Thumbnail play icon

Blitzkrieg: Mýty a fakta

73 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:125
Počet zobrazení:6 552

Spousta lidí považuje blitzkrieg za něco revolučního, což je špatně; a má s ním spojených spoustu mýtů a nepřesností. Pojďme tomu přijít na kloub! 

Přepis titulků

Jen málokterým slovům se vyhýbám více než "blitzkriegu." I když zní skvěle, většinou má jen přilákat diváky, než aby bylo užito ve správném slova smyslu. Toto slovo samozřejmě používá několik vážených osobností, ale většinou v uvozovkách, psané kurzívou nebo ve spojením s "tzv." Abych udržel video stručné, tak "tzv." přeskočíme. Začněme s původním příběhem. Pojem blitzkrieg znamená doslova přeložený "blesková válka."

I když je to německé slovo, Němci jej před válkou užívali jen zřídka. Podle několika zdrojů se toto slovo v německé předválečné literatuře vyskytovalo jen několikrát, a ani nebylo jasně definované. Během války bylo užíváno častěji, avšak "ne ve specifickém technickém směru." A teď to bude ještě lepší. "Hitler i Guderian – dvě postavy nejčastěji spojované s blitzkriegem v anglicky mluvícím světě – pravděpodobně věřili, že je slovo cizího původu." Když jej časopis TIME poprvé užil v září 1939, učinil tak v anglicky mluvícím světě asi poprvé.

Ale i po válce Heinz Guderian, otec Panzerwaffe, zmínil ve svých pamětech toto slovo jen jedinkrát. "Po prvotním úspěchu rychlých úderů na začátku druhé světové války mluvili naši nepřátelé o blitzkriegu." Další slavný německý velitel Erich von Manstein toto slovo ve svých pamětech nepoužil. Takže blitzkrieg nebyl oficiální terminologií v německé doktríně ani ve vojenských knihách. Dalo by se říci, že se mu němečtí vojenští profesionálové vyhýbali jako moru. Jinými slovy blitzkrieg byl i tehdy spíše jen chytlavou frází, takže když se dnes používá na pouhé přilákání diváků, tak ho tvůrci obsahu užívají "správně".

Je tu ale další problém, protože hodně lidí má s blitzkriegem spojenou kvůli jeho neustálému zneužívání spoustu významů. Je důležité zmínit, že hlavně historikové napáchali velkou škodu, a i když se to v posledních letech zlepšuje, škoda již byla napáchána. Budu citovat článek z roku 1995: "Nejen že představa německého konceptu nebo doktríny blitzkriegu přežívá v lidském povědomí a populární literatuře, stále se jí drží i mnoho profesionálních historiků."

To v mnoha případech vede k psaní naprostých kravin typu: ekonomika blitzkriegu, letectvo blitzkriegu nebo strategie blitzkriegu. Než zodpovím, co tedy blitzkrieg skutečně je, musíme se podívat na to, s čím je spojován. Jeden z předpokladů, který s blitzkriegem kráčí ruku v ruce je, že to bylo něco zcela nebo částečně revolučního. A mnoho lidí říká, že co se dělo v letech 1939 až 1941, bylo zcela novým způsobem vedení boje.

Avšak mnoho odborníků po pečlivém zvážení dostupných informací došlo ke zcela jinému závěru. "Pro Němce nebyl blitzkrieg žádnou revolucí, jen přirozeným vývojem konceptů a doktrín, které mají počátek u Fridricha Velikého, Blüchera, Molkeho staršího a dalších osobností první světové války." Je zde několik pilířů, na kterých pruská i německá armáda stavěly. Za prvé: soustředit se na krátké války za vybojování rozhodných vítězství.

Za druhé: důraz na překvapení, mobilitu a manévrovací válku neboli bewegungskrieg se silným důrazem na obejití nepřítele po křídle. A za třetí: agresivní přístup, tedy snažit se i při obraně na nepřítele stále útočit. Vzhledem k obecným principům se nejedná o žádnou inovaci nebo velkou změnu. To se stane ještě jasnějším, když zvážíme následující: "Když Třetí říše vstoupila do války, poslední armádní příručka byla vydána v roce 1933. Byla napsána před přezbrojením a před vytvořením první tankové divize."

Jinými slovy blitzkrieg, nebo co je s ním spojováno, pochází z velice starých principů. Je to stará dobrá pruská mobilní válka, jen patřičně propojena a organizována spolu s novými technologiemi. Mezi nimi byly především tanky, letectvo a hlavně rádio. Bez řádné komunikace a koordinace je manévrovací válka skoro nemožná. To nás přivádí k poslednímu bodu. Co vlastně blitzkrieg je? Řekl bych, že máme dvě možnosti: striktní interpretaci a otevřenou.

Striktní interpretací je, že bliztkrieg není nic než populární fráze. "Na bojišti nebo ve válce je blitzkrieg až výsledkem, nebo možná jen popisem výsledku. Nikdy to nebyl taktický ani operační systém." Otevřenější interpretace, která by stavěla na asociaci slova s tanky ve druhé světové válce může znít: Blitzkrieg je tradiční německou nebo pruskou manévrovací válkou, která se soustředí na dosažení rozhodného vítězství v poli v kombinaci s mechanizovanými jednotkami, blízkou vzdušnou podporou a mobilitou.

Jinými slovy se jedná o evoluci, ne o revoluci. I když výsledky mohou být považovány za revoluční. Ale záleží na úhlu pohledu. Jako vždy jsou zdroje v popisku. Velké díky za jeho podporu patří Justinovi. Jestli se chcete o německé vojenské historii dovědět více, podívejte se na toto video o divizích tankových granátníků nebo jestli chcete slyšet o aktuální strategii amerického a čínského námořnictva, zhlédněte toto video.

Díky za zhlédnutí a uvidíme se příště.

Komentáře (21)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Tohle úplně nenávidím : "Než zodpovím, co tedy blitzkrieg je, musíme se podívat, s čím je spojován" .A to jako proč ?? On chce něco vysvětlit, co lidé používají špatně, ale pro jistotu to špatné vysvětlení zopakuje i těm, kteří by to náhodou znali dobře. To je jak moje máma u počítače.... "Mami to děláš špatně, musíš kliknout sem, sem a pak udělat to a to..." , "...no ale já ti ukážu, jak jsem to dělala...." "No to mi neukazuj, protože to bylo blbě a proto ti to nešlo" ..."No ale jak to možný, že mi to předtím nešlo?? Já klikala sem, sem ...."

60

Odpovědět

V tom videu udělal několik chyb
1. Jako zdroj převážně používal jednu knížku což už je z principu špatně
2. Blietzkrieg je pochopitelně jenom název, ale právě ta efektivita v Polsku, ve Francii udělalo tomu jméno a hlavně ty tankové divize bylo naprosto nové
3. Srovnávat to s Pruským vedením boje dost pokulhává, protože právě rychlost té války způsobuje obrovské logistické problémy. Musíte lépe, rychlejive a v mnohem větší míře zásobovat bojující oddíly (palilo, potrovany, munice, vybavení)

Doporučuji na tohle téma nějaké jiné zdroje

50

Odpovědět

Ono je spíše zavádějící používat slovo "pruský", protože už za Fridricha Velikého to nebylo samostatné Prusko, ale Království pruské a kurfiřtství braniborské, první říše KaKánská (druhá KaKánská říše bylo Horní Falc a Bavorsko, třetí KaKánská říše pak Rakousko-Uhersko)

12

Odpovědět

Díky, naprosto parádní video i překlad. Dovolím si jen upozornit v 5:16 se nezobrazuje překlad "Radio-based Command and control" = v češtině "Systém velení a řízení založený na (opírající se o) radiové komunikaci".

12

Odpovědět

Já jsem to kvůli čitelnosti schválně schoval pod slovo "mobilní." Asi to není úplně ideální, ale "Systém velení a řízení založený na radiové komunikaci" by titulky buď roztáhl na tři řádky, což je nepřijatelné, anebo by tam titulky skočily tak rychle po sobě, že by to nikdo nepřečetl.

31

Odpovědět

Díky za tyhle videa, pár dílů už jsem na YT viděl ale pán má silný přízvuk a je fakt těžký mu rozumět :D

11

Odpovědět

Jo, to je pravda. Je to Rakušan mimochodem :D

30

Odpovědět

Největším přínosem pro blitzkrieg nebyl tank (v těch měli Francouzi převahu), ale nákladní vozidlo pro přepravu pěchoty.

10

Odpovědět

Tak je důležité si uvědomit, že na začátku války, na počátku tažení do Francie ani na počátku tažení do SSSR ještě nebyla německá armáda plně motorizovaná. Obrovskou německou výhodou bylo právě kombinované a organizované užití tanků, dělostřelectva, letectva a pěchoty.

S těmi tanky je to pravda. Britové, Francouzi a Belgičané jich měli asi 4 000 ve srovnání s Němci, kteří jich měli asi jen 2 500 a z toho ještě 500 z nich byly Panzer I vyzbrojené pouze kulomety.

100

Odpovědět

+InkCZAle i tak by invazi do SSSR bez koni neutáhli. Jestli si ještě pamatuju ty poměry, tak to byl zhruba jeden kůň na 3 vojáky. :-D

Mechanizace armády je pěkná věc, ale neměcký průmysl nestilhl jednotky podle plánů vyzbrojit ani do konce války ( a i tak to byl v podstatě zázrak/sakra dobré plánování, že německá ekonomika tak dlouho vydržela). Ovšem v my se němcům moc smát nemůžem, naše pohraniční opevnění mělo být dobudováno někdy v 70tých letech, tedy víc jak 20 let po válce.

100

Odpovědět

+CelegormPoměr nevím, ale těch koní měli v létě roku 1941 ve svých řadách zhruba půl milionu.

40

Odpovědět

+CelegormJenže pohraniční opevnění se už na konci II. světové války jevilo jako nadbytečné a zastaralé (ve válce, kde jedna raketa/letadlo dokáže zničit jedno středně velké město, například Plzeň).

Stavělo se čistě kvůli politice uzavřených hranic, nikoli z důvodu bezpečnosti před útočníkem.

05

Odpovědět

+orcinusorca2017Ale o tom jsem já nemluvil, opevnění bylo zbytečné na začátku války, natož na konci. Hovořil jsem o paradoxu jeho plánované stavby respektivo o nesmyslnosti jeho rozplánování vzhledm k času a zatěži pro ekonomiku. .-)

11

Odpovědět

+CelegormJenže také musíš dodat, jak Hitler postupně vyjednával s okolními zeměmi (Rakouskem, Maďarskem, Polskem), takže nám zbylo jen Rumunsko jako jediný spojenec.

01

Odpovědět

+InkCZJednou z největších výhod Nemecké armády proti spojencům bylo taky dostatečné vybavení jednotek rádiem.

Mnoho francouzských jednotek vůbec rádio nemělo. Tanky dokonce prý používali ke komunikace vlaječky. Takže koordinace naprd.

70

Odpovědět

+InkCZPlně mechanizované a motorizované byly na začátku pouze jednotky Waffen-SS (později se přeorientovali hlavně na etnické čistky a fanatický boj v rozporu s doktrínou). V době napadení SSSR operovalo na východní frontě pouze okolo sto tisíc členů jednotek SS.

Celá doktrína německého generální štábu (Guderian, Manstein...) byla založená na tom, že údernou pěchotu (stoßtruppen) dopraví ze zálohy motorizované jednotky a vzájemně se budou krýt a spolupracovat s obrněnými jednotkami. Původní tanky byly vlastně takové rychlé mobilní velitelské pevnůstky s těžkým kulometem (PzKpfw I + kořistní LT vz. 35) nebo lehkým kanónem (PzKpfw II a kořistní LT vz. 38). Jako těžké byly považovány PzKpfw III nebo kořistní francouzské Hotchkiss 38H a Somua S-35. Vše samozřejmě spojeno vysílačkami, aby se dalo koordinovat útoky například i s Luftwaffe.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že Třetí říše měla na začátku války nejmodernější výzbroj, které mimo letectva, mohla konkurovat pouze československá armáda. Francouzi měli kromě zastaralé válečné doktríny kolikrát v opevnění i děla, která pamatovala Napoleona. Poláci měli vesměs pouze pušky a Finové se sovětům ubránili pouze proto, že Stalin vyvraždil z důstojnického sboru snad všechny kromě diletantů (Finové na začátku války stáli jak proti sovětům, tak proti nacistickým poradcům v Ruska a neměli žádné protitankové ani protiletecké zbraně).

Prosím o přeložení pancéřových granátníků (panzergrenadier).

12

Odpovědět

+-HoNY-Ahoj, ty pancéřové granátníky sem asi překládat nebudu. Nemyslím si, že by tu video, které detailně rozebírá strukturu motorizovaných divizí německé armády za druhé světové války mělo velký úspěch. Snad to chápete :).

12

Odpovědět

+InkCZŠkoda, i tak jsem za tento překlad.

00

Odpovědět

+InkCZDoporučuji knihu Totální rauš je tam vysvětleno jak byli německé tanky schopny tak rychlého postupu. Díky pervitinu nemuseli němečtí vojáci několik dní spát a pokračovali stále kupředu...

21

Odpovědět


Odpovědět

Němci těch tanků měli méně, ale použili je jako samostatné svazky, zatímco francouzi je používali čistě jako podporu pěchoty a měli je po celé frontě, zatímco Němci je použili na určitých místech k proražení.

80
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK