodobnost, že přežije další a pak, že další a další. Britové to věděli. Jejich generálem letectva byl mírně labilní melancholický Hugh Dowding, který perfektně využíval rozvědky, radaru a výcviku letců. Slabinou bylo, že byl defenzivní. Takže z britské strany máš míň es, ale lepší poměr mrtvých k zabitým. Sovětům tenhle poznatek byl u zadele. Takže se jim vraceli ti dobří vojáci, obvykle po jednom po dvou, ale nasbírali tak dost zabití. Naproti tomu z druhé strany máš Hartmanna, který sundal šestinásobek a to jen proto, že většina pilotů na východní straně neuměla pořádně stíhat.
To je dokonce přesná definice významu slov "nas mnogo". Rusové nevítězili kvůli výcviku a taktice, ale protože je Němci nedokázali zastavit. Hodně z nich se jen naučilo bojovat tak, aby to i přežili a tak se stali nejlepšími letci v historii.
Naproti tomu boj na západě byl pro Němce z východu odpočinkem. Když máš pronásledovat jednoho vycvičeného profíka, je to sice jen o málo, ale furt snazší, než si vybrat jeden z dvaceti cílů a pak se po úspěšném stíhání zbavovat těch zbývajících devatenácti.

Takže k poslednímu odstavci, jop. Tak to přesně je. Jenže tak to s Ruskem do druhé světové prostě bylo (a bojím se, že stále je). Rusy nezajímá pár desítek tisíc ztrát, mají miliony. Rusy nezajímá ztráta pěti set letadel. Mají tisíc v záloze a za dva týdny budou mít dva. Rusy nezajímá, že ztratí území, stejně bylo plné idiotů, co s nimi nesouhlasili. Ať to za ně vyřeší němci, aspoň to nebude náš problém. navíc... Jak dlouho to v německých prackách zůstane, když máme to všechno zmíněné výše?

01

Odpovědět

+AgentJá se velmi obávám, že se neustále plácáme v jednom a tom samém, stále nechceš pochopit. Německá armáda měla podle operace Barbarossa (opakuju se, ale když to pořád nechceš pochopit, nemám jinou možnost) postoupit za 6 týdnů na čáru Archangelsk, Astrachaň. Že to nedokázala podle plánu a v termínu do konce léta, za to nemůže bahno led a sníh a mráz, které, (ano, zase se opakuju, ale nevím jak jinak to mám napsat, asi japonsky) se v létě jaksi nevyskytovaly, ale silnější odpor rusů, než se kterým Hitler počítal. O tom, že se k Moskvě dostanou až za podzimních plískanic a ještě později uvíznou ve sněhu, bylo rozhodnuto už během prvních pár týdnů tažení, pro naprosté podcenění protivníka.

10

Odpovědět

+Jo_DoTak tady jsme se asi nedomluvili na diskutované době. Já totiž mluvil o podzimu a zimě, které byly jasné. Na podzim totiž bláto bylo a bláta bylo podle všeho dost. Pro tank bez problému, pro náklaďák to problém je. Z toho plynulo přetěžování železnice.
Ale asi se na tom jednoduše neshodneme. Léto bylo příliš brutální, ale obecně si myslím, že organizaci rudé armády lze považovat v počátcích operace za tak neefektivní, že Rusko fungovalo jako pružina. Rozdíl ve výcviku, civilní dohled na generalitu, nenávist místního obyvatelstva a zanedbaná komunikace dělaly z evropské části SSSR snadný cíl. Rusko se nakonec bránilo jen díky nasazení nekonečných záloh a posil, ale jednu dobu extrémním způsobem zaostávalo po materiální stránce. Zpomalení Německa stálo miliony vojáků, protože to byla jediná věc, které Rusko mělo v armádě dostatek. Obojí se časem k bitvě o Moskvu stalo minulostí s nově dodanou technikou, plně rozjetým průmyslem, bojem na vlastním území a stále novými legiemi. A zimou, na kterou byli rusové při jejím nástupu vybaveni přece jen lépe.
Docela tedy souhlasím, ale bez jedné drobnosti. Němci nepodcenili protivníka jako takového, Naopak si vedli v boji relativně dobře. Naopak podcenili rozlohu a schopnost nasazení záloh. Hitler asi urputně věřil, že dosáhne Průmyslu za Uralem a Moskvy dřív, než ho Sověti dovedou totálně přezbrojit. Nakonec musel vědět, že to je dost možné. Místo toho, vědom si efektu ruské zimy, která, ať už jakkoliv, nutně musela dát rusům výhodu.
Tedy, pro další evropské turisty s puškami je dobré pamatovat si toto; vybrat léto na osmiměsíční výlet do Ruska není ani zdaleka dobrý nápad. Zkuste leden.

00