Proč nedávný útok na Sýrii pravděpodobně nebude fungovatVox

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 61
63 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:78
Počet zobrazení:4 356

Amerika a její spojenci zaútočili na Sýrii. Tento útok ale pravděpodobně fungovat nebude. Proč? A jak často takové údery skutečně fungují?

Přepis titulků

Mí drazí Američané. V devatenáct hodin východního času jsem nařídil provést raketový útok. Cílili jsme na tanky a vojenské cíle, které pustošily vesnice a města. Je to součástí naší strategie. Toto byl první nařízený limitovaný úder prezidenta Trumpa proti Sýrii. Dnes v noci jsem nařídil vojenský úder proti letištím v Sýrii, odkud byl veden chemický útok. A teď, skoro přesně rok poté, nařídil druhý úder.

Oba proti Sýrii, oba v reakci na útoky chemickými zbraněmi. Údery cílily na zařízení spojená s chemickými zbraněmi syrského diktátora Bašára al-Asada. Limitovaný úder může být čímkoliv, čím prezident chce, aby byl, může to být letecký úder, přelet letadla a útok na budovu, lodě mohou vystřelit rakety na budovy nebo jiné cíle. Může to být jen shození bomby, jedné velké bomby jako v Afghánistánu minulý rok.

Jestliže velkou možností je válka a malou malou možností nedělat nic, potom je mezi možnostmi spoustu prostoru. Limitovaný úder je zlatou střední cestou, jestliže chce prezident vyslat zprávu, ale nechce uvolnit přílišné zdroje. Stojí málo, riziko pro americké vojáky je relativně malé a politické riziko limitovaných úderů je rovněž malé. Prezident získá uznání za akci, i když ta akce selže. I akce minulých šesti prezidentů USA můžeme označit za limitované údery. V roce 1986 Ronald Reagan nařídil bombardování Libye, které trvalo jednu noc.

Provedli několik úderů na velitelství, teroristické základny a vojenské cíle, které podporovaly záškodnické aktivity Muammara Kaddáfího. Aby potrestal Muammara Kaddáfího za útok na v Německu. V roce 1993 George H. W. Bush zničil irácký průmyslový komplex, aby přinutil Saddáma Husajna spolupracovat s inspektory OSN. Byl to rychlé, bylo to rozhodné a slovy mluvčího Bílého domu Marlina Fitzwatera: "Mise splněna." V roce 1995 Clinton užil možnosti limitovaného úderu v Bosně v naději, že donutí Srby vyjednávat o konci války.

Američtí piloti budou pokračovat v akcích nad Bosnou. A tato válka později toho roku skončila. Prezidenti Bosny, Chorvatska a Srbska dosáhli mírové dohody. A v roce 2001 George W. Bush zničil iráckou protivzdušnou obranu, aby ji odradil od zásahu proti americkým letadlům. Trumpův první limitovaný úder v roce 2017 měl "zabránit a odradit od užití smrtících chemických zbraní."

A jeho druhý limitovaný úder v dubnu 2018 měl "protivníka silně odradit od výroby, šíření a používání chemických zbraní." Takže první útok nefungoval. A data to potvrzují. Po útoku v roce 2017 Asad chemické zbraně dál používal. Trumpův limitovaný úder nedosáhl veřejně stanového cíle. Takže jak často limitované údery fungují? Studie experta Micaha Zenka zkoumala 36 případů limitovaných úderů mezi lety 1991 a 2009.

Zjistil, že jen 16 z nich dosáhlo stanoveného vojenského cíle, tedy že stanovené cíle byly zničeny. A navíc usoudil, že 25 dosáhlo polovičních politických úspěchů, zatímco jen 2 byly zcela úspěšné. To je jen 6 %. V těchto případech měl cíl jasný, definovaný a hodnotitelný záměr. Mi drazí Američané.

Vezměte si Clintonův úder z roku 1993. Cílem bylo potrestat iráckou vládu za pokus o zabití George H. W. Bushe. Jsou zde drtivé důkazy o připravovaném záměru zavraždit bývalého prezidenta Bushe. Bylo to považováno za úspěch, protože už to víckrát nezkusili. Trumpův první limitovaný úder na druhou stranu poničil letiště, ale ne Asadovu možnost používat chemické zbraně. A to letiště už druhý den opět fungovalo. Zenko v případech, které nedosáhly plného politického úspěchu, zjistil následující: Síla úderu byla navržena chybně nebo nedostatečně pro dosažení politického cíle.

Nejde o to, že by poškození letiště nemělo na Asadův režim žádný dopad, ale o to, že nedosáhlo požadovaného cíle. Pokud vám jde o širší cíl, o odrazení Asada používat chemické zbraně, potom údery z minulého roku nezabraly. Údery z dubna 2018 měly dvakrát takovou sílu a soustředily se na chemické komplexy, ale není jisté, jaký bude jejich dlouhodobý efekt.

Politicky Trump použil tyto údery, aby vypadal drsně. Něco udělal. Spojené státy chtějí něco udělat vždy, když se ve světě něco stane. A k tomu limitované údery většinou slouží. Aby prezident udělal... něco. I když to něco uspěje jen v 6 % případů.

Komentáře (18)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Samozřejmě šlo o symbolické gesto pro (svobodný) svět a domácí politickou scénu, ne nějakou definitivní akci, která měla cokoliv vyřešit. USA vyslalo do světa signál, že útoky chemickými zbraněmi jsou špatné a oni jsou ti správní hoši, kteří zastaví bezpráví, které sice roky úspěšně ignorují, ale když jde o plyn, který zabil civilisty, tak to teda ignorovat nebudou, zkrátka PR akce a to je všechno. Pravděpodobně to mělo i skrytý sekundární účel, o kterém můžeme spekulovat (klepnutí přes prsty Rusáky /netvrdil komandér Putin, že každou raketu sestřelí? Uuppps, tak to mu nevyšlo, jako ostatně skoro všechno, na co sáhne/ a upozornění Íránu).
S ocasem Trumpem snad poprvé souhlasím a tahle akce mi nijak nevadí, naopak, považuji ji za důležitou. Ignoruji fakt, že úplně to samé pokrytecky vyčítal Obamovi, což je jen další důkaz, že zahraniční politika USA je neměnná bez ohledu na R nebo D u kormidla, čemuž stále dost naivků nedokáže věřit.

Sýrie je ztracená a rozvrácená země, která se už nikdy nedá do původního stavu. Je tam nábožensky umírněný diktátor v čele, který úspěšně vyhladil veškerou normální a civilizovanou opozici v občanské válce, kterou sám způsobil a teď proti sobě má více nebo méně fanatické islamisty a je pouze ubohou loutkou Putinových snů o geopoliticky silném Rusku v místech, ve kterých byl dříve silný SSSR (v Sýrii je jediná základna Ruska na celém Blízkém východě, takže je všechno, jenom ne geopoliticky silné v místech, kde bylo silné SSSR). Lituji pouze Kurdy, kteří jako jediní proti IS bojovali po celou válku, uhájili si vlastní území (s podporou USA), vedli aktivní boj v době, kdy syrská i irácká armáda zahazovala výzbroj a nechala se popravovat na propagandistických videích těch sráčů a teď do nich šije sultán z Turecka, začíná na ně prskat posilněný Asad Putinem a všem jsou tradičně naprosto u prdeIe, svojí práci odvedli, tak teď se nechte další dekády někým utlačovat, až nám bude téct znovu do bot a budeme vás akutně potřebovat, opět se ozveme.

107

Odpovědět

Ty tomu taky rozumíš jako koza petrželi...

33

Odpovědět

Hm tak asi málokdo čekal, že jednorázová akce kompletně vyřeší problémy v Sýrii.

75

Odpovědět

Mam cim dal tim vetsi pocit, ze Vox cerpa sve data z redditu a jako nahradni zdroje pouziva NY times.. Prijde mi divne, aby nejaci youtuberi meli lepsi data jak vlada.. Porad si myslime, jak vojaci delaji to a tamto spatne a pritom jejich kroky jsou spocitane dalsich 10 dopredu, to ze je nevidime a nebo si neumime spravne spojit tecky je ovsem nas problem, ne jejich..

144

Odpovědět

radosť čítať triezvy názor

21

Odpovědět

Na videu je krásně vidět, že USA jen hledaji a nebo si vymýšlí záminky, aby mohli někoho terorizovat. Je to vlastně šikana, protože USA by si nedovolilo na silný stát a nebo se vůbec nezajíma o státy, kde by z akce neměli zisk (at již suroviny, finance, nebo mocenský). Kež by USA prestalo resit problemy jinych, a zamerili se na svoje problemy - viz napjata rasova situace, zdrovotní system, zadluzenost vysokoskoláku, problematika ohledne drzení zbraní, nebo možnosti hyperinflace dolaru atd.

1713

Odpovědět

Já bych si položil otázku, kolik raket bylo skutečně použito ke zničení cílů, protože tohle místo rozhodně nevypadá, jako kdyby na něj dopadlo 76 tomahawků: https://static.timesofisrael.com/www/uploads/2018/04/Slide2.png

Omezené údery nic neřeší, stejně jako plné vojenské nasazení - Vietnam, Afghánistán, Irák, Libye, Ukrajina nebo Gruzie jsou toho jasným důkazem. Po úderu a dočištění území od nepřátel musí následovat dlouhodobá humanitární a ekonomická pomoc jako byl americký Marshallův plán v západní Evropě po druhé světové válce a nebo vymývání mozků místní populaci jako to provedli rusové v Čečně.

54

Odpovědět

Ono nikde není psáno, že těch pár snímků které se dostali do novin jsou všechno co bombardovali.

32

Odpovědět

+blablablablaOficiální stanovisko USA je, že na tři kancelářské budovy výzkumného komplexu bylo vystřeleno 76 raket. Už jen dle platných fyzikálních zákonů by tam 76 tomahawků bez nálože, každý s hmotností přes jednu tunu, udělalo kráter. V tuto chvíli mají oblasti naši spojenci okolo 400 raket, Rusové a teroristé z Íránských revolučních gard prostředky schopné sestřelit zhruba třetinu (pokud do toho započítám i některé zastaralé systémy protivzdušné obrany, které reálně Tomahawk nejsou schopné sundat).

Brzo může následovat podobná taškařice jako s antraxem Saddáma Husajna. Velmoci (USA, UK, Francie) a jedna pseudovelmoc (Rusko) něco tají a mně osobně se to nelíbí. Ovšem to je tak všechno, co s tím můžu dělat.

Dle mého názoru je v regionu schopný kompetentního zásahu pouze Izrael, protože ostatní pouze přilévají olej do ohně.

14

Odpovědět

V prvé řadě nebylo dokázáno, že k nějakému útoku chemickými zbraněmi vůbec došlo. Pokud můžeme hodnotit současnou situaci v Sýrii, tak Syrská armáda bojuje proti islamistům a zbytkům Islámského státu. Kde bylo definováno jakým procentem je zastoupena původní opozice vůči Asadovy? Nedávno Irácké letectvo hlásilo, že napadlo cíle IS v jižní Sýrii. Turecká armáda operuje na severu, ale o Islamisty jim zřejmě nejde, protože z měst kam postoupila Syrská armáda se stahují. Duma, kde mělo dojít k údajnému útoku nevyjímaje. Turci spíše chtějí zpacifikovat Kurdy, kteří zde mají snahu založit vlastní stát. Zřejmě by se k nim přidali i Kurdové v Iráku a ti v Turecku by chtěli to samé. Dochází tedy k tomu, že člen NATO (Turecko) útočí na postavení Kurdů, které jsou pod ochranou USA, protože zde operují speciální jednotky. Z mého pohledu je situace v Sýrii krajně nepřehledná. Co jsme si z útoku odnesli? Nic.

105

Odpovědět

Není otázka, ZDA byl použit plyn a jaký byl použit, ale KDO ten plyn použil. Pravděpodobně jej nepoužili Kurdové ani Rusové. U Rusů ovšem, stejně jako u USA, nelze vyloučit, zda nefigurovali jako dodavatelé použitého plynu. Válka je v prvé řadě kšeft, ideje jsou až druhořadé.

Pokud je mi známo, tak armáda řezníka al-Asada provádí etnické čistky za asistence ruských dovolenkářů a Turci za přihlížení USA a spojenců z NATO masakrují Kurdy. A do toho všeho různé islamistické skupiny jako je Hizballáh a An-Nusrá bojují za partikulární zájmy svých mecenášů. V té válce bojují na všech stranách konfliktu veteráni/žoldáci z předchozích muslimských válek (Čečna, Bosna, Somálsko, Afghánistán, teroristé z Gazy, Lybie...), protože celý život nic jiného nedělali a nic jiného neumí.

Výsledkem pravděpodobně bude vítězství řezníka al-Asada, anhilace zbytků opozice (kolektivní vina - nesouhlasil jsi s al-Asadem => jsi terorista) a příštích 20 let státní útvar na úrovni středověku dovážející základní potraviny se zdravotní péčí subsaharské Afriky.

Pokud by západ vtrhl v plné síle do Sýrie, za měsíc je po válce, do půl roku je vše odminované... a dalších 20 let tam velmi pravděpodobně bude probíhat nová občanská válka. Výsledek je tedy vlastně stejný, ale daňového poplatníka euroatlantské civilizace to bude stát daleko méně. Zní to cynicky, ale odškodnit doma rodiny obětí teroristických útoků je levnější než nasazení armády „kdesi v p****i světa“ na kterou nemáme žádné civilizační vazby. Jinými slovy - je to stejně levné jako se dneska vypořádávat s ruskými trolly a dezinformačními kampaněmi než hodit na Kreml atomovku a sejmout Putlera - ten chaos po rozpadu Ruské federace bychom nemuseli ustát.

37

Odpovědět

A když Zeman řekne že to bylo k ničemu tak je z něj hned rusofil. -_-

1311

Odpovědět

lavicová schyzofrénia rulez worldwide

36

Odpovědět

Z-man není rusofil protože zkritizuje Západní politiku, Z-man je rusofil kvůli svým vazbám na jeho řídící důstojníky. :)

146

Odpovědět

+420Že schYzofrénia. Teší ma, že sa jebnutec vždy preukáže svojou gramatikou - ušetrí to čas na vysvetľovanie.

17

Odpovědět

ROK 2014 Prezident Miloš Zeman nevnímá konflikt na východě Ukrajiny jako ruskou invazi, ale jako občanskou válku. Slovům ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který tvrdí, že na Ukrajině žádní ruští vojáci nejsou, prý věří. Invaze by prý ostatně vypadala jinak. Prezident Miloš Zeman

Do Zemana se na summitu NATO navážel švédský ministr
Postoj Zemana, který se podobně vyjádřil i na summitu NATO ve Walesu, ve čtvrtek nepřímo kritizoval například švédský ministr zahraničí Carl Bildt. "Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich," navrhl Bildt před novináři na adresu českého prezidenta. Zeman také prohlásil, že bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny.
ROK 2016. Konflikt na východě Ukrajiny trvá už déle než dva roky a Západ od počátku viní Moskvu, že proruské seperatisty vyzbrojuje a vysílá za hranice vlastní vojáky. Rusko to ale od počátku tvrdošíjně popíralo. Putin až po nějakém čase přiznal, že před anexí poslal vojáky na Krym. O ruských vojácích na Donbasu ale dosud tvrdil, že jsou v důchodu nebo na dovolené, a jednají tedy na vlastní pěst.
Ruský prezident Vladimir Putin vůbec poprvé připustil intervenci na Donbasu, uvedl ve čtvrtek Newsweek. Moskva přitom dosud popírala, že by ruské ozbrojené složky zasahovaly do konfliktu na východě Ukrajiny. K akci podle Putina Rusy donutilo příkoří, jemuž bylo po převratu na Ukrajině vystaveno rusky mluvící obyvatelstvo.

62

Odpovědět

+PROTOŽádost o důkazy nedělá z nikoho zastánce. Kdyby někdo před dvaceti lety řekl že USA vyzbrojuje teroristy všichni by se smáli, ale důkazy už máme tak všichni mlčí.
Stejně tak jako nejsou jasné důkazy toho kdo použil a zda vůbec někdo provedl takový útok v Sýrii, proto k tomu taky neměli mandát OSN.

01

Odpovědět

Zeman je rusofil, jednou rukou chlastá a druhou utiera Putinovi zadok.

67