Nejste ranní ptáče? Sveďte to na genetikuVox

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 61
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:32
Počet zobrazení:3 368
Dost možná patříte k lidem, kteří mají problém vstávat ráno do práce. Video od Voxu ukazuje, že za tím nemusí být jen lenost nebo zlozvyk, někteří lidé mají vnitřní hodiny nastavené jinak než zbytek společnosti. A můžou za to jejich geny.

Přepis titulků

Pozdní vstávání má špatnou pověst. Vstávat a cvičit. Šup! Možná je váš kamarád, co vstává v pět ráno, trochu výstřední, ale určitě je produktivní. Ale co si pomyslíte o tom, který vstává v jedenáct? Ale ukázalo se, že čas vstávání není otázka volby nebo zlozvyku. Výzkumy ukazují, že večerku máme zakódovanou v DNA. Každý z nás má vnitřní hodiny, ale nejdou vždycky všem stejně.

Každý máme vlastní chronotyp, upřednostňovaný spánkový rytmus. Vědci studují chronotypy tak, že sledují, kdy chodí lidé spát, když nemusí do práce nebo do školy. Tenhle graf ukazuje chvíli, kdy mají lidé za sebou polovinu spánku. Pokud chodíte spát zhruba v 11 a vstáváte asi v 7, patříte k průměru. Malé množství lidí na koncích grafu má buď velmi brzký, nebo velmi pozdní chronotyp.

Ale i lidé, kteří jsou jen o kousek zpoždění proti průměru, mají často každý den problém vstávat. Pokud máte průměrný chronotyp, spíte obecně stejně dlouho během volných i pracovních dnů. Váš spánkový rytmus je sladěný s rytmem společnosti. Ale čím pozdější chronotyp, tím větší je rozdíl v množství spánku o volných a pracovních dnech. Vracet se do práce po víkendu pak může připomínat přelet přes několik časových pásem.

Pokud to chceme pochopit, musíme hledat naše řídicí hodiny. Tvoří je svazek neuronů zvaný suprachiasmatická jádra neboli SCN. Když máte běžný chronotyp, řeknou vaše SCN šišince asi v 9 večer, aby začala produkovat melatonin, z toho se vám chce spát. Kolem půl 11. začne váš tračník utlumovat pohyb střev. Vaše tělesná teplota je nejnižší kolem půl páté ráno a krevní tlak je nejvyšší asi v 6:45 ráno.

Nejčilejší jste pak kolem desáté dopoledne. Lidé s pozdějším chronotypem mají tyto procesy posunuté na později. A moc s tím nenadělají. V neuronech, které tvoří SCN, totiž vědci objevili takzvané hodinové geny. Ty se v průběhu dne zapínají a vypínají, aby v těle udržely 24hodinový rytmus. Tady je sestřih 7 dní činnosti SCN a ukazuje, jak tyto geny každých 24 hodin uvolňují bílkoviny.

Jako hodinky. Vědci zkoumali rodiny lidí, kteří vstávají velmi brzo, a ukázalo se, že většina členů má stejnou mutaci hodinového genu. Podobné mutace se našly i u křečků s brzkým chronotypem. Když ale vědci těmto křečkům odebrali jejich SCN, tedy vnitřní hodiny, a nahradili je SCN jiného křečka, křečci dále vstávali a chodili spát velmi brzy. To je proto, že SCN nejsou jedinými biologickými hodinami.

Máte další malé hodiny v každé buňce svého těla. U brzy vstávajících křečků zachovaly tyto hodiny brzký chronotyp, i když přišli o svá SCN v mozku. Také to vysvětluje, proč je skoro nemožné, aby se noční sovy přizpůsobily rytmu společnosti. Buňky přímo v jejich těle jim v tom zabraňují. To přináší problémy. V jednom výzkumu vědci zdravým lidem narušovali spánkový rytmus.

Po třech týdnech vykazovali ti lidé rané příznaky cukrovky. Lidé s pozdějšími chronotypy také častěji kouří nebo mají depresi. To by možná mělo změnit náš náhled na spánek. Neměl by nám být na obtíž, je to základní součást našeho života. Jistě, některé noční sovy jsou možná líné, ale zbytek je zkrátka nepochopený. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář