Thumbnail play icon

Klam přeživšíchVeritasium

Přidat do sledovaných sérií 81
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:201
Počet zobrazení:7 543

Klam přeživších je proces vyvozování důsledků pouze z úspěšných příkladů. Najdete ho všude – v architektuře, taktikách druhé světové války, ale i v životech každého z nás.

Přepis titulků

Vítejte ve čtvrti Bukčon v Soulu, v Jižní Korei. Je tu k vidění tradiční korejská architektura a její úchvatné střechy. Když se na ně díváte, je přirozené si říct, že dnes už se takové nedělají. V dávných časech se stavělo daleko kvalitněji. Ale nabízí se otázka, zda je to pravda. Nevidíme všechny domy, které tehdy existovaly, ale jen jejich podmnožinu.

Skupinu, která přežila až dodnes. Takže můžete usoudit, že tyto domy jsou ty nejlépe postavené a udržované, takže vám nedávají přesný obraz tehdejšího stavění. Stejný dojem máme ze spousty věcí. Říká se tomu klam přeživších. Jde o situace, kde se díváme na necelistvý vzorek.

Nejznámější příklad je z druhé světové války. Když Britové ztráceli nad okupovaným územím mnoho bombardérů, byli tak často sestřelováni, že s tím chtěli něco udělat. Chtěli na letouny přidat pancíř. Ale nemohli ho zesílit na celém letadle, protože to by pak bylo mnohem těžší. A to by mu bránilo v dosažení cílů.

Mohli tedy zesílit obrnění jen na určitých částech letadla, kde je to nejdůležitější. Takže zkoumali všechna letadla, která se vrátila, a zaznamenávali, kde byla zasažená. A pak obrnili ta místa, která byla nejvíce zasahovaná. A to by mělo zachránit více letadel. Samozřejmě je to příšerný nápad, protože zkoumali jen přeživší.

Ty, které se vrátily. Přitom musíte chránit ty, které se k vám nevrátily. Ale jak můžete vědět, kde byly zasažené ty letouny, které už nikdy neuvidíte? Odpovědí je, že předpokládáte, že jsou zasaženy náhodně, a tak ty, které se vrací, dostaly zásah do nedůležitých míst. Zásah, který nezpůsobil havárii. Takže obrnit potřebují ta nezasažená místa.

Bez klamu přeživších je to neintuitivní, ale když si uvědomíte, že hledíte na podmnožinu přeživších, je jasné, že musíte bránit místa, která jsou u letounů, které se vrátily, nezasažená. Protože to jsou nejdůležitější místa letadel. Další studie z roku 1987 sledovala kočky spadlé z vysokých budov v New Yorku. Asi je to celkem běžné, jsou tam vysoké budovy, hodně koček, dokonce jich bylo tolik, že z toho vědci postavili statistickou analýzu na základě vážnosti zranění a výšky, ze které kočky spadly.

Zjistili to, co byste čekali. Čím větší výška, tím horší zranění. Spadnout z šestého patra je horší než ze třetího. To dává smysl. Ale od sedmého patra je to podivné, počet zranění začal klesat.

Takže ve výsledku je pro kočku lepší spadnout z dvacátého patra než třeba z šestého patra. To zdánlivě smysl nedává. Ale je tu hypotéza, že kočkám trvá asi pět nebo šest pater, než dosáhnou maximální pádové rychlosti. To je rychlost, kde už nezrychlují, protože odpor vzduchu je stejný jako jejich tíha. A z větší výšky už nezrychlují, takže se mohou uvolnit.

Takže při pádu z 10. nebo 15. patra stráví víc času v maximální pádové rychlosti, a jak říká tato teorie, lépe přistanou a zraní se méně, než když spadnou z menší výšky a při nárazu do země pořád akcelerují. Tato teorie by mohla být alespoň zčásti pravdivá, ale klam přeživších tu možná také hraje roli.

Pokud kočka spadne z 20. patra a bude z ní jen drť masa, nikdy se nedostane k veterináři, kde se zaznamenává statistika. Takže tu znovu máme jasný klam, protože pouze kočky, které z velké výšky pád přežily, se dostanou do statistik. Ale klam přeživších není jen statistická hříčka. Myslím si, že má vliv na životy nás všech.

Například se hodně píše o lidech jako Steve Jobs nebo Bill Gates, nebo o zakladateli firmy Dell, kteří odešli z vysoké školy. Říká se teď, že je to něco, co by mladí, chytří lidé měli udělat, měli by odejít ze školy, protože při následování své vášně dokážete všechno, nepotřebujete vzdělání. To je hlavní vzkaz těchto úspěšných lidí. Ale samozřejmě to vynechává všechny, kteří odešli ze školy a nebyli úspěšní. Když se podíváte na všechny ty lidi, zjistíte, že lidé s vyšším vzděláním jsou úspěšnější a více vydělávají.

Mají úspěšnější životy a daleko méně dluhů. Když se podíváme jen na vítěze a hledáme společné znaky, často je z toho problém. Jeden chlap napsal knihu Z dobrého skvělé, ve které určil 11 společností, které na burze už 40 let rostly. Už 40 let rostly více než ostatní firmy. Po publikaci jeho knihy lidé sledovali ty firmy dál.

A šest z těchto jedenácti v dalších 10 letech rostlo méně než zbytek trhu. Smyslem toho všeho je, že sledovat, kdo byl úspěšný až do tohoto momentu, možná neukazuje to, že by musel být v něčem lepší, ale možná ukazuje jen na štěstí. To nejhorší na klamu přeživších mi došlo, když jsem debatoval o spravedlnosti života. Žijeme opravdu v meritokracii, kde ti nejschopnější a nejpracovitější jsou nejúspěšnějšími?

Můj kamarád mi říkal, že si to myslí. Že k němu svět byl spravedlivý. A pak mi došlo, že to je zase klam přeživších. Jen kvůli tomu, že jste uspěli, vám život připadá fér. A pokud byste stejně tvrdě pracovali a nedošli k úspěchu, pak by vám svět připadal méně spravedlivý. Ale samozřejmě ti, kteří jsou úspěšní, mohou svůj příběh vyprávět. Že jejich úspěch je výsledkem jejich práce, jejich vynalézavosti a jejich vytrvalosti.

A možná tomu tak do určité míry je. Ale také je to do určité míry o štěstí. A další, kteří pracovali stejně a neměli štěstí, skončili na opačné straně úspěchu. Pravidla ale samozřejmě dělají ti úspěšní. Mají všechny zdroje, všechen vliv. A co řeknou o lidech, kteří úspěšní nejsou? Řeknou, že jde jen o štěstí?

Nebo spíš řeknou, že úspěch závisí jen na pilné práci? To je možná nejhorší výsledek klamu přeživších. Že přeživší stanovují pravidla. Překlad: Šaman Bobo www.videačesky.cz

Komentáře (33)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Chodí po ulici, máchá rukama a řve anglicky do kamery... Paráda. Kdyby to natočil ve studiu tak je kvalita zvuku a obrazu o hodně lepší. 9 minut koukat na jeho obličej a na nepříjemné pohledy ostatních které tam obtěžuje je velice naprd.

02

Odpovědět

Aneb Co je vidět a co není vidět, popsáno již roku 1850 :-)
http://www.bastiat.kvalitne.cz/Co_je_a_neni_videt_98.htm

00

Odpovědět

Z té kamery mě bolí hlava. To má být nějaká kombinace zoomu a rybího oka ?

53

Odpovědět

Skúsenosť zo školy. Celý semester makáte aby ste získali zápočet potom prídu skúšky a jeden štalivec vedľa vás to dá na lepšiu známku a vy nadávate na celý systém aký je nespravodlivý.

Lenže, neuvedomili ste si, že iba tou tvrdou prácou ste vôbec dostali šancu zložiť skúšku. Tých 40 ďalších študentov, ktorí sa spoliehali od začiatku na šťastie ani neurobilo zápočet a nemohli sa tým pádom účastniť skúšky. To automaticky znamená prepadol z predmetu.

Šťastie/náhoda teda možno má vplyv na výsledok, ale iba v určitých hraničných bodoch. Aby ste sa k týmto križovatkám vôbec dostali a stali sa jedným z tých, ktorý prežili skúšku z Diferenciálneho počtu viacerých premenných, tak musíte makať aby ste dosiahli jednotlivé chcekpointy.

Ľudia ako Bill Gates, Steve Jobs, Mark Zuckerberg možno nemuseli makať aby tie križovatky dosiahli, ale to len vďaka gausovej krivke, kde patria k top 5 percentilom populácie. Zvyšok populácie cca 50%, ktorý sa hýbe okolo mediánu tejto krivky by s rovnakým prístupom daných križovatiek nedosiahli.

Dôkaz: povedzte mi meno aspoň 10 ľudí, ktorý nedokončili strednú školu patrili k priemeru populácie a dosiahli úspechu ako vyššie menovaný. Takých nájdete na ulici brať drogy a žobrať.

121

Odpovědět

U těch letadel mi to přišlo hned intuitivní chránit ta místa, kde letadla zasažená nebyla, protože ta zasažená místa nebyla důležitá pro dolet domů.
A docela pochybuju, že k tomuhle logickému důsledku nedošlo spusta hlav, co dělala roky v letectví.. A žádná teorie klamu na to není potřeba. Logická úvaha...

102

Odpovědět

Ano, úsilí a snahu může vyvinout každý (i když každý to nedělá). Bohužel rozhodujícím kritériem je to štěstí, které člověk nemůže nijak ovlivnit. Buď ho má nebo nemá a náhoda je děsná mrcha!

101

Odpovědět

Není na konci přeložen důležitý dovětek!

200

Odpovědět

"Protože tohle je internet, tak je mi jasné, že to, co teď povím, bude špatně pochopeno. Nemluvím teď o komunismu, netvrdím, že bychom měli být všichni součásti nějaké veliké hippie komunity. Tvrdím jen, že data, s nimiž pracujeme, a příklady, které vidíme, nejsou úplné. Často vidíme jen příklady přeživších. Musíme ale myslet i na tu část, která nám chybí. To je vše, co chci říct. Předpokládejte, že vaše data jsou neúplná, a to obzvlášť předpojatým způsobem."

290

Odpovědět

"Kdysi za mých časů jsme nenosili na kole helmy a taky jsme to přežili"

Tak určitěěě.

150

Odpovědět

Samozřejmě narážíš na to, že ti co bez helmy zemřeli, tak se do vzorku nezapočítávají, protože zkušenosti neřeknou.
Jenže tady hraje roli mnoho jiných aspektlů, přičemž je pravda, že úrazů na kole dřív tolik opravdu nebylo (i bez helmy) - viz statistiky úmrtnosti a nehod. A to: Méně aut, pomalejší kola, menší snaha o extrémní zážitky, větší kontrola a tresty v případě nevhodného ježdění (alespoň ve městech). Přece jen byla tvrdší doba, jiná kultura a menší šance se někde nebo něčím nechat vymáznout.

Ale samozřejmě souhlasím. Korelace neznamená kauzalitu a nemá to nic společného s helmama. Bohužel s teorií klamu přeživších taky ne.

50

Odpovědět

Poslední myšlenka o úspěchu a štěstí a že nejsmutnější je, že přeživší vytváří pravidla, je geniální :D

201

Odpovědět

Ve zkratce by se to dal shrnout jako: "Dějiny píší vítězové."

92

Odpovědět

Spíše opačně.

Tedy "Čteme pouze dějiny úspěšných a nečteme dějiny neúspěšných."

184

Odpovědět

+LTo je přesněji, nikoli opačně. :)

171

Odpovědět

Jde tento klam použít i v případě existence čehokoliv? Života, toho co přetrvalo? Často lidé říkají, že přeci není náhoda, že všechno tak krásně funguje a vše souvisí se vším v přírodě. Že za tím musí být nějaký záměr atd... Podle mě právě kvůli klamu přeživších člověk nevidí ty neúspěšné a nebo vidí, ale tím, že je jedním z přeživších, neuvědomuje si, že je zde spousta neúspěšný pokusů a pustých planet okolo. Že jsem (lidé/Země) prostě jen ti přeživší, kteří si mají možnost uvědomit vlastní existenci. Zkrátka a dobře, je třeba víra v boha výsledkem tohoto klamu?

172

Odpovědět

Skvělý komentář, konečně má někdo chuť trochu filozofovat. Omlouvám se, nepředpokládám, že to budeš číst, ale trochu si zaspamuji v reakci, mám jasnou chvilku.

Abychom si mohli co nejpřesněji odpovědět na poslední větu, musíme nejdříve pochopit, proč vznikla u moderního člověka víra. Víra v Boha a bohy (lidstvo věří a věřilo zhruba ve 100 000 různých bohů a božstev) měla kdysi funkci jakéhosi vysvětlení si v té době naprosto záhadných a neznámých jevů, což mohl být třeba jen blesk, záhadný hřející kotouč na obloze nebo cokoliv s čím člověk přišel do kontaktu a nechápal to. Pro člověka z doby kamenné bylo asi stejně nemožné rozumově zpracovat například Měsíc jako pro současného člověka rozumově zpracovat rozlohu vesmíru nebo co "bylo" před Velkým třeskem. Tam kde jsou pro lidský mozek hluchá místa pak logicky nastupuje nějaká nadpřirozená bytost, která je zaplní. To platí třeba i pro lidi věřící na duchy, když si neumí racionálně vysvětlit některé jevy. Teorie o bozích, kteří to zařídili a není nutné si nad tím dál lámat hlavu je pro většinu mozků snesitelnější než žít v klíčových otázkách, dychtit po odpovědích a žádné nedostat. To je primární důvod, proč lidstvo vůbec začalo věřit v bohy a zde tento klam uplatnit nelze. Protože bůh ztělesňuje a zastupuje něco, bez zpětné vazby nebo vyhodnocení oprávnění víry věřícího.

Lze ale uplatnit na sekundárních a mnohem rozšířenějších důvodech. Voják šel v době bronzové do bitvy s jasně definovaným bohem pro určitou oblast života (což definovala společnost), přirozeně se bál o život jako každý jiný a za štěstí v bitvě a její přežití se přimlouval u jediné bytosti, která mu mohla "pomoci", u toho boha. Jeho generál, který byl na rozdíl od boha skutečný mu totiž nic podobného garantovat nemohl. No a pokud pak bitvu přežil, začal zde fungovat právě tento klam, který jen podtrhl jeho přesvědčení v bohovu skutečnost a větší šance na přežití bitvy, pokud ho bude vzývat. Pokud o tom pak vyprávěl ostatním, šířil nevědomky víru díky klamu přeživšího. Fakt, že polovina jeho spolubojovníků byla zmasakrovaná a přimlouvala se před bitvou u toho stejného boha jako on, ignoroval.

Nebo když lidstvo upustilo od způsobu života lovců sběračů, trvale se usídlilo na jednom místě a začalo se zemědělskou činností, vzývání nebo přimlouvání se u bohů za dobrou úrodu, která byla životně důležitá a bytostně závislá na neovlivnitelném a v té době totálně záhadném počasí, pak dávalo rovněž smysl a platil na něj také tento klam. Pokud byla skvělá úroda, bohové (třeba plodnosti) to zařídili, proto je lidé vzývali ještě víc. Pokud úroda nepřežila, neznamenalo to neexistenci bohů, ale jejich nespokojenost. Existovat totiž museli, protože jim dříve "pomohli". Klam má v otázkách víry tedy hodně společného s pověrčivostí.

Dnes lidé unikají k víře stejně jako lidé v minulosti. Ne už kvůli bleskům, ale kvůli samotné víře v něco víc než je teď. Někdo má třeba tak špatný život, že víra v něco víc je pro něj klíčová, aby se nezbláznil nebo nezabil. Někdo se nedokáže ideologicky ani duchovně smířit s tím, že je díky malé souhře náhod v nekonečném toku evoluce jen trochu inteligentnější opice a jeho tělo není nic jiného než biologický stroj, který žádnou duši neobsahuje, pouze inteligentní mozek, který zaručuje uvědomění si sebe sama. Někdo tyto otázky vůbec neřeší a k Bohovi se uchyluje jako ke své zpovědnici, případně to bere jako tradici. A někdo se třeba zabývá tím, co bylo před Velký třeskem a nic jiného než Bůh mu prostě na mysl nejde. Těžko jim to lze zazlívat, ale pro jejich víru platí stejné principy jako u příkladů výše, ačkoliv žijí v 21. století plném znalostí.

Takže ano, pokud věřící začne věřit v Boha po určité zkušenosti, je to výsledkem tohoto klamu. Samotná víra v něco jejím výsledkem není. Pokud se totální ateista sám od sebe rozhodne, že začne věřit v boha bez jakéhokoliv zavinění a důvodu, těžko se na něj může uplatnit tento klam, ač je tento příklad značně nepravděpodobný.
----
Klam ale paradoxně platí i pro část nevěřícího lidstva. Třeba na Venuši a Marsu byly kdysi tekuté oceány vody jako na naší planetě. Z Venuše je dnes díky skleníkovým plynům 400 stupňové peklo a z Marsu je jedna velká poušť s ledem pod povrchem. Prozatím není jisté, že na obou planetách existoval život, ale velmi vhodné podmínky pro jeho vznik na nich byly. Pokud jsou na všech 3 planetách v obyvatelné zóně jedné sluneční soustavy potenciální podmínky pro život, jen v galaxii takových planet budou miliardy. Natož ve vesmíru, který má miliardy těch galaxií. Stačilo ovšem, aby se před desítkami miliónů let díky srážce s jiným tělesem náhodně nevychýlil jeden obří asteroid a jeho dopad nezpůsobil vymírání na konci křídy a dnes si tady o ničem nepíšeme, protože by tady dál pobíhal T-rex nebo nějaká jeho evoluční obdoba. Přesto si lidstvo myslí, že je jakýmsi vrcholovým produktem Země a snad i vesmíru a podle toho se chová, ačkoliv samotná Země, na které se vyvinulo, je pouhý klam přeživšího a stačila jedna vesmírná událost a dopadla jako ten Mars nebo Venuše.

244

Odpovědět

+ZeckPo půl roce navážu na filosofické vlákno (Ovšem, co je půlrok proti věčnosti?).
To, že lidé si díky náhodě (ateisté) nebo díky Bohu (věřící) mohou uvědomit svou existenci, je sice zajímavé. Ale mě více než existence života zajímá existence jako taková. Pokud existuje cokoli, kde to je? Kde je vesmír? V jiném vesmíru? A kde je ten jiný vesmír? To, že existuje život (dokonce takový, který si uvědomuje sebe sama), je úžasně zajímavé. Ale ještě zajímavější je, že existuje vůbec něco, cokoli, jediný atom. Přijmout existenci nepochopitelného Boha, je v tomto kontextu docela rozumné východisko. Tím samozřejmě netvrdím, že je to důkaz Boha :-)

00

Odpovědět

Me by zajimalo kde bere penize a cas na tyhle jeho videa? Nekdo ho sponzoruje? Co z toho maji?
Jinak super jako vzdy.

16

Odpovědět

Peníze bere z Youtube a čas na to má, protože se tím živí... Youtube z toho zase má místo na reklamu.

132

Odpovědět

Z minulosti se taky dochovala jen dobrá hudba. Občas si to říkám, když poslouchám příšernou hudbu "moderní".

131

Odpovědět

Taky ne.

Z minulosti se dochovala jen POPULÁRNÍ hudba, která si zasloužila být zachována. Například v době Josefa II. byl Salieri ten úspěšný, bohatý a oblíbený. Ale v následující generaci se prostě hodilo naroubovat na Mozarta "národnostní ražení i v hudbě", a tak se Salieriho odkaz nezachoval, ale Mozartův odkaz byl obnoven a katalogizován.

131

Odpovědět

+LUrčitě v tom velkou roli hraje i tenhle klam přeživších, nicméně zrovna u hudby je i trochu pravdy na tom, že se objektivně hudba zhoršuje. Nevzpomenu si na zdroj, ale viděl jsem studii, kde porovnávali celkem široké spektrum hudby minulého století a dnešní hudby. Dělali to myslím přes nějakou frekvenční analýzu a zjistili, že dnešní hudba je v průměru více monotónní.

Dávali to za vinu tomu, že zatímco dříve se kapely opravdu musely probojovat svojí hudbou k producerovi, dneska je to spíš byznys, ve kterém se různé popové hvězdy "cvičí" k tvorbě pro masy, z čehož mají producenti víc peněz. A tihle masoví producenti dávají přednost sázce na jistotu, takže opakování zažitých melodií, nechuť k experimentaci apod.

Samozřejmě je spousta žánrů a ne všude je tenhle trend tolik vidět, převážně se to děje u popu, ale něco na tom asi i bude…

71

Odpovědět

+TiriarA není to spíše tím, jak se hudba vlastně skládá?

Řekněme, že noty představují určitý výběr na základě určité preference. Pokud už skladba s daným notovým zápisem byla napsána, pak už nemůže být použita znovu. To vede k "nehratelným/nezpívatelným" skokům v oktávách, či naopak k tomu, že jsou skladby prostě monotónnější.

03

Odpovědět

+LMožná zajímavé video k tématu: Dojde nám někdy nová hudba?

10

Odpovědět

+JcopeDíky za připomenutí.

Lidský mozek má prostě rád "provařené" melodie, a proto vše směřuje k monotónnosti, nebo k opakování motivů (otázkou tedy spíše je, zda se výzkum zaměřil i na opakování motivů).

00

Odpovědět

Ok, tak k otravnýmu chození se přidal i slepičinec v pozadí... PROČ??

A k tématu - ten jeho závěr je vážně vtipnej... po 7 minutách dojde k tomu, že život je hodně o štěstí. WOW!! MINDBLOW MUDAFUKA!!! Dejte mu někdo rychle nobelovku, protože tohle je objev tisíciletí.

314

Odpovědět

Ne.

Dojde k tomu, že přeživší (úspěšní) ukazují světu svou verzi reality, ale realita se skládá i z mrtvých (neúspěšných). Pokud myslíš na toto, pak různé "výseky z realit - typu v Americe žijí jen bohatí a úspěšní" vůbec neukazuje realitu, ale právě jen ten výsek.

A jak se tomuto vidění reality bránit? Cestou je bayesovská statistika....

152

Odpovědět

: Dějiny, Listere, píšou vítězové. Jak víme, že se Oates vydal na tu legendární cestu? Z jediného dochovaného dokumentu: Scottova deníku. A ten by si těžko zapsal: „Prvního února - umlátil jsem spícího Oatese k smrti a zbaštil ho se sáčkem instantní kaše.“ Jak by to vypadalo, až by ho zachránili? Né, napsal radši: „Oates přinesl nejvyšší oběť“, zatímco si do guláše z jeho ostatků drobil chleba.

521

Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK