Mluvícího papouška viděl minimálně ve filmu nebo v zoo asi každý. Jak je ale možné, že zvíře s tak odlišným hlasovým ústrojím dokáže tak přesvědčivě napodobit lidský hlas?
Takhle by zněl makak,
kdyby se rozhodl požádat někoho o ruku. Vezmeš si mě? Jo, je to děs.
Tak ještě jednou. Vezmeš si mě? Tohle není skutečná opice, ale počítačová simulace
ze studie o hlasovém ústrojí opic. Ukazuje to, že opice mají podobnou
anatomii hlasového ústrojí jako lidé. Ale i přes tyto
podobnosti neumí mluvit.
Nabízí se otázka: V porovnání s opicemi
nám ptáci nejsou ani trochu podobní. Ale tento pták se mnou mluví. - Ahoj.
- Jak? Ptáci nemají rty, nemají zuby,
nos se od toho našeho hodně liší. Ale taky mají něco, co my ne. Mají jiný typ hlasového ústrojí
než my, říká se mu syrinx. Tohle je Mya Thompson.
Studuje ptáky na Cornellově univerzitě. Mají dva na sobě
nezávislé systémy hlasového ústrojí. Dolní cesty dýchací lidí i ptáků mají tvar
jako prak položený vzhůru nohama. Horní část tvoří trachea
neboli průdušnice a dolní plíce. Tyto dvě části
vedou vzduch dovnitř a ven. U lidí se hlasovému ústrojí říká hrtan
a nachází se nad průdušnicí. Nacházejí se zde hlasivky, které
při průchodu vzduchu vibrují a tvoří zvuk. Lidé tento zvuk dotváří pomocí úst. Hlasovému ústrojí ptáků se říká syrinx a nachází se
ve spodní části průdušnice.
Ptáci k vytváření zvuku nepoužívají
vzduch procházející hlasivkami, ale ovládají svaly na stěnách syrinxu. Podívejte se na tohoto
zpívajícího kardinála. Vidíte, že zvuk
vychází přímo z jeho hrudi. Tento pták natahuje a stahuje krk
a otevírá a zavírá zobák, čímž zvuk zdokonaluje,
ale většinu kontroly nad ním má v syrinxu. Na tak malé zvíře je to silný zvuk,
ale to na tom není to nejpůsobivější.
Kardinálové občas jakoby výskají. A tyto zvuky produkují velice rychle. Jsou schopni vytvořit více tónů než piano
za méně než desetinu vteřiny. Bez problémů přepínají z jedné
strany syrinxu na druhou, díky čemuž vytváří
tento úžasný rozsah tónů. Pomocí syrinxu někteří ptáci dovedou
velmi přesně napodobovat zvuky. Například na BBC natočili lyrochvosta,
jak v divočině napodobuje fotoaparát. A pak samozřejmě
někteří napodobují nás.
Ahoj. Papoušci se pro komunikaci narodili.
Jejich mozek je stavěný na řeč. Jakmile se vylíhnou, začnou se učit. A učí se ze všeho, co je kolem nich. Ale lidská řeč není jednoduchá. - Máme samohlásky.
- A, E, I, O, U. - Plozivy.
- Kapsa. A různé souhlásky,
které občas dělají problém i nám.
Rurální? Aby mluvili
srozumitelnou lidskou řečí, musí papoušci ukázat
schopnost ovládat hlasové ústrojí. Například plozivy
vyžadují zapojení rtů. Místo rtů používají papoušci
tzv. jícnový hlas. Je to skoro jako krkání,
které vychází z průdušnice. Síla vzduchu napodobuje zvuk ploziv. Co se týče samohlásek,
tak kde my používáme rty, jazyk a čelist, papoušci zvuk upravují tím,
že pohybují jazykem dopředu a dozadu a upravují otevření zobáku.
Zdá se, že jsou to jediní ptáci,
kteří používají jazyk podobně jako lidé k utváření zvuku,
který z nich vychází. Papoušci mají
přirozenou potřebu komunikovat. V divočině vytváří silné vazby
s hejnem, ale v zajetí... Papoušek si na vás vytvoří
sociální vazbu a chce s vámi komunikovat. Navíc má hlasovou anatomii,
díky které vás může napodobovat.
Když papoušci žijí s námi, jsme my jejich
hejnem. A oni chtějí zpívat naši píseň. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
XardassPublikováno: 7 let
