Proč má Saúdská Arábie tolik amerických zbraní?Vox

9. srpna 2018 shodila stíhačka bombu na tuto ulici v Dajánu v Jemenu. Explodovala poblíž rušného tržiště. Zabila 40 dětí ve školním autobuse. Letadlo bylo z koalice vedené Saúdskou Arábií. Od roku 2015 provedla v Jemenu tisíce náletů namířených převážně na civilní cíle. Toto je ta bomba. A tato fotka, údajně pořízena po útoku, ukazuje, že sériové číslo 94271 odpovídá 250kg laserově naváděné bombě vyrobené společností Lockheed Martin.

Byla vyrobena v USA. Odtamtud pochází většina saúdských zbraní. USA jsou největším vývozcem zbraní na světě a Saúdská Arábie jejich největším odběratelem. Po více než 75 let byly obě země strategickými spojenci a kvůli vlastním zájmům se snažily udržet Blízký východ stabilní.

Avšak dnes se Blízký východ rozpadá. A Saúdská Arábie to za použití amerických zbraní zhoršuje. Takže proč Američané prodávají Saúdům tolik zbraní? A přestanou někdy? Všechno to začalo ropou. V roce 1938 bylo v novém státě Saúdská Arábie objeveno mnoho ropy. Je tu více a dostupnější ropy než na celém americkém kontinentu. V roce 1945 uzavřel americký prezident Roosevelt dohodu se saúdským králem Abd al-Azíz ibn Saúdem.

Saúdové poskytnou Američanům stálou a spolehlivou dodávku ropy a na oplátku USA Saúdy podpoří a ochrání. V té době uzavíraly USA aliance i s dalšími zeměmi Blízkého východu. Ropa a její strategická poloha učinily oblast důležitou pro světovou politiku. Ze začátku byly americké prodeje zbraní blízkovýchodním spojencům omezené. Podle USA bude méně zbraní znamenat méně konfliktů, a tedy stálou dodávku ropy.

Ale to netrvalo dlouho. V roce 1967 vypukla válka mezi Izraelem a arabskými státy. Spojené státy byly v trapné situaci, neboť měly spojence na obou stranách. USA se nakonec rozhodly prodat stíhací letadla Izraeli, aby mu poskytly výhodu nad arabskými státy. Ale za šest let se válka rozhořela znovu. Tentokrát poslaly USA Izraeli tisíce tun zbraní. To rozčílilo jejich arabské spojence, včetně Saúdské Arábie.

Takže úder vrátili. Ropné země arabského světa se rozhodly použít ropu jako politickou zbraň. Tyto arabské státy přeťaly dodávky ropy do USA na protest proti podpoře Izraele. A to vyvolalo krizi. Ceny benzínu se v USA skoro zčtyřnásobily. Dodávky ropy byly obnoveny o několik měsíců později, kdy USA zprostředkovaly mír mezi Izraelem a Egyptem. Aby si u arabských spojenců napravily pošramocenou pověst, rozhodly se jim USA prodat zbraně.

Zejména Saúdové je dychtivě nakupovali. Díky prodeji ropy byla saúdskoarabská monarchie v 70. letech nebývale bohatá a mohla si dovolit koupit mnoho pokročilých zbraní. Mezi roky 1970 a 1976 prodeje zbraní Saúdům raketově rostly. Mezitím se Írán, jen přes záliv, vynořil jako další důležitý strategický spojenec. Stejně jako Saúdská Arábie byl velkou, na ropu bohatou zemí. Ale důležitější bylo, že sdílel tuto dlouhou hranici se Sovětským svazem – americkým úhlavním nepřítelem ve studené válce.

Takže americký prezident Nixon řekl, že USA „prodají Íránu prakticky jakékoliv konvenční zbraně, co bude chtít“. Saúdská Arábie a Írán se staly americkými pilíři na Blízkém východě. Ve svých očích USA prodejem zbraní, bomb, letadel a tanků bránily Sovětům v přístupu na Blízký východ a chránily si přísun ropy. Závislost těchto zemí na amerických zbraních dávala Američanům možnost rozhodnout, kdy a jak budou použity.

Symbolizovaly také důvěru a podporu mezi spojenci. Americké kontrakty počítaly s roky výcviku a údržby, takže každá dohoda např. se Saúdskou Arábií byla dlouhodobým závazkem ke vzájemné spolupráci. To se ukázalo být důležité, protože Saúdská Arábie a USA se na sebe brzy musely spolehnout ještě více. V roce 1979 svrhla islámská revoluce íránského proamerického Šáha, kterého nahradil náboženský vůdce Ájatolláh Chomejní.

Zničehonic se jeden americký pilíř obrátil proti Americe. Tento nový Írán byl ambiciózní a velice protiamerický, zatímco byl vyzbrojen americkými zbraněmi v hodnotě 9 miliard dolarů. A byl rovněž nepřítelem Saúdské Arábie. Obě země se považovaly za vůdce muslimského světa a začaly soupeřit o vliv na Blízkém východě. Takže Saúdská Arábie chtěla více zbraní a Američané jim je dále prodávali.

Mezitím Sovětský svaz, který na Blízkém východě již desítky let uzavíral vlastní aliance, začal prodávat pokročilé zbraně zemím, jako byly Irák a Sýrie. V této chvíli se na Blízkém východě odehrávaly závody ve zbrojení a Saúdové byli díky USA největším kupcem. Nemyslím si, že to přispívá k míru na Blízkém východě, a proto si myslím, že by měl být prodej zbraní zakázán. Prodeje zbraní vyvolaly v USA ostré debaty.

Např. 5. června 1986, kdy prezident Reagan podpořil prodej 2 500 raket do Saúdské Arábie. Námi nabízené zbraně Saúdské Arábii zvýší její schopnost bránit se hrozbě radikálních arabských států. Mnoho kongresmanů nechtělo prodávat více zbraní ve jménu obrany. Za posledních 30 let prodaly USA Saúdům zbraně nebo služby v hodnotě 50 miliard dolarů. Více než kterékoliv jiné zemi.

Co z tohoto přátelství máme? Reagan oponoval, že prodej zbraní je důležitou součástí aliance. Po více než 40 let udržujeme vztahy a dohodu, dohodu o vzájemné bezpečnosti, se Saúdskou Arábií. Prospívá oběma zemím. Trval na to, že je důležité, aby Saúdům prodávaly zbraně právě USA. Oni ty zbraně mít budou, od nás nebo někoho jiného. Ale když je budou mít od nás, můžeme jejich použití omezit. Můžeme je omezit na pouze obranné použití.

Pokud ne, tak zareagujeme. To není moc dobrý argument a můžu ho aplikovat na drogy na ulici. Pokud ty drogy neprodám já, prodá je někdo jiný. Nejde o to, jestli to udělá někdo jiný, ale jestli je to správné. Kongres si vymohl nějaké změny, než prodej schválil. Kongres prodej zbraní do zahraničí nikdy nezakázal. V následujících 20 letech se americko-saúdská aliance kymácela, ale vzájemná závislost jedné země na druhé nikdy nepolevila.

Sovětská hrozba opadla, když se SSSR v roce 1991 rozpadl. Ale Irák pod Saddámem Husajnem se vynořil jako nová hrozba pro Saúdskou Arábii i pro USA. A Saúdové se nedrželi zpátky. V roce 1993 se Američané a Saúdové dohodli na prodeji rekordního počtu zbraní. Ale během konce 90. let počet prodaných zbraní padal a propadl se na úplné dno po 11. září – 15 z 19 únosců byli Saúdští Arabové.

O dva roky později začaly USA válku v Iráku a uvrhly Blízký východ do chaosu. Za partnera si vybraly Saúdy a prodej zbraní opět začal růst. Během dalších deseti let se Blízký východ rozpadal. Írán využil nastalého chaosu podporou militantních skupin v Libanonu, Sýrii, Iráku a proměnil tyto konflikty v zástupné války. USA to vidí tak, že Írán destabilizuje Blízký východ, ale Saúdové to považují za akci proti nim.

A tak Saúdská Arábie začala používat své zbraně. Agresivně. Spolu s koalicí spojenců se Saúdové v roce 2015 zapojili do jemenské občanské války. Saúdové říkali, že chtějí obnovit tamní vládu, ale jen konflikt zhoršili. Írán začal podporovat rebely a Jemen se proměnil v zástupnou válku. Saúdská agresivní taktika dala vzniknout nejhorší humanitární krizi na světě. Od roku 2015 došlo ke skoro 16 000 náletům a ve třetině případů saúdská koalice zasáhla civilní cíl.

Většina odhadů hovoří o více než 10 000 mrtvých civilistů. Podle OSN bylo mnoho útoků na civilní cíle úmyslných a dají se považovat za válečné zločiny. Problémem je, že USA prodávaly Saúdské Arábii zbraně po celou dobu. Obamova vláda schválila prodej rekordního počtu zbraní do Saúdské Arábie. To nezahrnovalo jen nové zbraně, ale také zbraně použité nebo zničené v Jemenu.

Včetně této bomby. Pravděpodobně ji Saúdové koupili v roce 2015 a v roce 2018 ji hodili na školní autobus. 3 miliardy dolarů. 533 milionů dolarů, 525 milionů dolarů, to jsou pro vás drobné. Zatímco se Trumpova vláda soustředí na ekonomické benefity z prodejů zbraní, opomíjí zásadní problém. Desítky let vyzbrojování Saúdské Arábie nad ní mělo Američanům poskytnout páku.

Ale očividně ji nemají. Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán je podezřelý z objednání brutální vraždy protisaúdského novináře Chášukdžího. To v americko-saúdských vztazích vyvolalo nebývalý odpor. Nepodpořím prodej zbraní, dokud lidé zodpovědní za smrt pana Chášukdžího nestanou před soudem. A nebudu již nadále mlčet k válce v Jemenu. Bombardování školního autobusu plného dětí a dalších civilních cílů nesmí být spojováno s USA.

Přestanou USA prodávat zbraně Saúdské Arábii? To je těžká otázka. Blízký východ je ve větším chaosu než kdy předtím. Po více než 75 letech se USA a Saúdové stále potřebují. Ale očividně to již není důvěryhodné spojenectví.