Jak syrští Kurdové budují demokraciiVox
61
Díky válce v Sýrii dostali syrští Kurdové příležitost vytvořit vlastní demokratický stát. Ten ale nyní ohrožuje turecká invaze...
Přepis titulků
...zatímco válka v Sýrii...
...vstupuje do nové fáze... ...tato fáze... nová fáze...
...je mnohem komplikovanější... ...turecká invaze...
...Assadův režim použil chemické zbraně... ...Kurdové zakládají
vlastní stát zvaný Rojava... Toto je Rojava, oblast v severní Sýrii,
která sousedí s Tureckem. Je domovem milionu Kurdů, jedné z největších etnických skupin
na Blízkém východě. Ještě před pár lety to byl
zapomenutý kout Sýrie, kde syrská vláda odepřela
Kurdům právní status.
Dnes je Rojava oblastí s vlastní vládou a silnou armádou, která vedla boj proti IS. A právě zde vzniká nejmladší demokracie na Blízkém východě. Obklíčeno Assadovým autoritářským režimem, ozbrojenci z Islámského státu a nepřátelským Tureckem je to pro demokratickou revoluci velmi nezvyklé místo. Ale byla to právě syrská válka, která Rojavě tuto možnost dopřála. V roce 2011 propukly v Sýrii protesty proti diktátorovi Bašáru Asadovi.
Protesty se proměnily v rebelii, proti které zakročila armáda. S bojem na více frontách a příliš roztaženou armádou, Assad musel učinit rozhodnutí. Do července 2012 stáhl většinu armády z kurdských území na severu Sýrie, aby ubránil velká města na západě. Krok vytvořil vakuum, ale ne na dlouho. Existující kurdská politická strana Sjednocená demokratická strana vystoupila s cílem bránit a vládnout oblast, kterou nazývají Rojava.
Zorganizovala se do tří menších sobě-vládnoucích států. Nastavili demokratický systém místních vlád s úmyslem chránit práva všech občanů včetně mnoha etnických skupin žijících v této oblasti. Prosazovali rovnost pohlaví ve všech veřejných institucích včetně armády. Byla zformována čistě ženská vojenská skupina YPJ, která bojovala po boku kurdské milice zvané YPG. Ale jakmile se začala Rojava utvářet, ocitla se pod útokem. ...džihádistická skupina známa jako ISIS...
...teroristická skupina ISIS získává půdu v Sýrii a Iráku... V roce 2014 se Sýrií provalil Islámský stát. V Rojavě došli až ke Kobani na turecké hranici a začali město obléhat, čímž uvnitř uvěznili tisíce civilistů a kurdských bojovníků. Pád města se zdál nevyhnutelným, ale kurdští obránci se udrželi až do příjezdu posil. Spojené státy poskytly leteckou podporu a spolu s Kurdy dobyli Kobani zpět, což byl pro Rojavu důležitý okamžik.
Kurdští bojovníci byli jednou z nejefektivnějších armád v Sýrii, kterou USA dále podporovaly a nakonec jim i poskytly zbraně. Vítězství dalo syrským Kurdům, kterým byl stát desítky let odpírán, příležitost posílit a rozšířit své území. Assad stále válčil na západě, a tak Kurdové vyrazili proti Islámskému státu. ...Kurdové jsou nejefektivnější silou válčící proti Islámskému státu... ...Kurdští bojovníci v Sýrii dosáhli významných pokroků... ...zabili tisíce nepřátel a znovudobyli území...
...Kurdy vedená armáda zahájila v Sýrii ofenzívu... ...tlačí Islámský stát zpět... ...od severovýchodního města Hasaka... ...Jsou na dohled od bašty Islámského státu Raky... Jakmile začali Kurdové osvobozovat tato města, začlenili tamní populaci do Rojavy. Kvůli přísunu dalších etnických skupin byla Rojava přejmenována na Demokratickou federaci severní Sýrie, aby lépe odrážela situaci v regionu. Kurdští bojovníci se sjednotili s ne-kurdskými milicemi a vytvořili Syrské demokratické síly, zkráceně SDF.
Západní média oslavovala tento okamžik jako zrození demokracie na středním východě. A Kurdové navrhovali svůj demokratický model jako řešení pro poválečnou Sýrii. Ale podle zpráv Kurdové rovněž vysídlili ne-kurdskou populaci a dopouštěli se porušování lidských práv. Avšak ne všichni podporovali kurdský stát. Syrská vláda odmítala jeho existenci a Turecko se růstu Rojavy obávalo. Podle Turecka jsou Kurdové v Rojavě napojeni na PKK, kurdskou ozbrojenou organizaci, která s Tureckem válčí od 80.
let a je označena teroristickou organizaci Spojenými státy a Evropskou unií. Aby se Rojava nestala útočištěm pro Kurdy, vyslalo Turecko do Sýrie v srpnu 2016 pozemní jednotky, aby válčily proti Islámskému státu i SDF a odřízly Afrín od zbytku federace. Ale kurdská ofenzíva pokračovala a ke konci roku 2017 dobyli hlavní město Islámského státu Raku. Jednalo se o velké kurdské vítězství, ale dalo vzniknout velké hrozbě.
Na začátku roku 2018 se Turecko vrátilo do Afrínu a zahájilo operaci Olivová větev – rozsáhlou pozemní ofenzívu proti Kurdům. Po porážce Islámského státu Rojavu spojenci opustili. V nepřítomnosti společného nepřítele americká motivace pro podporu Kurdů opadla, zvláště když bojují proti Turecku, členovi NATO, na kterého USA spoléhají. Není zatím jasné, jak hluboko Turci postoupí, ale bez americké podpory nemají Kurdové muže ani zbraně schopné čelit obří turecké armádě.
V této nové fázi syrské války se Rojava stala zranitelným cílem a kurdský sen, který vznikl začátkem války, se začíná hroutit.
Dnes je Rojava oblastí s vlastní vládou a silnou armádou, která vedla boj proti IS. A právě zde vzniká nejmladší demokracie na Blízkém východě. Obklíčeno Assadovým autoritářským režimem, ozbrojenci z Islámského státu a nepřátelským Tureckem je to pro demokratickou revoluci velmi nezvyklé místo. Ale byla to právě syrská válka, která Rojavě tuto možnost dopřála. V roce 2011 propukly v Sýrii protesty proti diktátorovi Bašáru Asadovi.
Protesty se proměnily v rebelii, proti které zakročila armáda. S bojem na více frontách a příliš roztaženou armádou, Assad musel učinit rozhodnutí. Do července 2012 stáhl většinu armády z kurdských území na severu Sýrie, aby ubránil velká města na západě. Krok vytvořil vakuum, ale ne na dlouho. Existující kurdská politická strana Sjednocená demokratická strana vystoupila s cílem bránit a vládnout oblast, kterou nazývají Rojava.
Zorganizovala se do tří menších sobě-vládnoucích států. Nastavili demokratický systém místních vlád s úmyslem chránit práva všech občanů včetně mnoha etnických skupin žijících v této oblasti. Prosazovali rovnost pohlaví ve všech veřejných institucích včetně armády. Byla zformována čistě ženská vojenská skupina YPJ, která bojovala po boku kurdské milice zvané YPG. Ale jakmile se začala Rojava utvářet, ocitla se pod útokem. ...džihádistická skupina známa jako ISIS...
...teroristická skupina ISIS získává půdu v Sýrii a Iráku... V roce 2014 se Sýrií provalil Islámský stát. V Rojavě došli až ke Kobani na turecké hranici a začali město obléhat, čímž uvnitř uvěznili tisíce civilistů a kurdských bojovníků. Pád města se zdál nevyhnutelným, ale kurdští obránci se udrželi až do příjezdu posil. Spojené státy poskytly leteckou podporu a spolu s Kurdy dobyli Kobani zpět, což byl pro Rojavu důležitý okamžik.
Kurdští bojovníci byli jednou z nejefektivnějších armád v Sýrii, kterou USA dále podporovaly a nakonec jim i poskytly zbraně. Vítězství dalo syrským Kurdům, kterým byl stát desítky let odpírán, příležitost posílit a rozšířit své území. Assad stále válčil na západě, a tak Kurdové vyrazili proti Islámskému státu. ...Kurdové jsou nejefektivnější silou válčící proti Islámskému státu... ...Kurdští bojovníci v Sýrii dosáhli významných pokroků... ...zabili tisíce nepřátel a znovudobyli území...
...Kurdy vedená armáda zahájila v Sýrii ofenzívu... ...tlačí Islámský stát zpět... ...od severovýchodního města Hasaka... ...Jsou na dohled od bašty Islámského státu Raky... Jakmile začali Kurdové osvobozovat tato města, začlenili tamní populaci do Rojavy. Kvůli přísunu dalších etnických skupin byla Rojava přejmenována na Demokratickou federaci severní Sýrie, aby lépe odrážela situaci v regionu. Kurdští bojovníci se sjednotili s ne-kurdskými milicemi a vytvořili Syrské demokratické síly, zkráceně SDF.
Západní média oslavovala tento okamžik jako zrození demokracie na středním východě. A Kurdové navrhovali svůj demokratický model jako řešení pro poválečnou Sýrii. Ale podle zpráv Kurdové rovněž vysídlili ne-kurdskou populaci a dopouštěli se porušování lidských práv. Avšak ne všichni podporovali kurdský stát. Syrská vláda odmítala jeho existenci a Turecko se růstu Rojavy obávalo. Podle Turecka jsou Kurdové v Rojavě napojeni na PKK, kurdskou ozbrojenou organizaci, která s Tureckem válčí od 80.
let a je označena teroristickou organizaci Spojenými státy a Evropskou unií. Aby se Rojava nestala útočištěm pro Kurdy, vyslalo Turecko do Sýrie v srpnu 2016 pozemní jednotky, aby válčily proti Islámskému státu i SDF a odřízly Afrín od zbytku federace. Ale kurdská ofenzíva pokračovala a ke konci roku 2017 dobyli hlavní město Islámského státu Raku. Jednalo se o velké kurdské vítězství, ale dalo vzniknout velké hrozbě.
Na začátku roku 2018 se Turecko vrátilo do Afrínu a zahájilo operaci Olivová větev – rozsáhlou pozemní ofenzívu proti Kurdům. Po porážce Islámského státu Rojavu spojenci opustili. V nepřítomnosti společného nepřítele americká motivace pro podporu Kurdů opadla, zvláště když bojují proti Turecku, členovi NATO, na kterého USA spoléhají. Není zatím jasné, jak hluboko Turci postoupí, ale bez americké podpory nemají Kurdové muže ani zbraně schopné čelit obří turecké armádě.
V této nové fázi syrské války se Rojava stala zranitelným cílem a kurdský sen, který vznikl začátkem války, se začíná hroutit.
Komentáře (10)
TomasJedno (anonym)Odpovědět
21.04.2018 14:23:37
Nějak zapomněli zmínit na začátku Kurdům pomáhalo i Ruský letectvo, a že v době kdy turci vpadli do Afrinu Assadovo armáda umožnila přesun Kurdských jednotek a podpořila je i materiálně. Zapomněli říct že při bojích o Kobani přicházeli útočníci i s turecký strany hranic včetně materiálu, a do turecka se stahovali zranění. Jinak podle seznamu teroristických skupin na Wiki a dalších webech EU neuznala kurdksou stranu pracujících jako teroristickou skupinu, to je lež ve videu. Turecko se ohání terorismem jen aby obhájilo staletí trvající genocidu kterou páchají na Kurdech a Armenech. Proč se třeba ve videu nemluvilo o tom že Turecko člen NATO prokazatelně odebíral kamiony s ropou ze Sýrie od IS a že do toho byl zapleten i syn prezidenta? A mimochodem tři nejsilnější kurdský uskupení deklarovali že nechtěj samostatný stát ale jen autonomní oblast v rámci syrské republiky a chtějí být dále nedělitelnou součástí Sýrie. Taky se nepochlubili US kvalitní podporou IE kdy jim celá slavna DIvize 30 utekla i s vybavením k nepříteli, a o tom že u IS se našlo hromady západní výzbroje u který nikdo neví jak se k nim dostala ani nemluvě.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
21.04.2018 16:23:02
Protože Rusáci to zkoušeli na Kurdy na obě strany. Buď půjdete s námi po dobrým, nebo po zlým. Na jednu stranu jim občas hodili nějakou (zastaralou) výzbroj, na druhou stranu byly Sputnik a Russia Today plné průjmu o tom, jak Kurdové nechávají za sebou etnické menšiny ISIS napospas a prodávají jezídky jako sexuální otrokyně.
Rusko má ke Kurdům podobně schizofrenní přístup jako východní blok k Židům a židům po založení Izraele - v OSN pro jeho vznik v roce 1948 sice hlasovali a posílali zbraně, na druhou stranu rozjeli v novinách propagandu o sionistických teroristech a doma probíhaly monstrprocesy s lidmi židovského původu (v Polsku ještě v roce 1968). Z toho důvodu by se měla „pomoc Ruska“ ignorovat - časem jim dojde, že jsou p***l světa a nebýt plynu, tak nikoho nezajímají.
Tuvok (anonym)Odpovědět
18.04.2018 15:12:26
Kloubou dolů lidem, kteří organizovali vznik Demokratické federaci bla bla. V podstatě "legálně" obsadili část Sýrie, která byla v tu dobu okupována ISIS a zárověň si tím získali silné, i když ne příliš spolehlivé, spojence na západě. Ale znepřítelení Turecka se jim moc nepovedlo.
Jinak lituju tamních obyvatel, ani si nedokážu představit, jaké to tam musí být. Sotva dosedl prach z jedné války, a už začíná další.
Kebek1 (anonym)Odpovědět
17.04.2018 21:36:55
Tohle se neustále opakuje
USA Kurdy využijí pro své cíle a když je hotovo tak se na ně vykašlou
-HoNY- (anonym)Odpovědět
17.04.2018 19:42:14
V prvé řadě je si třeba uvědomit, že Kurdistán je socialistická utopie, která už z principu předem odsouzená k zániku. Na druhou stranu má potenciál se stát druhým Izraelem Blízkého východu, protože nabízí lepší alternativu vlády než Daeš, řezník al-Asad, islamistické milice z Iránu, islamisté podporovaní ze Saudské Arábie nebo islamistickým Tureckem (to by mělo v prvé řadě přestat okupovat Kypr a vrátit se k filozofii Mustafy Kemala Atatürka). Kurdové vlastně provádějí vyhánění ďábla (islamismus) čertem (socialismus).
Milos (anonym)Odpovědět
18.04.2018 17:56:48
V prve rade jsem prestal cist po prvni vete, co ma spolecneho vznik statu se socialismem opravdu netusim.
Pepík (anonym)Odpovědět
18.04.2018 18:27:12
+MilosAsi to, ze PYD resp. YPG a YPJ sa riadia ideou demokraticekho konfederalizmu Abdullaha Ocalana. Plus poznamka pre Hony - Kurdistan oznacuje nielen Rojavu, tj. zapadny Kurdistan ale aj zvysne casti. Nedavne referendum v irackom Kurdistane bolo napr. vedene KDP, tj. stranou ktora je voci PKK resp. jej odnoziam a ideologii nepriatelska. A pisat o Turecku, ze sa ma vratit k Ataturkovej ideologii pod videom o Kurdoch mi pride trochu vedla - najma vdaka nasilnej asimilacii sprevadzanej viacerymi masakrami.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
20.04.2018 00:11:27
+PepíkAno, to jsem měl na mysli. Nabízí se například paralela s židovskými kibbutzy (prosím nebrat za slovo transkripci) - okolo neexistuje státní zřízení, společně se žije v komunitě, společně se dělí práce a jídlo, všichni jsou si rovni a nikdo nikoho neutlačuje, všechno všech a nikoho nic. Pokud tohle není socialismus, tak alespoň fabiánský socialismus. Vzhledem ke kulturním odlišnostem proti západnímu pojetí socialismu se to velmi těžko porovnává. Na různých kremlobotích a rusofilních stránkách jsou ale kurdské snahy popisovány jako „třetí cesta“ a „boj proti kapitalistickému vykořisťování“. :-D
Z Turecka se dnes pomalu, ale jistě, stává islamistická demokracie na způsob Pákistánu. Troufám si tvrdit, že Atatürkovo pojetí řízení státu je svobodnější než současný stav. Ano, o potlačení kurdského povstání a následném poturčování jsem něco málo (velmi povrchního) slyšel, ovšem nedá se to srovnávat s dnešním stavem kdy na mírumilovně žijící lidi na území Turecka vyjedou tanky jen proto, že mají jinou národnost. Je to paradoxní, tehdy byli Kurdové islamisté a bojovali proti sekularizaci.