Klam přeživšíchVeritasium

"Protože tohle je internet, tak je mi jasné, že to, co teď povím, bude špatně pochopeno. Nemluvím teď o komunismu, netvrdím, že bychom měli být všichni součásti nějaké veliké hippie komunity. Tvrdím jen, že data, s nimiž pracujeme, a příklady, které vidíme, nejsou úplné. Často vidíme jen příklady přeživších. Musíme ale myslet i na tu část, která nám chybí. To je vše, co chci říct. Předpokládejte, že vaše data jsou neúplná, a to obzvlášť předpojatým způsobem."

Samozřejmě narážíš na to, že ti co bez helmy zemřeli, tak se do vzorku nezapočítávají, protože zkušenosti neřeknou.
Jenže tady hraje roli mnoho jiných aspektlů, přičemž je pravda, že úrazů na kole dřív tolik opravdu nebylo (i bez helmy) - viz statistiky úmrtnosti a nehod. A to: Méně aut, pomalejší kola, menší snaha o extrémní zážitky, větší kontrola a tresty v případě nevhodného ježdění (alespoň ve městech). Přece jen byla tvrdší doba, jiná kultura a menší šance se někde nebo něčím nechat vymáznout.

Ale samozřejmě souhlasím. Korelace neznamená kauzalitu a nemá to nic společného s helmama. Bohužel s teorií klamu přeživších taky ne.

Spíše opačně.

Tedy "Čteme pouze dějiny úspěšných a nečteme dějiny neúspěšných."

Skvělý komentář, konečně má někdo chuť trochu filozofovat. Omlouvám se, nepředpokládám, že to budeš číst, ale trochu si zaspamuji v reakci, mám jasnou chvilku.

Abychom si mohli co nejpřesněji odpovědět na poslední větu, musíme nejdříve pochopit, proč vznikla u moderního člověka víra. Víra v Boha a bohy (lidstvo věří a věřilo zhruba ve 100 000 různých bohů a božstev) měla kdysi funkci jakéhosi vysvětlení si v té době naprosto záhadných a neznámých jevů, což mohl být třeba jen blesk, záhadný hřející kotouč na obloze nebo cokoliv s čím člověk přišel do kontaktu a nechápal to. Pro člověka z doby kamenné bylo asi stejně nemožné rozumově zpracovat například Měsíc jako pro současného člověka rozumově zpracovat rozlohu vesmíru nebo co "bylo" před Velkým třeskem. Tam kde jsou pro lidský mozek hluchá místa pak logicky nastupuje nějaká nadpřirozená bytost, která je zaplní. To platí třeba i pro lidi věřící na duchy, když si neumí racionálně vysvětlit některé jevy. Teorie o bozích, kteří to zařídili a není nutné si nad tím dál lámat hlavu je pro většinu mozků snesitelnější než žít v klíčových otázkách, dychtit po odpovědích a žádné nedostat. To je primární důvod, proč lidstvo vůbec začalo věřit v bohy a zde tento klam uplatnit nelze. Protože bůh ztělesňuje a zastupuje něco, bez zpětné vazby nebo vyhodnocení oprávnění víry věřícího.

Lze ale uplatnit na sekundárních a mnohem rozšířenějších důvodech. Voják šel v době bronzové do bitvy s jasně definovaným bohem pro určitou oblast života (což definovala společnost), přirozeně se bál o život jako každý jiný a za štěstí v bitvě a její přežití se přimlouval u jediné bytosti, která mu mohla "pomoci", u toho boha. Jeho generál, který byl na rozdíl od boha skutečný mu totiž nic podobného garantovat nemohl. No a pokud pak bitvu přežil, začal zde fungovat právě tento klam, který jen podtrhl jeho přesvědčení v bohovu skutečnost a větší šance na přežití bitvy, pokud ho bude vzývat. Pokud o tom pak vyprávěl ostatním, šířil nevědomky víru díky klamu přeživšího. Fakt, že polovina jeho spolubojovníků byla zmasakrovaná a přimlouvala se před bitvou u toho stejného boha jako on, ignoroval.

Nebo když lidstvo upustilo od způsobu života lovců sběračů, trvale se usídlilo na jednom místě a začalo se zemědělskou činností, vzývání nebo přimlouvání se u bohů za dobrou úrodu, která byla životně důležitá a bytostně závislá na neovlivnitelném a v té době totálně záhadném počasí, pak dávalo rovněž smysl a platil na něj také tento klam. Pokud byla skvělá úroda, bohové (třeba plodnosti) to zařídili, proto je lidé vzývali ještě víc. Pokud úroda nepřežila, neznamenalo to neexistenci bohů, ale jejich nespokojenost. Existovat totiž museli, protože jim dříve "pomohli". Klam má v otázkách víry tedy hodně společného s pověrčivostí.

Dnes lidé unikají k víře stejně jako lidé v minulosti. Ne už kvůli bleskům, ale kvůli samotné víře v něco víc než je teď. Někdo má třeba tak špatný život, že víra v něco víc je pro něj klíčová, aby se nezbláznil nebo nezabil. Někdo se nedokáže ideologicky ani duchovně smířit s tím, že je díky malé souhře náhod v nekonečném toku evoluce jen trochu inteligentnější opice a jeho tělo není nic jiného než biologický stroj, který žádnou duši neobsahuje, pouze inteligentní mozek, který zaručuje uvědomění si sebe sama. Někdo tyto otázky vůbec neřeší a k Bohovi se uchyluje jako ke své zpovědnici, případně to bere jako tradici. A někdo se třeba zabývá tím, co bylo před Velký třeskem a nic jiného než Bůh mu prostě na mysl nejde. Těžko jim to lze zazlívat, ale pro jejich víru platí stejné principy jako u příkladů výše, ačkoliv žijí v 21. století plném znalostí.

Takže ano, pokud věřící začne věřit v Boha po určité zkušenosti, je to výsledkem tohoto klamu. Samotná víra v něco jejím výsledkem není. Pokud se totální ateista sám od sebe rozhodne, že začne věřit v boha bez jakéhokoliv zavinění a důvodu, těžko se na něj může uplatnit tento klam, ač je tento příklad značně nepravděpodobný.
----
Klam ale paradoxně platí i pro část nevěřícího lidstva. Třeba na Venuši a Marsu byly kdysi tekuté oceány vody jako na naší planetě. Z Venuše je dnes díky skleníkovým plynům 400 stupňové peklo a z Marsu je jedna velká poušť s ledem pod povrchem. Prozatím není jisté, že na obou planetách existoval život, ale velmi vhodné podmínky pro jeho vznik na nich byly. Pokud jsou na všech 3 planetách v obyvatelné zóně jedné sluneční soustavy potenciální podmínky pro život, jen v galaxii takových planet budou miliardy. Natož ve vesmíru, který má miliardy těch galaxií. Stačilo ovšem, aby se před desítkami miliónů let díky srážce s jiným tělesem náhodně nevychýlil jeden obří asteroid a jeho dopad nezpůsobil vymírání na konci křídy a dnes si tady o ničem nepíšeme, protože by tady dál pobíhal T-rex nebo nějaká jeho evoluční obdoba. Přesto si lidstvo myslí, že je jakýmsi vrcholovým produktem Země a snad i vesmíru a podle toho se chová, ačkoliv samotná Země, na které se vyvinulo, je pouhý klam přeživšího a stačila jedna vesmírná událost a dopadla jako ten Mars nebo Venuše.

Taky ne.

Z minulosti se dochovala jen POPULÁRNÍ hudba, která si zasloužila být zachována. Například v době Josefa II. byl Salieri ten úspěšný, bohatý a oblíbený. Ale v následující generaci se prostě hodilo naroubovat na Mozarta "národnostní ražení i v hudbě", a tak se Salieriho odkaz nezachoval, ale Mozartův odkaz byl obnoven a katalogizován.

Ne.

Dojde k tomu, že přeživší (úspěšní) ukazují světu svou verzi reality, ale realita se skládá i z mrtvých (neúspěšných). Pokud myslíš na toto, pak různé "výseky z realit - typu v Americe žijí jen bohatí a úspěšní" vůbec neukazuje realitu, ale právě jen ten výsek.

A jak se tomuto vidění reality bránit? Cestou je bayesovská statistika....