Zepelíny nad Anglií

Když lidé přemýšlejí
o první světové válce, tak většinou o západní frontě,
zákopech a létajících esech a možná o italské nebo východní frontě,
ale tato válka se nebojovala jen v Evropě a tento týden uvidíme,
že válka je skutečně světovou, protože dojde k bitvám
na třech kontinentech. Jsem Indy Neidell,
vítejte u Velké války. Když jsme minule skončili,
probíhala velká Champagnská ofenzíva, kde Francouzi prohráli u Soissons.

Na východě se Rusové
stále snažili překonat hory. Na Kavkaze si Turci
léčili rány a obviňovali Armény, zatímco dole na jihu Jihoafričané
postupovali do Německé jihozápadní Afriky. Během uplynulých měsíců
jsme viděli několika bitev na jihovýchodě i jihozápadě Afriky,
ale tento týden se v Africe změnila podstata válka a po to bitvě u Jasssínu
19. ledna v Německé východní Africe. Minulý měsíc Němci pod vedením
generála Lettow-Vorbecka úspěšně ubránili Tangu
a nyní Lettow-Vorbec zamířil na sever podél pobřeží Indického oceánu,
aby obsadil Jassín, který drželi Britové.

Dobyl ho bez potíží
a uvědomil si něco důležitého. Měl mnohem méně důstojníků a munice
než nepřítel a obojí bylo velice těžké nebo nemožné doplnit,
takže velké, přímé a rozhodující konfrontace nebyly nadále
jednou z možností. V budoucnu se bude soustředit
na partyzánskou válku a během dalších čtyř let
zaměstnal s méně než 10 000 vojáky více než čtvrt milionu
Britů, Belgičanů a Portugalců a to s nulovou pomocí z domova.

Jedna zpráva vlastně hovoří
o půl milionu mužů, ale to je jedno. Ony spojenecké jednotky
se nemohly zapojit do bojů v Evropě nebo na blízkém východě. Edwin Hoyt ve své knize Guerilla píše,
že von Lettow-Worbeck vedl nejúspěšnější
partyzánskou válku v historii. A má dost možná pravdu. Právě na blízkém východě,
došlo minulý týden k bitvě, o které jsem neměl čas mluvit,
takže se na ni podíváme teď.

Před jedenácti dny ubránili
Britové a Indové Maskat před vojáky věrnými ománskému imámovi. Maskatu vládl sultán Taimur, ale Britové,
kteří město vnímali jako strategický přístav, sultánovi platili a na oplátku čekali,
že sultán oblast zabezpečí. Ale Muskat i Omán vydělávaly
na obchodu s puškami v Perském zálivu, a když Britové chtěli centralizovat
a kontrolovat obchod v Muskatu, Ománci se naštvali,
podlehli vlivu Turecka a Německa a přesvědčili imáma k útoku.

A to je pouze začátek britského boje
proti německému a tureckému vlivu v oblasti. Britové se ale tento týden
soustředili na něco jiného, protože došlo k prvnímu strategickému
bombardování Británie ze Zeppelinu. Němci se o to pokoušeli už 13. ledna,
ale počasí útoku nepřálo a tak v noci 19. ledna dva zeppeliny,
které původně mířily k Humbersidu, ale byly vychýleny počasím,
shodily bomby na Great Yarmout, Sheringham a King’s Lynn,
přičemž zabily 4 lidi a 16 zranily.

Protože to bylo něco nového
a pekelně děsivého, vynořilo se spoustu reakcí a konspirací,
z nichž některé tvrdily, že německé agenti v Británii
naváděli vzducholodě světly na autech a jiní věřili, že vzducholodě
nelétají až z Německa, ale z tajných základen v Lake District. Ve skutečnosti
odstartovaly z Fuhlsbuttelu. Samuel Alfred Smith byl prvním Britem,
který zahynul při leteckém bombardování. Ale zatímco měla Británie nový problém,
na západní frontě to vypadalo jako obvykle, tedy vojáci zabíjeli a umírali.

Většina akce se tento týden
odehrávala v Champagne, když konečně 13. ledna
skončila první bitva o Artois. Francouzi si připsali úspěchy
v Champagne i Bois de Pretre, ale jde o to, že za ty týdny
provedli 30 útoků a protiútoků a nedobyli ani míli území. Peter Hard popsal opotřebovávací
boje Champagnské ofenzívy takto: "Postupně se bojiště měnilo v jakousi
venkovní márnici posetou lidskými ostatky.

Neměli jsme dostatek
dělostřelectva na průlom, ale vojáci obou stran byli zděšeni,
co děla s lidským tělem provedou." Chtěl bych pronést ještě jednu citaci
ze západní fronty, z její severnější části u Messines,
kde mladý německý voják napsal domů na statek následující: "Držíme naše staré pozice
a odrážíme otravné Angličany a Francouze. Počasí je příšerné a často strávíme dny
zabřednutí po kolena ve vodě a nejhorší je, že pod těžkou palbou.


Opravdu se těšíme, až si oddechneme. Doufejme, že se fronta začne hýbat.
Takhle to nemůže být napořád." Podepsán, Adolf Hitler. Jsem si jistý, že takové čtyři roky
mnohým lidem připadaly jako věčnost. Hitler byl, jak pravděpodobně víte,
Rakušan a Rakousko o sobě znovu dalo vědět. Na východní frontě okupovali Rusové
v Bukovině Kirilibabský průsmyk a celý týden tam postupovali,
ale ke konci týdne rakouská armáda, která dostala mnoho posil,
zvládla průsmyk 22. ledna dobýt zpět. Následující den začal císař František
s podporou Německa karpatskou ofenzívu, která měla několik cílů.

Za prvé osvobodit rakouskou armádu
o síle 100 000 mužů v pevnosti Přemyšl, kde je uvězněná už dva měsíce.
Za druhé vyhnat Rusy z Haliče a Karpat a zabránit jim tak v postupu do Maďarska
a za třetí předvést svoji sílu a zastrašit tak Itálii a Rumunsko,
které byly zatím neutrální, ale po zprávách o rakouských
vojenských katastrofách zvažovaly připojit se na stranu spojenců
a získat pro sebe nějaké území. A Rusové nebyli
zaneprázdněni jen v Karpatech.

Byli v pohybu ne na jedné,
ne na dvou, ale na třech frontách. Na Kavkaze zajali
v Kaura Urgan 4 000 Turků a to během třídenní bitvy
probíhající ve sněhové bouři. To bylo další rozhodné
ruské vítězství nad Osmany. A úplně nahoře na východní frontě
dobyla ruská armáda 20. ledna Skempe a donutila Němce ustoupit. A takto skončil další týden. Rusové vítězí na dvou frontách
a vedou si celkem dobře na třetí.

Britové doma jsou pod útokem. Na blízkém východě, v Africe
i na západní frontě byli Francouzi úspěšní, i když úspěch znamenal zemřít
pro malé dočasné zisky. Válka trvala šest měsíců
a už byla skutečně světovou válkou. Jediný kontinent nedotčený žádnou
armádou nebo bitvou byla Antarktida. Tento týden muži umírali
na čtyřech evropských frontách a v bitvách na dvou dalších kontinentech.
A válka bude jen větší a větší. Obvykle na konci epizody hovořím
nebo citují něco o nových hrůzách moderní války, což si myslím je dobře,
protože jakkoliv zajímavé můžete tyto epizody shledat
z historického úhlu pohledu, je důležité si pamatovat,
že se bavíme o milionech lidí, kteří zemřeli nejhorším možným způsobem.

Dnes také skončím citací,
ale je spíše o budoucnosti než minulosti. Četl jsem to v knize
První světová válka od Martina Gilberta. "Bude poměrně jednoduché
zanedlouho sestavit několik parních traktorů s pancéřováním,
kde budou muži a kulomety a tyto vozy budou neprůstřelné.

V noci nebudou
tolik ohroženy dělostřelectvem. Pásy umožní snadné překonání zákopů
a samotná váha stroje zničí ostnatý drát." Tento dopis byl prvním
evolučním krokem k sestrojení tanku. Byl adresován premiéru Herbertu Asquithovi
a podepsán Winstonem Churchillem. Churchill byl jednou
z největších osobností války. Věnovali jsme těmto lidem
celé epizody v našem novém pořadu. Zde se můžete podívat
na epizodu o Ferdinandu Fochovi, francouzském generálovi, který také
mluvil o snadnějším překonání zákopů.

Podívejte se na náš Instagram,
kde máme skvělé dobové fotografie a také něco z natáčení
a jestli se vám pořad líbí, sdílejte ho. Uvidíme se za týden.