Honba za dokonalým jablkemVox

Tato reklama není na to, co myslíte. Nepropaguje sportovní tým ani gril, je na jablko. A na rozdíl od těch odrůd, které ovládaly trh, když jste byli děti, nové jako tato mají chytlavá jména, loga, slogany a zkouší na sebe upozornit ještě předtím, než jsou v prodeji. V historii byla všechna jablka neznačková, jak jsme tedy skončili s tolika odrůdami?

ZBOŽÍ VOX Většinu minulého století bylo ikonickým jablkem v Americe tohle ze Sněhurky. Rudé barvy, s lesklou slupkou a křupavou bílou dužninou, neboli Red Delicious, poprvé vypěstované v sadu v Iowě a původně pojmenované po svém šlechtiteli.

Když se koncem 19. století objevilo, říkalo se mu "Nejlepší jablko všech dob". Pěstitelé a obchodníci Red Delicious milovali, vypadá totiž pěkně. Jablka měla stejnou velikost i barvu, zčervenala, ještě než uzrála, snadno se neotloukla a Američanům chutnala. V roce 1980 byla skoro polovina jablek vypěstovaných v USA právě Red Delicious. Problém nastane, když do něj dnes kousnete.

Nechutná nijak skvěle. Lidé si stěžují na kašovitou dužninu, tuhou slupku. Jeho poznávacím znamením může být i to, že nemá vůbec žádnou chuť. Vypěstovat chutné jablko trvá roky a stojí spoustu peněz, ale pěstitele motivovalo snížení nákladů, dokonce i na úkor chuti. Dokud je jedno jablko nevyvedlo z omylu.

Honeycrisp. Honeycrisp mělo vše, co u Red Delicious chybělo. Když se objevilo v roce 1991, po třiceti letech šlechtění, mělo svěží chuť, jemnou slupku a bylo vláčné a šťavnaté. A ačkoliv může stát i víc než dvojnásobek průměrné ceny jablek, zákazníci jsou i dnes ochotni zaplatit prémiovou cenu, dokonce natolik, že je v současnosti pátým nejpěstovanějším jablkem v USA.

Honeycrisp tak začalo určitou revoluci v ovocnářství. Když se ukázalo, že se drahá jablka špičkové chuti prodají, šlechtitelé zkoušeli vytvořit chutnější a důmyslnější odrůdy. A snažili se chránit dobrou pověst svých jablek patentováním stromů a registrací jejich obchodních značek. Tento proces urychlilo přijetí federálního zákona roku 1980, který umožnil univerzitám vlastnit a patentovat své objevy, včetně právě jabloní.

Výzkumné šlechtitelské programy využily nových pravidel, a aby pěstitelé mohli vysadit tyto nově patentované odrůdy, museli si připlatit, obvykle asi o 1 dolar za jabloň a část tržby za prodej jablek s obchodní značkou. Navíc, každé jablko s obchodní značkou musí projít kontrolou pevnosti, obsahu cukru, kazů a barvy.

Tyto kontroly kvality znamenají, že i když značkové Pink Lady a rodová odrůda Cripps Pink pocházejí ze stejné jabloně, vypadají i chutnají jinak. Pink Lady je pod přísnými pravidly obchodní značky, což podle slov společnosti ospravedlňuje jejich vyšší cenu. Ale ne všechna jablka mají obchodní značky, pouze ta, jimž experti věří, že mohou stát prémiovou cenu. Po získání patentu a obchodní značky může trvat až 10 let, než vyroste dost stromů na komerční výrobu.

A zatímco pěstitelé čekali na plody své práce, zabývali se prodejem jablek s nadějí, že najdou věrné zákazníky a konkurenční trh. A nebyli sami, jděte do obchodu a na regálech uvidíte mnoho nových značek. Značkové ovoce i zelenina jsou rostoucí trend. I když ne všechna jablka budou mít takový úspěch jako Honeycrisp, jedno skýtá velké naděje.

Pěstitelé ve Washingtonu navyšují produkci své odrůdy Cosmic Crisp. Je zároveň sladké i trpké, pevné a křupavé a snadnější na pěstování než Honeycrisp. Snaží se nás nalákat na ochutnání něčeho nového. A to není nic špatného. Takže v budoucnu možná bude ovoce a zelenina dražší, ale bude objektivně kvalitnější a zákazníci budou mít větší výběr, stejně jako u mobilů, počítačů či cereálií.

A teď i u jablek. Překlad: Lukkul www.videacesky.cz